Příští rok dojde opět k navýšení minimálních záloh pro OSVČ. Vyplývá to z nařízení, které na svém zasedání schválila vláda.
Tento dokument stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 a přepočítací koeficient pro jeho úpravu, který vychází ze statistik za první pololetí roku 2023. Společně popisují růst průměrných mezd a výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda v roce 2024.
Průměrná mzda v roce 2024
Schválené nařízení stanovuje všeobecný vyměřovací základ ve výši 40 638 Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0819. Průměrná mzda pro rok 2024 se po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 43 967 Kč. V letošním roce činila průměrná mzda 40 324 Kč.
Sociální pojištění 2024
Zálohu na sociální, resp. důchodové pojištění odvozujeme od dosaženého zisku – přesněji daňového základu. Vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jedna polovina jeho dvanáctiny – tedy v případě, že je činnost vykonávána po celý rok. Sazba pojištění činí 29,2 %.
Pokud je vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální. Znamená to, že budete platit stanovenou minimální zálohu na pojistné.
Jak už jsme mnohokrát informovali, v rámci konsolidačního balíčku prochází legislativním procesem také novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která počítá s navyšováním odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ. Proto si ukážeme výpočty podle současné legislativy i výpočty, které budou platit při schválení zmíněné novely.
Minimální záloha pro hlavní činnost
Pro výpočet minimální zálohy pro hlavní činnost potřebujeme spočítat minimální měsíční vyměřovací základ. Ten stanovíme jako jednu čtvrtinu průměrné mzdy, kterou jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru, tedy 10 992 Kč.
Minimální zálohu na sociální pojištění pro rok 2024 spočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Opět zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Získáme 3210 Kč (letos to je 2944 Kč).
Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala celý rok (12 měsíců), odpovídá částce 131 904 Kč (10 992 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Maximální vyměřovací základ se naproti tomu vypočte jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 2 110 416 Kč. Pokud byste svým ročním příjmem za rok 2024 přesáhli tuto hranici, nebudete od této hranice platit další důchodové pojištění.
Minimální záloha pro vedlejší činnost
Vedlejší činnost vykonává například OSVČ, která podniká při zaměstnání, studiu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku nebo v důchodu.
Pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost musíme znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten stanovíme jako jednu desetinu průměrné mzdy, kterou zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Vyjde 4397 Kč.
Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, opět po zaokrouhlení na celé Kč nahoru. Vyjde 1284 Kč (letos 1178 Kč).
Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok (12 měsíců), odpovídá částce 52 764 Kč (4397 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Rozhodná částka u vedlejší činnosti
V roce 2023 rozhodná částka při součinu všeobecného vyměřovacího základu 38 294 Kč, přepočítacího koeficientu 1,0530 a koeficientu 2,4 odpovídá po zaokrouhlení 96 777 Kč.
V příštím roce se změní i výše tzv. rozhodné částky. Ta ovlivňuje fakt, zda se OSVČ vykonávající vedlejší činnost musí, či nemusí účastnit důchodového pojištění (OSVČ vykonávající hlavní činnost jsou povinné se účastnit vždy). V případě, že příjem z vedlejší činnosti po odpočtu výdajů dosáhne aspoň rozhodné částky, vzniká účast povinně.
Rozhodná částka pro vedlejší činnost se stanovuje jako 2,4násobek čísla, které získáme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Tedy hodnotami, které zmiňujeme v úvodu článku. Na rozdíl od výpočtu samotné průměrné mzdy se zde ale v průběhu nezaokrouhluje – to až na konci, a to opět na celé koruny nahoru.
Rozhodnou částku pro rok 2024 získáme jako 40 638 × 1,0819 × 2,4 = 105 520 Kč.
V případě, že vaše příjmy z vedlejší činnosti po odečtení výdajů za rok 2023 nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit důchodové pojištění a v roce 2024 ani zálohy. Neplatit zálohy ale neznamená vždy se vyhnout pojistnému. Opět záleží, jaké vám vyjdou po skončení roku 2024 příjmy po odečtení výdajů. Z výsledku vyplyne, zda budete muset případně pojistné za ten rok zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete platit i zálohy v následujícím roce.
Netrvá-li vaše činnost celý rok, snižuje se tato rozhodná částka poměrně o dvanáctinu za každý měsíc, ve kterém jste vedlejší samostatnou činnost nevykonávali nebo jste měli jako OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské, dlouhodobé ošetřovné či peněžitou pomoc v mateřství. Tj. o 8065 Kč za rok 2023 a o 8794 Kč za rok 2024 (opět jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru).
Nové zálohy po přehledu
Zálohy na důchodové pojištění se platí v kalendářním měsíci, na který se záloha vztahuje. Lednová záloha je tedy splatná během ledna. Platbu byste na účet ČSSZ měli poukázat od prvního do posledního dne v měsíci.
Od roku 2024 se bude kvůli změnám konsolidačního balíčku platit nová výše minimálních záloh už od ledna tak, jak je tomu u zdravotního pojištění. Dosud nyní platilo, že novou výši záloh platili od ledna u sociálního pojištění jen podnikatelé, kteří s činností teprve začínali, zatímco těm ostatním se výše měnila až po podání Přehledu o příjmech a výdajích.
