Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Na starobních důchodech vyplatil stát v minulém roce více jak 250 miliard korun a důchodový systém se dostal (přispěním krize) i přes příznivý demografický vývoj posledních let do mínusu o mnoho let dříve, než předpokládala zpráva první, tzv. Bezděkovy komise (rok 2005). Nejen tato data tlačí politickou reprezentaci země k zreformování celého systému.

Současná středopravicová vláda již avizovala, že reformu uskuteční a bude při ní vycházet z nedávno oznámených doporučení Poradního expertního sboru (známějšího jako druhá Bezděkova komise). Doporučený plán lze ve zkratce shrnout tak, že státem garantované důchody budou postupně snižovány tak, aby jejich financování bylo pro stát udržitelné a o výši své životní úrovně v důchodu se budou muset více přičinit, soukromým spořením, občané. Více: Důchodová reforma zachrání státní rozpočet, ale vaši penzi ne

Výměnou za nižší vyplácené důchody by stát měl snížit sazbu u sociálního pojištění z 28 na 23 %. Na druhou stranu by si ušlý zisk z odvedeného pojistného měla státní kasa vzít zpět na dani z přidané hodnoty. U té je naplánováno sjednocení sazeb na 19 % (dnes 10 a 20 %). Protože tímto krokem dojde ke zdražení základních životních potřeb (jako jídlo či léky), nelíbí se takové opatření české levici. Proto zůstává otazníkem, zdali je návrh Bezděkovy komise stavěn na pevných politických základech, a zdali by speciálně v tomto bodě neměla vláda najít kompromis s opozicí. Jinak se může stát, že reforma bude po dalším volebním vítězství ČSSD reformována, a to není vzhledem k citlivosti tématu žádoucí.

Na lepší důchod nemáme…

Nechme ale nyní politickou elitu stranou a podívejme se, co si o nastíněných plánech myslí lid. V červenci tohoto roku provedla společnost SANEP průzkum, ve kterém odpovídalo 5049 lidí ve věkové kategorii 18 až 65 let. Z takového počtu už lze úspěšně vyvozovat společenskou náladu, a co se důchodů týče, můžeme již dopředu říci, že růžové brýle Češi nenosí.

Jedním ze základů budoucího důchodového příjmu by podle plánů Bezděkovy komise mělo být soukromé spoření. Více jak polovina dotázaných však v průzkumu uvedla, že v současné době si spoření na důchod nemohou dovolit. Čtěte také: Konečně objevená naděje budoucího důchodce

Zdroj: SANEP

…a stát nám nepomůže

Vzhledem k tomu, že současný průměrný důchod se pohybuje těsně nad hranicí 10 000 Kč a v budoucnu by měla jeho výše výrazně klesnout (reálná hodnota budoucích důchodů by měla klesnout), tak se v kombinaci s minimálními naspořenými částkami na soukromém spoření může stát, že velká část budoucích důchodců bude mít výrazné problémy s udržením alespoň důstojné životní úrovně.

O tom, že situaci vnímáme reálně, přesvědčují odpovědi na dotaz, jestli se domníváme, že nám bude stačit státem vyměřená penze na důstojný život. Že ano, si myslí 7,2 % dotázaných, 9 % neví a zbylá drtivá většina ví, že se na stát spoléhat nemůže. V tento okamžik ovšem znovu narážíme na limity předchozího dotazu, který hovoří o tom, že zhruba polovina lidí si na penze spořit nemůže.

Zdroj: SANEP

Z výše zmíněného tak vyplývá, že se nám zde rýsuje silná budoucí generace důchodců, kteří budou žít na hraně nouze. Přitom již dnes vidí důchodce jako nejslabší sociální skupinu 43,8 % dotázaných. V budoucnu tak důchodce bude pravděpodobně rovnou synonymem pro žebráka. Čtěte také: Penzijní fondy vám na penzi nenašetří, úrok dávají horší než banky

Zdroj: SANEP

Není to jen o číslech

I když komentáře jednotlivých výsledků vyznívají značně depresivně, jsou vždy vyřčeny s  nadsázkou a dovádějí závěry průzkumu ad absurdum. Přesto je ale nelze úplně vyloučit. Co by se mělo stát, aby se nenaplnily? Především by důchodová reforma měla být dotažena do konce, a to tak, aby nebyla s novou vládou opět překopávána. A do důchodové reformy nepočítejme jen samotnou výplatu důchodů, jejich výši a strukturu.

Vzhledem k tomu, že její nevyhnutelnou součástí bude zvyšování důchodového věku, musí se dělat vše pro to, aby zaměstnávání seniorů bylo jednodušší a více odpovídalo jejich potřebám. O tom, že tomu nyní tak není vypovídá třeba nedávná analýza Českého statistického úřadu. Podle ní je v Česku na částečný úvazek zaměstnáno jen 6,2 % pracujících lidí. To je čtvrtý nejhorší podíl v celé Evropské unii. A proč je to špatně? Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let, uvádí výše zmíněná analýza.