Vlákno názorů k článku Změny a novinky roku 2009 v kostce od Palmáč - žila ve třetím patře (bez výtahu) v jedné...

žila ve třetím patře (bez výtahu) v jedné místnosti na Žižkově, vodu pro celé patro měla na chodbě, záchod rovněž. Umýt se chodila do veřejných lázní u viaduktu. Rodina nikdy nevlastnila automobil, chalupu, v restauraci byli s dědou možná někdy před svatbou, kino nechávali těm mladým, o divadle slýchávali v rozhlase po drátě (to byl největší luxus). Jedli panádlovou polévku (ze starého rozvařeného chleba) pili meltu. I když nepokračuji, stále ještě máme rezervy - nebo NE?

Rezervy máte, ale ve znalostech. Panádlová polévka není ze starého chleba, to je chlebová. Starý chleba se jinak dřív lámal do bílé kávy (což býval třeba na šachtě celý oběd, a to až do 50. let minulého století, kdy se plošně rozšířilo podnikové stravování) nebo do kyselého mléka nebo se zdělával do kmínové polévky, ale to se nakrájel na kostičky a osmahnul na lžíci tuku. Protože to je velice chutné, děcka to kolikrát vyjedla nasucho i bez polévky. Panádlová je polévka, do které se jako vložka dávaly zbylé na tenké nudličky nakrájené lívance nebo palačinky.
Když už jsme u toho, kuchyně našich předků je velice chutná a a zdravá řada lidí se tak stále stravuje ještě dneska. Tou kuchyní našich předků ale nemíním chleba z bukvic, což bylo jídlo, které se jedlo v dobách hladomorů, ba ani šrot, což zase byla pochoutka pro kozy.

Chlebová polívka je to co mně hrozně chutná.
A není to z nouze, ale proto, že mi chutnají takové dobré polívky co vařily naše babičky.
Pěkný večer