penzijní spoření

Většina občanů Česka se oprávněně obává propadu své životní úrovně po odchodu do důchodu. Těží z toho především penzijní fondy. Díky štědré státní podpoře počet jejich klientů stoupá. Přesto však penzijní připojištění ve své stávající podobě svou roli příliš neplní. Změnit se to má v roce 2010.

Stále slyšíme a čteme, jak budou důchody současných třicátníků nízké. I někteří současní důchodci se potýkají s nedostatkem financí. Řešení však existuje. Někdo ho pokládá za neetické, pro jiného je to skvělá příležitost. Stačí jen zaživa prodat svoji nemovitost, a pak do své smrti čerpat rentu. Vaši potomci však na dědictví musejí zapomenout.

Zájem o penzijní připojištění stále roste. Výsledky hospodaření penzijních fondů však příliš přesvědčivé nejsou. Už vloni většina z nich prohrála souboj s inflací. Letos nejspíš dopadnou ještě podstatně hůř. V prvním pololetí v průměru vydělaly sotva polovinu toho, co vloni. Přitom inflace je oproti loňsku více než dvojnásobná.

Zajištění na stáří je vděčným tématem v nejedné debatě ekonomicky aktivních lidí. Do budoucna nelze spoléhat na stát, který již nyní oznamuje, že se dočkáme rovných důchodů. Ty nebudou kopírovat příjmy jednotlivých poplatníků platících sociální pojištění. Pomyslnou morovou ránu postihly v posledních dvou letech i penzijní fondy, kterým klesly výnosy pod úroveň roční inflace.

S pojištěním je nabízena řada připojištění. Jenže ne každé pojištění opravdu potřebujete a může se stát, že budete platit zbytečně za něco, co stejně nevyužijete. Takové pojištění je pak zbytečným luxusem.

Loňský rok byl i nebyl pro penzijní fondy úspěšný. Zájem o jimi nabízené produkty rozhodně neopadl. Výsledky jejich hospodaření však výrazně ovlivnila nepříznivá situace na kapitálových a finančních trzích. Nebýt štědré státní podpory, o atraktivitě penzijního připojištění by bylo možno mluvit spíše jen v minulém čase.

Reklamy finančních společností nás přesvědčují k investování. Kdo neinvestuje, není „in“. Češi však vždy patřili spíše mezi spořivější národy, v rozhazování peněz jsme prostě opatrní. Opatrnost kazí lákadla v podobě velmi dostupných úvěrů, ale spořicím produktům se opět začíná dařit. Zvláště vlivem poklesu akcií a zvýšení úrokové sazby Českou národní bankou zažívá spoření nový vzestup.

Penzijní připojištění je velmi oblíbeným spořicím produktem na stáří, ale stále ho provázejí úskalí v podobě malých výnosů a omezeného nakládání s prostředky. Proto se penzijní fondy snaží nalákat nové a motivovat stávající klienty i dalšími lákadly. Některé jsou opravdu vychytané.

Odvody na dani z příjmu v Česku díky zavedení rovné daně ve výši 15 % klesly a patří k nejnižším v Evropě, jenže sazba sociálního pojištění zůstává dlouhodobě stejná a je druhá nejvyšší v Evropské unii. Na sociálním pojištění odvedeme více než na dani z příjmu, ovšem na výši penzí to není znát.

Bankovní rada České národní banky opět zvýšila úrokové sazby, a to o čtvrt procentního bodu. Jenže strašák vyšší inflace spolehlivě dělá vrásky všem. Zvyšující se úroky na spořicích účtech peníze nezachrání, penzijní fondy čeká težký rok. Radovat se snad mohou je majitelé hypoték, ale ne ještě dnes.

Stát výhledově hodlá omezit podporu stavebního spoření. Podporu penzijního připojištění chce naopak zvýšit. Státní podpora prvního produktu se prý míjí účinkem, zatímco druhého nikoliv. Skutečnost je složitější. Spíš to vypadá, že stavební spořitelny zaměstnávají horší lobbisty než penzijní fondy.

Ceny dluhopisů klesají, pokladničních poukázek ubývá a akciové trhy se zmítají v křečích. Překonat inflaci letos bude pro penzijní fondy velmi obtížné. Jejich hospodaření zatěžují nevypořádané náklady z minulosti a čekají je výdaje v souvislosti s transformací systému penzijního připojištění.

Většina z nás má zkušenost s poradci v oboru pojišťovnictví či bankovnictví. Ten, kdo již absolvoval obchodní schůzku s těmito „specialisty“, ví, že chodí hezky oblečení, upravení a náležitě vybavení odbornými vědomostmi a prodejními dovednostmi. Málokdo však již ví, co se skrývá na druhé straně.

Demografické a makroekonomické prognózy dalšího vývoje v Česku vyznívají zcela jednoznačně. Zatímco peněz na důchody bude ubývat, ceny potravin, léků, energií a služeb souvisejících s bydlením porostou. Zachovat milionům důchodců uspokojivý životní standard bude pro stát stále těžší.