Další změny u EET: Chystá se nižší DPH z piva nebo offline režim

Nejmenší podnikatelé mají dostat možnost vybrat si mezi elektronickou evidencí tržeb a offline režimem. V navržené novele zákona o evidenci tržeb s tím počítá ministerstvo financí. To navrhuje třeba také přesun některých položek do nižší sazby daně z přidané hodnoty. Nižší daně se mají odvádět například z točeného piva nebo z vodného a stočného.

Podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají maximálně jednoho zaměstnance nebo mají tržby do 200 tisíc korun ročně, dostanou možnost vydávat účtenky z předtištěného bloku, který budou vydávat finanční úřady. Pojit se s tím vším ale bude jistá porce administrativy. Na konci každého dne totiž takový podnikatel bude muset zaznamenat do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každý měsíc pak zašle tento formulář na finanční úřad.

Novela také reaguje na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který například zrušil náběh třetí a čtvrté fáze EET, ve které se v březnu a červnu měli do EET zapojit další stovky tisíc podnikatelů. Novela počítá s tím, že bude povinné evidovat všechny druhy tržeb.

Tato závěrečná vlna bude spuštěna tři měsíce po platnosti zákona. Pokud by zákon začal platit například v prosinci letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. března 2019. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu, uvádí ministryně financí Alena Schillerová.

Ministerstvo v novele také navrhuje přesun vybraných položek do nižší (10%) sazby DPH. Veřejné rozpočty to má vyjít na 3,4 miliardy korun ročně. Stejně jako při  startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže, říká Alena Schillerová. Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil, dodává ministryně.

Snižování daní lze obecně vítat. Daňové zatížení je zejména v některých oblastech ekonomiky přehnané až kontraproduktivní. Kontraproduktivní tom smyslu, že ekonomickou aktivitu tlumí a podvazuje, komentuje návrh Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. S návrhem ministerstva financí se ale také podle něj pojí tři problémy.

Zaprvé, přeřazení mezi položky s nižší sazbou daně DPH se nemusí projevit faktickým zlevněním pro konečného spotřebitele. Zvláště ne v době ekonomické prosperity, jakou zažíváme právě teď, kdy lidé mnohdy na každou korunku nehledí a prodejci tak mohou navyšovat své marže. Zadruhé, položky, jichž se má snížení sazby DPH týkat, nejsou z makroekonomického hlediska natolik významné, aby bylo možné hovořit o opravdu systémovém uvolnění podmínek v oblasti zdanění. Zatřetí, snižování DPH u položek typu piva zavání populismem, byť je zdůvodněno kontextem zavedení elektronické evidence tržeb. Pokud by pivo na základě snížení DPH opravdu zlevnilo, což je nejisté, zvýší se poptávka po něm a dlouhodobě vyšší konzumace piva jakožto alkoholického nápoje povede výhledově k vyšším nákladům veřejného zdravotnictví, vysvětluje Kovanda.

Ministerstvo financí na konci minulého týdne poslalo návrh novely do připomínkového řízení. Poté s ním zamíří na vládu a do poslanecké sněmovny.