Nová data opět potvrzují, že uprchlíci z Ukrajiny přináší do rozpočtu více, než jde na jejich pomoc

Uprchlíci z Ukrajiny přináší do českého rozpočtu více, než kolik stát vynakládá na jejich pomoc. Informace vyplývají z nových dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Podle nich výdaje spojené s podporou lidí, kteří k nám z Ukrajiny uprchli kvůli ruské válečné agresi, za třetí letošní kvartál dosáhly 3,9 miliardy Kč. Modelované příjmy do státního rozpočtu z daní a odvodů osob s dočasnou ochranou by ale měly činit rovnou 8,2 miliardy Kč. Jde tedy o 4,3 miliardy korun ve prospěch státního rozpočtu.

Tento pozitivní rozdíl se v čase navíc zvyšuje. Jak jsme informovali v minulosti, za letošní první kvartál byl tento rozdíl ve výdajích na podporu uprchlíků a příjmech z jejich daní a odvodů ve výši 3,1 mld. Kč. Pomyslné nůžky se tedy více a více rozevírají ve prospěch naší státní kasy.

Přečtěte si také:

Uprchlíci z Ukrajiny do rozpočtu přispívají víc než stát vydá na jejich pomoc

Ještě v roce 2023 přitom výdaje převyšovaly příjmy. Situace se ale postupně obrátila a od začátku roku 2024 příjmy stabilně překonávají výdaje. 

Za rok 2023 tato bilance byla ve schodku 2,6 mld. Kč, zatímco v roce 2024 už rozpočet vykázal přebytek 9,7 mld. Kč a v letošním roce jen za tři kvartály dosahuje přebytek 11,7 mld. Kč.

Nová data ukazují, že uprchlíci z Ukrajiny se státnímu rozpočtu vyplácí stále více

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný, připomněl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a upřesnil, že největší část těchto příjmů do státní kasy tvoří sociální a zdravotní pojištění. Další prostředky pak plynou z DPH, daní z příjmů fyzických a právnických osob a ze spotřebních daní. 

Počet osob, které jsou naopak závislé na přímé humanitární pomoci naopak stále klesá. V dubnu 2022 ji pobíralo více než 234 tis. osob. Letos v září už to bylo jen 83 tisíc osob. Stát nyní poskytuje humanitární dávku jen těm, kteří si vlastními silami obživu zajistit nedokážou. Typicky jde o děti, seniory nebo osoby se zdravotním postižením. Tyto zranitelné skupiny tvoří dvě třetiny příjemců humanitární dávky.

Pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem, uzavřel Jurečka.