Od 1. července vstoupilo Chorvatsko do EU a tím dnem také začalo aplikovat předpisy Evropského společenství. Vstup do EU tak ovlivní i oblast důchodového a nemocenského pojištění.
Dosud se osoby migrující mezi ČR a Chorvatskem posuzovaly podle bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení. Od 1. července nebude uplatňována v případě souběhu s tzv. koordinačními nařízeními EU. Co to znamená v praxi?
V praxi to znamená, že nároky na důchod, které po 30. 6. 2013 vzniknou osobám, jež byly pojištěny v ČR a Chorvatsku, budou posuzovány již podle koordinačních nařízení EU, obdobně jako je tomu ve vztahu k ostatním členským státům EU,
vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová.
Pokud tedy někomu vznikl nárok na důchod před 1. 7. 2013 a na žádost budoucího důchodce je důchod přiznán až po tomto datu, ČSSZ vypočítá důchod jak dle bilaterální smlouvy, tak dle koordinačních nařízení EU a bude vyplácet důchod v té výši, která je pro klienta výhodnější.
Tím, že se Chorvatsko stalo členem EU, mají lidé, kteří získali doby pojištění v ČR a Chorvatsku a kterým byl již před 1. 7. 2013 přiznán důchod vyplácený ČSSZ podle bilaterální smlouvy nebo podle českých právních předpisů, možnost požádat o přepočet svého důchodu podle koordinačních nařízení EU. To může mít v některých případech pozitivní dopad na výši důchodu,
řekla Buraňová s tím, že bude-li částka důchodu stanovená podle unijních předpisů pro klienta výhodnější, bude mu takový důchod náležet od 1. 7. 2013. Žádost o přepočet můžete uplatnit přes OSSZ nebo písemně požádat na ústředí ČSSZ.
V případě peněžitých dávek v nemoci a mateřství je ve vztahu k Chorvatsku rozhodující vznik sociální události. U dávek, na které vznikl nárok po 30. 6. 2013, se bude postupovat podle koordinačních nařízení EU. Znamená to, že nárok na dávku se uplatní přímo u příslušné instituce (tj. instituce, u které je osoba pojištěna). V zásadě jde o to, že lidé, kteří pobývají v Chorvatsku (například jen jako turisté), avšak pojistné na sociální zabezpečení odvádí v ČR, uplatňují nárok chorvatským tiskopisem u svého zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné pak přímo u příslušné OSSZ,
uvedla Buraňová a dodala, že potvrzení o pracovní neschopnosti vystavené českému pojištěnci ošetřujícím lékařem v Chorvatsku na chorvatském národním tiskopisu má stejnou právní hodnotu jako potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vystavené v ČR. I Chorvatsko pak uznává u svých pojištěnců české vnitrostátní tiskopisy potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti bez dalšího ověření.