Co přinese vláda Jiřího Rusnoka?

Jako blesk z čistého nebe. Nová kandidátka na premiérku Miroslava Němcová avizovala prezidentovi, že má 101 hlasů pro vyslovení důvěry vládě. Prezident Miloš Zeman však tuto vládu nepřijal a „bleskově“ jmenoval Jiřího Rusnoka jako premiéra nové úřednické vlády. Zatímco veřejnost úřednickou vládu částečné hájí a podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi má podporu 50 % Čechů, podle odpůrců je nová úřednická vláda označována jako vláda kamarádů prezidenta, sám prezident je stavěn do pozice ničitele ústavy a diktátora. Cílem tohoto článku však není zkoumat legitimnost kroků prezidenta Zemana. Raději se podíváme na jednotlivá vyjádření Jiřího Rusnoka a pokusíme se analyzovat, jak nás jednotlivá opatření můžou zasáhnout. 

Autor: Podnikatel.cz

Jiří Rusnok, premiér úřednické vlády

Vyšší minimální mzda

Jedním z opatření, které chce Rusnok prosadit, je zvýšení minimální mzdy o 500 Kč na 8500 Kč. Sám Rusnok nebyl nikdy příznivcem vyšší minimální mzdy. Zvýšení minimální mzdy bude určitě jeden z prvních kroků. Zvýšení o 500 Kč je rozumný kompromis, uvedl Rusnok. Minimální mzda se nezvyšovala od roku 2007 a zvyšování by se podle něj týkalo jen okrajové části pracovního trhu.

Vyšší minimální mzda by také podle něj mohla snížit podíl šedé ekonomiky, kdy je řadě zaměstnanců vyplácela jen minimální mzda a nezdaněný zbytek „bokem“. Je zajímavé, že Jiří Rusnok tomuto tématu klade velký důraz, nikdy jako ekonom nebyl velkým propagátorem vyšší minimální mzdy. Lze proto spekulovat, že ho k tomuto kroku donutil sám Miloš Zeman, který společně s odbory také navrhl zvýšení minimální mzdy o 500 Kč na 8500 Kč. Tedy stejně, jak navrhuje v současnosti Rusnok. O minimální mzdě jsme si také popovídali s ekonomem: Jaroslav Brychta: Program ČSSD je cestou k vysoké nezaměstnanosti a korupci 

Více peněz zdravotním pojišťovnám

Rusnok by také chtěl zvýšit platbu státu za zdravotní pojištěnce. Tyto platby se podle něj nezvyšovaly již dlouho a hrozí problémy v hospodaření zdravotních pojišťoven. Vyšší platby za pojištěnce se však nevyhnou bez přesunu peněz v rámci rozpočtu. Sněmovna by však podle ministra financí v demisi Miroslava Kalouska neměla úřednické vládě, která nezískala důvěru, uvolnit žádné peníze.

Státní rozpočet především

Na co by se chtěl Rusnok především zaměřit, je tvorba státního rozpočtu. Země by se tak vyhnula hrozícímu rozpočtovému provizoriu. Schodek by chtěl udržet pod  3 %. Výdajové rámce, které schválila Nečasova váda, jsou pro mě v pořádku. Nemá cenu, aby se zdržovala příprava rozpočtu. To je jedna z klíčových věcí, uvedl Rusnok. Plánovaný schodek rozpočtu ve výši 100 miliard Kč se ale podle něj nemusí podařit udržet a je možné, že tuto hranici přesáhne.

S tím ale nesouhlasí Miroslav Kalousek, podle kterého se schodek nepřekročí: Jsem si jist, že i přes mimořádné výdaje v souvislosti s povodněmi, podíváme-li se na čerpání v jednotlivých měsících, zvlášť velmi dobré inkaso DPH, není žádný důvod, aby nebyl schodek dodržen, pokud se bude do konce roku hospodařit odpovědně, uvedl Kalousek. 

Druhý pilíř? Povinný

O tom, že druhý pilíř by měl být pro všechny povinný, se Rusnok nikdy netajil. Jako šéf ING Penzijního fondu byl jedním z hlavních strůjců současné penzijní reformy. Rozhovor s ním si můžete přečíst: Stínový ministr financí ČSSD: „2. pilíř penzijní reformy zrušíme“

Současný první pilíř (státní důchodový systém) je podle něj dlouhodobě neudržitelný a nevyhne se bez zvyšování věku odchodu do důchodu: Udržitelný je, ale bude postupně vyplácet relativně (ve vztahu ke mzdě) nižší důchody. Jediná cesta je zvyšovat důchodový věk, valorizovat pouze podle růstu cen, zvýšit pojistné pro OSVČ, snížit pojistné pro zaměstnavatele, omezit souběh státního důchodu a výdělku, uvedl v rozhovoru pro server Měšec.cz.

Ještě před zahájením penzijní reformy však se svým fondem z druhého pilíře vycouval. Druhý pilíř by ale podle něj měl být povinný s tím, že by byl otevřený jen pro lidi do 35 až 40 let věku. Sám také navrhuje, aby místo soukromých fondů spravoval peníze klientů stát, čímž by se ušetřilo a systém by údajně získal větší důvěru u lidí. Čtěte také: 5 důvodů, proč se zúčastnit druhého pilíře

Dluhová daň

Rusnok je také podle článku na jeho blogu příznivcem dluhové daně, která by sloužila k placení úroků z dluhu: Řešením je proto zavedení speciální účelové daně, která by byla daní přímou a jejíž všechny výnosy by byly využity pouze a výhradně na úhradu úroků z vládního dluhu. A naopak, úroky z vládního dluhu by nesměly být hrazeny z žádných jiných výnosů, píše ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz.

Úlevy pro starší lidi

Jako další opatření by chtěl Rusnok ulevit na trhu práce starším lidem, a to daňovými úlevami nebo na pojistném. Ekonomové však varují, že nerovné postavení například mladých lidí, či lidí ve středním věku, může bránit jejich vstupu na pracovní trh. Příkladem, kde tomu dochází, je například Španělsko, kde nezaměstnanost mladých do 25 let dosahuje 60 % hranice. Čtěte více: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci

Sám Rusnok byl také zastánce sjednocené daně ve výši 17,5 %, která měla původně platit v letošním roce. Nakonec to všechno dopadlo tak trochu jinak a sazby DPH se zvýšily o 1 procentní bod. Čtěte více: Vláda hazarduje s ekonomikou, která krvácí

Důvěra? Zatím na bodu nula, naděje ale umírá poslední

Pro realizaci těchto kroků musí nová vláda Jiřího Rusnoka získat důvěru ve sněmovně. Zatím nemá jistotu ani jednoho hlasu a zdá se, že jeho situace je téměř beznadějná. Důvěru však může získat. Prezident Zeman může například vyhrožovat své domovské ČSSD tím, že pokud jeho úřednická vláda nezíská důvěru, nechá pak vládnout vládní koalici v demisi v čele s Němcovou, která nejspíše důvěru získá. A žádné předčasné volby, po kterých neustále opozice volá, nebudou. KSČM a VV také oznámily, že by za určitých podmínek vládu podpořily, rozhodovat se budou na základě vládního programu. Naděje tedy Rusnok má: Kdybych říkal, že nezískám důvěru, nemusím tam sedět, uvedl.