Hlavní navigace

Spotřeba domácností neustále roste. Na čem jsme ochotní ušetřit? A má to efekt?

Autor: Depositphotos
Veronika Doskočilová

České domácnosti platí každý rok za elektřinu, vodu i plyn čím dál více peněz. Nejedna domácnost tak uvažuje, kde by náklady snížila. Ne vždy má ale šetření výrazný efekt. A ačkoli na jedné straně se Češi snaží, na jiné jim peníze utíkají.

Doba čtení: 5 minut

Reálná spotřeba českých domácností konstantně roste. Od roku 2015 se navíc tempo růstu spotřeby zrychluje. A to navzdory tomu, že Češi se snaží na spotřebě elektřiny, plynu i vody ušetřit. V roce 2015 vnímalo růst spotřeby elektřiny 14 % Čechů a v roce 2017 je to již 21 %. U spotřeby plynu je za poslední dva roky nárůst o 4 %, a to z 12 % na 16 % domácností, kterým se náklady na plyn zvedly.

Situace se ale přece jen liší kraj od kraje. Nejvíce narůstá spotřeba elektřiny ve Zlínském kraji (31 %), v Karlovarském kraji (27 %) a v Praze (28 %). Naopak nejvíce klesá v Pardubickém kraji (15 %) a na Vysočině (14 %).

V případě spotřeby plynu je evidován nejvyšší nárůst v Královéhradeckém kraji (26 %) a naopak největší pokles v Karlovarském kraji (18 %) a na Vysočině (17 %). Vyplynulo to z informací společnosti E.ON.

O úsporu se snaží většina. I tam, kde v ní nevěří

O nějakou formu úspory v domácnosti se snaží 84 % dotázaných domácností. Nejvíce lidé pak šetří tam, kde si myslí, že bude mít šetření největší efekt.

Jakým způsobem lidé šetří energii?
Autor: E.ON

Jakým způsobem lidé šetří energii?

Téměř všichni (91 %) tak využívají alespoň v některých částech domácnosti úsporné žárovky, u kterých je o úspornosti přesvědčeno 51 % z těch, kteří je doma mají.

V 85 % případů také Češi preferují nákup úsporného spotřebiče, o kterém si 48 % dotázaných myslí, že ačkoli může být pořízení takového spotřebiče dražší, výše úspory je mnohem vyšší. Více než dvě třetiny domácností také investují do výměny oken či těsnění, aby zabránily únikům tepla.

Naopak méně než pětina (17 %) využívá větrání se zpětným využitím tepla, případně si za účelem ušetřit pořídí nízkoenergetickou novostavbu (24 %). Ačkoli tyto metody Češi praktikují, jejich účinnosti věří jen 1 % z nich.

Míra šetření také závisí na tom, kdo v dané domácnosti bydlí. Mladí lidé ve věku 18–34 let si na šetření příliš nepotrpí a také se nechtějí moc omezovat. Naopak lidé nad 45 let o variantách šetření v domácnosti uvažují daleko více a nevadí jim ani určitý diskomfort výměnou za ušetřené peníze.

Vyplatí se šetřit?

Češi si vybírají primárně způsoby šetření, které jsou statisticky nejúčinnější a stojí nejmenší ztrátu komfortu. Jedním z nich je například výměna žárovek. Halogenové zářivky mají oproti těm standardním dvojnásobnou životnost a uspoří 25–30 % elektrické energie. U LED svítidel je udávaná životnost až patnáctkrát delší oproti standardním žárovkám a uspořit mohou až 80 % elektrické energie.

Stejně tak se vyplatí i nákup spotřebiče s co nejvyšší energetickou třídou účinnosti. Například myčka nádobí v energetické třídě A+++ má provozní náklady 1100 Kč ročně. Další úspory lze dosáhnout volbou velikosti myčky. Statisticky nejvýhodnější je šířka 60 cm, která je dělaná na 12 či 14 sad nádobí. Spotřeba energie je totiž s menšími myčkami srovnatelná, spotřeba vody je o 2–3 litry větší, ale v rámci jednoho cyklu lze umýt o třetinu více nádobí. Z dlouhodobého hlediska je tedy tato varianta nejúspornější.

Šetříme i za cenu nepohodlí? Starší lidé ano

Pokud mají Češi pocit, že úspory nejsou dostatečné a opatření, která provedli, nevedou k takové úspoře, kterou by si představovali, často přikročí k další fázi. Spoří i za cenu toho, že nebudou mít doma pohodlí, jaké by si představovali.

