Daň z nemovitosti 2010: Víme, jak na ni

Součástí úsporných opatření, které pro příští rok připravilo ministerstvo financí, je i zdvojnásobení sazby daně z nemovitosti. Protože se tato daň odvádí nikoli zpětně, ale vždy na začátku kalendářního roku, týká se změna již nadcházejících daňových povinností.

Přiznání k dani z nemovitosti se nepodává každý rok. Vy, kteří jste ho již někdy v minulosti k příslušnému finančnímu úřadu podali, obdržíte začátkem roku nový platební výměr (kdy přesně neví zatím ani pracovnice finančních úřadů). Ti, kteří budou přiznávat daň z nemovitosti poprvé, budou již počítat s novými sazbami. Přiznání je třeba podat příslušnému finančnímu úřadu během ledna.

Výše jsme napsali, že k dani z nemovitosti se přiznání podává pouze jednou. To je pravda, pokud ovšem nedojde ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Takovými okolnostmi jsou například změna výměry pozemku, změna v užívání stavby nebo nástavba dalších nadzemních podlaží. Nové daňové přiznání je nutné k nemovitosti odevzdat také, když dojde ke změně vlastníka nemovitosti (neoznamuje se v průběhu roku, ale až během ledna následujícího ro­ku).

Z jakých nemovitostí jste povinni platit daň?

V daňovém přiznání se rozlišují 2 základní kategorie – pozemky a stavby. Dále jsou pak členěny do druhů, které mají při výpočtu výše daně různé parametry. Pro určení druhu nemovitostí (naleznete na výpisu z katastru) je rozhodující stav zapsaný v katastru nemovitostí, a to k 1. lednu zdaňovacího období (pro nás tedy 1. leden 2010).

Daň musíte platit z následujících druhů pozemků:

• orná půda;
• chmelnice;
• vinice;
• zahrada;
• ovocný sad;
• trvalé travní porosty (dříve louka, pastvina);
• hospodářský les;
• rybník s intenzivním a průmyslovým chovem;
• zastavěná plocha a nádvoří;
• stavební pozemek (s výjimkou nezastavěného pozemku určeného k zastavění stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení);
• ostatní plocha (terminus technicus uváděný ve výpisu z katastru).

Ze staveb se platí daň, pokud jde o tzv. nemovitou stavbu (tj. taková, která je se zemí spojena pevným základem). Tato stavba musí být dále zkolaudována, užívána před kolaudací nebo např. být způsobilá k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu.

Do staveb jsou rovněž počítány byty a nebytové prostory včetně podílů na společných částech stavby zapsaných v katastru nemovitostí. Za sklepy se samostatné přiznání nepodává, je příslušenstvím bytu. Pokud je garážové stání definováno v kupní smlouvě na byt jako právo užívat určitou část společných prostor domu, rovněž se přiznání nepodává. Pokud by garážové stání bylo zakoupeno jako samostatný nebytový prostor, uvádí se tato další jednotka do jednoho daňového přiznání s bytovou jednotkou, upřesňuje pro server Měšec.cz daňový poradce Jiří Celler.

Podobně se vyjadřuje pro server Měšec.cz i daňový poradce Petr Kout: Pokud jsou garážová stání nebytovou jednotkou, pak se podává přiznání k dani ze staveb i za ně. Pokud jsou garážová stání jako součást podílu na společných částech domu, pak jsou součástí daně ze staveb za byt nebo samostatný nebytový prostor. Sklep je příslušenstvím by­tu.

Přečtěte si také: Novostavba už vás od daně z nemovitosti nezachrání

V daňovém přiznání se v kategorii staveb nabízí na výběr kromě jiných i obytný dům a byt. Podává se tedy daňové přiznání za celý obytný dům, nebo přiznání podávají vlastníci jednotlivých bytů samostatně? Pokud je dům rozdělen na jednotky (ať bytové nebo nebytové), podává přiznání vždy pouze vlastník každé této jednotky (nebo jeden ze spoluvlastníků jednotky). Pouze v případě, že se jedná o klasické bytové družstvo, jehož obytný dům není v katastru rozdělen na jednotky, podává přiznání k dani z nemovitostí toto družstvo za celý dům. odpovídá Jiří Celler. Totéž jinými slovy potvrzuje Petr Kout: Protože společenství vlastníků jednotek není vlastníkem domu ani žádné jednotky v něm, není poplatníkem daně z nemovitostí. poplatníky daně z nemovitostí jsou jednotliví vlastníci (spoluvlastníci) jednotek.

