Hlavní navigace

Názory k článku Ateliéry a studia. Jako investice i jako levné „bydlení“

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 4. 2. 2014 10:12

    js (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Pokud pronajímáte nebytovou jednotku, ateliér nebo studio, na bydlení, musíte uzavřít smlouvu jako na nájem bytu. Bez ohledu na to, co vám říkají realitní agenti. Viz v § 2236 občanského zákoníku: "Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor."

  • 4. 2. 2014 13:21

    Jan Slanina

    No především když do smlouvy o nájmu nebytového prostoru napíšete, že je pronajímán za účelem bydlení, tak jste právě vytvořili velmi silný důkaz přestupku či správního deliktu.

  • 4. 2. 2014 17:38

    js (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Je to zábavné. Zatímco stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) bydlení v nebytovém prostoru zakazuje pod vysokou pokutou, nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) s možností bydlení v nebytovém prostoru výslovně počítá (§ 2236). Ustanovení o nájmu bytu nezpůsobilého k obývání (§ 2242 o. z.) se asi vztahuje na byty papírově v pořádku, kde nehrozí pokuta, zato fakticky ve značném nepořádku. Co by na to řekl soud? V případě pokuty asi Nejvyšší správní soud?

    Problém vidím v požadavku na oslunění. Znám nebytové prostory, které jsou upraveny k velmi pohodlnému bydlení (topení, kvalitní okna a podlahy, dobře odvětraná sprcha i záchod), jen nemají dost světla. Jenže jsou lidé, kterým ten nedostatek světla může vyhovovat. Např. proto, že tam v létě není takové horko (spokojené vyjádření jednoho obyvatele neosluněného nebytu, mého známého, loni v létě), lépe se pracuje na počítači (někdo pracuje z domova), slunce neruší spánek po noční práci (barmani, operátoři různých servisních služeb...). Před pár lety jsem bydlel v bytě, který byl kvalitou pro bydlení výrazně horší než řada těch nebytů, ale měl tu právní výhodu, že dostal kolaudační rozhodnutí za císaře pána, kdy nedostatek světla v hlubokém úzkém pokoji a společný záchod na studené chodbě nevadily. Řešením by možná bylo, kdyby se na úpravy ve stávajících budovách nevztahovala ta samá pravidla o oslunění jako na nově stavěné budovy. Prošla by taková vyhláška (?) ministerstvem?

  • 4. 2. 2014 22:19

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Nechapu co maji s tim oslunenim. Ja mam temer porad zatazene rolety, protoze mi prilisne svetlo vadi. Nevim proc ma nejaky urednik rozhodovat o tom, co je "k bydleni" a branit tomu si tam zridit trvale bydliste. Me zajimaji uplne jine parametry.

    Na druhe strane by mel samozrejme developer sdelit, ktere ze parametry presne nevyhovuji, protoze napriklad hluk problem je.

  • 4. 2. 2014 22:46

    Jan Slanina

    Osobně bych to rozdělil.
    Máte pravdu, že je trochu pitomé, že Vám úředník říká, v čem můžete bydlet a v čem ne.
    Na druhou stranu si myslím, že existuje určitý veřejný zájem na tom, aby se stavěly domy, které vyhovují určitému obvyklému standardu. Zejména ve městech. Ty domy tu totiž budou stovky let a měla by být rozumná jistota, že bude existovat širší spektrum lidí ochotných je využívat.

  • 4. 2. 2014 22:55

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    myslím, že existuje určitý veřejný zájem na tom, aby se stavěly domy, které vyhovují určitému obvyklému standardu

    Ano, tak je tomu v civilizovanych zemich. V primitivnich zemich jako tato, za letiteho hura-antikomunismu vsak s jinym nez jednobunecne bezbrehym-trznim kriteriem nepochodite. Jinak jste oznacen za komunistu, kdyz nepremyslite jak co nejsnaze vytriskat v kratke dobe co nejvice penez za kazdou cenu.

  • 4. 2. 2014 23:10

    Jan Slanina

    Mimochodem, v praxi se ukazuje, že ty normy jsou docela mírné: většina lidí je naprosto šokována, jak moc je může developper na sousedním pozemku zastínit, a přitom dodržet normu.

  • 4. 2. 2014 23:25

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    To je zase to jednobunecne videni. Misto dodrzel/nedodrzel by mela byt povinnost sdelit realnou hodnotu (a sankce za to, kdyz neodpovida), podle ni necht se kazdy rozhodne.

    Samozrejme to muze vest k tomu, ze vsechny nabizene novostavby budou ve znacne nevyhovujicim pasmu. A tomu jak vime zadna "ruka trhu" prilis nepomuze, tomu pomuze jen centralizovana pritrz zastavet podobnym humusem vetsinu plochy. Kdyz lide (developeri) neznaji miru, musi nastoupit nekdo dalsi.

  • 4. 2. 2014 23:43

    Jan Slanina

    Myslím, že jste mne špatně pochopil. Já řešil situaci majitelů sousedních nemovitostí, kteří jsou nuceni strpět ústrk v podobě toho, že jim developperova novostavba "bere slunce". A tam prostě stát musí v roli arbitra říct, kolik toho slunce jim musí zůstat (mohla by tam být dodatečná option, že, když je developper odškodní a oni aktivně odsouhlasí, tak ta hranice může být nižší).

    Ohledně bytů v té novostavbě samotné by samozřejmě měla na začátku být informovanost klientů. Ale, jak už jsem psal, myslím si, že by nějaký minimální standard měl existovat, aby nevznikaly domy, kde jsou ochotni bydlet jen podivíni. Samozřejmě, otázka je, jak vysoký tenhle minimální standard má být.

  • 5. 2. 2014 7:23

    Pavel (neregistrovaný) 62.216.147.---

    Majitelé sousedních nemovitostí snad mají právo se k novostavbě vyjádřit v rámci stavebního řízení. A právě existence podobných standardů umožňuje developerům se na sousedy vykašlat s poukazem, že splňují standardy. Pokud by místo standardů bylo povinnost získat souhlas majitelů dotčených pozemků (tedy nejen sousedních, ale všech stavbou ovlivněných), který nemůže nahradit úřední rozhodnutí, tak by práva těch majitelů byla ochráněna podstatně lépe než nějakou vyhláškou s požadavky vycucanými z prstu od zeleného stolu a měnícími se podle velikosti úplatku.

  • 5. 2. 2014 14:35

    Jan Slanina

    Pěkný nápad. Akorát že převrací nerovnováhu na druhou stranu - ochrana sousedů by byla příliš silná a fakticky by znemožnila realizaci spousty staveb, které by nezaujatému pozorovateli přišly naprosto košer.

    Já mám jenom dva sousedy (město jako vlastníka ulice nepočítám), ale jeden soused je nekontaktní a nepřebírá poštu. To jako nemůžu stavět dokud ho neseženu? Nebo naopak můžu stavět cokoli co mi odsouhlasí ten druhý, jen proto, že ten první byl shodou okolností v kómatu v nemocnici?

    A to ještě neuvažuji varianty, kdy se soused prostě šprajcne nebo se rozhodne stavebníka vydírat.

  • 5. 2. 2014 14:40

    Jan Slanina

    PS: nemluvě o tom, jak dlouho trvají dědická řízení, kde jaksi není živého vlastníka, který by mohl dát souhlas. Předseda společenství vlastníků jednotek každého většího paneláku Vám řekne, že v podstatě neustále má alespoň jeden byt v dědickém řízení. Takže soused takového paneláku by v podstatě nikdy nemohl souhlas všech sousedů získat.

    Ledaže by ten souhlas dával notář coby správce dědictví, ale ten by zase rozhodoval od zeleného stolu o cizím majetku.

  • 5. 2. 2014 14:03

    Tonda

    Na druhou stranu je zase nepřijatelné aby si někdo nemohl postavit na svém pozemku stavby jen proto, že soused byl první.

  • 5. 2. 2014 14:14

    Jan Slanina

    Tady vidím tři roviny:
    (1) "ten druhý" zpravidla svůj pozemek kupoval s tím, že věděl, co stojí vedle. Pokud ho vlastnil v době, kdy "ten první" teprve žádal o územní rozhodnutí, mohl se bránit. Nejvyšší správní soud výslovně konstatoval, že pouhá skutečnost, že soused ještě nestaví, nemůže být důvodem povolit stavbu, která by nebyl možná, pokud by soused již měl postaveno. Takže i když Vy máte prázdný pozemek, můžete se bránit realizaci sousedovy stavby, která by Vám přiměřenou stavbu na Vašem pozemku znemožnila.
    (2) Přijde mi naprosto fér, že jen kvůli tomu, že všichni sousedi si na svých pozemcích postavili malé rodinné domky, si Vy potom nemůžete na tom svém postavit činžák.
    (3) V případech, kdy byla na okolních pozemcích realizována výstavba podle dřívějších, méně přísných, předpisů, je nepochybně na místě, aby stavba obdobného rozsahu byla umístěna na základě výjimky. Ale to jsou velmi výjimečné případy, kterých není mnoho.

