Zdravotní a sociální pojištění 2025: Jak se zvýší minimální zálohy pro OSVČ?

27. 8. 2024
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Minimální zálohy na zdravotní a důchodové pojištění OSVČ dosáhnou příští rok skoro 8000 Kč. Pokud si podnikatel platí dobrovolně nemocenské pojištění, hranici osmi tisíc přesáhnou.

Aktualizace 13.9. 15:30: Aktualizovali jsme výpočty podle nové verze nařízení, která obsahuje odlišný přepočítací koeficient. Všechny níže uvedené výpočty jsou tedy aktuální a odpovídají nejnovější verzi návrhu nařízení.

Příští rok se opět zvýší minimální zálohy pro OSVČ. Vyplývá to z návrhu nařízení předloženého Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), který je nyní v připomínkovém řízení. Změny se týkají poměrně velké skupiny lidí, protože podle údajů MPSV si platí minimální zálohy na důchodové pojištění 60 % OSVČ.

Zmíněné nařízení každý rok stanovuje veličiny, ze kterých se, mimo jiné, odvozuje odhad průměrné mzdy na další rok. Růst průměrných mezd popisuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2023 a přepočítací koeficient pro jeho úpravu, jenž vychází ze statistik za první pololetí roku 2024. Výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda v roce 2025.

Průměrná mzda v roce 2025

Nařízení stanovuje všeobecný vyměřovací základ ve výši 43 682 Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0658. Průměrná mzda pro rok 2025 se po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 46 557 Kč. V letošním roce činila průměrná mzda 43 967 Kč.

Sociální pojištění 2025

Zálohu na sociální, resp. důchodové pojištění odvozujeme od dosaženého zisku – přesněji daňového základu. Vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako 55 % jeho dvanáctiny – tedy v případě, že je činnost vykonávána po celý rok. Sazba pojištění činí 29,2 %.

Pokud je vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální. Znamená to, že budete platit stanovenou minimální zálohu na pojistné.

Změny u výpočtu záloh na důchodové pojištění

Začínající podnikatelé (kteří v posledních 20 letech nevykonávali samostatnou výdělečnou činnost) mají z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění výjimku. Začínající OSVČ vykonávající hlavní činnost má minimální zálohy v prvních třech letech činnosti bez navýšení.

Na úvod není od věci zopakovat, že vláda postupně navyšuje minimální vyměřovací základ pro výpočet minimálních záloh na důchodové pojištění pro OSVČ. Cílem je, aby si platily na toto pojištění více, měly vyšší úroveň důchodů a nepřepadávaly v penzi do systému sociálních dávek. Toť oficiální vysvětlení. 

Minimální vyměřovací základ pro důchodové pojištění má růst tři roky po sobě vždy o 5 % tak, aby se z původních 25 % zvýšil nakonec na 40 % průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ pro letošní rok činil 30 % průměrné mzdy. Minimální zálohy pro příští rok už se budou odvozovat od minimálního vyměřovacího základu, který činí 35 % průměrné mzdy. 

Připomeňme také, že minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost se už minulý rok zvýšil na 11 % průměrné mzdy.

Odvody vzrostly ale i těm OSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. U těch se vyměřovací základ stanovoval dříve jako 50 % daňového základu. Nově však odpovídá 55 % daňového základu. (Tato změna se tedy minimálních záloh netýká.)

Minimální záloha pro hlavní činnost v roce 2025

Pro výpočet minimální zálohy pro hlavní činnost potřebujeme spočítat minimální měsíční vyměřovací základ (MVZ). Ten stanovíme jako 35 % průměrné mzdy, kterou jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru, tedy 16 295 Kč.

Minimální zálohu na sociální pojištění pro rok 2025 spočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Opět zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Získáme 4759 Kč.

Letos je minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ ve výši 3852 Kč. Jurečka v minulosti uváděl, že zálohy by v případě 5% navýšení měly každý rok poskočit zhruba o 600 Kč. Rozdíl mezi rokem 2022 a 2023 tomu zhruba odpovídal (zvýšily se o 642 Kč). Rozdíl mezi letošní zálohou a tou pro příští rok už je ale 907 Kč.

Zopakujme, že začínajících podnikatelů se navyšování MVZ v prvních třech letech netýká. Jejich minimální záloha je odvozena od MVZ odpovídajícího 25 % průměrné mzdy (11 707 Kč) a pro příští rok bude ve výši 3399 Kč.

Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala celý rok (12 měsíců), odpovídá částce 195 540 Kč (16 295 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.

Maximální vyměřovací základ se naproti tomu vypočte jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 2 234 736 Kč. Pokud byste svým ročním příjmem za rok 2025 přesáhli tuto hranici, nebudete od této hranice platit další důchodové pojištění.

Minimální záloha pro vedlejší činnost v roce 2025

Vedlejší činnost vykonává například OSVČ, která podniká při zaměstnání, studiu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku nebo v důchodu.

Pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost musíme znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten stanovíme jako 11 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Vyjde 5122 Kč.

Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, opět po zaokrouhlení na celé Kč nahoru. Vyjde 1496 Kč (letos 1284 Kč).

Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok (12 měsíců), odpovídá částce 61 464 Kč (5122 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.

Rozhodná částka u vedlejší činnosti

V roce 2024 rozhodná částka při součinu všeobecného vyměřovacího základu 40 638 Kč, přepočítacího koeficientu 1,0819 a koeficientu 2,4 odpovídá po zaokrouhlení 105 520 Kč.

