Nejvýznamnějším bankovním aktivním obchodem je poskytování úvěrů. Existuje riziko, že se banka stane obětí úvěrového podvodu, tzn. že poskytne úvěr na základě nepravdivých údajů o finanční situaci klienta, o zástavě nebo o předmětu či účelu financování, z čehož vyplývá vysoká pravděpodobnost toho, že poskytnutý úvěr nebude splacen.
Prevence především
Aktivity úseku řízení rizik každé banky jsou proto zaměřeny rovněž na prevenci úvěrových podvodů, tj. na detekci podezřelých jednání při schvalování žádostí o úvěr nebo kdykoli v průběhu trvání úvěrového vztahu, přičemž jsou bankovní úředníci pravidelně proškolováni o charakteristických rysech podezřelých jednání.
Dále také na odhalování úvěrových podvodů především prostřednictvím nejrůznějších softwarových nástrojů a samotné šetření těchto podvodů, kde je vedle trestních oznámení jádrem těchto činností provádění nejrůznějších analýz právních i vnitřních procesů banky.
Na základě těchto aktivit jsou přijímána konkrétní opatření a zavádí se nové pracovní postupy.
Kroky budoucí na základě zkušeností minulých
Pro vytvoření typologie podvodů a mapování nových typů podvodů slouží úvodní strategická studie podvodů, se kterými se banka již dříve setkala. Na ni navazují studie vnitřních procesů a kontrolních mechanismů dané banky, které tyto podvody nedokázaly zachytit. Na základě těchto analýz jsou navrhována řešení v podobě změn interních pracovních postupů a používaných kontrolních mechanismů.
Studii typů podvodů je nutné provádět v pravidelných intervalech, protože i podvodníci se přizpůsobují měnícím se podmínkám. Toto zkoumání musí být prováděno na reprezentativním vzorku nesplacených úvěrů, které daná banka poskytla.
Vaši spolehlivost vyhodnotí skóring
Základem pro rozhodování banky o tom, zda konkrétnímu klientovi poskytne, či neposkytne požadovaný úvěr, je tzv. skóre klienta. Pod tímto pojmem se skrývá číselné vyjádření finanční spolehlivosti každého žadatele o úvěr, vypočítané na základě skóringového modelu. Čtěte více: Chcete mít jistou hypotéku? Pořiďte si rodinu aneb Jak banky skórují klienty
Ve většině případů se jedná o statistické modely, které jsou odvozené z historických dat, popisujících podmínky, za nichž klient poskytnutý úvěr splatil, resp. nesplatil. Při jejich tvorbě bývají také zobecněny ekonomické charakteristiky jednotlivých klientů. Skóringové modely pracují s řadou proměnných veličin a informace o jejich fungování jsou každou obchodní bankou velmi přísně střeženy, protože se jedná o její konkurenční výhodu. Výsledek skóringu (zjednodušeně řečeno) určuje statistickou pravděpodobnost, že konkrétní klient úvěr nesplatí.
Využívání těchto modelů je velmi efektivní při rozpoznání klientů s omezenou schopností splácet, avšak nepomáhá v případě tzv. bílých koní nebo v případech jiných organizovaných typů úvěrových podvodů. Tito podvodníci totiž mívají velmi dobré informace o tom, jak co nejlépe vyhovět požadavkům skóringu, získané např. při svých dřívějších neúspěšných žádostech o poskytnutí úvěru.
Ilustrační fotografie
Nestačí-li skóring, banka si vás prověří
Pokud to vyžaduje výsledek skóringu nebo jiný parametr požadovaného úvěru (např. jeho výše), bankovní úředníci provádějí další kontrolu klienta, tj. jeho ověřování. V jeho procesu jsou ověřovány všechny klientem předané informace (např. adresy nebo telefonní kontakty).
Proces ověřování je efektivní proti podvodníkům, kteří využívají falešné či zcizené identifikační doklady, do žádosti o poskytnutí úvěru uvádějí neexistující zaměstnání a/nebo adresy nebo proti tzv. bílým koním.
Detekovat podvod pomůže i speciální program
Nezávisle na těchto procesech mohou banky v průběhu schvalovacího procesu využívat také specialisované programové vybavení (tzv. fraud scorecard), které je zaměřené na detekci možných úvěrových podvodů. Tento software využívá stejné informace z klientovy žádosti o poskytnutí úvěru jako „klasický skóring“ a stejně jako on je součástí schvalovacího procesu schvalování úvěru.
Fraud scorecard určuje, jak vysoká je pravděpodobnost, že klient bude jednat podvodně. Žádost klienta o poskytnutí úvěru je tímto softwarem zařazena do jedné ze tří skupin podle pravděpodobnosti úvěrového podvodu – žádost o úvěr je buď schválena, nebo zamítnuta, resp. musí být dále přešetřena příslušnými bankovními úředníky.
Mezi základní charakteristiky tohoto programového vybavení je možné zařadit zejména:
- online a automatizovaní zpracování žádosti o poskytnutí úvěru.
- nastavení interních bankovních pravidel pro zpracování žádosti o poskytnutí úvěru a jejich parametrizace.
- možný import dalších údajů z různých interních i externích zdrojů a jejich posuzování při žádosti klienta o poskytnutí úvěru.
- nastavení křížových kontrol (tzv. cross-check) mezi údaji, které jsou využívány při schvalování úvěru.
- archivace podvodných žádostí o poskytnutí úvěrů (které mohou být později využívány pro nejrůznější analýzy) a také
- tvorba výkazů a zpráv.
Black listy a úvěrové registry
Bankám v boji proti úvěrovým podvodům může pomáhat také sdílení negativních informací o jednotlivých klientech v rámci příslušné finanční skupiny, pokud ovšem klient dát k tomuto sdílení informací údajů o něm svůj souhlas. Kromě toho bankám v tomto boji pomáhají i bankovní a nebankovní úvěrové registry.
Mezi časté druhy úvěrových podvodů patří např. předložení falešných dokladů o zástavě, resp. falešných listů vlastnictví z katastru nemovitostí, kdy se podvodník prohlásí za vlastníka zastavované nemovitosti nebo uvedení fiktivního zaměstnavatele nebo nadsazených příjmů na žádosti o poskytnutý úvěr, resp. „úprava“ těchto informací na původně pravých a správných dokladech či použití odcizených nebo zfalšovaných dokladů o totožnosti v průběhu identifikace žadatele o úvěr.