Do kdy daň za nemovitost zaplatit?

Přiznání k dani z nemovitosti podává její vlastník sám a není k tomu finančním úřadem vybízen. Pokud jste se tedy v minulém roce stali nově majiteli nějaké nemovitosti, nezapomeňte během ledna podat daňové přiznání.

Zvláštní případ nastává, jestliže na konci roku podáte návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a ten není do 31. prosince vyřízen. V takovém případě nepodáváte přiznání už v lednu, ale musíte ho podat do konce 3. měsíce následujícího po měsíci zapsání. Stejná pravidla platí v případě dědického řízení, které přesahuje z jednoho roku do dalšího.

Přiznání musíte tedy standardně podat do konce ledna. Do kdy ale musíte daň zaplatit? Pokud daň nepřesáhne částku 5000 Kč, pak musíte zaplatit do konce května. Pokud platíte částku vyšší, můžete si jí rozdělit na dvě stejně velké části. První zaplatíte do konce května, druhou do konce listopadu. Minimální hranice pro platbu daně je nastavena na 30 Kč.

Výjimku mají ti plátci daně, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb. Ty si rovněž mohou splátku rozpůlit, ale první část (případně celou daň) musí uhradit až do konce srpna. Druhou pak uhradí, stejně jako ostatní, do konce listopadu.

Pokud daň nezaplatíte v termínu, počítají se za každý den po splatnosti úroky z prodlení (v případě, že daň platíte nadvakrát, počítají se úroky z prodlení z dané částky a nikoli z celé výše daně).

Jak daň z nemovitosti vypočítat?

Výpočtem daně z nemovitosti vás vcelku srozumitelně provedou pokyny, které obdržíte spolu s formulářem pro přiznání daně (případně si je můžete stáhnout na webu ministerstva financí – momentálně jsou dostupné pouze pokyny pro rok 2009). K výpočtu daně jak u pozemků, tak u staveb potřebujete znát sazbu daně a koeficient, kterými budete násobit výměr pozemků či zastavěné plochy. Zjistíte tak, kolik na dani za nemovitost zaplatíte.

Pro rok 2010 se zvyšují na dvojnásobek sazby daně z pozemků u všech pozemků, kde základem daně je výměra v m^₂. A opačně: u tzv. zemědělských pozemků se sazba daně nezvyšuje (orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady atd.). U daně ze staveb se zvyšují na dvojnásobek všechny sazby kromě staveb pro ostatní podnikatelskou činnost, kde zůstává dosavadní sazba daně 10 Kč/m², říká Petr Kout.

S koeficienty je to zamotanější. V roce 2008 byl tehdejší Topolánkovou vládou zaveden tzv. místní koeficient. Vybrané daně z nemovitostí totiž končí v obecních kasách, a tento nástroj má obcím zajistit kontrolu nad množstvím vybraných peněz. Je pouze na radnicích a magistrátech jednotlivých měst, zdali místní koeficient vyhlásí. Například Pardubice a Karlovy Vary tak učinily již minulý rok a zavedly místní koeficient 2 (může se pohybovat v celých číslech od 2 do 5).

Pokusili jsme se na internetu dohledat nějaký souhrnný seznam zavedených místních koeficientů. Bohužel, jsme byli neúspěšní. Podle mých informací se o centrálním přehledu místních koeficientů uvažuje, ale zatím neexistuje. Tyto koeficienty je možno zjistit pouze na místně příslušném finančním úřadu (oddělení majetkových daní) nebo přímo na obci, řekl Jiří Celler. Petr Kout však cestu k místním koeficientům zná: Místní koeficinety jsou uváděny mj. na www.mfcr.cz pod heslem Daňový portál, aplikace pro daň z nemovitostí, dodává pro server Měšec.cz.

Vedle místního koeficientu se však dále počítá i s koeficientem původním, který je určený zákonem a pohybuje se v rozmezí 2 až 5. Ten se stanovuje podle počtu obyvatel v obci, pod kterou je nemovitost v katastru zapsána. Obce mají dále možnost měnit tento koeficient u obytných domů, bytů a stavebních pozemků vyhláškou. Například Praha má zákonem stanovený koeficient 4,5, vyhláškou ho však zvýšila na maximální hodnotu 5.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR