Budete na Silvestra v práci a chcete ho i tak oslavit s alkoholem? Nemuselo by se vám to vyplatit. Zákoník práce totiž zásadně zakazuje požívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele. Během pracovní doby zákaz platí i mimo pracoviště. Alkoholickým nápojem se myslí lihovina, víno a pivo nebo také jiný nápoj, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.
V zákoně se vyskytují i určité výjimky, kdy alkoholický nápoj požívat lze, do nich ale rozhodně nepatří silvestrovská oslava. Tyto výjimky se mohou týkat například zaměstnanců, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách (v horkých provozech, což jsou např. hutě a slévárny) a požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu. Alkohol je povolen také tam, kde je požívání těchto nápojů součástí plnění pracovních úkolů (např. sládci v pivovaru).
Přečtěte si také: Mohu pít pivo v pracovní době?
Zákaz platí i po práci
Zákoník práce nepovoluje ani oslavy na pracovištích mimo pracovní dobu. Jestliže zaměstnanci počkají se svou oslavou až na skončení pracovní směny, aby si připili na zdraví v prostorách zaměstnavatele (byť třeba jen v zasedací místnosti), ani to není v souladu se zákoníkem práce.
Testování
Zaměstnanec je také povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího pracovníka testům, zda není pod vlivem alkoholu. Vedoucí pracovník by k tomuto měl být písemně určen zaměstnavatelem. Tato povinnost je kategorická a bezvýhradná. Zaměstnanci nepřísluší hodnotit, jaký cíl zaměstnavatel testováním sleduje. Zaměstnavatel proto může kdykoliv provést příslušnou zkoušku i bez podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu. Tyto zkoušky tak může provádět i opakovaně nebo pravidelně. Způsob, jakým zaměstnavatel bude vliv alkoholu zjišťovat, explicitně pracovně-právními předpisy stanoven není, záleží na zaměstnavateli jakou formu „zjišťování“ zvolí.
Většinou se provádí tzv. orientační dechová zkouška a při pozitivním nálezu i vyšetření alkoholu v krvi. Prvé zjišťování provádí obvykle bezpečnostní technik, druhé již lékař resp. příslušný zdravotnický pracovník.
Zatímco pokyn ke zkoušce může dát zaměstnanci pouze oprávněný vedoucí zaměstnanec, samotné provedení této zkoušky už může příslušet jinému zaměstnanci. Odborné lékařské vyšetření včetně krevní zkoušky může ale provést pouze zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé.
Krevní zkoušku v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu, hradí přímo vyšetřovaná osoba, tedy zaměstnanec. V případě, že se přítomnost alkoholu neprokáže, náklady na krevní zkoušku nese zaměstnavatel.
Přečtěte si také: Za špatné výsledky v práci může přijít výpověď
Postačuje provedení dechové zkoušky
Pokud je dechová zkouška na alkohol opakovaně pozitivní (a je vyloučeno působení jiných okolností na pozitivní výsledek), bylo již dřívější soudní praxí odvozeno, že zaměstnavatel nemusí v dalším testování zaměstnance pokračovat. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, nově od 1. ledna 2009 výslovně stanovuje, že spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, odborné lékařské vyšetření se neprovede. Analyzátor však musí splňovat podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů).
Vždy, když má zaměstnavatel, byť sebemenší, podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, resp. není v důsledku požití alkoholu schopen vykonávat práci, může provést vyšetření pomocí dechové zkoušky a když se jeho podezření potvrdí, zakáže zaměstnanci další práci.
Možnost rozvázání pracovního poměru
Jestliže zaměstnanec dechovou zkoušku bez vážných důvodů odmítne, porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, přičemž se jedná minimálně o méně závažné porušení povinností (v některých případech může jít dokonce o závažné porušení povinností). Pokud zaměstnanec bez vážných důvodů odmítne dechovou zkoušku nejméně třikrát a bude upozorněn na možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu soustavného méně závažného porušování povinností, může dostat i výpověď.
Neuposlechnutí pokynu podrobit se krevní zkoušce na alkohol (stejně jako zjištění přítomnosti alkoholu v krvi), může být hodnoceno i jako závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Zaměstnavatel by mohl z tohoto důvodu dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru a ve zvlášť závažných případech by mohl se zaměstnancem zrušit pracovní poměr okamžitě.
V zájmu právní jistoty však musíme doporučit, aby k rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel přistoupil raději až po provedení krevní zkoušky, která bude pozitivní. Bez provedení krevní zkoušky by se totiž zaměstnavatel v následném, zaměstnancem iniciovaném, soudním řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru, mohl dostat do důkazní nouze, když by neprokázal, že zaměstnanec skutečně byl pod vlivem alkoholu.
Současně mám ale za to, že od 1. ledna 2009 by mělo jako dostatečný důkaz pro zaměstnavatele o pozitivním a relevantním nálezu alkoholu v organismu zaměstnance postačovat řádně provedené orientační vyšetření (dechová zkouška) zjišťující a kvantifikující obsah alkoholu. Opět platí, že musí být provedena analyzátorem alkoholu dechu, který splňuje předepsané podmínky na certifikaci.
Pokud se krevní zkouškou prokáže, že zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu, nemusí zaměstnavatel otálet s výpovědí nebo s okamžitým zrušením pracovního poměru. Má totiž k dispozici zjevný, nezpochybnitelný, důkaz o tom, že zaměstnanec porušil zákonem uloženou povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
Přečtěte si také: Kdy vás neuchrání před výpovědí ani nemoc?
Předpisy se zpřísnily
V některých případech se zaměstnavatel dokonce obejde i bez provádění zkoušky, ať již krevní nebo dechové. Na zaměstnance vykonávajícího činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek, který se odmítne podrobit orientačnímu vyšetření (dechové zkoušce), se automaticky hledí, jako by byl pod vlivem alkoholu. V praxi půjde např. o obsluhu strojního mechanismu, práce jeřábníka apod.
Zákon tedy pro určité případy vytváří fikci přítomnosti alkoholu. To do jisté míry zjednodušuje situaci zaměstnavatelů ve vztahu k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, u něhož existuje podezření na požití alkoholu a jeho vliv na plnění pracovních úkolů. Dá-li ovšem zaměstnanci pokyn ke zkoušce na alkohol jiná osoba než ta, která je k tomu písemně oprávněna zaměstnavatelem, pak se zaměstnanec jejím případným odmítnutím porušení povinností vyplývajících z právních předpisů nedopustí.