Ještě by mě zajímalo, jaké jsou tak reálné náklady na zahraniční platbu
a, v eurech po EU
b, v jiné měně po EU
c, v jiné měně do světa
Jde mi o to, zda ty stokorunové poplatky tak nějak opravdu odrážejí náklady, co s tím banky mají, anebo je to jejich dost dobrý zisk. Protože jestli je náklad třeba 0,10 euro, ale poplatek je 10,00 je někde něco špatně...
Odpověď
Víte, no to není tak jednoduché. Do ceny platby musíte zahrnout jednak náklady na pořízení SW, přes který to děláte. Pak komunikační systém SWIFT není také zadarmo, platí se jim měsíční paušál a ten není malý. Pak do toho vstupjí náklady bank, se kterými spolupracujete a nebo nákldy na platební systém, do kterého jste zapojeni. A za členství v nich se povětšinou také platí....... takže podtrženo a sečteno - pokud posíláte denně stovky plateb, můžete se díky množství dostat na cenu, kterou uvádíte s jitým malým výnosem (snad i přímo ziskem) pro tento subjekt. Při objemu tisíce plateb za den bývaly tyto náklady ve stoikorunách, poplatky byly řádově vyšší. Dneska je situace jiná - něco regulují Nařízení EU, které stanoví max. ceny pro europlatby v zemích, kde se platí v eurech. Nás se to zatím netýká, ale i tak se ceny zahraničního platebního styku začínají snižovat. Takže řada sazebníků banky již obsahuje právě ceny rozdělené do Vámi uváděných kategorií. Je vidět, že máte přehled. Nejlevněšjí by měly být, logikcy, platby v eurech do zemí eurozóny, nejdražší by mohly být platby do jiných zemí v jiných měnách....... tam regulace v cenách není.
JUDr. Otakar Schlossberger
(Poradce pro bankovní poplatky)