Daň z nemovitých věcí 2020: Projděte si průvodce v otázkách a odpovědích

Kdo musí nyní podat daňové přiznání?

Přiznání musí podat ti, kteří v roce 2019 nově nabyli do svého vlastnictví nějakou nemovitost – pozemek, zdanitelnou stavbu, jako třeba rodinný dům nebo byt či nebytovou jednotku.

Povinnost podat daňové přiznání mají také ti, kteří na své nemovitosti provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali. Přiznání se v těchto případech podává, pokud na základě výše uvedených úprav současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně.

Podat daň z nemovitosti je nutné i v případě, že se změní výměra parcely na základě revize katastru nemovitostí. Dále je nutné upozornit, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění, upřesňuje Finanční správa na svém webu.

Za jaký rok se přiznání podává?

Přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu. Do konce ledna tedy běží termín pro přiznání za rok 2020. Kdo podal daňové přiznání již dříve a v roce 2019 u něj nedošlo k žádné významné změně, nové přiznání za rok 2020 nepodává. Nové daňové přiznání se nepodává třeba v případech, kdy se mění jen výše daně například kvůli rozhodnutí obce o zvýšení místního koeficientu. Finanční správa tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok.

Kam přiznání podat?

Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Pokud tedy máte více nemovitostí a všechny v jednom kraji, podáváte přiznání jen na jeden úřad. Pokud ale máte nemovitosti ve více krajích, podáváte více přiznání. Jedno za každý kraj.

Co když jste nemovitost prodali nebo darovali?

Na finanční úřad se musí v lednu povinně obrátit i lidé, kteří už ve vlastnictví nemají žádnou nemovitost, protože ji (nebo je) v roce 2019 prodali nebo třeba darovali.

Když se totiž od dani z nemovitých věcí neodhlásíte, může vám v květnu 2020 opět přijít složenka, i když už daň nemáte za co platit. Za včasné neoznámení hrozí v krajním případě sankce, podle Generálního finančního ředitelství jde ale jen o mimořádné případy, kde finanční úřady sankci uplatňují.

Ti, kteří loni prodali nebo třeba darovali některou ze svých nemovitostí a stále mají ve vlastnictví další nemovitosti, musí podat daňové přiznání. To platí, pokud nemovitost, která už není ve vašem vlastnictví, je v kraji, kde máte i další nemovitosti. Pak na příslušném finančním úřadě pro tento kraj podáváte nové přiznání. Pokud ale prodáte či darujete jedinou nemovitost v kraji, pak stačí na příslušný úřad poslat oznámení o tom, že už žádnou nemovitost v tomto kraji nemáte.

Také ti, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. Pokud jim ještě nějaká nemovitá věc v kraji zbyla, podají dílčí daňové přiznání. Pokud všechny své nemovité věci v daném kraji v roce 2019 pozbyli, doručí na finanční úřad písemné oznámení o této skutečnosti, informuje dále Finanční správa.

Co když k zápisu v katastru dojde až na začátku roku 2020? 

Více času na podání daňového přiznání za rok 2020 mají ti, kdo o zápis o změně vlastnictví do katastru zažádali ještě v roce 2019, ale k zápisu dojde až v roce 2020. Daňové přiznání je v takových případech třeba podat do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, ve kterém k zápisu došlo.

Co když mám aktivní datovou schránku?

Tak musíte daňové přiznání podat elektronicky (viz metodický pokyn). Pokud podáte daňové přiznání k dani z nemovitých věcí jinak než elektronicky, přičemž máte povinnost podat ji tímto způsobem, od správce daně obdržíte výzvu, abyste tak učinili. Pokud tak neučiní (přiznání elektronicky nepodá), tak se daňové přiznání uplynutím stanovené lhůty ve výzvě stává neúčinným, uvedla už dříve Finanční správa.

Až když majitel datové schránky nepodá daňové přiznání elektronicky ani po výzvě, dostane za to pokutu ve výši 2000 Kč.

Výjimka platí jen pro dílčí daňové přiznání, které je možné podat pouze v listinné podobě. U tohoto podání totiž nebyl správcem daně stanoven formát a struktura datové zprávy. 

