Pokud už si Češi spoří, nejčastěji je to na nečekané výdaje a na důchod. Většinou se úspory pohybují v řádu tříměsíčního až ročního příjmu. Vyplynulo to z průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika.
Podle průzkumu má nějaké úspory 67 % Čechů. Výrazně přitom převažují lidé bez závazků po splatnosti, z nichž má úspory plných 80 %. Spoří ale také dlužníci, z nichž má úspory více než polovina (55 %) dotazovaných. Poněkud více spoří muži (72 %) než ženy (64 %). Naopak téměř vyrovnaný je podíl lidí s úsporami napříč všemi věkovými kategoriemi.
Více spoří ti, kteří mají vyšší dosažené vzdělání. Například mezi vysokoškoláky má úspory 83 % dotázaných. Mezi absolventy středních škol ale jen 72 % respondentů. V případě ukončeného středoškolského vzdělání bez maturity je to 63 % a u osob se základním vzděláním pak jen 48 %.
Mnohem častěji také spoří živnostníci a podnikatelé oproti zaměstnancům. Podle průzkumu spoří Češi podobně bez ohledu na to, v jak velkém městě a ve kterém kraji žijí.
Peníze mívají uloženy na běžném účtu, případně na spořicím účtu nebo důchodovém spoření. Úspory v hotovosti si drží především lidé se závazky po splatnosti.
A na co lidé spoří? V 64 % případů na nečekané výdaje. Následuje spoření na důchod (36 % dotazovaných) a teprve poté uvádějí respondenti různé účely spoření, jako je například rekonstrukce domu či bytu, nákup auta či domácích spotřebičů, nebo odpočinkové a zábavní aktivity.
ČLÁNKY DO MAILU