Názory k článku Zrušit bankovních poplatky? Nesmysl!

Posouzení přiměřenosti zisku akcionářů považuji za vyřešený problém. Úročení na vkladech se pohybuje kolem 2 promile, úvěr kolem 10 procent. Obchodní marže 5000 procent by mohla stačit na pokrytí VEŠKERÝCH nákladů - nicht wahr.
Posouzení přiměřených nákladů na restrukturalizaci považuji za vyřešený problém. Naše peněžovny byly skoupeny mezinárodními holdingy, pro které je česko jen plivnutím do moře - samozřejmě nejen trhem ale i relevantními investicemi. V řádu deseti let lze předpokládat, že nic kromě 220V kabelů ve zdi nezůstalo v žádné bance na místě, takže cca po deseti letech jsou náklady na další restrukturalizaci všude na světě stejné.
Zohlednění rizika považuji za vyřešený problém. Naše peněžovny vyžadují ručení ve stovkách procent a nepřijímají žádné riziko. Zatím nikdo nemá úvěrový produkt na kolaterální příjmy, obvyklý v civilizovaných zemích. Rizikové úvěry mají sazbu v desítkách procent, což dává dostatečnou rezervu.
Stručně - proč tedy zrušit bankovní poplatky? .Není žádný důvod kasírovat v Česku za službu, která je v mateřské peněžovně zdarma.

Nesmysl na entou!!! Žádné snižování čehokoliv!!! Na divokém západě či v rozvojových zemích je dovoleno vše! Není žádný důvod cokoliv měnit, proč by se obyčejní lidé měli mít dobře? Není žádný důvod! Finančně nezávislí lidé by mohli dostat roupi a kde by si pak slušný kriminálník přišel na své? Za co by si asi koupil vilu na Floridě a jinde další aby mohl létat na dovolenou? Podnikání v naší zemi je obrovská dřina, zvláště když má člověk na účtě
(popřípadě i doma) několik volných miliard korun, dolarů, franků, atd. Nenuťte ty chudáky bankéře aby jezdili ve škodovkách a jezdili na dovolenou na Macháč. Obzvláště v dnešní těžké krizi. Uvědomte si že i oni jsou občas lidé. Nebo možná převlečení mimozemšťané či hodní čerti!!! Stěžujte si, stejně je vám to na prd, nebo na dva. To by jste se museli dát všichni dohromady-a to nehrozí. Pá pá lá lá Libor

Poplatek za příchozí platbu - zrušít. Nevidím jediný důvod, proč platit za něco co bankám poskytuje ČNB zdarma.

Poplatek za odchozí platbu - přenejmenším snížit. ČNB si účtuje 0,25 Kč, takže k poplatku ve výši několika korun nevidím jediný důvod. To bance generuje zisk v řádu stovek i tisiců procent. Není to lichva? A není lichva trestná?

Poplatek za změnu trvalých příkazů, inkas, ... - přinejmenším snížit, ale spíše zrušit. Bance s touto změnou neplynou žádné další náklady.

Klidne budu platit soucasne poplatky, pokud bude trvat prevod mezi bankami civilizovanou dobu - desitky minut, nanejvys jednu-dve hodiny. A ne ze si banky ode mne penize pri prevodu na tri dny pujci.

Ale i to je možné. Problém je v tom, že poplatek ČNB je odvislý od denní doby, kdy je příkaz zadán. V nejlevnějším pásmu je to asi 20 haléřů (při větším objemu mohou banky dostat ještě nějakou slevu), v nejdražším čase je to asi 100 Kč. Téměř každá banka nabízí expresní platbu, jen je třeba si to zaplatit - cca 100 - 200 Kč.

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/o_cnb/hospodareni/download/cenik_2007.pdf

část V. Mezibankovní platební styk
"Zpracování jední prioritní vstupní položky ...."
5 - 100 Kč + pravděpodobně bude účtováno ještě dalších 100 Kč za "druhý a další soubor vstupních dat".

Ach jo. Neznalost je hrozná věc.

Lichva je definována pouze a jenom ve vztahu k výši úroku z půjček ( a v zákoně dokonce není vypsána taxativně ale pouze popsána a tak je vždy na posouzení soudu, kdy nějakou úrokovou sazbu uzná za lichvářskou a kdy ne).

V tvém podání by se lichvou musel nazvat jakýkoliv vysoce ziskový nákup a následný prodej - např. hospodský koupí půllitrovou flašku lihoviny za 250Kč a po jednotlivých panácích ji prodá za 800Kč. Procentuální zisk cca +250%. Snad uznáš, že je nesmysl tohle označovat za lichvu.

ale hospodsky musi platit najem, svoji mzdu, vodu, elektriku a vybaveni, v cem panaky myje.... dava do toho svoji praci, je to jeho zivnost. pletes jabka s hruskami..... zatim co, banky si nechaj za vse platit a ja z toho nic nemam. Drive aspon uroky kryly poplatky, dnes mas urok 0.05 a jeste si z toho vezmou 0.02 dan a poplatky 150 mesicne.... . zajimalo by me, co by banky delaly, kdyby vsichni naraz vybrali sve penize...mely by si uvedomit, ze hospodari s mymi penezmi a i ja bych z toho mela neco mit. SVYM zpusobem, co delaji je LICHVA = dle meho nazoru jednostranné obohacovaní. Kdybych mela penize doma, tak neprodelavam mesicne tolik ...

To jako že banky nemají žádné zaměstnance, žádné pobočky, žádné IT systémy, nespotřebovávají elektřinu, vodu... Zvláštní.

psal jsem to již níže - za loňský rok si banky "vyrejžovaly" zhruba 30 miliard!!!! - na 10 milionovém trhu i s novorozenci, bezdomovci ...... myslíš, že by je poplatky zničily. Vím, že je to šílená idea, ale představuji si, že si všichni vybereme jednu banku, převedeme tam všechny peníze. Ostatní necháme padnout. Jsem přesvědčen, že hodně brzy přijde dostatek náhradnic ze zahraničí a pod touto zkušeností nás nebudou brát u huby. Naše republička je pro tyto zahraniční subjekty banánovou republikou. To, co by si nedovolily venku jim u nás projde jako nic a nejedná se jen o banky, ale i elektřinu, výrobu automobilů ......

Omlouvám se, že jsem svůj příspěvek nenapsal jasněji a díky tomu jsi ho nemohla správně pochopit. Dále se omlouvám za příliš zjednodušující ilustrativní přirovnání.

Popíšu to tedy přesně a bez zjednodušujích příkladů:

§ 253

Lichva

(1) Kdo zneužije něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo
něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo

kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,

získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.


---- Nikde není uvedeno slovo zisk a jeho výše. Nikde není uvedená nějaká konkrétní úroková sazba. Nic.
A přecejen jeden zjednodušující příklad - Právník si za načatou hodinu konzultace s klientem naúčtuje 3.000,-Kč. Klient získá za deset minut informaci, že jeho případ je beznadějný a právník ho zastupovat nebude. Klient zaplatí, protože s danou taxou byl dopředu seznámen a souhlasil s ní. Klient nezíská nic, právník získá 3.000,-. Podle vašeho výkladu slova LICHVA, to splní všechny znaky tohoto činu. Ale přesto je to nesmysl.

taxativne vyjmenoval, za co si mohou banky uctovat. A hned bylo po podivnych polozkach v sazebniku. Pripadne bych jeste poplatky omezil na jeden za polozku.

Pokud si dobře pamatuji, tak banky si v nedávné minulosti stěžovaly hlavně na nákladnost hotovostních operací, že hotové peníze jsou drahé: opotřebávají se, častá obměna, neustálé přepočítávání atd. Nutily proto klienty do bezhotovostních převodů a tím významně ubylo hotovostních operací. Tak snad ušetřily na tom, ne? Pokud ne, tak to bylo celé nesmysl a vraťme se zase k hotovosti. Spousta lidí už to stejně udělala metodou slamník, jsou však persekuováni zbytečnými poplatky za inkaso nebo jednotlivé složenky a stejně živí banky, i když jsou ochotni platit za služby hotově a přímo, jenže nemohou. Takže odstranit aspoň tyto absurdity, nechat lidem možnost hotovostních plateb bez poplatků a je to.

