Češi běžně používají u svého jména akademický titul, pokud jej mají. Někteří dokonce studují jen proto, aby titul měli. V současné době už však vysokoškolské vzdělání není nejdůležitější pro kariéru. Mnoho lidí si v Česku myslí, že se vysoké školy studují jen kvůli získání titulu. Přispívá tomu také situace ve státní správě, kde pracovníkům často nezbývá, než si vysokoškolské vzdělání doplnit, pokud nechtějí přijít o svou práci, nebo když chtějí povýšit,
říká Erika Hejčová z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Například ve státech západní Evropy je ale praxe jiná. V Dánsku jdou mladí lidé na vysokou školu, aby studovali obor, který je zajímá, a prohloubili si tak své znalosti. U nás to slýchávám méně,
uvádí Erika Hejčová.
Při výběru zaměstnání pak nehraje titul až takovou roli. Například lékař musí mít titul z medicíny vždy. V oblastech jako IT, strojírenství či výroba ale titul při výběru kandidátů není důležitý.
V České republice je také běžné, že lidí své tituly uvádějí na vizitky a používají je i v situacích, kdy to není důležité. Nadpoloviční většina lidí souhlasí s uváděním titulu na vizitky. Mají pocit, že získají jakousi výhodnější pozici před člověkem, se kterým jednají nebo přijdou do styku,
podotýká Erika Hejčová.
Postupně se však u nás začíná objevovat zahraniční trend, na základě kterého se tituly na vizitky již neuvádějí. Výjimkou jsou opět lékaři, nebo absolventi prestižních škol.
V mnoha firmách uchazeč spíše než titulem zaboduje tím, že zná cizí jazyky. Až 90 % společností uvádí angličtinu jako jednu z podmínek pro přijetí. Znalost jazyků hraje stále zásadnější roli, protože v Česku rozvíjí své podnikatelské aktivity mnoho zahraničních investorů.