V tabulce uvádíme orientační spotřebu vody při jednotlivých úkonech.

Úkon Spotřeba v litrech vody Cena v Kč
Spláchnutí toalety 3–12 litrů 0,26–1 Kč
Koupel ve vaně 100–150 litrů 8,65–12,97 Kč
Sprchování 30–50 litrů 2,59–4,32 Kč
Mytí nádobí v myčce 10–30 litrů 0,86–2,59 Kč
Mytí nádobí ve dřezu 15–40 litrů 1,30–3,46 Kč
Mytí nádobí pod tekoucí vodou 20–70 litrů 1,73–6,05 Kč
Praní v pračce 40–90 litrů 3,46–7,78 Kč
Pití 1,5–3 litry 0,13–0,26 Kč
Vaření 5–7 litrů 0,43–0,60 Kč
Mytí auta 200 litrů 17,30 Kč

Vodou aktivně šetří zejména muži ve věku 55–65 let. Praktikují například pouze krátké sprchování na místo koupele ve vaně apod. Naopak lidé ve věku 18–35 let a obecně ženy tuto formu šetření odmítají a komfort si upřít nechtějí. Jsou však na rozdíl od starší generace ochotni vyzkoušet nové varianty například v oblasti vytápění, jako jsou kotle na biomasu apod.

Ve 42 % případů nechávají lidé v zimě vytápět jen některé místnosti. Ty, které příliš neobývají, nebo je využívají zřídka, nechávají buď zcela nevytopené, nebo jen temperované. A 36 % dotázaných mění kvůli šetření své zvyky a zavedené chování.

Lidé nad 55 let jsou ochotni snášet i nepohodlí a diskomfort, pokud to povede k ušetření peněz. A zejména lidé žijící v obcích do 5000 obyvatel praktikují variantu, kdy dům vytápí záměrně na nízkou teplotu a chodí v domě přes zimu ve více oblečení. Ve městech jsou však lidé zvyklí na vyšší teplotní komfort a k cílenému snížení teploty se nechystají.

Kde lidem peníze utíkají?

Ačkoli se v domácnosti snaží lidé šetřit různými způsoby, jiné podceňují. Mezi ně patří například pravidelná kontrola topného systému. Ve 32 % domácnostech se na začátek topné sezóny nepřipravují. V tomto ohledu spíše Češi jednají v duchu „pokud mi to zákon nenařizuje, dělat to nebudu“. Zákon totiž neukládá povinnost, aby byly plynové kotle v domácnostech pravidelně kontrolovány. Odborníci a prodejci to sice doporučují, ale povinnost to není. Na základě toto tak lidé kotel dají zkontrolovat jednou za několik let, případně řeší až poruchu a problém.

Obecně však neplatí, že nový kotel není potřeba třeba 10 let servisovat a bude fungovat bez potíží a bez občasného dohledu. Avšak platí, že pravidelně servisovaný kotel má nižší spotřebu plynu než kotel se zanedbanou kontrolou. Kromě úniků tepla, které mohou stát na konci sezóny zbytečné peníze navíc, ale lidé riskují otravu oxidem uhelnatým. Výrobci plynových kotlů tak často požadují kontrolu alespoň jedenkrát ročně, aby byla stále platná záruka. A některé pojišťovny mohou v případě pojistné události odmítnout pojistné plnění, pokud kotel nebyl servisován.

Naproti tomu kotle na tuhá paliva musí být pravidelně kontrolovány, a to včetně spalinových cest. Tady Češi kontrolu nezanedbávají a mají kotle zkontrolované.

Proč tedy náklady rostou?

Ačkoli se české domácnosti snaží šetřit na mnoha místech, spotřeba elektrické energie neustále roste. Na vině však není nedostatečné šetření nebo neochota šetřit. V našich domácnostech totiž stále přibývají nové a nové spotřebiče. Tím se zvyšuje i komfort v domácnosti. A ačkoli jsou spotřebiče stále úspornější, jejich počet vzrůstá. A i provoz ve stand-by režimu stojí ročně několik set korun na spotřebič.

Orientační roční náklady na provoz spotřebičů ve stand-by režimu uvádíme v tabulce.

Spotřebič Roční náklady na provoz ve stand-by režimu
Starší CRT televizor 52 cm 180 Kč
LED televizor do 70 cm 9 Kč
Video 525 Kč
DVD přehrávač 225 Kč
Hi-fi věž 60 Kč
Rádio 140 Kč
Satelitní souprava 170 Kč
Set-top box 180 Kč
PC sestava 250 Kč
Našli jste v článku chybu?