Daň z nemovitých věcí 2023: Odpovídáme na časté otázky

Konec termínu pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí se kvapem blíží. Základní informace už jsme si shrnuli v článku Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2023?

Dnes si formou otázek a odpovědí přiblížíme časté nejasnosti, které kolem této daně panují.

Za co všechno se platí daň z nemovitých věcí?

Daň z nemovitých věcí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR, evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně naopak nejsou:

• pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu této zastavěné plochy,
• lesní pozemky s lesy ochrannými a lesy zvláštního určení,
• vodní plochy s výjimkou rybníků pro intenzivní a průmyslový chov ryb,
• pozemky určené k obraně ČR,
• pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v bytovém domě, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků těchto jednotek užívané v rozsahu jejich podílů.

Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou stavby a jednotky na území ČR:

• zdanitelná stavba (dokončená nebo užívaná),
• budova (nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí),
• inženýrská stavba (viz příloha k zákonu o dani z nemovitých věcí),
• zdanitelná jednotka (dokončená nebo užívaná).

Přečtěte si také:

Nová zelená úsporám Light startuje. Lidé s nižšími příjmy mohou získat peníze za drobnější úpravy i zpětně

Kdy musím podat daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání vzniká v situaci, kdy dojde ve srovnání s předchozím rokem ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka. Okolnostmi, které ovlivňují stanovení daně, jsou:

• započetí stavby,
• dokončení nebo užívání stavby,
• přístavba zdanitelné stavby,
• nástavba zdanitelné stavby,
• obnova katastrálního operátu a jiné změny, při nichž se mění výměra, druh či účel užití nemovitých věcí,
• změna nároku na osvobození od daně,
• započetí užívání stavby nebo nebytové jednotky k podnikání atd.,
• revize v katastru nemovitostí,
• změny související se změnami ve veřejném registru půdy – LPIS (aktualizace krajinných prvků apod.),
• nabytí nemovité věci dědictvím, nákupem či darem,
• pozbytí nemovité věci prodejem či darem, pokud v daném kraji stále ještě máte jinou nemovitou věc.

Přečtěte si také:

Kolik dnes potřebujete vydělat, abyste dostali hypotéku? (PŘÍKLADY)

Jak na přiznání, když potřebuji přidat/ubrat nemovitou věc za kraj, kde už mám nějakou jinou?

Pokud jste v minulém roce nabyli nemovitou věc v kraji, ve kterém už nějakou vlastníte (a tu už jste v minulosti „přiznali“), pak je toto otázka dílčího daňového přiznání, které není možné podat elektronicky (Finanční správa podle svých slov o této možnosti zatím neuvažuje ani do budoucna). Takže buď je možné podat dílčí přiznání papírově nebo znovu úplné přiznání za všechny nemovitosti vč. té nové, což je možné i elektronicky.

Abyste ale nemuseli vypisovat znovu všechny své nemovitosti, za které už jste v minulosti přiznání podávali, můžete na webu MOJE daně využít novou službu (zavedenou právě asi kvůli nemožnosti podat dílčí přiznání elektronicky) s názvem Předvyplnit přiznání.

Podmínkou je, abyste byli přihlášeni do daňové informační schránky plus (DIS+). Služba má umožnit získat údaje z posledního daňového přiznání nebo stanovení daně pro předvyplnění řádného úplného nebo dodatečného daňového přiznání údaji z evidence daně z nemovitých věcí vedené u příslušného finančního úřadu za předchozí zdaňovací období, ale přepočtené dle aktuálních sazeb a koeficientů.

Tyto údaje se dají načíst do daňového přiznání, aby vy už jste pak jen mohli dovyplnit změny. V tomto konkrétním případě, kdy chcete přidat další nemovitost k těm ostatním – předvyplněným, provedete změnu tak, že vložíte nový list a na něj zadáte údaje o nové nemovité věci v daném kraji.