V příštím roce se změní i výše tzv. rozhodné částky. Ta ovlivňuje fakt, zda se OSVČ vykonávající vedlejší činnost musí, či nemusí účastnit důchodového pojištění (OSVČ vykonávající hlavní činnost jsou povinné se účastnit vždy). V případě, že příjem z vedlejší činnosti po odpočtu výdajů dosáhne aspoň rozhodné částky, vzniká účast povinně.

Rozhodná částka pro vedlejší činnost se stanovuje jako 2,4násobek čísla, které získáme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Tedy hodnotami, které zmiňujeme v úvodu článku. Na rozdíl od výpočtu samotné průměrné mzdy se zde ale v průběhu nezaokrouhluje – to až na konci, a to opět na celé koruny nahoru.

Rozhodnou částku pro rok 2025 získáme jako 43 682 × 1,0658 × 2,4 = 111 736 Kč.

V případě, že vaše příjmy z vedlejší činnosti po odečtení výdajů za rok 2024 nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit důchodové pojištění a v roce 2025 ani zálohy. Neplatit zálohy ale neznamená vždy se vyhnout pojistnému. Opět záleží, jaké vám vyjdou po skončení roku 2025 příjmy po odečtení výdajů. Z výsledku vyplyne, zda budete muset případně pojistné za ten rok zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete platit zálohy i v následujícím roce.

Netrvá-li vaše činnost celý rok, snižuje se tato rozhodná částka poměrně o dvanáctinu za každý měsíc, ve kterém jste vedlejší samostatnou činnost nevykonávali nebo jste měli po celý měsíc nárok na nemocenské, dlouhodobé ošetřovné či peněžitou pomoc v mateřství. Tj. o 8794 Kč za rok 2024 a o 9312 Kč za rok 2025 (opět jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru).

Vyšší zálohy už od ledna

Zálohy na důchodové pojištění se platí v kalendářním měsíci, na který se záloha vztahuje. Lednová záloha je tedy splatná během ledna. Platbu byste na účet ČSSZ měli poukázat od prvního do posledního dne v měsíci.

Od roku 2024 se platí nová výše minimálních záloh už od ledna tak, jak je tomu u zdravotního pojištění.

Navyšování minimálních záloh v novém roce se sjednotí. Více na důchodové pojištění zaplatíte už od ledna Přečtěte si také:

Navyšování minimálních záloh v novém roce se sjednotí. Více na důchodové pojištění zaplatíte už od ledna

Srovnání vybraných údajů za rok 2018 až 2025
Údaj platný pro rok 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Průměrná mzda 29 979 Kč 32 699 Kč 34 835 Kč 35 441 Kč 38 911 Kč 40 324 Kč 43 967 Kč  46 557 Kč
Minimální záloha (hlavní činnost) 2189 Kč 2388 Kč 2544 Kč 2588 Kč 2841 Kč 2944 Kč 3852 Kč  4759 Kč
Minimální záloha (vedlejší činnost) 876 Kč 955 Kč 1018 Kč 1036 Kč 1137 Kč 1178 Kč 1413 Kč  1496 Kč

Zdroj: výpočty autorky

Nemocenské pojištění 2025

Příští rok vzroste také minimální záloha na nemocenské pojištění.

Z minimálního vyměřovacího základu, který by měl být příští rok ve výši 9000 Kč, odvozujeme minimální zálohu na nemocenské pojištění pro OSVČ (ty mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou). V současné době činí sazba 2,7 %, takže nová výše minimální zálohy bude příští rok 243 Kč.

Zdravotní pojištění 2025

I pro výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění pro rok 2025 potřebujeme všeobecný vyměřovací základ (43 682 Kč) a přepočítací koeficient (1,0658), ze kterého byla stanovena průměrná mzda pro příští rok (46 557 Kč).

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění odpovídá jedné polovině dosažených příjmů po odečtení výdajů. Ať už jde o ty skutečně vynaložené, nebo uplatněné paušálem.

Vykonáváte-li tzv. vedlejší činnost (např. podnikáte při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje.

Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku za předchozí rok. Zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec. Pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (46 557 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 23 278,5  (v případě necelého čísla nezaokrouhlujeme). Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Polovinu průměrné měsíční mzdy tedy násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2025 ve výši 3143 Kč.

Zálohu na zdravotní pojištění je, na rozdíl od záloh na sociální pojištění, nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce.

Nová výše minimální zálohy se platí vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2024, který musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání.

Srovnání vybraných ukazatelů za rok 2018 až 2025
Rok 2018 2019 2020 2021 2022 2023  2024  2025
Minimální vyměřovací základ 14 990 Kč 16 350 Kč 17 418 Kč 17 721 Kč 19 456 Kč 20 162 Kč  21 984 Kč  23 278,5 Kč
Minimální záloha 2024 Kč 2208 Kč 2352 Kč 2393 Kč 2627 Kč 2722 Kč  2968 Kč  3143 Kč

Zdroj: výpočty autorky

bitcoin_smenarna

Záloha pro OBZP

Výpočet minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozuje od výše minimální mzdy pro daný rok. Činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru.

Minimální mzda pro příští rok bude ve výši 20 800 Kč, takže záloha na zdravotní pojištění pro OBZP bude ve výši 2808 Kč měsíčně.

Minimální mzda bude v roce 2025 nakonec vyšší, než se čekalo Přečtěte si také:

Minimální mzda bude v roce 2025 nakonec vyšší, než se čekalo

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

  • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • ženy (event. muži) v domácnosti, které nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.)
  • studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla Ministerstvem školství postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
  • studenti starší 26 let,
  • absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
  • absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
  • členové náboženského řádu bez příjmu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).