Zjistili jsme, že daňová reforma obsahuje chybu, která by mohla ulevit většině živnostníků a OSVČ, a která by zároveň státní kasu přišla na několik miliard ročně. U zdravotního pojištění by se totiž podle současného návrhu minimální měsíční záloha snížila o více než polovinu. Vzhledem k tomu, že minimální zálohy platí zhruba 500 tisíc živnostníků, rovná se každé snížení minimální zálohy o korunu půlmilionové ztrátě státní kasy za měsíc. Minimální záloha by se ale většinou snižovala o stokoruny, státní kase tedy hrozí ztráta v řádech jednotek miliard ročně.
Poloviční změna
Daňová reforma má kromě jiného od roku 2013 sjednotit sazby zdravotního a sociálního pojistného na 6,5 % (současná výše pro OSVČ – sociální pojištění 29,2 %, zdravotní pojištění 13,5 %). Pro živnostníky a OSVČ se zároveň zvedá základ pro výpočet pojistného. Dnes je to 50 % daňového základu, po reformě to má být 100 %. U sociálního pojištění se mění také způsob výpočtu minimálního vyměřovacího základu, čímž zůstává zhruba zachována současná výše minimální zálohy na sociální pojištění. Více: 5 novinek, které podnikatele na daňové reformě nepotěší
Naopak ale zůstala nezměněna metodika výpočtu minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. A právě tento nedostatek může vyjít státní kasu na několik miliard ročně.
Minimální vyměřovací základ by se tak podle současného návrhu daňové reformy měl i nadále vypočítávat jako polovina průměrné mzdy. To nám potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, které je za tuto část daňové reformy zodpovědné. Podle původního vyjádření ministerstva to ale žádný výpadek pro státní kasu znamenat nemá, protože vše vykompenzuje nárůst základu pojistného na dvojnásobek.
To ale není pravda, jak si ukážeme na následujícím příkladu živnostníka, jehož příjmy za rok dosahují 500 tisíc korun a který uplatňuje 60% výdajový paušál.
Daňový základ bude před reformou i po ní stejný: 500 000 – (0,6 * 500 000) = 200 000 korun
Současnost: Základ pro výpočet pojistného je ale v roce 2011 50 % daňového základu, v našem případě tedy 100 000 korun. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. To znamená, že roční pojistné činí 13 500 korun, přepočteno na měsíc to tedy dělá 1125 korun.
Po reformě: Základ pro výpočet pojistného se má rovnat daňovému základu, v našem případě tedy 200 000 korun. Sazba zdravotního pojištění bude 6,5 %. To znamená, že roční pojistné činí 13 000 korun, přepočteno na měsíc to tedy dělá 1084 korun.
Minimální vyměřovací základ zůstane stejný, tedy polovina průměrné hrubé měsíční mzdy (vyhlašuje se nařízením vlády). Pro rok 2011 je průměrná mzda stanovena ve výši 24 740 korun. Minimální měsíční vyměřovací základ tedy činí 12 370 korun. Zatímco ale nyní se minimální výše zálohy vypočte jako 13,5 % z něho, po reformě to bude jen 6,5 %.
Což znamená, že zatímco současná minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění dosahuje úrovně 1670 korun, po reformě by klesla zhruba na 800 korun. Pro náš příklad by to znamenalo, že podle současných podmínek by živnostník s půlmilionovým příjmem platil minimální výši záloh, podle podmínek, které přináší reforma, by ale platil jen 1084 korun. Státu by tak měsíčně na zdravotní pojištění poslal o 586 korun méně.
4,4 miliardy ročně
Poslali jsme tedy tento výpočet na ministerstvo zdravotnictví a požádali o potvrzení naší domněnky, že stát na nedokonalé legislativní úpravě může přijít minimálně o stamiliony ročně.
Poslali jsme stejný dotaz i na ministerstvo financí, které nám odpovědělo lakonicky. Odhady dopadů reformy vyčísluje důvodové zpráva k daňové reformě, máme si to v ní najít. Důvodová zpráva (str. 170) skutečně dopady vyčísluje i konkrétně u zdravotního pojištění. U OSVČ vinou změny základu a sazby počítá s propadem příjmů ze zdravotního pojištění o 600 milionů korun ročně.
I v tomto výpočtu se ale evidentně na něco zapomnělo. Ministerstvo zdravotnictví nám totiž sice neodpovědělo, ale přeposlalo naše výpočty na konzultaci do Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Ta potvrdila to, na co jsme upozornili. Propočet jsme provedli a vychází nám roční ztráta za celý systém ve výši cca 4,4 miliard Kč. Do výpočtu jsme zahrnuli i vliv snížení maximálního vyměřovacího základu (další snížení objemu vybraných částek) a naopak také skutečnost, že snížení minima nebude znamenat snížení na nižší minimum u všech OSVČ, ale část z nich dosáhne na zálohu v intervalu mezi „starým“ a „novým“ minimem,
řekl serveru Měšec.cz mluvčí VZP Jiří Rod.
Chyba? Změna vychází z programového prohlášení
Ministerstva zdravotnictví jsme se s odvoláním na výpočet od VZP zeptali, zdali tedy jde o chybu a jak ji bude řešit. Přímou odpověď jsme nedostali, mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň nás ve svém vyjádření pouze obecně odkázal na programové prohlášení a vypadá to tedy, že si ministerstvo bere čas na zvážení situace. Změna vychází z programového prohlášení vlády, kde je řečeno, že „V rámci tohoto zákona dojde ke sjednocení základů jednotlivých veřejných odvodů a odstranění drtivé většiny stávajících daňových výjimek z důvodu rovného přístupu ke všem poplatníkům. Sjednocení základů nezvýší celkovou odvodovou zátěž OSVČ“.
Není však pravděpodobné, že by ministerstvo zdravotnictví dobrovolně chtělo přijít o čtyři miliardy ročně. Zvláště to platí v čase úspor. Navíc změny u sociálního pojištění vycházejí ze stejného programového prohlášení, ale pravidla pro výpočet minimální zálohy mění tak, aby nedošlo k jejímu poklesu (naopak oproti současnému stavu by došlo k nárůstu o 72 korun měsíčně).
Změny u metody výpočtu minimální zálohy na zdravotním pojištění se tedy s největší pravděpodobností nakonec dočkáme. A pokud ne? Půl milionu živnostníků se zaraduje.
