Mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energií, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv budou dočasně platit tzv. daň z neočekávaných zisků. Tzv. windfall tax bude fungovat jako 60% daňová přirážka k 19% sazbě daně z příjmů právnických osob. Bude aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem.
Ten se bude počítat srovnáním základu daně v aktuálním roce s aritmetickým průměrem jeho historických základů daně za 4 předcházející zdaňovací období před šokem (tj. 2018–2021) navýšeným o 20% toleranční pásmo.
V bankovním sektoru windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem přes 6 mld. Kč za předcházející rok (dle definice ČNB to je hranice oddělující velké a střední či malé banky). V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má holding z dotčené činnosti více než 2 mld. Kč ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat tato dočasná daň.
Vytvořením příjmového testu sledujeme náš záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v oblasti energetiky pak chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,
vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal, že v ostatních oblastech (petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami) podléhají nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.
Daň vychází z pravidel nastavených Evropskou unií a má platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023–2025).
Podle odhadů Ministerstva financí by dočasná daň měla do rozpočtu v příštím roce přinést příjmy zhruba ve výši 85 mld. Kč. Už příští rok se totiž budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Dalších cca 15 mld. Kč mají v roce 2023 přinést také cenové evropské stropy pro výrobce energií dle návrhu Evropské komise.
V roce 2024 ministerstvo odhaduje příjem státního rozpočtu z windfall tax ve výši 39 mld. Kč a v roce 2025 zhruba 25 mld. Kč. Správcem daně z neočekávaných zisků bude Specializovaný finanční úřad.
Daň má státu pomoci získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených hlavně s kompenzací vysokých cen energií pro občany a firmy. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin.
Je zaměřena na firmy, které generují v současnosti nadměrné zisky, ne ale kvůli inovacím nebo rostoucí kvalitě služeb, ale v důsledku externích faktorů, např. kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin, které jsou přímým nebo sekundárním důsledkem Putinovy agrese.
ČLÁNKY DO MAILU