To horekovani nad poplatky bank mi prijde divne. Bud jste u Fia a pak nemate proc horekovat, protoze je neplatite. A nebo tam nejste a pak nemate co horekovat, ale bezet nejdriv do Fia zalozit ucet a pak do puvodni banky temn ucet zrusit. Nebo ze by ty poplatky nebyly zas tak vysoke? ;-)

Ono je to taky o důvěře. Přece jen budu přemýšlet, zda svěřit své těžce nabyté peníze renomované mezinárodní bance nebo nějakému noname peněžnímu družstvu. (I když jsou vkaldy pojištěny, blablabla atd.) Mimochodem, kolik mají klientů? Něco přes 1000, žádná sláva.

Jak jsem rikal - vsichni krici, jak jsou poplatky velke, ale kdyz maji moznost hlasovat nohama, tak maji spoustu vymluv, proc to nedelat. Z toho mi jednoznacne vychazi, ze poplatky jsou primerene.

Ad duvera: Ve Fio jsou penize pojisteny stejne, jako v ostatnich bankach, karty pouzivaji od CSOB => sit bankomatu taky neni mala.

Vždyť jde o běžný účet, kde normální člověk má jen minimální prostředky nutné na běžné měsíční výdaje. Přece na běžném účtu nebudu mít statisíce, abych se bál krachu banky!

Vždyť plno lidí žije od výplaty k výplatě, i jedna měsíční výplata jsou pro ně velké peníze.

Kdyz uz stejne musim mit jiny ucet na statisice, tak uz je vcelku logicke to mit pohromade v jedne bance i s bezakem a na poplatcich to vyjde nastejno.

I pro vas existuje reseni (pokud mate neustaly pristup k webu, pak i dokonce pohodlne).
Zalozite ucet u ING, o jejiz renomovanosti snad nepochybujete. Sem presmerujete prichozi platby, zde drzite nutnou "pohotovostni" hotovost jak jste zrejme zvykly. Vedeni a operace jsou zdarma, odchozi platby mozne pouze na 3 ucty.
Zalozite ucet u FIO, kde budete mit na beznem uctu jen nekolik malo tisic, odtud povedete vsechny ucetni operace zdarma, muzete mit i platebni kartu zdarma (CSOB).
V pripade potreby vetsi castky na beznem uctu, musite si nejdrive penize z ING poslat (proto je vhodny neustaly pristup k webu ale lze i mene pohodlne po telefonu). Pokud prikaz podate vcas (myslim do cca 15 hod), jsou penize ve FIO druhy den a jeste ten den muzou platebnim prikazem odejit dal :-). Pouzivam, vyzkouseno.

HTH Pepa.

S ING nejsem vubec spokojeny, internetove rozhrani je hrozne a pracuje s dennim zpozdenim. Prevody z ING trvaji dlouho, vse je v mezich zakona, ale daji si nacas.

Asi mám nějaké jiné ING konto. Převod je druhý den z účtu odepsán, stejný den ho mám avizován u Poštovní spořitelny (platba na cestě), ale až za další dva dny je PS připíše na účet. Takže prodleva je někde jinde.

Žádný problém, v tom případě si plaťte za důvěru. Já to taky tak dělám.

Kombinaci "banka" - zprostředkovatel obchodů na burze- moc nevěřím. Pojištění je pěkné, ale v současnosti už si parlamentáři neodsouhlasí vyplacení celé částky, jako to bylo donedávna

pardon - chtěl jsem napsat kombinace "kampelička-zprostředkovatel obchodů na burze"

S Fio mam zkusenosti jen jako drobny obchodnik s akciemi (pres aplikaci e-Broker). Rekl bych, ze jsou vynikajici. Kdybych nebyl u eBanky spokojeny, s duverou jim sverim sve penize. Ostatne pokud RB eBanku nejak oklesti, tak pujdu prave do Fio.

To autor asi nema ekonomicke vzdelani, kdyz nevi, cim pomerovat primerenost zisku... Co takhle EBIT marze? ROIC?

Jakto že banky nemají jak dál snižovat náklady? Jedna za druhou ohlašují rekordní zisky. Nic proti, ale když se klient musí přidat když má banka potíže, proč neparticipovat také když se bance daří?

Další věc je konstrukce některých poplatků. Za vedení hypotéčního úvěrového účtu u Spořitelny solím 150 za měsíc, a přitom jsou téměř všechny změny a jiné operace administrativního charakteru zpoplatněny zvlášť. Dělá ze mě banka blbce? (A propos, proč mají všechny banky právě těch 150 Kč?) Nehledě na to, že ve vysvětlivkách mají pořád "správu úrokového zvýhodnění" - nonsens, pánové.

Na druhou stranu, eBanka sice má vysoké transakční poplatky, ale za á neplatím za vedení (a mám náklady na celkem vytížený účet menší než plno jiných) a za bé mi to za ty služby stojí... o tom to je, dostat za ty prachy taky nějaké služby.

Od malička jsem žil v představě (podpořené vydatnou četbou knih, odehrávajících se převážně mezi lety 1850-1950), že banky fungují tak, že jim svěřím svoje peníze, oni s nimi šoupají sem a tam, čímž vydělávají další peníze a tím si vydělají dost nejen pro sebe, ale i pro mě. Četl jsem dokonce příběh o někom, kdo se dostal do budoucnosti a vybral si tam svůj účet, který mezitím narostl na astronomickou sumu.

Jaké bylo moje vystřízlivění, když jsem začal vydělávat a pídil po informacích o bankovních účtech. Tehdy jsem zjistil, že banka nejenom že moje peníze nezhodnotí, ale naopak je znehodnotí. Kdyby můj časem cestující hrdina uložil své peníze v české bance, po příletu do budoucnosti by pravděpodobně ještě nemalou sumu doplácel.

Proč jim máme platit za to, že jim půjčujeme? Není s tímto systémem náhodou cosi v nepořádku?

A kolik jste jim tam dal na to šoupání sem a tam. 50000 Kč nebo 50000 $ jako v těch knížkách.

Nekde jsem cetl o pripadu, kdy si nekdo zalozil u ebanky ucet, vlozil tam 1000 Kc (zakladni vklad) a pak odletel asi na 5 let do zahranici. Po priletu zpet do CR ho cekal exekutor a ebanka po nem vymahala dluh asi 10 tisic ....

A co tim dotycnej sledoval?

Cha,cha,cha. To já se s tímto konkrétním případem setkal tento týden. U známé před léty bydlel nějaký přítel, který si v té době založil sporožiro a na to jednorázově uložil 10.000. Po několika týdnech se odstěhoval neznámo kam. Jí dodnes chodí měsíční výpisy, kde po cca 5 letech je 6.000. Ona chce bance nějakým způsobem dát na vědomí, ať zasílání výpisů na její adresu zruší, ale tohle bez něj ( nikdo neví kde skončil ), nejde. Názorný příklad, jak banka " zhodnoceuje " naše penízky, že ?

Asi musel pan Bukač spoustu lidí tímto svým článkem hodně naštvat. Například reakce "jezevce" na to jasně ukazuje.

pro jezevce: dej se na politiku. Máš sklon vyjadřovat se ke všemu, aniž bys čemukoliv rozumněl a to je nejčastější jev v naší (a asi i jinde ve světě) politice. A tvoje argumentace je založená na jednoduchých zktratkách, které ale při bližší prozkoumání kulhají i na tu jedinou hliněnou nohu, na které stojí. (analogický příklad z poslední doby: Argumentace předsedy vlády proti zákonu o obecném referendu - hloupé, zkratkovité ale zdánlivě logické, leč faktické porovnávání hrušek a jablek).
Příklad z tvého příspěvku - porovnávání úvěrů z úroků a a úrokových sazeb na běžných účtech. Kdybys jen trochu zkoumal úrokové sazby v oněch západoevropských "vzorových" bankách, potom bys asi byl velmi překvapen, že právě tato oblast je velmi velmi podobná situaci na našem bankovním trhu. A upozorňuji, že se nesmíš řídit jen nabídkovými sazbami v internetových prezentacích, ale sazbami skutečně poskytovanými jednotlivých klientům z různých ekonomických skupin.

