Kdo odpovídá za škodu, zejména na zdraví, člověku, který upadl na neuklizeném nebo neudržovaném chodníku? Je rozdíl právě, když šlo o zanedbanou údržbu nebo aktuální závadu ve schůdnosti. Kdy žalovat vlastníka a kdy servisní organizaci? Kdy obec ručí za odškodnění?
Odpovědnost podle občanského zákoníku a podle silničního zákona
Základní norma povinnosti hradit majetkovou škodu či nemajetkovou újmu je s účinností od 1. 1. 2014 obsažena v ust. § 2910 o. z. a spočívá na principu, že újmu má nahradit ten, kdo ji způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním.
Vedle toho zákon ukládá povinnost nahradit újmu i v některých zvláštních případech bez ohledu na porušení zákona a na zavinění (ust. § 2895 o. z.). Takovým případem je též úprava silničního zákona zakládající zpřísněnou odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli (v našem případě chodci) v důsledku zvláštní nekvality komunikace, která je definována pojmem závada ve schůdnosti.
Otázku, koho žalovat o odškodnění, rozebral a odpověděl Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 2393/2023, ze dne 31. 7. 2024).
Dva druhy odpovědnosti za škody vzniklé na komunikacích
Silniční zákon ukládá vlastníkovi širokou povinnost tzv. správy komunikací, která zahrnuje zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy.
V souvislosti se správou a údržbou pozemních komunikací tak vedle sebe působí jak obecná povinnost hradit (podle ust. § 2910 o. z.) újmu způsobenou porušením zákonné povinnosti plynoucí zejména z ust. § 9 silničního zákona, tak i speciální právní úprava objektivní odpovědnosti za závady ve sjízdnosti a schůdnosti podle ust. § 26 a § 27 silničního zákona.
Co zahrnuje správa a údržba komunikace a možnost jejího převedení z vlastníka na správce
Vlastník komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. (§ 9 odst. 3 silničního zákona.)
Je-li výkon správy komunikace zajišťován prostřednictvím správce, musí zahrnovat alespoň pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Vlastník musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (tedy na internetu) identifikační údaje správce, vymezení pozemních komunikací, jejichž správu vykonává, a rozsah jím vykonávané správy. (§ 9 odst. 4 silničního zákona.)
Jak to chodí v praxi
Vlastník komunikace má tedy povinnost vykonávat správu komunikace, která spočívá zejména v pravidelných a mimořádných prohlídkách, údržbě a opravách.
Je logické, že zejména územní samosprávné celky (obce a kraje) musí mít možnost činit tak prostřednictvím k tomu technicky a organizačně vybavených subjektů, proto zákon vlastníkům komunikací umožňuje převést výkon této správy na jiný subjekt tím, že si jej pro ten účel založí či zřídí, ovšem za výslovné podmínky, že vůči němu jako vlastník zůstane ovládající osobou po celou dobu výkonu správy.
Prostřednictvím takto ustaveného správce může vlastník zajišťovat jak činnosti týkající se obecné údržby, tak odstraňování (či předcházení) závad ve schůdnosti či sjízdnosti. I sám správce může dílčími činnostmi především při údržbě a opravách komunikace pověřit jinou osobu, ta se však již správcem stát nemůže.
Odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku vad ve sjízdnosti a schůdnosti
Závadou ve schůdnosti se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (§ 26 odst. 7 silničního zákona.)
A vlastník místní komunikace nebo chodníku je pak povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit ani na ni předepsaným způsobem upozornit. (§ 27 odst. 3 silničního zákona.)
Jde-li o závadu ve schůdnosti či sjízdnosti, za škodu odpovídá správce, vlastník je ručitelem
Silniční zákon u specifické činnosti týkající se odstraňování závad ve sjízdnosti či schůdnosti okruh subjektů odpovídajících za újmy způsobené uživatelům pozemních komunikací v případě, že je výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nově rozšířil tak, že namísto vlastníka hradí poškozenému újmu správce a vlastník za splnění této povinnosti ručí, a to bez dalšího, tedy bez ohledu na to, zda a jak jej vybral a kontroloval. (Viz znění novely provedené zákonem č. 268/2015 Sb. s účinností od 1. 1. 2016 v ust. § 27 odst. 6.)
Jedná se však výslovně o přenos povinnosti k náhradě újem ze zvláštní zpřísněné odpovědnosti, která přichází v úvahu především při mimořádně nepříznivých meteorologických podmínkách (v důsledku neodstraněného sněhu či náledí), což je v tomto případě třeba chápat jako výjimku vylučující odpovědnost vlastníka, resp. toto ustanovení odpovědnost vlastníka „oslabuje“ na ručení, nicméně zdvojuje tu okruh subjektů, od nichž může poškozený žádat náhradu.
Škoda vzniklá zanedbáním běžné údržby, tedy jinak než závadou ve schůdnosti a sjízdnosti
Z toho tedy plyne, že u povinnosti běžné údržby, jejíž porušení může vést k obecné odpovědnosti za újmu, je povinnost k náhradě spjata výlučně s osobou vlastníka.
Takže v případech, na něž nedopadá zvláštní úprava odpovědnosti (ohledně závad ve sjízdnosti a schůdnosti komunikace), tj. při uplatnění obecné odpovědnosti za porušení povinnosti řádné údržby komunikací, která se řídí podle občanského zákoníku, je povinnou osobou vlastník a přenos odpovědnosti na správce zde není možný.
Tomu nasvědčuje i podmínka, že vlastník vůči zřízené osobě musí být po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Zde je tedy odpovědný vlastník komunikace.
Shrnutí
Nejvyšší soud ČR ve výše citovaném rozsudku vyložil, že povinnost nahradit újmu způsobenou uživateli komunikace závadou ve schůdnosti či sjízdnosti (např. v důsledku povětrnostních či meteorologických podmínek) má vlastník komunikace.
Ovšem zřídil-li k tomu účelu právnickou osobu (správce), má takovou povinnost správce, zatímco vlastník za splnění jeho povinnosti k náhradě poškozenému ručí.
Oproti tomu k náhradě újmy způsobené porušením zákonné povinnosti udržovat komunikace v řádném stavu je povinen jen sám vlastník bez ohledu na to, zda si i k tomuto účelu zřídil samostatný subjekt.
Ano, právní řád ČR je velmi složitý. Připomeňme v této souvislosti článek Když váš majetek poškodí pád stromu ze sousedního pozemku: Kdo vás musí odškodnit? V případě, že by vaši věc, např. automobil, nebo přímo vás a vaše zdraví poškodil např. pád stromu či větve z pozemku obce či města, byť by správa pozemku byla svěřena servisní organizaci, je třeba žalovat přímo vlastníka čili obec nebo město.
