Cena a zdanění benzínu v EU

Vlastnit auto je v dnešní hektické době téměř nezbytné. Kdo nemá řidičák, má oproti ostatním občanům veliký handicap při svém uplatnění na evropském trhu práce. Umět řídit patří dle evropských zaměstnavatelů k druhotné gramotnosti zaměstnanců.

Automobilová doprava je pořád na vzestupu a počet aut v zemích Evropské unii neustále roste. Kvalitní infrastruktura a bezpečná automobilová doprava jsou jednou z cest zvýšení konkurenční schopnosti evropských podniků a zvyšování životní úrovně Evropanů.

Východní Evropa = žádný alkohol

Úroveň infrastruktury, trestání dopravních přestupků a řidičská slušnost se liší v Evropě státu od státu. Velké rozdíly jsou však i v tolerování alkoholu při řízení.

Dopravní nehody jsou v Evropské unii vážným problémem: ročně při nich zahynou desetitisíce Evropanů. Nehoda na silnici stojí na prvním místě příčin úmrtí osob ve věku do 40 let, a je tedy příčinou největšího zkrácení délky života. Přitom právě alkohol je častou příčinou dopravní nehody.

Nejhustší dálniční síť je v Nizozemí (58 km na 1 000 km²), Belgii (55), Lucembursku (44) a Německu (32). Ze západoevropských zemích je nejméně hustá dálniční síť v Irsku a Finsku (1,4), Švédsku (3,5) a Řecku (3,8).

Z 25 členských zemí Evropské unie (není započítáno Bulharsko a Rumunsko) není povolen žádný alkohol v krvi při řízení v šesti zemích (Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko).

Jenom pro ilustraci: muž o váze 75 kg odbourá v průměru jedno dvanáctistupňové pivo za dvě hodiny (záleží i na spalování organismu, v některých případech je to dříve). Těžší osoby ho odbourají rychleji.

V pěti zemích (Irsko, Velká Británie, Itálie, Německo a Lucembursko) je naopak povoleno 0,8 promile alkoholu v krvi. Přitom již při 0,2 promile se narušuje zrakové vnímání, koncentrace či optický postřeh a zužuje se zorný úhel. Nejhorší hranice alkoholu je okolo 1 promile, kdy roste sebevědomí a reakce jsou již značně zpomalené.

Nejlevnější benzín v Estonsku, nejdražší v Nizozemí

Cena benzínu se během roku liší a je značně ovlivněna situací na světovém trhu. Přesto však můžeme říci, že přiložená tabulka dobře vystihuje cenovou politiku v jednotlivých zemích. V případě zvýšení ceny za barel ropy na světových trzích následně dochází ke zdražení benzínu ve všech členských zemích.

Nejlevnější je litr benzínu v pobaltských zemích (Estonsko, Litva a Lotyšsko), kde se cena pohybuje okolo 0,70 euro za litr benzínu. Naopak nejdražší je benzín v Finsku, Velké Británii a Nizozemí.

Cena litru benzínu je do značné míry rovněž omezena výši nepřímých daní (spotřební či DPH), výše souhrnné daňové sazby u litru benzínu činí ve všech zemích více než 50 % (nejméně v Litvě 50,1 %, Kypru 52,7 %, nejvíce ve Velké Británii 74,6 % a Francii 73,1 %).

Nejvíce aut je v Lucembursku a Itálii

V posledních letech se ve všech evropských zemích rozšiřuje silniční síť a železniční síť přitom stagnuje. Silniční síť v přepravě vítězí i v přepravě zboží na plné čáře – v Evropě je po silnici přepravováno téměř 75 % veškerého zboží.

Rozmach silniční dopravy přináší dvě hlavní negativní daně: zvýšený počet dopravních nehod a znečišťování životního prostředí. Na zhoršujícím se životním prostředí se podílí rostoucí silniční doprava především enormním hlukem, spotřebou energie a znečišťováním ovzduší.

Nejvíce aut na 100 obyvatel je v Lucembursku (64) a zemi automobilům zaslíbené – Itálii (62), na třetím místě je Německo (58). Naopak nejméně aut je v nových členských zemích – Lotyšsku, Slovensku, Maďarsku a Polsku (všude pod 30).

Pramen: Eurostat: Europe in figures, Eurostat yearbook 2006–07, ISBN 92–79–02489–2, ISSN 1681–4789, Catalogue number: KS-CD-06–001-EN