Rozhodla jsem se sama a dobrovolně že budu nezaměstnaná jen proto, že nechci platit státu tolik a mít za to tak málo. Říkalo se: pětina pro krále, desátek církvi. A dnes? Státu dávám daň, zdravotní a sociální pojištění (což je taky daň) a pak DPH z toho co si koupím, a když to jsou náhodou cigarety nebo benzín tak ještě i spotřební daň. Takže já dávám státu v úhrnu okolo 80% svého výdělku, jinými slovy, každý měsíc jsem pracovala 3 týdny na vládu a úředníky a 1 týden na sebe. A co za to? Ukradené auto policie neumí najít, armáda mě taky neubrání, a ani blbý sníh v zimě z chodníku za ty peníze neuklidí. Prostě a jednoduše, budu hrdá nezaměstnaná do doby než mě přesvědčíte že platím proto aby se tady žilo lípj a ne pro Kalouskovo víno. Na to přispívat nebudu.
Tak tak, každý člověk, který platí zdravotní pojištění, si ho platí defakto sám sobě (ať už ho vybere formou operace nebo jiného zákroku v nemocnici, nebo třeba jenom vyšetřením u obvoďáka). No a sociální pojištění - tam jde přeji hlavně o solidaritu - ještě donedávna to fungovalo tak, že my platíme soc. pojištění na důchody svým rodičům a neš děti pak budou platit na naše důchody. To už je ale bohužel asi minulost...