V momentě, kdy si koupíte lístek a projdete turniketem na sjezdovku se stáváte účastníkem přepravy. Zabezpečení jejího plynulého a bezpečného chodu je hlavně odpovědnost provozovatele sjezdovky. Ten je odpovědný za újmu, která se při přepravě stane, bez ohledu na to, zda za ni může, nebo ne. Lanovka musí splňovat řadu bezpečnostních předpisů, obsluha musí být připravena kdykoliv pomoci a zasáhnout,
uvedl Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTest a dodal, že i tak je třeba být opatrný, poslouchat pokyny obsluhy a řídit se podle ukazatelů a piktogramů. Pokud se budete chovat nevhodně, může vás provozovatel areálu vykázat z přepravy nebo se můžete vy připravit vlastní vinou o část náhrady za újmu, kterou může způsobit například utržený unašeč vleku nebo kotva, o kterou si poškodíme oblečení.
Má-li škoda původ v povaze provozu lanovky, máme nárok na náhradu. Bezpečný musí být i nástup a opuštění prostoru lanovky,
zdůraznil Zelený a připomněl, že soudy řešily případy, kdy se malý lyžař zranil o zpáteční lano kvůli nedostatečným pokynům obsluhy, či případ zlomeniny bederního obratle lyžařky, která spadla kvůli zledovatělému výstupu a nedostatečnému zabezpečení kolem stanice. Soudy podle Zeleného většinou docházejí k závěru, že pokud lyžař neporušuje přepravní předpisy nebo se nechová v rozporu s pokyny, pak za újmu odpovídá provozovatel vleku či lanovky.
Z hlediska práva na našich sjezdovkách neplatí žádné dopravní předpisy a cesta z kopce není zákony regulována. Dodržovat bychom ale měli pravidla mezinárodní lyžařské federace, která se pro posouzení správné jízdy používají i u soudů. Hlavně v Německu a Rakousku jsou pak podobná pravidla součástí místních zákonů.
Na sjezdovce běžně vznikají zdroje nebezpečných situací, se kterými musíme počítat. Proti běžným zdrojům rizika nemusí být lyžařský areál zabezpečen. V případě, že se vám v jejich důsledku něco stane, je to váš problém. Typickým zdrojem nebezpečí máme na mysli například hrany terénu a nerovnosti na něm, stromy, rozježděný sníh, proměnlivá nebo omezená výška sněhu, informační tabule, sněhové bariéry od úpravy nebo zasněžení, ohraničení sjezdovky nebo opravné práce.
Naproti tomu ale existují atypická nebezpečí, která musí provozovatelé lyžařských areálů zabezpečit. Podpěry lan a pevná sněžná děla by měly být zabezpečeny matracemi, jiné překážky plůtky, srázy či nebezpečné odkloněné svahy sítěmi. Neznamená to ale, že v případě chybného zabezpečení je při každém úrazu vina na provozovateli areálu, i zde je to především lyžař, kdo svou jízdu musí přizpůsobit terénu a svým schopnostem,
upozornil Zelený s tím, že chyby provozovatele a nárok na odškodné tak může snižovat spoluzavinění lyžaře, který nejel tak opatrně, jak by se od něho obecně očekávalo.
ČLÁNKY DO MAILU