Spolu s novelou energetického zákona LEX OZE III došlo k dalšímu navýšení limitu, od kterého je nutná licence na výrobu elektřiny i pro toho, kdo vyrábí pro vlastní spotřebu.
Limit se mění v krátké době již po druhé – v roce 2023 došlo k navýšení z 10 kW na 50 kW, nově je hranicí 100 kW. Nově se licence neuděluje pro výrobny s instalovaným výkonem do 100 kW v případě, že je vyrobená elektřina určená k přímému odběru v daném místě nebo k bezúplatnému sdílení. Naopak vždy, bez ohledu na výkon, je licence nutná pro výrobny, které slouží k podnikání, nebo pokud je ve stejném odběrném místě připojená ještě další výrobna. Licenci potřebují také výrobci, kteří na elektrárnu čerpají podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie,
shrnuje novinku Jan Šefránek, předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Fotovoltaické elektrárny do 100 kW se navíc nově považují za drobnou stavbu, takže u nich nebude potřeba stavební povolení ani ohlášení. Pokud tedy jejich instalace neobnáší zásahy do nosné konstrukce, nejde o památku nebo daná stavba není umístěná ve zvláštní chráněné zóně.
Současně ERÚ upozorňuje, že na provoz primárně pro vlastní spotřebu a případné sdílení přebytků, není nutné nahlížet jakožto na podnikání. Pokud provozovatel dodá elektřinu do soustavy občas, spíše nahodile, přičemž měsíční výnosy za ni se pohybují například průměrně v řádu stovek korun, nejedná se podle našeho názoru o podnikání,
upřesnil ředitel sekce správních řízení ERÚ Jakub Med.
Pokud vás zajímají příležitosti, které komunitní energetika nabízí, poslechněte si náš podcast s Měšcem v plusu.

Kromě právní úpravy u licencí na výrobu elektřiny novela energetického zákona zavedla také licenci na ukládání elektřiny. Což ovšem neznamená, že by všechna zařízení na akumulaci mohla fungovat jen s licencí. Pokud je zařízení, typicky baterie, připojené prostřednictvím výrobny a jeho instalovaný výkon je maximálně o 20 % vyšší než výkon této výrobny, licence na něj potřeba není.