I z odměn pěstounům je nutné platit zdravotní pojištění. Odměna pěstouna se totiž pro tyto účely považuje za příjem ze závislé činnosti. Protože ji vyplácí Úřad práce, plní zároveň ve vztahu ke zdravotní pojišťovně úlohu zaměstnavatele a vztahují se tak na něj veškeré povinnosti, včetně odvodu pojistného na zdravotní pojištění z tohoto příjmu.
Zaměstnanci, kteří jsou zároveň pěstouny, jsou tedy z titulu nároku na odměnu za pěstounskou péči zároveň zaměstnanci Úřadu práce. Např. při posuzování dodržení minimálního vyměřovacího základu je zde třeba postupovat jako u kteréhokoliv jiného zaměstnance, který má více zaměstnavatelů. Pokud by byl její vyměřovací základ v zaměstnání nižší než zákonem stanovený minimální vyměřovací základ (např. u zkráceného úvazku) a pracovník doložil potvrzení Úřadu práce o úhradě pojistného vypočteného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, v zaměstnání by se již doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu neprováděl,
vysvětlil postup mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.