  • 4. 2. 2014 23:39

    xf (neregistrovaný) ---.casablanca.cz

    Ha ha. Tak o tom shodou okolností něco vím. Ono je to jinak. Ony ty normy DNES zas tak volné nejsou. Ty posudky mohou být, a vmnoha případech i byly, zfalšované.
    Například před asi 6-ti lety Dušan Kunovský, prostřednictvím Novotného a Franty v hned největším developera, nutil projektanty podepisovat zfalšovaná prohlášení. Nakonec to dopadlo tak, že většina pitomců se nechala pod hrozbou vyhazovu ukecat (u těch co nepodepsali se to nakonec projevilo "jen" nižším platem. Jenže ještě předtím ukecali jednoho externistu, který co jsme slyšel, když se to profláklo, přišel o razítko. Aspoň že tak to zafungovalo. A mimochodem, slibovali mu, že mu to vynahradí, když se tak stalo. A vysmáli se mu. Ale to mu patří, pitomci. Věřit slovu těhle.

    Druhá věc je, že podle současného navrhu nových Pražských obecných technických požadavků na výstavu, mají být tyto požadavky zcela zrušeny. Takže koloušek zákazník bude ještě snazší obětí. A mimochodem, ty návrhy udělala soukromá firmy, žádný úředník (Ti jsou proti tomuhle nesmyslu téměř jednohlasně). A zvládli i "studijní" návštěvu Holandska i s asistentkou. Zcela tam jsou naprosto gaunersky předělané požadavky na zastínění a odstupové vzdálenosti.
    Jo, jestli tohle projde, to bude znehodnocených pozemků, to bude žalob na náhradu znehodnoceného majetku.... a nejlepší na tom je, že to, a teď spekuluji, zaplatí s velkou pravděpodobností daňový poplatník. Protože stavebník se přeci řídil platným předpisem, že.

  • 5. 2. 2014 14:07

    Jan Slanina

    O návrh nových pražských ótépéček mi ani nemluvte. To je jeden velký průšvih. Co se týče znehodnocení pozemků, tak tam si myslím, že soused musí napadnout územní rozhodnutí odvoláním a následně správní žalobou, a tam uplatnit protiústavnost územního rozhodnutí, resp. protiústavnost těch chystaných ótépéček. Jinak se podle mne ničeho nedomůže.

    Samozřejmě, nepravdivé studie osvětlení a oslunění se vyskytnout mohou, o tom si nedělám iluze. Ale už jsem zažil případy, kde se dělala kontrolní studie a skutečně to vyšlo, ačkoli by tomu člověk na první pohled nevěřil.

  • 5. 2. 2014 7:16

    Pavel (neregistrovaný) 62.216.147.---

    Neodporujete si nějak? Napřed píšete, jak vám vadí Slunce svítící do oken a poté hýkáte blahem, že existuje standard, který to svícení do oken nařizuje,

    Je snad věcí developera, jaké byty postaví a jestli pro ně najde kupce/nájemce. Když si developer zjistí, že v populaci je 15% lidí, kterým vadí přímé světlo, 2% hluchých a 1% slepých, tak snad může postavit dům, kde 15% bytů je trvale zastíněných, 2% jsou hlučnější a 1% je ve sklepě bez denního světla. Jediná jeho povinnost by měla být pravdivě o tom bytu informovat. A zákazník ať se rozhodne, jestli mu vadí byt nad nočním klubem či ve sklepě, nebo ne.

  • 5. 2. 2014 14:29

    Jan Slanina

    Mně sluneční svit fakt nevadí. To jste si mne asi spletl s někým jiným z diskutujících.

