Flexinovela zákoníku práce, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo loni na jaře, bude účinná od 1. června. Novela, která má zvýšit pružnost pracovněprávních vztahů a podpořit lepší slaďování pracovního a rodinného života, mění hned několik oblastí.
Co se dozvíte v článku
- Výpovědní doba: rychlejší a pro někoho i kratší
- Zkušební doba se prodlouží
- Náhrada při výpovědi z důvodu zdravotní nezpůsobilosti
- Pracovní volno: nová pravidla pro svatbu, pohřeb i doprovod k lékaři
- Garance práce po návratu z rodičovské a snadnější přivýdělek
- Letní brigáda pro mladistvé od 14 let
- Vstupní lékařské prohlídky i pro dohodáře
- Mzda v cizí měně i konec mlčenlivosti
- Zkrácení odpočinku při krizových situacích
- Rozšíření započitatelné praxe
- Vyšší podpora v nezaměstnanosti od ledna
Výpovědní doba: rychlejší a pro někoho i kratší
První ze změn se týká výpovědní doby – ta ve většině případů zůstává dvouměsíční, nově ovšem nezačne běžet až od prvního dne následujícího měsíce, ale už ode dne doručení výpovědi. Když tedy výpověď obdržíte, nebo ji dostanete například 15. června, výpovědní doba skončí 15. srpna.
Dvouměsíční výpovědní doba se pak netýká výpovědí, které zaměstnanec obdrží z důvodu:
- závažného porušení pracovních povinností,
- nesplnění zákonných požadavků a předpokladů pro řádný výkon práce,
- porušení povinností vyplývajících z režimu dočasně práce neschopného.
V těchto případech se výpovědní doba zkracuje na 1 měsíc, opět začíná běžet dnem doručení.
Pozor: Start výpovědní doby ode dne doručení či její zkrácení na 1 měsíc se týká pouze výpovědí, které padnou po účinnosti flexinovely zákoníku práce, tedy od 1. 6. 2025.
Hodí se vědět!
Pracovní poměr na dobu neurčitou může zaměstnavatel ukončit výpovědí, pokud k tomu má 1 z důvodu popsaných v § 52 zákoníku práce:
- firma, ve které pracujete (případně její část), končí,
- firma, ve které pracujete (případně její část), se přemisťuje,
- zaměstnanec se stane nadbytečným, například když se snižují počty zaměstnanců,
- když vám lékař zakáže vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání, nebo proto, že vám nemoc z povolání hrozí,
- jestliže neodvádíte dobře svou práci – nesplňujete požadavky pro její řádný výkon, zaměstnavatel vás na to v posledních 12 měsících opakovaně upozorňoval, ale vy jste nedostatky neodstranili,
- jestliže z vaší strany dojde k závažnému porušení pracovních povinností či soustavnému méně závažnému porušování pracovních povinností, na které vás zaměstnavatel v uplynulých 6 měsících písemně upozornil, včetně toho, že vám hrozí výpověď.
Zkušební doba se prodlouží
Vedle výpovědní doby se změní také pravidla pro zkušební dobu – nově se prodlouží až na 4 měsíce u řadových zaměstnanců a maximálně na 8 měsíců pro zaměstnance na vedoucích pozicích.
Zároveň půjde, aby se po vzájemné dohodě obou stran sjednaná zkušební doba dodatečně prodloužila. Vždy ale v limitech stanovených zákonem – tedy maximálně na 4 (8) měsíců, případně maximálně na 1/2 sjednané doby trvání pracovního poměru u poměrů na dobu určitou. K prodloužení nadto vždycky musí dojít v momentě, kdy aktuální zkušební doba běží a dohoda o prodloužení zkušební doby musí být sepsaná písemně.
Pozor: Novinka se týká pouze zkušební doby, která začne nejdříve 1. 6. 2025. Pokud ve zkušebce aktuálně jste, musí vám doběhnout podle starých pravidel.
Náhrada při výpovědi z důvodu zdravotní nezpůsobilosti
Pokud dostanete výpověď z důvodu zdravotní nezpůsobilosti (pracovní úraz, nemoc z povolání), máte aktuálně nárok na odstupné odpovídající 12násobku vašeho průměrného měsíčního výdělku. Nově nepůjde o odstupné, ale o zvláštní náhradu, která bude rovněž odpovídat 12 průměrným výdělkům.
