Nevídaně levné pohonné hmoty přišly v době, kdy kvůli karanténě a dalším omezením méně cestujeme. Na druhou stranu, když už je to potřeba, hodně lidí teď dává přednost autu před autobusem a vlakem, jejichž spoje jsou kvůli pandemii navíc omezené.
K nejlevnějším sítím čerpacích stanic v Česku patří Tank Ono. U těchto pump teď můžete natankovat litr benzinu za 22,50 Kč, nafty za 23,90 Kč. Ceny však padají více či méně u všech benzinek.
Na úvodní fotce tohoto článku jsou zaznamenány ceny čerpací stanice G.A.S. Petroleum v Plánici u Klatov. Litr benzinu tady teď natankujete za 23,90 Kč, naftu o korunu dráž. Tahle benzinka patří k nejlevnějším v okolí a za normálních okolností si tady většinou vystojíte frontu. Teď je ale podle obsluhy zájem výrazně nižší. A to i přes výjimečně nízké ceny.
Majitel Tank Ono Jiří Ondra podobné ceny pamatuje naposledy někdy na konci devadesátých let. U většiny benzinek (mimo těch u hranic), kterých jeho firma provozuje na čtyři desítky, podle něj nyní roste výtoč benzinu, která vyrovnává propad nafty způsobený úbytkem kamionové dopravy.
Ceník u čerpací stanice Tank Ono, Jindřichův Hradec (21. 4. 2020)
Pokles spotřeby jsme zaznamenali u sedmi čerpacích stanic, které provozujeme u hranic. Za normálních okolností tam tankují Rakušané nebo Němci, kteří teď samozřejmě nejezdí,
říká Ondra.
Přestože ceny padají, vyplatí se nabídky pump sledovat a porovnat. Rozdíly mohou být i nyní velké, a to i v rámci jednoho města. Zatímco Benzina v Ostravě včera prodávala naftu za 25,50 Kč a benzin za 24,50 Kč, čerpací stanice MOL ze stejného města chtěla za litr nafty a benzinu shodně 27,50 Kč, tedy o 2 Kč, respektive o 3 Kč víc než konkurence.
Levné tankování je dobrou zprávou pro běžné řidiče, ale i pro dopravce. Ti tak mohou ušetřit na provozních nákladech, což se v době přidušené ekonomiky hodí. Na některé dopravce už ale kvůli dostupnější naftě tlačí speditéři, aby zlevnili.
Už jsem zaznamenal požadavek, abych šel s cenou dolů. Přitom když se zdražuje nebo rostou ceny mýtného, nikdo nám cenu nezvýší,
říká Michal Kadlec, majitel menší pražské autodopravy.
Benzin nemůže jít pod 15 Kč
A co bude s cenami pohonných hmot dál? Zdražování se v nejbližší době nedá čekat, a to především kvůli výrazně nižší poptávce. Pokud by rafinerie dále zlevňovaly, podle Jiřího Ondry by to mohlo naopak znamenat další pokles cen. Hranici 20 Kč by benzin na jeho stojanech atakoval v případě, že by rafinerie prodávaly litr přibližně za 2 Kč (nyní je to podle Ondry 4 až 5 Kč). Z ceny 22,50 Kč, za kterou teď prodává litr benzinu u svých pump, tvoří přes 74 % (16,74 Kč) daně – spotřební a DPH.
Pod určitou hranici ale pohonné hmoty jít nemůžou, a to právě kvůli daním. I pokud by byla samotná cena benzinu nulová, což je čirá teorie, přesto byste za něj zaplatili necelých 16 Kč, za naftu pak mírně přes 13 Kč.
Cena PHM na čerpací stanici MOL v Ostravě (21. 4. 2020)
Záporná cena ropy
Levnější provoz aut si teď můžeme dovolit kvůli dramatickému propadu poptávky po ropě způsobeném pandemií koronaviru, která ochromila světovou ekonomiku. Včera ropa kvůli přebytku na trzích v podstatě ztratila svoji hodnotu. Je jí k dispozici tolik, že ji není kde skladovat.
Cena americké lehké ropy WTI s dodáním v květnu včera klesla o 306 % na minus 37,63 dolaru za barel. To znamená, že prodávající musí za každý odebraný barel ještě zaplatit. Obchodníci se tak snaží udat ropu za každou cenu, protože se jim nedostává skladovacích prostor,
uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Čerpací stanice Benzina v Ostravě (21. 4. 2020)
Podle analytiků se problém se skladovacími kapacitami pravděpodobně nepodaří vyřešit ani během následujícího měsíce. To může znamenat další výkyvy cen.
Do budoucna bude muset dojít k poklesu produkce ropy. Rovněž by mělo docházet k obnově ekonomiky, což zvýší poptávku po ropě. Na tomto základě by mohla být obnovena rovnováha na ropném trhu při vyšších než současných cenách. K obratu by mohlo dojít v řádu několika měsíců. Současná situace totiž nevyhovuje hlavním aktérům ropného trhu a pravděpodobně povede k zániku menších ropných společností,
míní hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