Ačkoliv si myslím, že banky opravdu mnohé své poplatky vybírají spíše z důvodu co největšího rozmělnění celkových poplatků, aby to po těch drobnějších soustech klintům "lépe polykalo" a mnohé z těchto poplatků zároveň více než bohatě převyšují skutečné náklady včetně ziskové složky u daného produktu nebo služby, tak já vidím v tomto článku celkem nezúčastněné zhodnocení skutečné situace. Je mi líto, že zde vidím názory na to, že velké zisky jsou důvodem k regulaci, když proti nim stojí v článku velmi jasně formulovaný argument, že jsou to právě ony vysoké zisky, které přitahují investory a i tím se udržuje stabilita sektoru, na němž (ať se vám to líbí nebo ne) je závislá také stabilita sektoru výrobního. Tato vzájemná provázanost je sice málo medializovaná, ale o to důležitější.

Jedna poznámka k přiměřenosti ziskové marže - kolik si kdo myslí, že je ta odpovídající míra? Náklady + 10%? 50%? 100%? 500%? 1000%? - ke každému číslu si můžeme najít činnost, v níž se podniká s touto marží. Např. restaurace - Nic výjimečného, když na některých produktech je marže 500%. Prodej značkových oděvů - 100-200% marže. A když se vezme celý řetězec v některých produktech, jako jsou třeba léčiva, potom se dostaneme na čtyřmístná čísla marže oproti výrobním nákladům. Takže těžko porovnávat.

Osobně bych byl ovšem velice rád, kdyby se banky (a když ne ony, tak třeba direktiva ze strany ČNB), shodli na jednotné struktuřě a názvosloví v sazebnících. To byl konkurenčnímu boji přispělo mnohem víc, než všechny socialistické regulace cen. Potom by si i člověk s pěti ročníky obecné školy měl být schopen jednoduše porovnat, co ho kde bude stát.

Nějak nechápu, kde získal jeden z přispěvatelů dojem, že banky vyžadují několika set procentní zajišťování, když naopak velké množství úvěrů je poskytováno úplně bez zajištění a často jen na základě informací, které banky o klientech získají buď v průběhu vzájemného obchodního vztahu nebo jen tím, že se klienta na dané údaje zeptají a spoléhají na jeho pravdomluvnost. A nemluvím jen o spotřebitelských úvěrech, ale i o financování podnikatelské sféry.

Nakonec ještě jedna malá poznámka (je to velmi schématické, ale odpovídá to principiálně reálnému stavu) - Jestliže půjčím jedenácti klientům po 100tis. Kč se ziskovou marží 5-10% (což se rovná úrokové sazbě cca 12 - 18%) a ten jedenáctý úvěr nebude chtít nebo moci klient splatit, potom zisk z předchozích deseti úvěrů padne na vytvoření opravné položky, z níž budu povinnen jako banka krýt případnou ztrátu z toho jedenáctého úvěru a to až do doby, než úvěr bude splacený. Pokud ho vymůžu, potom se mi vrátí suma z opravné položky do zisku. Jestliže ne, potom je zisk v tahu definitivně.

"několika set procentní zajišťování"

Co hypotéka:
1. zástavní právo na nemovitost: cena nemovistosti je výrazně vyšší, než znalecký odhad banky (už jsme přes 100%)
2. životní pojištění (100%)
3. a ještě chce posuzovat výši příjmů

Copak to není "několika set procentní zajišťování"?

Ne, není to několika set procentní zajištění. Je to ne tvoje neznalost věci.

1. zástavní právo k nemovitosti je zákonnou podmínkou poskytnutí úvěru, který bude nazván hypotečním úvěrem, takže nejde o výmysl bank. Navíc některé banky poskytují individuálně až 150% hodnoty zástavy jako úvěr. A že odhadci stanovují nižší ceny, než by se majiteli zdálo, to je dáno také tím, že cena takto stanovená musí odpovídat ceně, za kterou se dá bez problémů zastavená nemovitost v případě potřeba zpěněžit. A mimochodem je to i v zájmu klienta, protože on se ani po prodeji zástavy nevyvlékne z dluhů, jestliže by výnos z prodeje nepokryl celou dlužnou částku.

2. životní pojištění v mnoha bankách není povinností, ale jen odpovědností klienta vůči jeho případným pozůstalým, kteří by totiž nezděděli jen jeho majetek, ale i dluhy včetně zástavy na jejich "střeše nad hlavou".

3. povinnost banky je zajistit návratnost půjčených peněz. A věř mi, že není v jejím zájmu, aby se tak stávalo prodejem nemovitostí. Banky nejsou realitní kanceláře. Ale i kdybych tohle přijal jako argument - "máte zástavu, co vám je do mých příjmů", potom by zde vzniklo reálné nebezpečí, že by díky nezodpovědnému chování mnoha klientů, kteří nedokáží dohlédnout dál než k nejbližší výplatě, by se na trh mohlo dostat díky zabaveným zástavám velké množství nemovitostí, což by vedlo k přetlaku nabídky a tím i nebezpečnému snižování cen.

1. To, že někomu zastavím nemovitost, JE zajištění věřitele pro případ nesplácení. Sice pro banku až poslední možnost, jak splatit úvěr, ale je to způsob zajštění úvěru. Jaký jiný důvod by byla zástava nemovistosti ve prospěch banky, když ne zajištění??

2. V nedávné minulosti chtěly životní pojištění všechny banky, dnes od toho některé úpouštějí. Pročpak to asi chtěly/chtějí? No přece opět pro zajištění úvěru.

Už bod 1+2 dává 200% jištění úvěru. Takže si stojím za tím, že hypotéky mají banky "několikasetprocentní zajištění", jak jsem tvrdil na začátku.

3. To je pro banku zásadní. Aby ji klient bez problémů splatil úvěr. Přesto to má několikrát zajištěno, což tvrdím.

Co je špatného na snižování cen nemovitostí? Rád si počkám až bude zánovní nemovistost, jejíž majitel platil hypotéku nadoraz a najednou to dál nešlo, prodávána v dražbě za pakatel?

1. O tom nepochybuji a nepolemizuji, že jde o zajištění ve výši 1 – 150% hodnoty úvěru. Ale taky tvrdím, že u hypotečních úvěrů jde o zákonnou podmínku. Nic víc nic miň.

2. Minulost, ač nedávná, je pořád minulost. Pokud jde ale o tvé tvrzení, že vinkulací si banky zajišťují úvěr, potom nemáš pravdu. Možná to tak z důvodu nedostatku znalostí můžeš takhle brát, ale pořád to nebude pravdivé vysvětlení. To bys stejně musel nahlížet také na vinkulaci u pojistky zastavené nemovitosti.

3. Banka má samozřejmě nějaké zajištění, ale vždy jen do výše úvěru s příslušenstvím a co by např. z výnosu při prodeji nemovitosti bylo nad tuto částku, potom získala navíc, to musí dostat majitel nemovitosti. Že se banka snaží minimalizovat možnost, že se klient v budoucnu stane neschopným splácet, to je snad celkem pochopitelné. Nejde o nadaci, ale o obchodní společnost.