Pokud byste naopak chtěli nějakou ze stávajících nemovitých věcí z přiznání vyjmout, protože jste ji v minulém roce prodali/darovali/zlikvidovali, tak naopak list s danou pozbytou nemovitou věcí zrušíte.

Získal jsem podíl na nemovité věci (domě / bytové jednotce / pozemku). Jak je to s daňovým přiznáním?

Nabytím vlastnického práva k podílu na nemovité věci se stáváte poplatníkem daně a musíte podat daňové přiznání do 31. ledna roku, jež následuje po tom, v němž jste podíl nabyli.

Povinnost podat přiznání nevzniká v případě, že daňové přiznání podal jiný ze spoluvlastníků za celou nemovitou věc jako společný zástupce. Pak jsou předpisy a platby daně evidovány na osobním daňovém účtu tohoto společného zástupce.  Platbu daně pak může sice zaplatit kterýkoliv z poplatníků, kteří mají společnou daňovou povinnost, musí ale uvést variabilní symbol společného zástupce.

Pokud si spoluvlastníci takového zástupce nezvolí, podávají přiznání za svůj spoluvlastnický podíl na nemovité věci. A to tak, že každý uvede v přiznání nejdřív nemovitou věc jako celek a ve výpočtové části listu daňového přiznání uvede svůj spoluvlastnický podíl.

Přečtěte si také:

Nemáte na splácení hypotéky? O nemovitost přijít nemusíte

Kdo musí podat přiznání v případě nabytí nemovité věci do vlastnictví společného jmění manželů?

Poplatníci, kteří jsou spoluvlastníky nemovité věci nebo u nich nelze určit podíl, musí plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. To znamená, že podá-li přiznání jeden z manželů, považuje se za jejich společného zástupce (pokud si manželé nezvolí společného zmocněnce).

U podílového spoluvlastnictví mohou spoluvlastníci podat přiznání za své spoluvlastnické podíly samostatně. V případě společného jmění manželů ale nejde o podílové spoluvlastnictví, takže toto řešení se zde uplatnit nemůže.

Jak zjistím, pod který finanční úřad patřím?

Příslušnost ke konkrétnímu finančnímu úřadu se u daně z nemovitých věcí řídí tím, ve kterém územním obvodu se nemovitá věc nachází (nikoli trvalým bydlištěm jako u daně z příjmů).

Informaci, na kterých územních pracovištích finančních úřadů je umístěn spis daňových subjektů a účastníků řízení, resp. jestli je umístěn v sídle finančních úřadů, najdete na webu Finanční správy.

Pokud vlastníte nemovitosti na území více krajů, vzniká povinnost podat přiznání na finanční úřad v každém z těchto krajů. Bohužel není možné uvést všechny nemovité věci do jednoho daňového přiznání za celou ČR, uvedl Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP.

Jsou pro letošní rok nějaké novinky?

Letos poprvé poplatníci nebudou dostávat tzv. daňovou složenku, se kterou daň hradili přes Českou poštu bez poplatku. Do schránek dostanou obyčejnou Poštovní poukázku A, a budou-li přes ni chtít daň uhradit, zaplatí poště poplatek.

Pokud už jste někdy podávali přiznání k dani z nemovitých věcí přes online finanční úřad, můžete zde nově po aktivaci Daňové informační schránky Plus (DIS+) požádat o předvyplnění údajů z posledního přiznání k dani z nemovitých věcí. Ušetří vám to vyplňování údajů o nemovitosti, které už jste v minulosti do přiznání zadávali. Pokud nevíte, jak na to, s postupem pomůže leták Finanční správy.

V DIS+ nově najdete také službu Ověření na katastr nemovitostí, která vám pomůže zkontrolovat údaje v daňovém přiznání s údaji v katastru ještě před odesláním formuláře finančnímu úřadu. Podrobnější informace o službě najdete na webu Finanční správy.

Musím se přiznat přes datovku?