    Ohledně toho developpera a jeho průzkumu trhu: problém je, že ten barák tu bude stát stovky let. Tudíž mi nepřipadá vhodné spoléhat se na to, že si developper svůj průzkum trhu udělal dobře. Ostatně nevím o civilizované zemi, ve které byste si mohl stavět co Vás napadne.

  • 5. 2. 2014 15:30

    Pavel (neregistrovaný) 62.216.147.---

    Reagoval jsem na P2010, ne na vás.

    A co se týče toho průzkumu, opravdu si myslíte, že poměr lidí s preferencemi, které popisuju, se během století výrazně změní?

    A proč toto rozhodnutí nenechat na developerovi - to on staví ten barák na sto let, za své, tak je v jeho zájmu, aby i za sto let byl o něj zájem. Pokud se zmýlí, je to jeho problém. Tak proč mu do toho kecat?

    Koneckonců jste sám zmiňoval starou zástavbu v centrech měst, na kterou se dnes (vlastně zbytečně, jen kvůli umělému zaměstnávání úředlníků) vydávají výjimky, protože současné standardy nesplňuje a přesto jsou lidé ochotni tam bydlet. Proč by se vývoj v následujících sto letech (všechno špatně) měl tak dramaticky odlišovat od vývoje v předešlých sto letech (všechno dobře)?

  • 5. 2. 2014 16:04

    Jan Slanina

    Proč by se vývoj měl odlišovat? Dvě slova: demografická křivka.
    Až do poloviny 20. století počet obyvatel v našich zemích poměrně výrazně narůstal a v ruku v ruce s tím docházelo k přesunům obyvatelstva do měst. Centra měst se tím pádem stále rozšiřovala a po nemovitostech v centru je z řady důvodů hlad. Dnes ale trend jednoznačně ukazuje na stagnaci až pokles počtu obyvatel a migrace do měst už taky není to co bývala. Podle mne je v podstatě jisté, že dnešní periferie měst v České republice periferií už zůstane.

    Spíš než toho, že by se změnil vkus lidí (i když nároky na bydlení všeobecně rostou: před 30 lety bylo běžné vychovávat dvě děti v sídlištním 2+1 o 50m2, dnes se totéž považuje za startovací byt), se bojím toho, že developper, ať z neznalosti nebo z hamižnosti, postaví objekt, který se mu v určitém okamžiku podaří rozprodat, ale pak lidé zjistí, že se v něm bydlí špatně, a budou ho opouštět, budova začne chátrat a hyzdit město, stane se doupětem gangů atd. Příklad za všechny: Ponte City Appartments v Johannesburgu.

    Kdyby developper stavěl domy s tím, že je bude následujících 100 let pronajímat, byl bych podstatně klidnější, protože pak by snad mohla platit Vaše premisa, že bude stavět tak, aby o ně i za 100 let byl zájem. Developpeři ale staví s tím, že se snaží byty rychle rozprodat. Takže s trochou nadsázky v jejich zájmu je právě to, aby lidé poté za 10-20 let poté, co byt koupí, konstatovali, že chtějí jiný.

  • 6. 2. 2014 7:25

    Pavel (neregistrovaný) 62.216.147.---

    Demografická křivka snad změní poměr hluchých a slepých v populaci? Nebo reagujete na něco, co jste nečetl?

    Jinak já osobně považuji možnost, že několik lidí vlastní po kouskách jednu nemovitost, za velmi špatné řešení. To povede k devastaci baráků a vytváření doupat gangů samo o sobě bez ohledu na kvalitu nemovitosti. Vidím to u svých rodičů, Sdružení majitelů neodsouhlasí opravu střechy, protože to většinu majitelů nepálí (kromě těch v podkroví) a ani izolaci základů, protože to zase pálí jen ty v přízemní, ale většinu taky ne. A pokud se na nutnosti nějaké opravy shodnou, tak se zase pohádají, kdo ji bude dělat, protože jeden každý ty ostatní podezírá, že tu firmu navrhují za bakšiš, a zase z toho sejde. Řeší se v podstatě jen vážné havarie.

    Takže třebaže je to barák velmi dobře udělaný s krásnými byty, do pár let bude vybydlený.

