Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. Maximální míra pomoci zaměstnancům byla na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. 5. 2021 zvýšena. Ukážeme si a vypočítáme na kolik.
Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být ovšem splněna ještě druhá základní podmínka, a to že na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.
Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud se vejdou do rozhodného období
Mzdové nároky může (u úřadu práce) uplatnit (požadovat jejich náhradní výplatu) zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to jestliže je zaměstnanci za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.
Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. Ohledně dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru se podmínka účasti na nemocenském pojištění nevyžaduje, takže dlužnou mzdu mohou žádat i zaměstnanci, kteří pobírají méně než 3500 Kč měsíčně, což je právě hraniční výše příjmu rozhodující pro účast na nemocenském pojištění.
Jen mzdové nároky jako mzda, plat, odměna z dohody, odstupné
Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu či plat, ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, například za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Neposkytuje se ovšem náhrada pracovníkovi způsobené škody, ať škody věcné, nebo na zdraví, cestovní náhrady (jako stravné, náhrada jízdních výdajů), ani různé peněžní benefity (třeba příspěvky na stravování, na penzijní připojištění). Musí jít jen a jen o mzdové nároky, jak je určuje zákon.
Viníkům se nepomáhá, vrcholní manažeři nic nedostanou
Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.
Kterákoliv pobočka úřadu práce přijme žádost
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.
O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má:
- sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
- místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
- bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
Sledujte internet a úřední desku úřadu práce, tam jsou potřebné informace
Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce České republiky na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.
Tyto informace Úřad práce České republiky rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.
Rozhoduje doba, za kterou nároky náleží
Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž (za něž) tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.
Byl-li například podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 11. 12. 2020, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2020 do 31. 3. 2021, včetně prosince 2020. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2021, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2021 do 31. 10. 2021, včetně července 2021.
Peníze za 3 zvolené měsíce
Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší.
Takže když dostal za říjen 70 % mzdy, za listopad v prosinci před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec, leden, únor a březen už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen 2020, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy a 2 měsíce z období prosinec 2020 až březen 2021, kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.
Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.
Jestliže bude například návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 6. 9. 2021 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2021) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2021, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2021 a za říjen 2021, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn. že například v září 2021 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2021, natož pak za zmíněný říjen 2021, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná). Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2021, musí si zaměstnanec vybrat podle výše ze svých nároků z období 4 měsíců od července do října 2021, a to jen za 3 měsíce.
Jestliže byl (bude) návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 19. 4. 2021 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna – započitatelný příjem za leden 2021 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, odměnu právě za tyto 3 měsíce, může zaměstnanec požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2021, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2021 nikoliv.
Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.
Je nutno dodržet lhůty
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
Výši pomoci určuje statistika
Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. (Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.)
Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.
Kolik peněz lze dostat
Pro období od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2020 až do 30. 4. 2021) jde o částku 34 125 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 51 188 Kč.
A pro období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2021) jde nově o částku 35 611 Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 142/2021 Sb.). 1,5 násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 53 417 Kč.
| Pro období | je (resp. byla) částka | podle |
| od 1. května 2015 do 30. dubna 2016 | 25 686 Kč | sdělení č. 94/2015 Sb. |
| od 1. května 2016 do 30. dubna 2017 | 26 467 Kč | sdělení č. 103/2016 Sb. |
| od 1. května 2017 do 30. dubna 2018 | 27 589 Kč | sdělení č. 120/2017 Sb. |
| od 1. května 2018 do 30. dubna 2019 | 29 504 Kč | sdělení č. 53/2018 Sb |
| od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 | 31 885 Kč | sdělení č. 92/2019 Sb. |
| od 1. května 2020 do 30. dubna 2021 | 34 125 Kč | sdělení č. 171/2020 Sb. |
| od 1. května 2021 do 30. dubna 2022 | 35 611 Kč | sdělení č. 142/2021 Sb. |
Nejvýše jde o 4,5násobek rozhodné částky
Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 153 564 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2021 včetně), resp. částka 160 251 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2021).
Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.
Částky a pravidla platí rok, ale dojde k určitým změnám
Informace o částkách a dalších pravidlech pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů jsou vždy platné po celý další rok (12 měsíců). Tentokrát tomu však tak být zcela nemusí. Chystá se totiž již dlouho novela zákona č. 118/2000 Sb. v aktuálním volebním období Poslanecké sněmovny.
Návrh na změnu zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně již 1. září 2020 a poměrně dlouhou dobu se kolem něj nic nedělo, shodou okolností právě nyní – v době, kdy jsme připravili tento článek, se chystá zařazení návrhu novely zákona k projednání na schůzi Poslanecké sněmovny konané od 13. dubna 2021.
Nic by se podle plánu dramaticky měnit nemělo, jde spíše o zpřesnění terminologie a navázání na změny insolvenčního práva. Ale od účinnosti novely, pokud bude přijata, nemusí být v našem článku vše přesně.
Jak na to
Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.
Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.
Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období.
Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.
Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda
Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.
ČLÁNKY DO MAILU