Od letošního roku se rozšířil okruh subjektů, jež mají datovku zřizovanou ze zákona. Nově do této skupiny spadají i nepodnikající právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Stát jim během prvního kvartálu postupně založí datovou schránku, kterou nebude možné na žádost deaktivovat. U nepodnikajících občanů zůstanou naopak datovky na bázi dobrovolnosti.

Přečtěte si také:

Datové schránky 2023: Komu budou zřízeny automaticky, kdo je může blokovat a jak je chytře používat?

Podnikatelé, kterým stát zřídí datovku, musí formulářová podání (hlavně daňová přiznání) provádět elektronicky. 

Pokud se obecně chcete vyhnout elektronickému podání, musíte stihnout podat přiznání dříve, než dojde ke zpřístupnění vaší datové schránky (aktivace nastává vaším prvním přihlášením, nebo patnáctým dnem po doručení dopisu s přihlašovacími údaji (podle toho, co nastane dříve)).

Na místě je ale nutné upozornit i na to, že po zpřístupnění datovky musíte jako podnikatel podávat povinně elektronicky ta přiznání, která se aspoň částečně týkají vaší podnikatelské činnosti. Takže přiznání, které má být např. za nemovitost užívanou výhradně k bydlení, se zřízení a zpřístupnění vaší podnikatelské datovky nedotkne a vy toto podání nemusíte dělat elektronicky.

Budu stavět, kdy budu muset podat přiznání?

Jak už bylo mnohokrát řečeno, povinnost podat přiznání poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím rokem ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně.

Méně už se zmiňuje, o jaké situace jde z pohledu stavebníka. Okolností rozhodnou pro stanovení daně je např. zřízení práva stavby na určitém pozemku. Bylo-li vám zřízeno, od následujícího kalendářního roku se stáváte poplatníkem daně z nemovitých věcí a původní vlastník pozemku jím být přestává. Jakožto stavebník musíte do konce ledna následujícího roku poté, kdy vám bylo právo zřízeno, podat přiznání. To, jestli stavba byla zahájena, či nikoli, v tomto konkrétním případě není rozhodující. Do vydání pravomocného rozhodnutí o povolení stavby (zahájení stavebního řízení dle stavebního zákona) bude tento pozemek přiznáván podle druhu, který je veden v katastru nemovitostí.

Dalším pomyslným mezníkem, který zakládá povinnost podat přiznání (pokud je v daném roce posledním – viz dále), je zahájení stavebního řízení na dosud nezastavěném pozemku, jehož výsledkem má být zdanitelná stavba (zpravidla budova). Takto totiž vznikne tzv. stavební pozemek. Okolnost rozhodná pro stanovení daně je v tomto případě zahájení stavebního řízení.

Stavebním pozemkem je podle Finanční správy pozemek nezastavěný zdanitelnou stavbou, určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Přímo stavebním pozemkem je pro účely této daně část pozemku o výměře odpovídající zastavěné ploše budoucí stavby.

Nemá-li být pozemek zcela zastavěn budovou, uvedete v přiznání jeho zbývající část jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí.

V daňovém přiznání se stavební pozemek uvádí na zdaňovací období následující po roce, v němž byl pozemek určen k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, uvádí Finanční správa s tím, že pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení, stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, pozbude platnosti.

Pokud by nastala situace, že se pozemek stane stavebním pozemkem a ještě v průběhu toho samého roku bude zastavěný zdanitelnou stavbou (např. montovaný dům), nestane se stavební pozemek vůbec předmětem daně a daňové přiznání bude v následujícím roce podáno do konce ledna už přímo za zdanitelnou stavbu.

Přiznání byste měli podat i v případě, že jste dokončili stavbu nebo ji začali užívat. Vznikl tím totiž nový předmět daně – dokončená stavba nebo užívaná stavba. Jak už jsme naznačili výše, formulář se do konce ledna podává za předmět daně, který (v předchozím roce) vznikl nejpozději.