  • 6. 2. 2014 10:34

    Jan Slanina

    Reagoval jsem na poslední větu (otázku) ve Vašem předchozím příspěvku.
    Slepí a hluší jsou naprosto marginální, rozhodující je, kolik lidí s víceméně normálními potřebami je ochotno ze svých nároků slevit, protože tím získají nějaký jiný benefit (bydlení v centru, například). A počet těchto lidí je výrazně ovlivněn právě vývojem demografické křivky.

    Vlastnictví jednotek se Vám možná nelíbí, ale v současné době je to životní fakt. Vzhledem k jeho rozšíření si ani neumím představit, že by došlo k jeho zvrácení (i když precedens by tu byl, za Rakouska až někdy do konce třetí čtvrtiny 19. století existovalo tzv. Stockeigentum, tj. vlastnictví domů dělené po patrech, a následně bylo opuštěno s tím, že nově už k rozdělování budov na patra nemůže docházet, ale ještě dnes údajně např. v Ivančicích některé takto rozdělené budovy přetrvávají). A osobně tedy znám i řadu perfektně fungujících SVJ. A naopak alternativa používaná mezi opuštěním Stockeigentum a zavedením vlastnictví jednotek (hlavně za první republiky a v modifikované podobě za totality), tj. bytová družstva, podle mne přináší ještě mnohem víc problémů. Konec konců, v ČR zatím mnoho takto vybydlených domů, které by současně splňovaly podmínku, že jsou dobře vyprojektované a na rozumném místě (což by obojí právě měly regulovat stavebněprávní předpisy), nevidím.

  • 6. 2. 2014 10:43

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Jinak já osobně považuji možnost, že několik lidí vlastní po kouskách jednu nemovitost, za velmi špatné řešení. To povede k devastaci baráků a vytváření doupat gangů samo o sobě bez ohledu na kvalitu nemovitosti.

    Povede, uz jen proto ze v nekterych domech prakticky nikdo nebydli a vetsina bytu (zahranicnich vlastniku) je cely rok prazdna. Az bude jeste vice bezdomovcu a stale takove mnozstvi trvale prazdnych bytu, nepomuze pak uz ani domobrana.

    To je vysledek 23 let hura anti-komunismu, kdy jedina spravna ideologie je pro zmenu cisty individualismus a starat se jen o svuj prospech. Cokoli kolektivniho, kde se bere ohled i na ostatni a ne jen na svuj prospech je "levicove". Tady zkratka nemuze nikdy nic fungovat normalne, pouze v extremech.

    Kdyz ona tu jina moznost nez byt zbytecne vlastnikem kouska domu neni. Najem je bran jako jakasi nouzova kratkodoba sluzba pro prespolni "socky", poskytovana casto za podivnych podminek (a i podivnymi osobami). Kazdy spravny antikomunista prece bydli ve "svem" (= v najmu od banky), ze. Kdo ne, ten je prece "socka". Uzasna to doba ...

  • 6. 2. 2014 11:38

    Jan Slanina

    No nevím. Pokud mohu posoudit, tak od okamžiku, kdy se začaly stavět domy sloužící potřebám více než jedné domácnosti v širším smyslu slova, začly se hledat způsoby, jak právně upravit, aby část domu mohla patřit někomu jinému než zbytek.

    Možná k tomu došlo už ve starém Římě, byť tam se to jeví být sporné.
    Za Rakouska fungoval tzv. Stockeigentum, vlastnictví po patrech. Za první republiky se používala bytová družstva, kde zase vznikaly problémy spojené s tím, že vlastnictví bylo úplně promíchané, což dělá problém v případě hypoték, insolvence atd. V USA známe tzv. Condominia, naopak v Austrálii tzv. Strata title, ve Spojeném Království tzv. Commonhold, ve Francii tzv. coproprieté, v Německu tzv. Wohnungseigentum, což jsou všechno právní formy velmi blízké našemu vlastnictví jednotek. Nepřijde mi tedy, že by to byl produkt nějakého přepjatého antikomunismu posledních 23 let. Spíš je to produkt toho, že města rostou do výšky, ale rodinné domy mohou růst do výšky jen v omezené míře. Ve Spojeném Království či Nizozemí sice občas najdete velmi úzké rodinné domy se čtyřmi nadzemními podlažími, ale že by toto uspořádání s jednou až dvěma místnostmi v každém podlaží bylo nějak extra praktické, to se říct nedá.