Jestliže by tobě vyhovovalo snížení cen nemovitostí, tak potom je to hodně krátkozraký pohled. Protože nějak nedomýšlíš, že jednak by to značně díky snížení cen zástav zasáhlo mimo jiné i do ekonomiky banky, které by byly ze zákona nuceny ze zákona vytvořit rezervy na částky, které by byly nad skutečnou hodnotu zástav a tyto rezervy se tvoří na úkor zisku. Pokud by tedy nemělo dojít k destabilizaci díky tomu, že by začal výprodej akcií bank, když už by nedávalo jejich držení předpoklad k příjmům z dividend díky propadům v zisku a tím ke snížení hodnoty bank jako celku, potom by banky museli sanovat zisk z jiných zdrojů. Především by to mělo dopad na úrokové sazby a to i sazby úvěrů v průmyslu. Následně by tito museli promítnout navýšení nákladů na úvěry do cen svých produktů a hádej, kdo by to zaplatil? Nejspíš ten, kdo si mnul ruce, jak levné jsou najednou baráčky.

Rovnováha v ekonomice je hodně citlivá a vůbec nemá ráda skokové změny. Ale na to potřebuješ trochu širší rozhled.

Zivotni pojisteni neni pro banku, ale pro vas, aby pri umrti zivitele rodiny neprisla rodina o strechu nad hlavou. Navic AFAIK rozhodne neni vsude povinne.

Prave diky tomuto jisteni jsou urokove sazby hypotek tak nizke. Treba na sporicim uctu u ING (ale i u Fio) dostanete 2%, hypoteka je od 4% - to uz neni zdaleka takovy rozdil, co?

Banka vyžadovala ŽP s vinkulaci ve prospěch banky. Tak pro koho to je?

Porad pro vas - neprijdete o strechu nad hlavou. Navic se bankam nedivim. Zivitel rodiny zemre, banka bude chtit nemovitost prodat a v tu chvili se objevi spousta kriklounu, ze ta zla banka chce prodat strechu nad hlavou mlade rodine, ktera navic prisla o sveho zivitele...

Kdy sis naposledy bral hypoteku? Pred deseti lety? :)

jaký zisk v tahu???!!!!! pokud to je správná "česká" banka v zahraničních rukách, tak si ten úvěr nechá zajistit, případně tě donutí podpsat pojistku na ztrátu zaměstnání, životní, důchodovou ...... a kdoví, co ještě. Ten poměr, kde je správná ziskovost hledej v zahraničí. "Matky" našich bank by si doma nedovolily to, co si dovolí účtovat u nás. Tam by je spláchla konkurence. U nás se v rámci neviditelné ruky trhu, kterou zde zpopularizoval pan Klaus a stála nás na sanaci bank 400 mld. korun v tichosti dohodly,a že jsem naprostá hovada a necháme si s.... na hlavu. Bohužel mají pravdu

Jaroslav L. to vysvětlil velice přesně. Tvoje invektivy zavánějí elementární neznalostí.
Co by si vlastníci našich bank dovolili a nedovolili na domácím trhu, to jsou jen bláboly. Jestliže si pečlivě přečteš celou tuto diskuzi, potom najdeš i několik docela přesných a velmi ilustrativních čísel, které tě usvědčí z toho, že opravdu nevíš, o čem mluvíš.

PS: Náklady na sanaci bank se dokonce odhadují někdy až na 600mld. Kč, ale byly jimi sanovány ztrátové obchody z doby, kdy byl stát buď majoritním vlastníkem bank nebo státní dozor nezvládal svou práci v dohledu nad menšími soukromými bankami. Tzn. zaplatili jsme to sice prostřednictvím státního rozpočtu my všichni, ovšem byla to ve svém důsledku cena za špatně odvedenou práci voličů - uvěřili jsme těm nepravým. Bohužel, i to se dá nazvat daní z demokracie (tímto neříkám, že jsme měli volit komunisty. Jen to, že jsme zvolili špatné zástupce, aniž bych ovšem sám dokázal jistojistě říct, že ti nezvolení by byli lepší)

Zdravím, pane D. Vy věříte v případě 600 mld. Kč na daň za demokracii?? To snad nemůže nikdo myslet vážně. Vždyť i naši tehdejší "zachránci" od komunismu sami prohlásili (všichni se tomu bránili, ale určitě by se to našlo v archivech TV), že "nejdříve musím zhasnout, "rozdělit" státní majetek, vytvořit bohatou vrstvu, která bude "to nové" držet - je to je jen parafráze. Jinak řečeno "rozkradeno" pod dohledem demokracie. A víte co je nejhorší? Máte pravdu, že jsme to zaplatili my všichni voliči, ale ti co to rozkradli, těm to zůstalo. Prakticky nikdo za nic nemohl, nemůže a jsem přesvědčen, že pokud ty dnešní potentáty nenaštve, tak nebude moci do konce života.

Pokud to opravdu bez z toho hlediska, že jsme dostali možnost demokratické volby svých zástupců, kteří se ovšem svým diletantstvím a nebo zlýmy úmysly podíleli na rozkrádání státního majetku, tak je to opravdu daň za tuto možnost demokratické volby a daň za naši vlastní hloupost, že jsme jim na jejich krásný řečičky naletěli.
Zpětně se bohužel můžeme už jen dohadovat, jestli by správnější byla vize Komárkova, který předpokládal transformaci ekonomiky v delším časovém horizontu než Klaus, ale budou to jen dohady. Podpořili (když mluvím v plurálu, tak tím myslím demokratickou většinu a tudíž celou společnost bez ohledu na to, že existovalo nezanedbatelné procento lidí, kteří osobně tuto podporu svou volbou někoho jiného nevyjádřili) jsme Klause, tudíž jsme spoluzodpovědni za nastalý vývoj. Tečka. Stalo se to, musíme se poučit, ale už to zpátky nevrátíme.

No, otázka je, jak by to teď vypadalo, kdyby ten majetek zůstal v rukou státu. Jestli by z něj nebyly ještě větší trosky a ruiny a z Čechů jen 10 000 000 žebráku.

Souhlasím s tím, že nepřehlednost sazebníků (a pro mě i nízká kvalita služeb, proto také teď měním banku a od ČSOB zdrhám) je větší problém než vlastní výše poplatků. Ovšem to se týká jen osobních účtů. Jako OSVČ potřebuju i podnikatelský účet a tam třeba u ČSOB (ale podle toho co jsem našel i u ostatních bank) platí, že cena za vedení účtu je trojnásobná oproti srovnatelnému osobnímu účtu. Přičemž neobstojí argument, že je to dáno počtem transakcí, protože ty jsou pochopitelně všechny zpoplatněny zvláť. Přitom běžný účet pro banku nenese žádné riziko (nemluvím o kontokorentu, který si banky nechají podle toho zaplatit.) Jen přináší peníze prakticky zdarma (úrok kolem 0,1 %).

... je to dost divna argumentace. Co se beznych lidi tyce, ma banka moznost si dost dobre overit jejich schopnost splaceni a u beznych pujcek lze v naproste vetsine dosahnout exekuci snadno pokryti nezaplacene castky i s naklady. Na cem banky prodelavaji ve velkem jsou velke nesplacene pujcky/tunely/pochybne operace ... Kdyz nekdo dluzi 10.000, tak ma problem on, pokud nekdo dluzi 10 miliard, ma problem banka. Ale proc teda maji ty problemy, do kterych se banky dostavaji temito neuvazenymi pokusy platit prave ti, ze kterych banky dokazou vyzdimat dluhy do posledni koruny? (Ja vim, protoze prave na ne si banky muzou doslapnout...)

