Historicky nejstarším státem podporovaným finančním produktem na penzi je doplňkové penzijní spoření (DPS, dříve tzv. penzijní připojištění). Kromě daňových odpočtů nabízí i státní příspěvek, v roce 2024 byl navýšen až na 340 Kč měsíčně.
Po úspěšném lobbingu životních pojišťoven byly v roce 2001 zavedeny daňové odpočty i pro soukromé životní pojištění (SŽP). Stát zákonem nijak neomezil výši poplatků a ponechal vše na volném trhu. Výsledkem byly kauzy spojené s investičním pojištěním a ve výsledku neefektivní pokus o kvalitativní regulaci nákladů SŽP.
A v roce 2024 byl zaveden třetí penzijní produkt, tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP).
| DPS Doplňkové penzijní spoření |
SŽP Soukromé životní pojištění |
DIP Dlouhodobý investiční produkt |
|
|---|---|---|---|
| Regulace výše poplatků | ✅ Ano | ❌ Ne | ❌ Ne |
| Státní příspěvek | ✅ Ano měsíčně až 340 Kč pro příspěvek 1700 Kč |
❌ Ne | ❌ Ne |
| Daňové odpočty | ✅ Ano část příspěvku převyšující 1700 Kč měsíčně Max. 48 000 Kč ročně |
✅ Ano Max. 48 000 Kč ročně |
✅ Ano Max. 48 000 Kč ročně |
| Příspěvek zaměstnavatele | ✅ Ano Max. 50 000 Kč ročně |
✅ Ano Max. 50 000 Kč ročně |
✅ Ano Max. 50 000 Kč ročně |
Zatímco státní příspěvek lze získat pouze u penzijního spoření, daňové odpočty u všech tří produktů. Limity pro odpočty a příspěvek zaměstnavatele jsou společné a je možné mít uzavřeno i více produktů najednou. Možností, jak využít daňové odpočty, je mnoho, některé ale jsou výrazně lepší než jiné. Postupně vyřadíme ty špatné a najdeme tak optimální strategii pro snížení daňového základu za rok 2024.
SŽP je mrtvý kůň
Hned na začátku se můžeme rozloučit se SŽP, konkrétně s investičním životním pojištěním (IŽP) a poslat ho do „věčných lovišť“.
IŽP je ukázkou, jak při nedostatku informací nebo regulace může být motivace státu ke spoření na penzi neefektivní. V okamžiku, kdy pojišťovny získaly v roce 2001 daňové odpočty pro životní pojištění, začaly postupně růst počáteční poplatky. Zatímco před daňovými odpočty byly poplatky pro delší doby trvání rovny zaplaceným platbám v prvním roce, po zavedení výhod vzrostly na dvojnásobek. Vše, co klient zaplatil v prvním a druhém roce, bylo postupně strženo jako úhrada počátečních nákladů. Obchodním argumentem často bylo, že se „to klientovi vrátí“ na daňových odpočtech.
Který produkt používáte?
Stát se pokusil o nápravu stavu kvalitativní regulací poplatků. Pojišťovny musely počáteční poplatky rozdělit do prvních 5 let, jejich celková výše se ale po zavedení zákona nezmenšila.
Investování s pojišťovnou je dražší než s DPS nebo s DIPem. Pojišťovny zatím nedokázaly digitalizovat nabídku životního pojištění, a tím snížit jeho cenu. Zatímco pojištění aut nebo majetku lze koupit online na webu každé pojišťovny, životní pojištění prakticky vůbec a veřejné srovnávače pojištění osob neexistují.
Vysoké poplatky životního pojištění znamenají jedno – pro vytvoření úspor na penzi tento produkt není vhodný. Nemá smysl uzavírat novou smlouvu investičního pojištění. Rada pro klienty s již uzavřenou smlouvu je také jednoduchá: snížit investiční část pojistného na povolené minimum a nevkládat žádné mimořádné pojistné. Pokud přispívá zaměstnavatel, je dobré se dohodnout co nejdříve na přesměrování jeho příspěvku do jiného produktu (DIP nebo DPS).
DPS má regulované poplatky
Doplňkové penzijní spoření má regulovanou výši poplatků. Jakýkoliv vstupní poplatek je zakázaný a penzijní fondy mohou prakticky účtovat pouze dva poplatky: roční poplatek z objemu investovaných peněz ve výši 1 % a poplatek z výnosu ve výši 15 %.
Výše poplatků se od počátku vzniku DPS neměnila. Nově dal zákon penzijním společnostem možnost vytvořit nový druh tzv. alternativních fondů, kde je výše povolených poplatků ještě vyšší: až 2 % roční poplatek a až 20 % poplatek z výnosu.
Průměrný příspěvek účastníků v minulém roce lehce přesáhl 800 Kč. Je tak vidět, že většina účastníků z DPS získá státní příspěvek, ale daňové odpočty nevyužije.
Pro všechny klienty s úložkou do 1700 Kč měsíčně lze doporučit DPS a využití státního příspěvku. Pro vyšší částky pro daňové odpočty a pro příspěvek zaměstnavatele již ale DPS nemusí být nejvýhodnější variantou. Vyššího výnosu lze dosáhnout pomocí DIPu, důležité je vybrat takový, jehož poplatky jsou nižší než u DPS.
DIP je třeba správně vybrat
Nabídka DIPů zahrnuje více než 30 různých poskytovatelů a výrazně se liší i nabízené produkty. Nejčastěji se jedná o investice do investičních fondů a do tzv. ETF.
Exchange Traded Fund (ETF, česky burzovně obchodovaný fond) je typ investičního fondu, který se obchoduje na burze jako akcie. Výhodou ETF jsou oproti běžným podílovým fondům mnohem nižší náklady a poplatky. ETF se řadí do nástrojů pasivního investování a nejčastěji kopírují akciový index.
Vzhledem k tomu, že poplatky DIPů nejsou nijak regulované, jsou rozdíly mezi jednotlivými produkty doslova obrovské. Přibližně čtvrtina DIPů má nižší poplatky než DPS, naopak tři čtvrtiny mají poplatky vyšší. Pokud byste si vybírali DIP náhodně, máte větší šanci, že sjednáte horší produkt na penzi, než je DPS. Naopak při uvážlivém výběru DIPu s nízkými poplatky lze dlouhodobě získat mnohem více než s doplňkovým penzijním spořením.
Již brzy si proto na Měšci změříme efektivitu jednotlivých DIPů a představíme ty, které jsou výhodnější než DPS. Právě do nich má smysl přesměrovat peníze pro využití daňových odpočtů z DPS a ze SŽP a také je využít pro příspěvek zaměstnavatele.
