Zdravotničtí záchranáři půjdou do důchodu o 2,5 roku dříve. Koho se to týká a kdy?

Další, už druhá skupina lidí pracujících v náročných profesích nejspíš získá nárok na dřívější odchod do důchodu. Po hornících to nyní budou zdravotničtí záchranáři, kteří budou mít nárok jít do penze o 30 měsíců, tedy 2,5 roku dříve. 

Podmínkou ovšem je, že mají odpracováno 4400 směn, což odpovídá 20 letům práce. Výše důchodu přitom bude stejná, jako kdyby pracovali až do obvyklé doby nároku na starobní důchod.

Za každých dalších 74 odpracovaných směn (nad rámec uvedených 4400) pak budou mít nárok odejít do důchodu ještě o 1 měsíc dříve. Maximální doba, o kterou budou moci odejít na penzi dříve, bude 5 let, tedy po 30 odpracovaných letech. V praxi to znamená, že například za 4474 směn půjde o snížení důchodového věku o 31 měsíců, za 4844 směn o 36 měsíců, za 5732 směn o 48 měsíců atd.

Návrh novely zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění, schválila 8. září 2022 vláda, nyní ještě musí projet obvyklým schvalovacím procesem přes obě komory Parlamentu, až po finální podpis prezidenta. Pokud novela projde všemi etapami, začala by platit od 1. ledna 2023.

Záchranáři jsou ve svém zaměstnání vystaveni velkému pracovnímu stresu, někteří z nich také nadměrné fyzické zátěži, a proto si zaslouží odejít na odpočinek dříve. Mnoho z nich trpí ve vyšším věku nemocemi způsobenými právě jejich náročnou profesí, ale zároveň už u nich v důsledku zdravotního nebo psychického stavu nepřichází v úvahu rekvalifikace.

Schválení návrhu novely odpovídá vládnímu programovému prohlášení, ve kterém si vláda stanovila cíl umožnit dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích s tím, že na jejich dřívějšímu odchodu do penze se budou finančně podílet také zaměstnavatelé.

Co když někdo možnost nevyužije?

Záchranáři, kteří dřívější odchod do důchodu nevyužijí, budou moct samozřejmě pokračovat v práci a za každých dalších odpracovaných 365 dní se jim zvýší důchodový výměr o standardní 1,5 % výpočtového základu. Tedy stejně, jako se to děje u ostatních pracujících lidí v produktivním věku, než jim vznikne nárok na starobní důchod.

V tom bude rozdíl oproti lidem, kterým vznikl nárok na řádný starobní důchod v obvyklém termínu po odpracování 35 let a dosažení důchodového věku, ale rozhodli se pokračovat dál v práci, aniž by si o svůj důchod požádali. Těm se zvyšuje procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dní po vzniku nároku na starobní důchod.

Pokud bude záchranář pokračovat v práci a současně bude pobírat i důchod, procentní výměra už se mu zvyšovat nebude, což je ostatně stejné pravidlo jako pro všechny ostatní důchodce. Naopak, bude ze svého výdělku dál hradit zdravotní a sociální pojištění jako lidé v produktivním věku.

Kdo dřívější odchody do penze zaplatí?

Dřívější odchody záchranářů do penze se neobejdou bez zvýšených nákladů na výplatu důchodů. Tentokrát se na nich budou podílet také zaměstnavatelé, a to zvýšeným pojistným na důchodové pojištění. Zvýšené sazby pojistného u zaměstnavatele budou činit cílových 5 % za každého zaměstnance pracujícího v záchranném systému, kterého se nárok na dřívější odchod týká.

Pokud bude záchranář pracovat jen část kalendářního měsíce, do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pro výpočet pojistného na důchodové pojištění ve zvýšené sazbě zahrne jen jeho část, která odpovídá odpracované době v daném měsíci.

Policisté a hasiči zatím na dřívější odchod nárok nemají

Původně chtěla novela zákona o důchodovém pojištění zavést předčasné odchody do důchodu bez finančního znevýhodnění v podobě krácení výše důchodu také pro všechny pracovníky integrovaných záchranných sborů, tedy také hasiče a policisty. To se však nepovedlo. V návrhu novely totiž nebyly správně definovány profese a pracovníci, kterých by se tato výhoda týkala, a proto tyto skupiny náročných profesí z návrhu vypadly.

Přečtěte si také:

Výchovné ano, ulehčení náročným profesím ne. Jak se změní důchody?

Jednání neúspěšně proběhla v průběhu roku 2021. Nyní se tedy (prozatím) poštěstilo alespoň prosadit dřívější důchody u zdravotnických záchranářů, pokud, jak už bylo řečeno výše, návrh novely projde obvyklým schvalovacím kolečkem bez úrazu.

Horníci také chodí do důchodu dříve

Pracovníci v hlubinných dolech mohou od roku 2016 odcházet do penze o 7 let dříve, než je obvyklá doba nároku na důchod. Vláda původně navrhovala, aby odcházeli dříve o 5 let, ale nakonec tento plán změnil parlament, který horníkům přidal další 2 roky.

Podmínkou pro nárok na dřívější odchod je:

• 3300 směn v uhelném dole, případně jen 3081 směn, pokud zaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice,
• nebo 2200 směn v uranovém dole, případně 1981 směn, pokud zaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice

Podmínky nároku na dřívější odchod do důchodu přesně stanoví § 37b zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění.

V plánu je také zkrátit povinnou dobu důchodového pojištění o 10 let

Jablkem sváru je však délka povinné doby důchodového pojištění, která je v současné době 35 let a je nejdelší ze všech členských zemí Evropské unie. Ta by se měla snížit na pouhých 25 let, což je doba, která zde platila pro nárok na starobní důchod do roku 2010. 

Plánuje se i zvýšit úpravu pro nárok na důchod při kratší době pojištění tak, že bude vznikat i pojištěncům, kteří získali aspoň 15 let doby pojištění a dovršili věk, který je o 5 let vyšší než věk stanovený pro muže stejného data narození.

Zatím se však vláda na úpravě délky pojištění neshodla.

Jednání bylo zatím přerušeno a vláda se k němu vrátí asi za měsíc. Cílem však je, aby snížení doby důchodového pojištění začalo platit od roku 2024, říká tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.

Kolik bude snížení doby pojistného stát?

V prvních letech účinnosti zákona se v důsledku snížení věku pro vznik nároku na starobní důchod celkově odhaduje dodatečné zvýšení výdajů v řádu nízkých desítek miliónů Kč ročně, píše se v důvodové zprávě.

Nárok na starobní důchod pro osoby, které nedokážou splnit podmínku potřebné doby pojištění 35 let a které budou mít nárok na důchod už po 25 letech, přinese dodatečné výdaje na důchody na úrovni okolo 200 až 300 mil. Kč.

Dodatečné příjmy spojené se zvýšenou sazbou pojistného se odhadují přibližně na 150 mil. Kč ročně. U plátců důchodů bude návrh zákona znamenat zvýšené výdaje spojené se zavedením nové právní úpravy. Například Českou správu sociálního zabezpečení bude zavedení nové úpravy stát zhruba 100 mil. Kč na administrativních výdajích.