Máš do značné míry pravdu, ale musím ti připomenout, že to co popisuješ se týkalo „divokých 90.let“, tedy doby před privatizací. V současnosti už se takové miliardové divočiny naštěstí nedějí. A mimochodem, to je právě oněch 400-600mld. Kč, které jsme jako stát zasanovali z rozpočtu, aby byly naše banky vůbec prodejné za jinou cenu, než je symbolická 1Kč.
Co se týče „běžných“ lidí, má banka u nových klientů velmi omezenou možnost ověřit si jejich schopnost splácet v budoucnu úvěr a fakticky musí vycházet jen z toho, co jim klient sám řekne. U klientů, kteří už za sebou mají nějakou úvěrovou minulost, potom je ve hře i několik úvěrových registrů nebo vlastní zdroje údajů banky a jak si můžeš ověřit, tak toho banky taky hojně využívají a stávajícím klientům zhusta dokáží nabídnout úvěry bez dokládání výše příjmů.
Že si mohou banky formou exekucí pomoci s vymáháním nesplácených úvěrů, to je sice pravda, ale je to činnost navíc, kterou je také třeba zaplatit a jak jsem řekl, tak i přesto je banka povinná vytvořit si a držet po celou dobu než úvěr bude splacen opravnou položku v odpovídající výši a to jsou peníze, které dál nic nevydělávají. No a vezmi si to z objemu 1mld.Kč. Jestliže únosná míra nesplácených úvěrů je do cca 5% u spotřebitelských úvěrů, potom jde v tomto objemu o 50mil. Kč, které je třeba ze zisku vydělit na opravné položky. Další opravné položky se potom musejí vytvářet na celý objem tzv. klasifikovaných úvěrů (to jsou např. takové, které jsou sice splácené, ale se zpožděním).

V uvahe autora je zasadna chyba. Zrusenie poplatkov vraj povedie k zvyseniu urokov.

Totalny nezmysel - ako autor spravne uviedol, cielom banky je maximalizovat zisk pre akcionarov. Ak mozu banky zvysit ziskovost zvysenim urokoveho diferencialu, tak to urobia. Ak mozu banky zvysit ziskovost zavedenim poplatkov, tak to urobia. Jednoducho urobia vsetko, co sa da.

V otvorenom prostredi na potlacenie takychto snah existuje konkurencia. Banky v Cechach, resp. na Slovensku v tomto prostredi funguju ako kartel (pokial ide o poplatky). Konkurencia je obmedzena a pristup na trh obtiazny.

Poplatky jsou jaké jsou. Sice se mně nelíbí, ale dá se to přežít. I když třeba platby za každé provedení trvalého příkazu jsou hloupost, protože pro banku je přece spíš výhodné, že ví předem, jaké prostředky se budou převádět. Ale budiž.

Mně osobně se na českém bankovnictví (možná to platí i jinde, ale to se mě netýká) vadí to, že pokud mám u banky nějaký úvěr a banka zkrachuje, musím úvěr předčasně zaplatit. (To je v nějakém zákoně, není to jenom pravidlo nějaké banky.) Takže v rámci rovných podmínek má banka po svém krachu nárok na všechny peníze, které půjčila, ale klient má nárok na své vklady pouze do výše pojištění. Chápu, že tím, že je to v zákoně, to automaticky přestávají být nerovné podmínky, ale prostě to jinak chápat nedokážu.

Navíc předčasné zaplacení úvěru se dost často jistí nějakou sankcí a docela bych se divil, kdyby si banka v případě krachu nechala tuto sankci ujít (přestože ona porušila smlouvu).

Sice jsem se do této situace ještě naštěstí nedostal, ale člověk by měl myslet na všechno.

To je ale pri jakemkoli krachu - kdyz dluzite firme penize a ona krachne, musite ji je splatit vsechny. Kdyz dluzi ona vam a krachne, dostanete zpatky jen pomernou cast.

"klient má nárok na své vklady pouze do výše pojištění"
- nikoli, nárok máte na všechny vklady, stejně jako ostatní věřitelé. Potíž je, že je není při krachu banky zpravidla z čeho uspokojit. Proto je tu institut pojištění vkladů, který vám nahradí "alespoň" 90 % vkladu.

Tak jsem udelal praci za autora a prosel par vysledkovek bank:

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/CS_VZ2005_web.pdf
http://www.kb.cz/file/en/com/presentations_fr/KB-audited_financial_results_4q2006.pdf
http://www.citigroup.com/citigroup/fin/data/ar06c_en.pdf
https://www.wellsfargo.com/downloads/pdf/invest_relations/wf2005annualreport.pdf

Z tech CZ vysledovek je mimo jine videt, ze poplatky tvori necelou tretinu prijmu bank. Takze rozhodne neni pravda, ze by banky z poplatku zily. Americke banky to ve vysledcich klicuji spis podle segmentu a ne podle poplatku, takze tam jsem to nezistil :-/

Dale ekonomicke ukazatele nasich bank v porovnani s americkymi bankami a jinymi firmami:

ROE (cisty zisk na vlastni kapital):
CS: 22%
KB: 18%
CitiGroup: 18%
Wells Fargo: 20%
Microsoft: 31%
GE: 19%
Toyota: 13%
Exxon Mobil: 35%

ROA (cisty zisk na aktiva):
CS: 1.5%
KB: 1.6%
Wells Fargo: 1.7%
(u Citigroup jsem ho nezjistil)

Suma sumarum: Ceske banky se ziskovosti nijak vyrazne neodlisuji od svetovych bank a ani moc od jinych firem (tam je to pak uz o tom, ktery obor aktualne prosperuje a ktery ne). Jejich ziskovost rozhodne neni "horentni", spis prumerna.

Oprava: samozrejme "vysledovek".

Výborná připomínka.

Ještě k ní doplním, zvláště s ohledem na zmíněné americké banky, že si nemůžeme myslet, že ve chvíli, kdy banky budou mít při zachování celkové ziskovosti, jiné dostatečné zdroje pro jeho tvorbu, než jsou třeba současné poplatky za transakce, že my jako klienti tyto peníze ušetříme.
Spíše to dopadne tak, že poplatky přímé se změní v poplatky nepřímé, např. v plošném navýšení cen zboží díky velkému rozšíření bezhotovostního placení (viz. především US, GB) a participaci bank na provizích za zprostředkování v tomto procesu. Dále se bude nejspíš navyšovat zadlužení domácností a tudíž banky více vydělají na poplatcích za poskytování úvěrů a na úrocích z nich. No a jestliže bude jeden klient platit kreditními kartami, proč mu nedat zadarmo účet, když s tím bude spojena ještě větší kontrola nad jeho finančními zdroji a výdaji a tudíž se mu dá nabídnout ještě několik dalších ziskových produktů?

tento seznam je až moc heterogenní :) možná by stálo zato spíš porovnat např. KB vs SG nebo ČS vs ERSTE apod :)

Možná by se ukázalo že ta "naše" banka je pro matku dojnou krávou :)

Chcete Erste? Dobra, udaje za Rakouskou cast (z www.erstebank.com, v milionech euro):

Prijmy z uroku: 1592,9
Prijmy z poplatku: 891.4
ROE: 18.3%

Tedy ROE o neco nizsi nez Ceska sporitelna, ale vyssi, nez u nas dosahuje KB - proste zadna dojna krava.

A ejhle - je zboreny i dalsi mytus:

Procentu prijmu z poplatku Erste v Rakousku: 35%
Procento prijmu z poplatku Erste v CZ (CS): 31%

Tedy Erste v Rakousku ziskava na poplatcich vetsi procento prijmu, nez Erste v CZ (Ceska Sporitelna)!!!

:-))) Michale, ty si děláš srandu ne? Musíš porovnávat porovnatelné. Za to, co zaplatíš tady dostaneš houby. Za stejnou sumu zaplacenou jinde dostaneš nadstandardní služby. V tom je ten rozdíl.

Banky v zahraničí dokáží lákat klienty na dodatečné služby a lidé za ně v klidu platí. Jenže v ČR je zpoplatněno draze to, co by mělo být zdarma nebo za poplatek nekolikanásobně nižší...

Proc srandu? U nas zaplati clovek 100 za vedeni uctu, v zahranici 0 za vedeni uctu a 200 za "investicni poradenstvi", pricemz 100 z toho jde na uhradu vedeni uctu.

Jedina vyhoda je, ze pokud chcete jen ten ucet a ne to poradenstvi, muzete z toho tezit.

