Nad rámec základního textu článku si dovolím něco dodat. Redakce v úvodu uvedla: V případě, že pracujete prostřednictvím autorských honorářů, čeká vás v roce 2014 příjemná změna. Možná nebudete mít stejný názor. Popsaná změna je pro někoho příjemná, pro toho kdo se nechce o nic starat a má honoráře do 10.000 Kč. Ale nemusí být příjemná pro každého. Představme si např. autora nebo badatele, který dosud spolupracoval řekněme se 3 odběrateli svých prací a od každého dostával řekněme 9.000 Kč měsíčně. Celkem měl 27.000 Kč, na které mohl uplatnit náklady (výdaje na dosažení příjmu), zpravidla paušál 40 %. Odváděl vedle daní i sociální a zdravotní pojištění. Nyní to pro něj žádná výhra nebude. Všechny příjmy bude mít zdaněny srážkovou daní 15 % již u zdroje (dostane čistý příjem ve výši 85 %). Náklady nemůže uplatňovat. A jestli nemá dalších příjmů, např. ze zaměstnání, musí si stejně platit sociální a zdravotní pojištění - a to - ze zdaněných příjmů, na které nemohl uplatnit výdaje. Tedy ne pro každého je to dobré opatření. Osobně se zvýšením limitu pro srážkovou daň (nezapomeňme, že to původně byly 3.000 Kč, pak 7.000 Kč, nyní 10.000 Kč) nesouhlasím.
A není to ustanovení tzv. dispozitivní? Tedy bez ohledu na výši částky si budu evidovat a zdaňovat všechny příjmy sám? Nejde to?
Předpokládám, že úmyslem zákonodárce bylo usnadnit život obyčejným lidem, kteří občas někde něco publikují, tak povinnosti přenesli na vydavatele. Ale nemůžu se s vydavatelem dohodnout, aby honorář nedanil?
Samozřejmě, že to jde. Je to možnost, nikoli povinnost. Kdo to chce mít maximálně jednoduché, nechá si to zdanit srážkou u zdroje a nic neřeší. Kdo si chce započítat náklady, nechá si to vyplatit nezdaněné (pozor - plátce DPH musí navíc vystavit daňový doklad a přičíst DPH!), odečte si náklady, pořeší daň z příjmů a zdravotní a sociální pojištění.