Zaměstnavatelé už ji ale nebudou financovat ze svého. Zvláštní náhrada bude hrazená ze zákonného pojištění zaměstnavatele.
Pracovní volno: nová pravidla pro svatbu, pohřeb i doprovod k lékaři
Zaměstnanci nově získají nárok na delší volno z důvodu úmrtí blízké osoby. Nově už také nebude třeba prokazovat, že zaměstnanec na pohřbu strávil pouze nezbytně nutnou dobu.
Zároveň přibude možnost čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až 5 dnů, pokud vám zemře:
- manžel či partner,
- druh,
- dítě,
- vnouče,
- rodič,
- prarodič,
- sourozenec.
Nová pravidla se týkají také poskytnutí pracovního volna na svatbu. Platí, že pokud vás čeká svatba, můžete čerpat až 2 dny pracovního volna. Novinkou je, že náhrada mzdy se bude vždy poskytovat pouze za den konání svatby. Dříve nebylo jasně stanovené, za jaký den se náhrada mzdy vyplácí, což v praxi působilo zmatky u zaměstnanců s rozdílnou délkou směn. Kdo bude čerpat pouze 1 den volna, například když svatba připadne na víkend, budete mít stejně jako dosud nárok na náhradu mzdy za tento jediný den.
Výslovně bude také stanoveno, že ve všech případech, kdy nařízení vlády hovoří o manželích, rozumí se tím i partneři podle občanského zákoníku i zákona o registrovaném partnerství. Obdobně se pod pojmem manželství rozumí i partnerství.
Pracovní volno lze čerpat také z důvodu doprovodu blízké osoby do zdravotnického zařízení nebo školského poradenského zařízení. Nově bude v nařízení vlády výslovně uvedeno, že pracovní volno zaměstnanci náleží i při doprovodu zpět.
U překážky v práci „Znemožnění cesty do zaměstnání“, která se týká těžce zdravotně postižených zaměstnanců, se vyjasní, že za relevantní znemožnění cesty se považují nejen nepříznivé povětrnostní vlivy, ale také živelní události (například povodně) či jiné mimořádné události.
Při stanovení pracovního volna na vyhledání nového zaměstnání se nově bude zohledňovat důvod ukončení pracovního poměru. V případě výpovědi nebo dohody ze sankčních důvodů (například porušení pracovních povinností nebo nesplnění předpokladů) se výpovědní doba zkrátí na polovinu a poloviční bude také rozsah pracovního volna – tedy 2 namísto 4 dní.
Ve všech ostatních případech zůstane čtyřdenní pracovní volno. Pokud navíc zaměstnanec základní rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, může od června využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až 2 dnů. Toto volno bude určené výhradně pro využití poradenských služeb Úřadu práce.
Garance práce po návratu z rodičovské a snadnější přivýdělek
Rodiče, kteří se vrátí do zaměstnání před 2. narozeninami svého dítěte, budou mít zaručenou stejnou pozici a stejné pracoviště, na kterém byli před jeho narozením. Dřív tato garance platila pouze při návratu po mateřské dovolené (ta obvykle končí kolem půl roku věku dítěte).
Do práce přitom musí rodič nastoupit nejpozději den před 2. narozeninami dítěte. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se má tato garance vztahovat i na rodiče, kteří na rodičovskou dovolenou nastoupili před účinností novely. Rozhodující je, zda je dítě mladší 2 let.
Rodiče, kteří si budou chtít během rodičovské dovolené přivydělat u téhož zaměstnavatele, budou moct od června vykonávat stejný druh práce jako před narozením dítěte. Dosud muselo jít v případě přivýdělku u stejného zaměstnavatele o jiný druh práce, než jaký měl daný rodič uvedený v pracovní smlouvě. Rodičovskou brigádu je ovšem vždy nutné zastřešit buď dohodou o provedení práce (DPP) či dohodou o pracovní činnosti (DPČ).
Letní brigáda pro mladistvé od 14 let
Už letos v létě si mohou díky flexinovele přivydělat také žáci základních škol, pokud jim je alespoň 14 let. Brigáda je u nich ovšem povolená pouze v době hlavních prázdnin, letos tedy v termínu od 28. června do 31. srpna.
