Důchodová reforma přináší řadu změn. Některé začínají platit už letos, důsledky jiných pocítíme později.
Změny v důchodech, které platí od roku 2025
Odměna za práci v důchodu podle nových pravidel
Od letoška stát odmění důchodce, kteří při penzi stále pracují, jiným způsobem. Změna se týká těch, kteří si nechávají vyplácet důchod v plné výši a vykonávají pojištěnou výdělečnou činnost (odvádí z ní důchodové pojištění).
Nově jim místo drobného navýšení důchodu po odpracování celého jednoho roku zbyde v peněžence víc už za letošní leden. Od letoška jim totiž začíná být uplatňována sleva na pojistném na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.
Pro zaměstnance to prakticky znamená, že nebudou odvádět z příjmu důchodové pojištění (sleva je rovna odvodu, který je strháván z příjmu zaměstnance). OSVČ budou mít zálohy na důchodové pojištění o 6,5 % nižší (nově tedy budou platit důchodové pojištění ve výši 22,7 %).
Nižší důchodový věk pro část zaměstnanců z náročnějších profesí
Nárok na dřívější odchod do penze kvůli náročnému povolání získala další část zaměstnanců. Konkrétně ti z pracovišť s přítomností rizik kategorie 4 (dle zákona o ochraně veřejného zdraví).
Zaměstnavatelé těchto náročných profesí budou za dané pracovníky odvádět o 5 % více na důchodové pojištění s tím, že pojistné bude narůstat postupně tak, aby bylo vyšší:
- celkem o 2 % v roce 2025,
- celkem o 3 % v roce 2026,
- celkem o 4 % v roce 2027,
- celkem o finálních 5 % v roce 2028.
Důchodový věk se má snižovat podle následujících pravidel:
- o 15 měsíců za odpracovaných 2200 směn v rizikovém prostředí (cca 10 let),
- o 30 měsíců za odpracovaných 4400 směn v rizikovém prostředí (cca 20 let),
- o 1 měsíc za každých dalších 74 směn (maximálně však o 60 měsíců).
Práce v náročné profesi se bude zohledňovat maximálně za období 10 let před účinností zákona (1. 1. 2025), protože za tuto dobu je k dispozici evidence. Po účinnosti zákona je tedy možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2200 směn.
Nižší důchodový věk pro osoby pracující na pracovištích z kategorie 3 (pokud jejich pozice obnáší velkou celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem) bude muset vyřešit jiná právní úprava. Původně se přitom počítalo s tím, že zaměstnancům ze třetí a čtvrté kategorie se schválí tato úleva najednou.
Snížení důchodového věku se týká také záchranářů (členů výjezdových skupin, operátorů na zdravotnických operačních střediscích, záchranářů horské služby) a členů jednotek podnikových hasičských sborů. Z minulosti (účinnost v říjnu 2016) už mají nižší důchodový věk také někteří horníci.
Nižší věk pro vznik nároku na odložený důchod
Od nového roku se také snížil věk, ve kterém dochází ke vzniku nároku na tzv. odložený starobní důchod. Ten se týká pojištěnců, kteří při dosažení důchodového věku nemají nárok na penzi, protože nezískali dost dlouhou dobu pojištění (35 let, nebo 30 let bez náhradních dob).
Pokud dobu pojištění nezískají další pojištěnou výdělečnou činností nebo doplacením pojistného, mohou počkat na odložený důchod. To ale za podmínky, že splní podmínku snížené doby pojištění ve výši 20, resp. 15 let. „Čekací“ lhůta na odložený důchod se zkrátila z pěti na dva roky.
Změny u vdovských a vdoveckých důchodů
Došlo také k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod po jeho předchozím zániku. Ta opět činí 5 let, což umožní většímu okruhu vdov a vdovců čerpat pozůstalostní důchod.
K obnovení nároku může dojít, pokud splnění některé ze zákonných podmínek nastane právě do pěti let po předchozím zániku nároku. Pro obnovu výplaty je nutné požádat místně příslušnou OSSZ a doložit doklady prokazující splnění podmínek.
Vdovský či vdovecký důchod se běžně pobírá jen rok. Nárok na tento dočasný důchod vzniká za podmínky, že zemřelý manžel či zemřelá manželka pobíral/a starobní či invalidní důchod nebo ke dni úmrtí splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní či invalidní důchod (potřebná doba není podmínkou jen pokud je smrt následkem pracovního úrazu).
Po roce výplata pokračuje jen v případě, že:
- se pozůstalý stará o nezaopatřené dítě nebo pečuje o dítě, příp. o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého, kteří jsou závislí na pomoci ve stupni II, III nebo IV;
- je pozůstalý sám v invalidním důchodu (III. stupeň);
- pozůstalý dosáhl zákonem stanoveného věku.