Nevím, jaké máš konkrétní zkušenosti s využíváním bankovních služeb v zahraničí a v Čechách, ale mohu zodpovědně říci, že rozdíly jsou v současnosti už opravdu jen ve výši poplatků za jednotlivé položky. Zatímco v GB jsem opravdu za vedení účtu ani za vydání platebních či kreditních karet neplatil a tady ano, tak co do rozsahu služeb a kvality obsluhy moje anglická i česká banka srovnatelné. Je fakt, že se bavím pouze s ředitelem své "venkovské" pobočky, který má velmi dobrý přehled a je schopen mi zařídit kdeco i po telefonu, ale i co do parametrů produktů jsem naprosto spokojen.
Možná tomu napomáhá i to, že se v oboru sám dost dobře orientuji a tudíž vím, co čekat a kde co hledat, ale i tak nevím, co bych mohl vytknout.
Konkrétní porovnání: Rozsah provozní doby mé současné banky a mnou nejvíce využívané pobočky v GB je větší v české bance.
Úroky hypotéky (v GB jsem ji sice nepotřeboval, ale udělal jsem si před přijetím tady srovnání)- v ČR jsou nižší a taktéž i poplatky za její vyřízení.
Výběry hotovosti na pokladně jsou v ČR neskutečně jednoduché takřka v jakékoliv potřebné částce a taky jsou levnější (u bankomatů jiných bank to zase bylo dražší v GB)
Bohužel hlavní nevýhodou v ČR jsou poplatky za každou prkotinu (transakce, položky atd. atd.) Tohle měli angláni podstatně propracovanější a tak se nezaobírali účtováním transakčních poplatků, protože díky cca 90% bezhotovostních operací ze všech, které jsem tam dělal měsíčně, ze mě měli na různých provizích určitě mnohem víc.
Protože tady taky radši než hotovost používám karty, tak mě docela štve, že tohle ještě moje současná banka dost nedocenila.

Jen pro zajímavost, nemáte tam náhodou informaci za kolik % jsou v zahraničí peníze ukládány a za kolik tam mají úvěry. Docela by mě zajímalo porovnání. O poplatcích vcelku máme představu, ale procentní sazby????

Pak se tedy musím zeptat, proč neplatím při koupi jiných produktů podobné poplatky:

- Poplatek za vstup do prodejny
- Poplatek za vystavení faktury
- Poplatek za zpracování zakázky
- Poplatek za přijetí peněz

Existuje pojem "bankovní marže". To je rozdíl v úrocích, za které si peníze půjčím a za kolik mně je banka půjčí. To je přece základní business model banky. Bankovní poplatky jsou jenom přívažek a snaha vydělat další peníze. Docela i chápu některé poplatky, například převod peněz do zahraničí. Ale už méně se smiřuji s tím, že platím i za to, že mně zaměstnavatel pošle peníze na účet. Málo, ale přece.

Tyto bankovní poplatky jsou výrazem značně nedokonalé konkurence v bankovní / stavebně spořitelní (to zejména) branži. Zejména stavební spořitelny využily situace, kdy jejich počet je omezený a klient si smlouvu nemůže jednoduše přenést jinam.

Ale můžete - např. Fio - nezaplatíte za vedení ani za platby. :-)

... dokud bude Fio družstevní záložnou. Bohužel a naštěstí tento způsob poskytování finančních služeb má své mantinely a jen těžko se srovnává s bankami.
To mluvím o bankovních službách jako celku. Jak ale na tomto konkrétním příkladě lze ukázat, tak v určitých přesně vymezených službách může být tento způsob podnikání zajímavou alternativou a ve svém rozsahu i určitou konkurenční výhodou.
Chci věřit, že to nedopadne jako s podvodnými kampeličkami v devadesátých letech, které naprosto překračovaly rámec vhodný pro družstevní podnikání a jejichž zakladatelé měli jediný cíl - okrást družstevníky nalákané na sliby obrovských zisků.

Fio zadne nesmysly neslibuje. Alespon jsem si nevsiml.

V článku vysvětluje autor důvody, proč musí existovat známé bankovní poplatky, dále vylučuje případné kartelové dohody finačních ústavů atd. Museli bychom samozřejmě, pro dostatečné posouzení těchto, ale i protichůdných informací, důkladně znát finanční hospodaření jednotlivých bank u nás i jinde ve světě, znát jejich finanční toky a tvorbu jejich zisku a porovnáním určit, proč vlastně jsou (nejsou) dotčené poplatky nutné, či do jaké míry.Toto obecné tvrzení o nezbytnosti bank. poplatků zde zůstává jen pouhým tvrzením, neboť právě jen konkrétní posouzení a analýza by mohla vnést více světla do této problematiky.
Naopak, v obecné rovině lze myslím jednoduše vycházet ze základního principu existence bank, jejich činnosti a co vlastně jsou ony "služby", které jsou bankami poskytovány:

1. Banky poskytují úvěry, to je služba na které profitují, zjednodušeně řečeno, to je jejich předmět podnikání, zde mohou tvořit zisk a za poskytnutou službu si jistě mohou určit třeba i jaké poplatky si naúčtují a za co. Zde je výše úroků vskutku věcí jich samých, nejde o nic nemorálního, v této rovině nelze nic vytknout, neboť každý, kdo potřebuje jejich službu, musí přistoupi i na nabízenou cenu, nebo si vybrat a pod. Jistě se zde uplatní v celé své moci i ruka trhu.

2. Banky si půjčují peníze od obyvatel. Bez těchto půjček by nemohly dostatečně vydělávat, nemohly by poskytovat tolik úvěrů, zisk by nebyl žádný, nebo výrazně menší. Za vypůjčené peníze sice zaplatí svým věřitelům úrok a není už důležité, jak je úrok vysoký - zde znovu jistě platí tržní vztah mezi věřitelm a dlužníkem (bankou).
Problém ale nastává v momentě, kdy si banka začne vybírat různé poplatky - vlastně zato, že si od někoho půjčila peníze. Poplatky jsou nazývány různě,popl. za zřízení, vedení či zrušení, za došlé či jiné platby,vklady, výběry atd. Všiměme si například poplatku za vedení účtu, ten se pohybuje někde na úrovni 50,.K za jeden měsíc. vždyť ale skutečné náklady na vedení jakéhokoli účtu nemohou být tak vysoké. Ale i kdyby snad byly, platíme bance za to, že si od nás půjčila peníze a vede o tom někde v počítači záznam. To jistě nemá žádnou logiku.Bez tohoto záznamu (účtu) by nikdo nikomu nepůjčil ani korunu, to přece není žádná služba, toje jen základní předpoklad, aby vůbec mohly být peníze půjčeny.
Vklady obyvatel i firem jsou půjčky bankám a nic jiného. Je pravda, že moderní způsob života jaksi s bankami počítá, kdo by nevyužíval aspoň minimálně služby bank, bude mít určité problémy či těžkosti. A zde je dle mého názoru jádro pudla. To si banky dobře uvědomily a jen této situace dobře využívají. Samozřejmě, že jsou od toho, aby generovali zisk. Truhlář také musí vytvářet zisk. Když mu ale zaplatíte zálohu na třeba židli a on vám zvedne cenu o poplatek za to, že musí vaši zálohu někde evidovat, hned jdete jinam. To je známý tržní mechanizmus, který ale v případě bank příliž nefunguje. Poplatky u jednotlivých ústavů se totiž moc neliší, všude jsou jiné, co ušetříte na jednom, na druhém zas proděláte, je v tom zajímavý zmatek, situace je dobře známá. Není třeba kartelových dohod pro navození tohoto stavu. Jen trochu šikovnosti, využít situaci a penízky se hrnou - zadarmo.

Půjčili jsme si peníze a jěště nám za to platí. Není to nádherné ?

Banky

1. Poskytují úvěry. k jejich krytí používají spořící produkty. A ty jsou zcela bez poplatků (aspoň já nevím o bance (nepočítám stavební spořitelny), která by si za vedení spořícího účtu účtovala poplatky).

2. Poskytují službu platbního styku. K tomu vedou běžné účty, a protože poskytovanou službou je platební styk, tak si to taky nechají zaplatit.