Jak do záloh promluví nová právní úprava
Začínající podnikatelé mají z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění dostat dočasnou výjimku. OSVČ vykonávající hlavní činnost bude mít minimální zálohy v prvních třech letech činnosti bez navýšení.
V rámci plánovaných změn chce vláda postupně navýšit minimální vyměřovací základ. Růst má tři roky po sobě vždy o 5 % (každý rok cca o 600 Kč měsíčně více na zálohách) tak, aby nakonec byl na úrovni 40 % průměrné mzdy (nyní je to 25 % průměrné mzdy), tedy zhruba na úroveň minimální mzdy.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost se pak má zvýšit od příštího roku z 10 % na 11 % průměrné mzdy.
Kromě toho se mají odvody zvýšit ale i OSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. U těch se vyměřovací základ stanovuje jako 50 % daňového základu. Nově se má vyměřovací základ stanovovat od příštího roku jako 55 % daňového základu. Tato změna se tedy minimálních záloh netýká. I její dopady jsme ale vyčíslovali v modelových příkladech, na kterých jsme si ilustrovali důsledky nové právní úpravy.
Sociální pojištění 2024 (2.0)
Máme-li do výpočtů aplikovat navýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní činnost na 30 % pro příští rok, bude ten se zohledněním nové úrovně průměrné mzdy pro rok 2024 činit 13 191 Kč a minimální záloha pro hlavní činnost pak 3852 Kč.
Minimální zálohy pro OSVČ na vedlejší činnost se pak budou stanovovat z vyměřovacího základu odpovídajícího 11 % průměrné mzdy, tedy z částky 4837 Kč. Nová výše záloh pro příští rok by tedy měla činit 1413 Kč.
| Údaj platný pro rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2024 konsolidační balíček |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná mzda | 29 979 Kč | 32 699 Kč | 34 835 Kč | 35 441 Kč | 38 911 Kč | 40 324 Kč | 43 967 Kč | 43 967 Kč |
| Minimální záloha (hlavní činnost) | 2189 Kč | 2388 Kč | 2544 Kč | 2588 Kč | 2841 Kč | 2944 Kč | 3210 Kč | 3852 Kč |
| Minimální záloha (vedlejší činnost) | 876 Kč | 955 Kč | 1018 Kč | 1036 Kč | 1137 Kč | 1178 Kč | 1284 Kč | 1413 Kč |
Zdroj: výpočty autorky
Nemocenské pojištění 2024
Výše rozhodného příjmu, který u zaměstnanců zakládá povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění,zůstane stejná jako letos (v roce 2023 ale oproti předchozímu roku vzrostla ze 3500 Kč na 4000 Kč).
Rozhodný příjem se stanovuje jako jedna desetina průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlená na pětistovky dolů, takže v příštím roce opět bude opět ve výši 4000 Kč. (Pro zaměstnané s příjmem do 4000 Kč měsíčně to tedy znamená, že se nebudou účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění).
Z této částky odvodíme i to, že minimální vyměřovací základ u nemocenského pojištění u OSVČ, který činí dvojnásobek této hodnoty, bude pro rok 2024 opět 8000 Kč.
Tyto dvě věci spolu souvisí, protože minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Z minimálního vyměřovacího základu pak odvozujeme minimální zálohu pro OSVČ, které mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. V současné době činí sazba 2,1 % z minimálního vyměřovacího základu. Konsolidační balíček ale navýší sazbu od roku 2024 na 2,7 %.
Nová minimální záloha pro rok 2024 tedy bude ve výši 216 Kč měsíčně.
Zdravotní pojištění 2024
I pro výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění pro rok 2024 potřebujeme všeobecný vyměřovací základ (40 638 Kč) a přepočítací koeficient (1,0819), ze kterého byla stanovena průměrná mzda pro příští rok (43 967 Kč).
Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění odpovídá jedné polovině dosažených příjmů po odečtení výdajů. Ať už jde o ty skutečně vynaložené, nebo uplatněné paušálem.
Vykonáváte-li tzv. vedlejší činnost (např. podnikáte při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje.
Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku za předchozí rok. Zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec. Pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu.
Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (43 967 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 21 983,50 Kč (v případě necelého čísla nezaokrouhlujeme). Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.
Polovinu průměrné měsíční mzdy tedy násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2024 ve výši 2968 Kč.
Zálohu na zdravotní pojištění je, na rozdíl od záloh na sociální pojištění, nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce.
Nová výše minimální zálohy se platí vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2023, který musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání.
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minimální vyměřovací základ | 14 990 Kč | 16 350 Kč | 17 418 Kč | 17 721 Kč | 19 456 Kč | 20 162 Kč | 21 984 Kč |
| Minimální záloha | 2024 Kč | 2208 Kč | 2352 Kč | 2393 Kč | 2627 Kč | 2722 Kč | 2968 Kč |
Zdroj: výpočty autorky
Záloha pro OBZP zatím není jasná
Výpočet minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozuje od výše minimální mzdy pro daný rok. Činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru.
Zatím není jasné, zda pro příští rok vzroste i minimální mzda, proto nelze zatím s určitostí stanovit ani výši minimální zálohy pro OBZP.
Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:
- nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
- ženy (event. muži) v domácnosti, které nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
- studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.)
- studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla Ministerstvem školství postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
- studenti starší 26 let,
- absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
- absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
- členové náboženského řádu bez příjmu.