Změna u výplat penzí
Další letošní novinka se dotkne výplat penzí. Od dubna by mělo dojít k omezení výplatních termínů pouze na první polovinu měsíce.
Původně se počítalo s tím, že od července 2025 by se měly penze začít vyplácet za kalendářní měsíc, nikoli za klouzavý, jako je tomu dosud.
Nakonec se však přechod na nový systém nestihne. Ministerstvo práce navrhuje odložit účinnost této změny až na rok 2027.
Změny u důchodů, které začnou platit od roku 2026
Započtená léta doktorského studia
Výpočet penzí bude od roku 2026 zohledňovat také první úspěšně dokončené doktorské studium (v ČR, prezenční formou, bez prodloužení) od roku 2010, pro které bude zaveden nový typ náhradní doby pojištění. Připomeňme, že studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole bylo do roku 2009 (vč.) zohledňováno pro účely důchodu jako náhradní doba. Od roku 2010 už se studium nezapočítává.
Poloviční krácení penze za dlouhá léta v práci
Pojištěnci, kteří získají dlouhou příspěvkovou dobu pojištění (kdy z odměny odváděli důchodové pojištění), popř. i nepříspěvkovou dobu pojištění (která ale dle důvodové zprávy vyžaduje fyzickou aktivitu – např. péči o děti do čtyř let věku, péči o závislé osoby a základní vojenskou službu) aspoň v délce 45 let, budou moci vstoupit do předčasného důchodu za lepších podmínek.
V případě odchodu do předčasné penze se jim bude krátit dávka jen z poloviny. Výše procentní výměry starobního důchodu se tedy sníží za každých (i započatých) 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0,75 % výpočtového základu.
Opatření má pomoci hlavně těm, kteří vstoupili na pracovní trh v brzkém věku a často celý život pracovali manuálně.
Nižší růst nových důchodů
Nově vyměřované budoucí důchody v letech 2026–2035 porostou pomaleji. Od roku 2026 se sníží každý rok zápočet osobního vyměřovacího základu o 1 %. Pokles bude trvat do roku 2035, kde se zastaví na 90 %. (Poprvé se opatření použije při výpočtu důchodů přiznávaných v roce 2026, kdy se do 1. redukční hranice započte 99 % průměrného měsíčního výdělku místo současných 100 %, atd.)
Zároveň klesne procento, kterým se násobí osobní vyměřovací základ za každý rok pojištění získaného do vzniku nároku na penzi. Ze současných 1,5 bude za rok pojištění náležet nově 1,45 % osobního vyměřovacího základu.
Minimální výše důchodu se zvýší
Minimální výše základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vzroste na částku odpovídající 20 % průměrné mzdy. Podmínkou je získaná doba pojištění v délce 35 let.
Změny důchodů, které začnou platit od roku 2027
Sdílení vyměřovacích základů
Manželé si budou moci od roku 2027 sdílet své vyměřovací základy půl na půl. Pokud se pro to rozhodnou, bude se na ně za sdílené období pohlížet tak, jako by měli stejný příjem.
Rodinný vyměřovací základ za péči o děti a závislé osoby
Rodinný vyměřovací základ má zabránit tomu, aby osoby vychovávající malé děti nebo pečující o blízké, kteří jsou závislí na jejich pomoci, doplatili na tuto činnost nižším důchodem kvůli výpadku příjmů v době péče. Nově se na tato období bez příjmu bude pohlížet pro účely stanovení penze tak, jako by pečující osoba pobírala průměrnou mzdu. Pokud budou pečující výdělečně činní jako podnikatelé nebo zaměstnanci, bude se tento skutečný výdělek k rodinnému vyměřovacímu základu přičítat.
Systém má postupně nahradit institut výchovného. Ženám, které vychovají tři a více dětí, a osobám, kterým již bylo toto zvýhodnění za vychované dítě přiznáno, výchovné i nadále zůstane.
Prolomení věkové hranice pro odchod do penze v roce 2031
Důchodový věk bude zastropován místo na 65 letech nově na 67 letech. Bude se zvyšovat postupně, maximálně o jeden měsíc mezi ročníky tak, až dosáhne v roce 2056 hranice 67 let u lidí narozených v roce 1989.
Věková hranice 65 let by se měla prolomit v roce 2031 u osob narozených po roce 1965. Důchodový věk by měl stát určovat vždy pro osoby, které dosáhnou 50 let (např. statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974), a to tak, aby v penzi s ohledem na předpokládanou naději dožití strávily zhruba 21,5 roku. Generace dnešních padesátníků se ale přesný důchodový věk dozví kvůli přechodu na nový systém později než s 15letým předstihem.
ČLÁNKY DO MAILU