Kdyby poskytovaly platební styk zadarmo, projevilo by se to nutně na úrocích ze spořících produktů a tím by byli jední zákazníci šizeni na úkor druhých. A navíc křížové financování produktů je, pokud vím, zakázané.

Souhlasil bych pokud bude platit pravidlo, že banky nesmí s penězi na běžných účtech ( či přesněji na netermínovaných vkladech) nakládat. Tím myslím,že mají mít v každém okamžiku k dispozici tolik peněz, aby je mohli okamžitě a plně vyplatit.
Jenomže takhle to nefunguje. Realita je taková, že si nechají zaplatit za vedení účtu, za došlou platbu apod. a ty peníze ještě použijí pro svoje finanční operace.

O zákazu křížového financování nic nevím, ale věděl bych, jak ho obejít. V době, kdy téměř všechny náklady banky jsou fixní, to není žádný problém.

konečně rozumný názor (mohu potvrdit že takto banky přesně kalkulují své ceny), o tom co pro náklady bank znamená regulace ČNB ani nemluvě, v každém přpadě mě fascinují naivní představy o tom, jak fungují bankovní instituce...

Souhlas.
Nikdo netrvdí, že transakční náklady bank jsou nulové. Ale ve všech ostatních odvětvích, včetně těch které mají ziskovou marži o tisíce procent nižší - jsou tyto transakční náklady kryty základní režií. Alespoň nikdy jsem u žádného podnikatele nedostal na faktuře
vyúčtované položky "poplatek za vystavení faktury", "poplatek za zaúčtování úhrady", "poplatek za vedení odběratele v adresáři účetnictví" - - - přestože všechny tyto náklady prokazatelně existují a jsou prokazatelně nenulové.
Podobné je to s redunantními službami, jako například úvěrový účet - neznám žádný jiný segment podnikání, kde by si dodavatel mohl dovolit každému odběrateli vést na jeho náklady zvláštní bankovní účet - a to jsou počty transakcí nesrovnatelně složitější, než jedna splátka za měsíc, typická pro splácení úvěru. Přesto banky umíněně vedou "úvěrové účty" nahovno, namísto aby platby rozlišovaly variabilním symbolem jako jakýkoliv jiný dodavatel služeb.

Jenže pokud budete účetní a vaší poskytovanou službou bude vystavování faktury, tak si asi od toho, kdo po vás to vystavení faktury chce, necháte zaplatit. Podobně, když banky poskytují SLUŽBU platebního styku, tak si za ni nechají zaplatit.

proč nesmysl???? jen za letošní rok měly banky čistý zisk kolem 30 miliard!!! Když si promítnu rozdíl mezi procentní sazbou za úvěry a za uložené peníze, tak si myslím, že by jim zrušení poplatků tolik neublížilo. Vždyť to srovnej se zahraničím: téměř všechny služby zdarma. Vydělávají na tom, že jim tam lidi peníze dávají a unás platíme i zak příchozí platby (např. ČSOB - 7,- Kč - myslíš, že jsou to skutečné náklady?

Kecy. Viz vyse cisla z vysledovek bank. Ceska sporitelna: Podil poplatku na prijmech 31%. Rakouska cast Erste: Podil poplatku na prijmech 35%. (Nebo Rakousko snad neni zahranici? ;-) )

Jinak pokud by se napr. Ceska sporitelna vzdala vsech poplatku, klesne ji provozni zisk na necelou tretinu. Komercka je na tom zhruba podobne.

Ad marze: To je totalni nesmysl. Podivejte se na fakta, ktera jsem uvedl vyse. Marze bank nijak nevybocuje z marzi dosahovanych v jinych oborech. Takze blaboly o "oborech, ktere maji tisickrat mensi marzi" jsou jen placani.

Zkusme aritmetiku páté třídy základní školy.
Základ = 0,2 (průměrný úrok na vkladech v %)
Výsledek = 10 (průměrný úrok na úvěrech v %)
Určete úrokovou míru.
Pokud vám vyjde jiné číslo než 5000, můžeme o tom dále diskutovat.

A připiště mi sem prosím jedinou nebankovní firmu, která má obchodní marži alespoň 100% - a za zaúčtování faktury vystaví fakturu na další korunu poplatku, nebo účtuje zapoštovné za odeslání faktury.

Co takhle uvažovat také s likviditou. Peníze na běžných účtech, které musí být k výplatě kdykoliv hned k dispozici, nejsou přímo použitelné jako zdroj pro úvěry se splatností v řádu let. Proto ten úrokový diferenciál. Navíc ani třeba u hypoték se splatností například třicet let nemá banka žádnou jistotu, že klient dluh předčasně nesplatí po uplynutí prvního období fixace úrokové sazby. Atd.

A co takhle prvni rocnik ekonomky, heslo "rezijni naklady"? ;-)

Jestliže jsi s matematickými znalosti zůstal na úrovni 5. třídy ZŠ, potom se ti budou některé věci těžko vysvětlovat. Věř mi, že s tímhle nevystačíš.

Ajajaj. Nahovno (sorry za ten výraz) jsou tvoje znalosti. Zkus si nastudovat zákon o bankách a všechny předpisy a nařízení související s provozem banky a třeba potom takovu hloupost nevypustíš.

V článku vysvětluje autor důvody, proč musí existovat známé bankovní poplatky, dále vylučuje případné kartelové dohody finačních ústavů atd. Museli bychom samozřejmě, pro dostatečné posouzení těchto, ale i protichůdných informací, důkladně znát finanční hospodaření jednotlivých bank u nás i jinde ve světě, znát jejich finanční toky a tvorbu jejich zisku a porovnáním určit, proč vlastně jsou (nejsou) dotčené poplatky nutné, či do jaké míry.Toto obecné tvrzení o nezbytnosti bank. poplatků zde zůstává jen pouhým tvrzením, neboť právě jen konkrétní posouzení a analýza by mohla vnést více světla do této problematiky.
Naopak, v obecné rovině lze myslím jednoduše vycházet ze základního principu existence bank, jejich činnosti a co vlastně jsou ony "služby", které jsou bankami poskytovány:

1. Banky poskytují úvěry, to je služba na které profitují, zjednodušeně řečeno, to je jejich předmět podnikání, zde mohou tvořit zisk a za poskytnutou službu si jistě mohou určit třeba i jaké poplatky si naúčtují a za co. Zde je výše úroků vskutku věcí jich samých, nejde o nic nemorálního, v této rovině nelze nic vytknout, neboť každý, kdo potřebuje jejich službu, musí přistoupi i na nabízenou cenu, nebo si vybrat a pod. Jistě se zde uplatní v celé své moci i ruka trhu.

2. Banky si půjčují peníze od obyvatel. Bez těchto půjček by nemohly dostatečně vydělávat, nemohly by poskytovat tolik úvěrů, zisk by nebyl žádný, nebo výrazně menší. Za vypůjčené peníze sice zaplatí svým věřitelům úrok a není už důležité, jak je úrok vysoký - zde znovu jistě platí tržní vztah mezi věřitelm a dlužníkem (bankou).
Problém ale nastává v momentě, kdy si banka začne vybírat různé poplatky - vlastně zato, že si od někoho půjčila peníze. Poplatky jsou nazývány různě,popl. za zřízení, vedení či zrušení, za došlé či jiné platby,vklady, výběry atd. Všiměme si například poplatku za vedení účtu, ten se pohybuje někde na úrovni 50,.K za jeden měsíc. vždyť ale skutečné náklady na vedení jakéhokoli účtu nemohou být tak vysoké. Ale i kdyby snad byly, platíme bance za to, že si od nás půjčila peníze a vede o tom někde v počítači záznam. To jistě nemá žádnou logiku.Bez tohoto záznamu (účtu) by nikdo nikomu nepůjčil ani korunu, to přece není žádná služba, toje jen základní předpoklad, aby vůbec mohly být peníze půjčeny.
Vklady obyvatel i firem jsou půjčky bankám a nic jiného. Je pravda, že moderní způsob života jaksi s bankami počítá, kdo by nevyužíval aspoň minimálně služby bank, bude mít určité problémy či těžkosti. A zde je dle mého názoru jádro pudla. To si banky dobře uvědomily a jen této situace dobře využívají. Samozřejmě, že jsou od toho, aby generovali zisk. Truhlář také musí vytvářet zisk. Když mu ale zaplatíte zálohu na třeba židli a on vám zvedne cenu o poplatek za to, že musí vaši zálohu někde evidovat, hned jdete jinam. To je známý tržní mechanizmus, který ale v případě bank příliž nefunguje. Poplatky u jednotlivých ústavů se totiž moc neliší, všude jsou jiné, co ušetříte na jednom, na druhém zas proděláte, je v tom zajímavý zmatek, situace je dobře známá. Není třeba kartelových dohod pro navození tohoto stavu. Jen trochu šikovnosti, využít situaci a penízky se hrnou - zadarmo.