Školou povinná skupina brigádníku smí vykonávat pouze lehké práce, které zároveň neškodí zdraví, vzdělávání a morálnímu vývoji nezletilého. Může jít například o práci pomocné síly v cukrárně či pohostinství – za předpokladu, že zde nedochází k převážnému prodeji alkoholu. Dále třeba pomocné práce v administrativě, práce doručovatelství, obsluha kina a prodej vstupenek, správa sociálních médií a webů, překladatelství, soukromé doučování nebo třeba uklízecí a pomocné práce v domácnostech.
Naopak nepřípustná je činnost obsluhy v nočním podniku nebo manuální práce takového charakteru, u kterých je zřejmé, že může dojít k fyzickému nebo psychickému přetížení nezletilého.
Žáci základních škol by přitom měli pracovat maximálně 7 hodin denně a 35 hodin týdně. Noční směny či přesčasy nepřichází v úvahu, stejně tak by práce neměla probíhat mezi 20. a 22. hodinou.
Vstupní lékařské prohlídky i pro dohodáře
Pokud jde o vstupní lékařské prohlídky, novela určité skupině zaměstnanců uleví, jinde ale budou pravidla přísnější. Veškeré druhy prací spadají podle zákona o ochraně veřejného zdraví do jedné ze 4 kategorií, které se liší mírou zdravotního rizika, které při výkonu práce dané skupiny hrozí.
Nově přitom odpadne povinnost vstupních lékařských prohlídek pro veškeré práce zařazené do 1. nerizikové kategorie (například administrativní činnost).
Výjimku z pravidla mají všichni mladiství do 18 let, kteří musí prohlídky absolvovat bez ohledu na druh práce.
Naopak u prací ve 2. kategorii (jde o kategorie, kde riziko hrozí spíše výjimečně, v praxi může jít například o pokladní v obchodě) dojde k rozšíření. Zatímco dřív se v rámci této kategorie týkala lékařská prohlídka pouze zaměstnanců v pracovním poměru, od června dojde k rozšíření také na zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce či dohodu o provedení činnosti.
Mzda v cizí měně i konec mlčenlivosti
Další změnou, kterou zákoník práce zavádí, je rozšíření okruhu zaměstnanců, kterým lze vyplácet mzdu v cizí měně. Dosud to bylo možné jen u zaměstnanců, kteří měli místo výkonu práce v cizině. Nově půjde například i o zaměstnance cizí státní příslušnosti (samozřejmě s patřičným pracovním povolením), nebo třeba o zaměstnance, kteří mají v zahraničí rodinu.
Mezd se pak týká ještě jedna novinka – zákaz omezovat zaměstnance ve sdílení informací o jejich výši. Stávající doložky mlčenlivosti se podle MPSV stanou nicotnými, a tedy i nevymahatelnými.
Zkrácení odpočinku při krizových situacích
Pokud dojde na mimořádnou situaci, která vyžaduje okamžitý zásah – v praxi může jít například o obnovu dodávky elektřiny – může zaměstnavatel rozhodnout o zkrácení doby minimálního denního odpočinku na 6 hodin. Dosud bylo možné denní odpočinek (11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích) zkrátit na 8 hodin. I nadále platí, že zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den.
Rozšíření započitatelné praxe
U zaměstnanců, kteří pracují ve veřejném sektoru, se výše platu odvíjí od platového tarifu. Platový tarif se přitom určuje na základě platové třídy (charakter práce, vzdělání) a platového stupně. Na platový stupeň má krom jiného vliv také délka dosažené praxe. Do takzvané započitatelné praxe lze přitom nově zahrnout také:
- dobu péče o dospělou blízkou osobu závislou na pomoci ve III. nebo IV. stupni,
- dobu doktorského studia.
Vyšší podpora v nezaměstnanosti od ledna
V souvislosti s flexinovelou zákoníku práce MPSV prosadilo také změny ohledně podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Účinnost těchto novinek je ovšem v plánu až na leden 2026.
Pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, patrně nejzásadnější novinkou je její navýšení – v prvních měsících bude dávka odpovídat 80 % předchozích výdělků, poté naopak výrazněji klesne. Změní se ale i délka podpůrčí doby či výše podpory pro osoby bez předchozích příjmů.
Obdobně se navýší také podpora při rekvalifikaci. Úřady práce ji nadto budou vyplácet i v případě zvolených rekvalifikací – tedy rekvalifikací, které si člověk zajistí sám bez pomoci ÚP.
ČLÁNKY DO MAILU