  • 4. 2. 2014 22:55

    Jan Slanina

    Podle důvodové zprávy jde čistě o to, aby byl nájemník chráněn. Aby nedošlo k tomu, že majitel "atelieru" bude obmyslně tento atelier pronajímat za účelem bydlení, a, když bude chtít nájemníka vyhodit, tak si vzpomene "jé, on je to nebyt, tam se bydlet nesmí, nájemní smlouva je neplatná, takže do pěti minut vraťte klíče a zmizte odkud jste přišli"

    Nezpůsobilý k obývání podle § 2242 NOZ si představuju třeba jako vybydlený byt, který má vytlučená okna, porouchaný kotel a ucpaný odpad od záchodu. Bydlet se v tom nedá a opravy těchto věcí jsou zodpovědnost pronajímatele. Podle starého OZ, pokud by se tento byt pronajal, mohl by nájemce okamžitě naběhnout a chtít opravu - a v podstatě se nešlo platně dohodnout jinak. NOZ dává explicitní možnost se dohodnout "nájemce přebírá byt jak stojí a leží a opraví si ho".

    Ta vyhláška už existuje :-) Na rekonstrukce stávajících budov se minimálně v Praze (tam si pamatuju, kde to ustanovení je - celostátní vyhláška ho má nejspíš taky, ale nechce se mi ho hledat) obecné technické požadavky na výstavbu (tedy například to oslunění) neuplatňují, pokud tomu brání závažné důvody. Tzn. pokud máte dům na Starém Městě v temné uličce, tak po Vás nemůže nikdo chtít, abyste dodržel parametry osvětlení. Ale pokud máte vilku uprostřed tisícimetrového pozemku ve vilové zástavbě někde na jižním svahu, tak je dodržet musíte i při rekonstrukci, protože Vám v tom nic nebrání.

  • 4. 2. 2014 13:44

    Jan Slanina

    Pokud si plátce DPH koupí nebytový prostor a odečte DPH, tak ho podle mne následně musí buď využívat sám, nebo ho musí s odvodem DPH pronajímat jiným plátcům DPH.
    Pokud by ho ve třech letech po koupi pronajímal neplátcům DPH, tj. běžným lidem, kteří shánějí byt, tak podle mne nárok na odpočet ztrácí.
    Pokud by ho ale tři roky po koupi měl prázdný, tak podle mne nárok na odpočet stejně neměl, protože odpočítávat lze jen přijaté zdanitelné plnění, které skutečně využil.

    Jinými slovy, odpočet DPH lze reálně použít jen u ateliéru, který je skutečně způsobilý sloužit jako ateliér/kance­lář/sklad pro podnikání plátce DPH. Ve všech ostatních případech podstupuje plátce při odpočtu DPH riziko, že mu správce daně odpočet neuzná.

  • 4. 2. 2014 17:15

    Roman (neregistrovaný) ---.136.broadband3.iol.cz

    Časový test u nemovitostí pro změnu účelu užití ve vztahu k DPH je 10 let.
    Co se toho zdaňování pronájmu DPH týče, nestačí jenom, že ho musí pronajímat jiným plátcům, ale navíc ještě za účelem uskutečňování jejich ekonomické činnosti.

  • 4. 2. 2014 22:43

    Jan Slanina

    Díky za opravu a upřesnění. Mně se ty 3 roky zdály nějak málo.
    Každopádně myslím, že jste potvrdil můj záměr, že kupovat atelier za účelem pronajímání fyzickým osobám - nepodnikatelům coby byt s vidinou odpočtu DPH není úplně dobrý nápad.

  • 14. 9. 2014 10:09

    pani (neregistrovaný) ---.cust.vodafone.cz

    dobry den chtěla bych poradit jak se mohu branit.Pred 8 lety jsem dostala od mesta mestsky byt sklepni dostavam kazde tri mesice novou najemni smlouvu mé nevíhody jsem bez prace a nemohu dostavat prispevek na bydleni,nemam trvalej pobyt a pred 4ma mesici sklep byl trikrat vytopenej zdi mám vlhké smrdí to tam plísen moc dobre vim ze jsem tam na cerno jinak bych mela od mesta trvalej pobyt je pravda ze se sklepni byty nesmeji pronajimat nevim podle jajeho zakona chci se branit a na urade se stale nic nedeje mam i dukaz fotky po zaplavach jak dopadl byt.Dekuji

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).