Rozhodnutí o odvolání
§ 218
(1) Odvolací soud zamítne odvolání, které
a) bylo podáno opožděně;
b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn;
c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.
(2) Jako opožděné nemůže být zamítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného okresního soudu.
§ 219
Odvolací soud rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné.
§ 220
(1) Odvolací soud změní rozhodnutí, jestliže soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoli správně zjistil skutkový stav.
(2) Odvolací soud může změnit rozhodnutí i tehdy, jestliže po doplnění dokazování je skutečný stav věci zjištěn tak, že je možno o věci rozhodnout.
§ 221
(1) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozsudku, soud rozhodnutí zruší. Zejména je zruší, jestliže
a) rozsudek byl vydán na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu;
b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo pro nedostatek podmínek řízení proběhnout nebo že rozhodoval vyloučený soudce anebo že soud nebyl správně obsazen;
c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů;
d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem.
(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí, vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo zastaví řízení, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci věc náleží.
§ 222
(1) Odvolací soud může rozhodnout i tak, že připustí vzetí odvolání zpět nebo připustí vzetí návrhu na zahájení řízení zpět, anebo schválí smír.
(2) Za podmínek § 164 může odvolací soud také nařídit opravu napadeného rozhodnutí.
§ 223
Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mění rozsudek; jinak rozhoduje usnesením.