Zvednou se ceny po vstupu do EU?

Abychom dostali smysluplnou odpověď na otázku obsaženou v názvu tohoto článku, využili jsme studii odborníků na slovo vzatých – Česká národní banka totiž pro vládu vypracovala studii o „vlivu přistoupení ČR k EU na spotřebitelské ceny v České republice“. Ačkoliv si o schopnostech ČNB předpovídat budoucí vývoj můžete myslet své (třeba odhady inflace z dílny centrální banky jsou už pověstné tím, že se nenaplňují), jedná se o kvalifikovaný pokus načrtnout, jak to bude za několik měsíců v případě úspěšného referenda vypadat.

Naštěstí se nejedná o nějaké věštění z koule, protože řada kroků, opatření a změn je dopředu známá a počítá se s nimi. Jde především o daňové úpravy, k nimž jsme se zavázali v přístupových jednáních. Podívejme se tedy konkrétně, jak taková prognóza krátkodobého vývoje cen vypadá.

Změny daní
V souvislosti se vstupem se budou měnit sazby DPH a spotřebitelské daně.

Spotřebitelské daně by se měly měnit ve dvou krocích, přičemž cílem je dosažení minimální úrovně požadované Evropskou unií. Vláda chce tyto daně zvýšit už letos a počítá se s jejich postupným zvyšováním i v budoucnu. Především daně u cigaret by se měly zvyšovat téměř pravidelně, s cílem zvýšit daň až na 57 % u cigaret do 31.12.2006.

Podle představ Ministerstva financí „k 1. lednu 2004 dojde ke zvýšení spotřební daně z lihu z 234 Kč/litr čistého lihu na 265 Kč/litr čistého lihu (od roku 1997 se pevná sazba spotřební daně z lihu nezměnila, spotřebitelské ceny však v průměru vzrostly o 25 %). Dále dojde ke zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků tak, aby podíl daně v konečné maloobchodní ceně nejprodávanější značky stoupl z dnešních 40 % na zhruba 45 %.“

Ke stejnému datu by měly být zvýšeny i sazby daně u bezolovnatého benzínu (o 0,60 Kč na litr) a motorové nafty (2,10 Kč na litr). Česká národní banka odhaduje, že zvyšování spotřebních daní spojených přímo se vstupem do EU se promítne do nárůstu inflace zhruba o 1 %.

Změny daně z přidané hodnoty k 1.1.2004 už prošly parlamentem. K uvedenému datu dojde k tomu, že se řada služeb přesune do vyšší, 22% sazby (zvýšení sazby o 17 %). K nejcitlivějším oblastem, kterých se změny dotknou, patří především telekomunikace a právní služby, ale daň se zvýší i u takových položek, jako je recyklovaný toaletní papír nebo nátěrové barvy. Naopak káva, čokoláda a filé by mohly zlevnit, protože jako potraviny budou přesunuty do nižší, 5% sazby daně.

Spolu se vstupem do EU pak budou do vyšší sazby přesunuty další služby, a tak zřejmě zdraží služby jako kadeřnictví, čistírny oděvů nebo malíři a kosmetické salóny, ale také odvoz odpadu. Podle názoru ČNB změny v DPH způsobí zhruba 1,5% zvýšení inflace.

Dlužno podotknout, že vláda z důvodů snahy získat větší rozpočtové příjmy (až 11 mld. Kč), k přesunu položek do vyšší daně přikročila o čtyři měsíce dříve než bylo nutné (stačilo totiž tento krok učinit až se vstupem do EU). Navíc sazbu 22 %, do níž se položky přesouvají, nám nediktuje EU, ale určujeme si ji sami, takže pokud bychom chtěli a mohli si to dovolit, mohli bychom ji i snížit (ještě na konci loňského roku se o tom uvažovalo) a zdražení by potom nebylo tak citelné. Dodatečně, až na začátku roku 2008 dojde ke stejné změně u stavebních prací a dodávek tepla, protože u těchto služeb se nám podařilo vyjednat výjimku.

Potraviny
Jenže daňové změny nejsou všechno. Citlivá je otázka potravin – nesjedou se k nám tlupy cizinců přilákané bezcelním prostorem s extrémně nízkými cenami a nevyženou tak „naše“ ceny nahoru?

ČNB se domnívá, že by vstup spotřebitelskými cenami potravin významně zahýbat neměl. Jednak výrobní ceny jsou z celkového pohledu v mnohém podobné těm evropským (něco je dražší, něco levnější, další je určeno úředně) a jednak i mezi jednotlivými zeměmi Unie existují podstatné rozdíly. Nicméně k pohybům cen určitých komodit dojít může – podhodnoceny jsou ve srovnání s EU prý např. cukr, hovězí maso, pivo či pečivo, zlevnit by mohla prasata a drůbež.

Svou roli navíc může sehrát odstranění cel a dalších obchodních bariér mezi ČR a EU, které bude vyvíjet opačný tlak – na snižování cen. Zároveň zesílí konkurenční tlak zahraničí, který by (podobně jako se s tím počítá u konkurence v oblasti telekomunikací) mohl zabránit zvyšování cen.

Co všechno hraje roli
ČNB se ve své studii nezmiňuje o takových oblastech, jako jsou třeba ceny nemovitostí. Zde o vztahu mezi vstupem do EU a zvyšováním cen můžeme hovořit zcela bez okolků – masivně podněcovaná poptávka zdůvodňovaná právě strachem z nárůstu cen po vstupu do EU již dnes zapříčinila tak strmý nárůst cen nemovitostí, až je pravděpodobné, že po vstupu samotném už velký prostor pro další zdražení nebude.

Centrální banka navíc připomíná, že se očekává dohánění životní úrovně mezi ČR a EU (a také posilování koruny), díky čemuž bychom měli žít lépe i při případných vyšších cenách. Toto sbližování by však mělo být pozvolné a rozložené do dlouhého časového úseku.

Předpověď z dílny ČNB je tedy celkem optimistická a kromě jiného se snaží varovat před panikou spojenou se vstupem; panikou, která by mohla být sebenaplňující, podobně jako cenový boom nemovitostí.

Inflace zřejmě nebude záporná tak, jako tomu je v posledních měsících, ale zároveň by neměla vyskočit do nepříjemných výšin. A navíc, vliv většiny změn by měl mít pouze krátkodobý charakter.