Půjčili jsme si peníze a jěště nám za to platí. Není to nádherné ?

Autor zcela opomíjí opacne názory a to bud z neznalosti a nebo umyslne a to ze cesky trh je tzv. oligopol velka trojka ma 67% a jeji poplatky jsou velmi podobne to by mohli byt cenovy kartel ani ostatni maly konkurenti se vyrazne nelisi. Za druhe nazory ze cesky trh je maly nevyspely blablabla tyhle kecy slysim porad, ale vzdyt je velmi silny nekolikalety rust, lidi si berou hypoteky, leasing, uvery ze stav. sporeni, kupuji veci na splatky atd., dalsi kecy ze uroky jsou u nas nizke, no ale vzdyt i uroky z vkladu jsou nizsi oproti jinym zemim, a kdyz u nas byly uroky vyssi stejne byly poplatky a tak dale srovnatelne velke vyspele zeme maji poplatky bud nizsi nebo vobec ne viz. napr. rakousko at si zkusi tam zvest poplatek za vedeni uctu ti by je hnali by okamzite zkrachovali nebot by klienti odeslli jinam ´jenze u nas neni kam prejit atd. nazory autora nelze vubec brat vazne bud je naprosty amater nebo je zaplacen nejakou bankou doufam ze ma ucet u CS... vubec tu nemusime diskutovat vy vsichni tady mate vic rozumu nez autor ne ze by nemel castecne pravdu ale podal zkresleny a jednostranny pohled.

Autor zcela opomíjí opacne názory a to bud z neznalosti a nebo umyslne a to ze cesky trh je tzv. oligopol velka trojka ma 67% a jeji poplatky jsou velmi podobne to by mohli byt cenovy kartel ani ostatni maly konkurenti se vyrazne nelisi. Za druhe nazory ze cesky trh je maly nevyspely blablabla tyhle kecy slysim porad, ale vzdyt je velmi silny nekolikalety rust, lidi si berou hypoteky, leasing, uvery ze stav. sporeni, kupuji veci na splatky atd., dalsi kecy ze uroky jsou u nas nizke, no ale vzdyt i uroky z vkladu jsou nizsi oproti jinym zemim, a kdyz u nas byly uroky vyssi stejne byly poplatky a tak dale srovnatelne velke vyspele zeme maji poplatky bud nizsi nebo vobec ne viz. napr. rakousko at si zkusi tam zvest poplatek za vedeni uctu ti by je hnali by okamzite zkrachovali nebot by klienti odeslli jinam ´jenze u nas neni kam prejit atd. nazory autora nelze vubec brat vazne bud je naprosty amater nebo je zaplacen nejakou bankou doufam ze ma ucet u CS... vubec tu nemusime diskutovat vy vsichni tady mate vic rozumu nez autor ne ze by nemel castecne pravdu ale podal zkresleny a jednostranny pohled.

Autor zcela opomíjí opacne názory a to bud z neznalosti a nebo umyslne a to ze cesky trh je tzv. oligopol velka trojka ma 67% a jeji poplatky jsou velmi podobne to by mohli byt cenovy kartel ani ostatni maly konkurenti se vyrazne nelisi. Za druhe nazory ze cesky trh je maly nevyspely blablabla tyhle kecy slysim porad, ale vzdyt je velmi silny nekolikalety rust, lidi si berou hypoteky, leasing, uvery ze stav. sporeni, kupuji veci na splatky atd., dalsi kecy ze uroky jsou u nas nizke, no ale vzdyt i uroky z vkladu jsou nizsi oproti jinym zemim, a kdyz u nas byly uroky vyssi stejne byly poplatky a tak dale srovnatelne velke vyspele zeme maji poplatky bud nizsi nebo vobec ne viz. napr. rakousko at si zkusi tam zvest poplatek za vedeni uctu ti by je hnali by okamzite zkrachovali nebot by klienti odeslli jinam ´jenze u nas neni kam prejit atd. nazory autora nelze vubec brat vazne bud je naprosty amater nebo je zaplacen nejakou bankou doufam ze ma ucet u CS... vubec tu nemusime diskutovat vy vsichni tady mate vic rozumu nez autor ne ze by nemel castecne pravdu ale podal zkresleny a jednostranny pohled.

Bud jsou banky bankami a vydelavaji tedy na investicich - pujckach a sporeni. Pokud chteji vydelavat na manipulacich, at se prejmenujou na urady, protoze tam je manipulacni poplatek pochopitelny.

A doporucil bych takovym bankam si nechavat kazdou transakci dvakrat zkontrolovat, olepit prislusnym poctem kolku a zadost o ni striktne vyzadovat ve trech kopiich. Taky by nebylo od veci urednice vybavit co nejvetsim razitkem, aby odklepnuti takove transakce melo vyrazny slavnostni raz.

Tohle je dost trefne. Taky ten vyse nabizeny "poplatek za vstup do prodejny" je dobry. :-)

Spousta poplatku je opravdu k smichu a banky se tim nepekne ztrapnuji. Jenze kdyz jde o prachy, leckdo trapnost pretrpi.

V Makru to už funguje. Musíte se zaregistrovat a pak vás při každém vstupu lustrují, jako kdybyste se tam uvnitř seznamoval s přísně tajným zvláštní důležitosti. Kdybych tam platil bez daně, chápu, že by mohlo docházet k daňovým únikům u nepodnikatelů. Ale takto? Spíš bych tam zavedl vstup volný, aby se klienti živnostníků mohli sami přesvědčit, jak je v Makru draho a pokud od Makra živnostník bere do své prodejny, nemůže se nikdy dostat na cenu obvyklou v hypermarketu, a to ani kdyby do ceny zboží nezapočítal náklady na sebe, na přeprava zboží z Makra do své prodejny atd... Proto to už řada živnostníků prokoukla a nakupuje v hypermartech a může tak mít ceny menší než kdyby to samé zboží pořídili v Makru.

ANO!
Všechny poplatky zrušit.
Jinak se v běžném životě my češi nikdy už ani neuživíme.

Ano, ty se musí zrušit.
Stát akorád tahá z nás peníze.
A my obyčejný lidé už pomalu nemáme ani na nájem.
Jako kde to proboha žijeme?
To se politici nemohou na ničem dohodnout.
A odvolat je!
Vymazat je ze života.
Nemají právo na politický život.
Kéž by se zavedlo to že by takovéhle lidi co dělají tenhle hnus za těch 10 let, by měli právo ukončit svůj život.
Tak na co tady budeme trpět takovéhle idioty.
Já volím českou suverenitu, bojím se o tradice a o kulturální.
hodnoty.
Mě je sice 20, ale za to mám rozum a vím co je pro mě dobré a co není.
Přece žijeme v demokracii, a měli bychom mít právo vybírat si co bude pro nás nejlepší.
Zase netvrdím že byl komunismus lepší, ale zato byla práce, a lidi sice nemohli jezdit na dovolenou ani skromně podnikat ale opravdu jinak z jedné stránky měli jsme se dobře.