Jak se daň počítá?

Přiznání k dani z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí – na jedné se počítá daň za pozemky a na druhé za stavby. Konečnou výši daně určují metry čtvereční vámi vlastněných nemovitostí a následně sazby a koeficienty, které stát pro jednotlivé typy nemovitostí určil. Například za byty a rodinné domy se více platí ve větších městech.

Konečnou výši daně pak svými rozhodnutími o místním koeficientu určují jednotlivé radnice, do jejichž rozpočtů vybrané peníze na dani z nemovitostí míří.

Zmíněné sazby najdete například v pokynech k daňovému přiznání, koeficienty pro „vaše“ město si pak můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy. Na daňovém portálu finanční správy je pak k dispozici průvodce daňovým přiznáním, který podle zadaných údajů rovnou do přiznání sazby a koeficienty za vás vyplňuje.

Rostly letos místní koeficienty?

Pro rok 2020 se změnily koeficienty k dani z nemovitých věcí, a tím pádem i daň, ve třech okresních městech a v Praze.

V hlavním městě se daň zvýší po 18 letech, a to ve většině městských částí. Někde i dvojnásobně. Nově se sice v některých městských částech snížil základní velikostní koeficient z 5 na 2,5 nebo 3,5, zároveň se však stanovil místní koeficient 2. Koeficient pro nemovitosti určené k podnikání pak zůstal na úrovni 1,5. 

Zdvojnásobit daň z nemovitých věcí se rozhodli v Ústí nad Orlicí, kde stanovili místní koeficient ve výši 2, a to pro všechny obyvatele. Výnos na dani z nemovitosti by se tak měl zvýšit ze současných 9,1 mil. Kč na přibližně 17,6 mil. Kč.

V Chebu dopadnou změny jen na podnikatele v průmyslu a službách. Těm totiž město od příštího roku stanoví koeficient ve výši 1,5. Podle slov starosty města Antonína Jalovce přinese zvýšení daně přes 6 milionů korun ročně.

Zvýšení daně z nemovitých věcí čeká i některé obyvatele Plzně, konkrétně by se mělo týkat 40 objektů. V Plzni jsou totiž základní sazby daně odstupňovány dle napojitelnosti na vodovodní a kanalizační síť a také s ohledem na záplavové oblasti. Vzhledem k tomu, že k některým objektům město pořídilo vodohospodářskou infrastrukturu, zvyšuje se jejím majitelům i daň. Jde o objekt v ulici U Velkého rybníka, o 19 objektů v ulici Poštolková a o 20 objektů v Černicích.

Kompletní přehled změn koeficientů daně z nemovitostí, které mají jednotlivá okresní města stanovená pro rok 2019 a 2020, najdete na serveru Podnikatel.cz.

Jaké hrozí pokuty?

Pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení se začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání, tedy až od 8. února. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 200 korun. Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 Kč, by se pokuta vyšplhala na 200 Kč až po více jak ročním zpoždění.

V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou. Když daňové přiznání třeba až po výzvě z finančního úřadu odevzdáte, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu v minimální výši 500 Kč. 

Kdy se daň z nemovitých věcí platí? 

Důležité je vědět, že společně s přiznáním ještě neplatíte nic. Výzvu vám pošle finanční správa. Termín pro platbu samotné daně z nemovitých věcí trvá pro většinu poplatníků až do 1. června 2020. Kdo platí více jak pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu.

Finanční úřady budou v květnu roku 2020 posílat složenky s aktuální výší daně z nemovitých věcí. Možné je zažádat také o zaslání platebních údajů na e-mail. O to je třeba požádat do poloviny března. E-mail s platebními údaji pak nahradí složenku. V e-mailu bude i QR kód s platbou.

Zaplatit je možné také přes SIPO. O to musíte na finančním úřadě zažádat do konce ledna. O obě tyto možnosti, které se vzájemně vylučují, je třeba zažádat na finančním úřadě na připravených tiskopisech (SIPO, e-mail). 

V případě, že někomu vyjde daň na méně než 30 korun, platit ji nemusí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.