Ministerstvo financí plánuje snížit administrativu zaměstnavatelům pomocí Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jak jsme vás před časem informovali, v souvislosti s tím chce ministerstvo financí zrušit srážkovou daň. Původní návrh novelizace měl změnu nastavit tak, že by řadě lidí nově vznikla povinnost podávat daňové přiznání. To se snad naštěstí nestane. Ministr financí Zbyněk Stanjura totiž nahrál k novelizaci pozměňovací návrh, který by měl řadu zaměstnanců nové povinnosti ušetřit.
Zrušení srážkové daně
Stát plánuje nahradit v rámci informační povinnosti zaměstnavatelů různým úřadům desítky formulářů tzv. Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele (JMHZ). Ministerstvo financí zároveň v souvisejícím návrhu (sněmovní tisk 926) počítá se zrušením srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, protože finanční úřady budou mít díky novému hlášení přehled o všech příjmech ze závislé činnosti (i těch, které jsou teď daněné srážkou) a budou na ně aplikovat jednotný daňový režim v podobě zálohové daně odváděné zaměstnavatelem.
To by ale řadě poplatníků způsobilo potíže. Například v případě, že jsou v klasickém zaměstnaneckém poměru a vedle toho mají jen malý přivýdělek, který byl dosud daněný srážkovou daní a zaměstnanec tak kvůli němu nemusel podávat přiznání. To by se změnilo, protože by se oba příjmy danily zálohou. A už nyní platí, že když zaměstnanec odvede v tom samém měsíci daň zálohou u více zaměstnavatelů, nemůže požádat o zúčtování daní a musí tedy podat daňové přiznání.
Srážkovou daň (jde o daň zpříjmů) ve výši 15 % rovnou sráží plátce daně, který ji následně odesílá finančnímu úřadu. Příjmy daněné srážkou tvoří samostatný daňový základ. Odvodem srážkové daně dochází k vypořádání daňové povinnosti poplatníka. Není nutné kvůli ní podávat daňové přiznání, ale nelze v tomto případě uplatnit odčitatelné položky ani slevy na dani. Proto se takto daněné příjmy dají uvést do přiznání a srážkovou daň započíst na celkovou daňovou povinnost nebo poté, co poplatník podepíše prohlášení lze srážkovou daň započíst v rámci ročního zúčtování.
Srážková daň se aplikuje např. pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani, při velmi nízkých příjmech, které nezaloží účast na nemocenském pojištění, u dohody o pracovní činnosti (nepodepsané prohlášení a příjem do 4500 Kč měsíčně) a u dohody o provedení práce (nepodepsané prohlášení a příjem do 11 500 Kč měsíčně).
Pozměňovací návrh zaměstnance nových povinností ušetří
Návrh na zrušení srážkové daně se ne vždy setkal s pochopením právě kvůli tomu, že velké skupině zaměstnanců zkomplikuje život. Ministerstvo financí sice odmítlo od zrušení srážkové daně ustoupit, pomocí pozměňovacího návrhu by ale mělo pracovníky s doplňkovými (tzv. podlimitními) příjmy ušetřit povinnosti přiznání podávat.
Zrušení institutu srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti je potřebné pro naplnění klíčového cíle zmenšit variabilitu způsobů zdanění těchto příjmů za účelem zjednodušení provádění individualizovaného způsobu jejich reportování zaměstnavateli prostřednictvím JMHZ a nastavení příslušných systémů. Návrh na zrušení uplatňování srážkové daně je tedy nadále zachován. Mění se ale koncepce, jakým způsobem se toto zrušení projeví z hlediska povinnosti podávat daňová přiznání,
zdůvodňuje Stanjura v pozměňovacím návrhu s tím, že kvůli obavám daňových subjektů navrhuje zvolit konzervativnější přístup zachovat v situacích souběhu s drobným přivýdělkem pouze dobrovolnost podání daňového přiznání.
Předložený pozměňovací návrh tedy nevrací zpět institut srážkové daně u podlimitních příjmů ze závislé činnosti, ale zajišťuje, aby tyto příjmy nezpůsobovaly samy o sobě, popřípadě v souběhu s jinými (standardními) příjmy ze závislé činnosti, povinnost podávat daňové přiznání. Současně vrací do zákona možnost, aby mohl poplatník „odbavit“ svou daňovou povinnost nekonáním (§ 38h odst. 9 zákona o daních z příjmů), což zajistí, že sraženými zálohami ze mzdy bude jeho daňová povinnost splněna,
vysvětluje ministr financí.
Změny jsou podle něj navržené tak, aby kopírovaly začlenění stávající úpravy srážkové daně v jednotlivých ustanoveních. Podlimitní příjmy tedy budou tvořit samostatný základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (u srážkové daně jde nyní o samostatný základ daně) a nebudou součástí obecného základu daně ve smyslu § 5 odst. 5 zákona o daních z příjmů.
Daňová povinnost tak bude splněna už sraženými zálohami ze mzdy a poplatník už nebude muset nic dělat. Toto řešení zvolí hlavně poplatníci, kteří nemají nárok na odčitatelné položky od základu daně nebo daňové slevy. (Zároveň však poplatníkům zůstane právo přiznání podat. To v případě, že by měli nárok na využití zmíněných odčitatelných položek a slev na dani.)
Přiznání nebudou muset podávat podle pozměňovacího návrhu ani ti, kteří mají právě nízké příjmy jako přivýdělek k hlavní činnosti – zaměstnání. Platit bude přitom totéž, jako nyní. Přiznání není nutné podávat pokud jde jen o jedno zaměstnání nebo více zaměstnání, která se ale nepřekrývají. Takoví zaměstnanci budou dle návrhu ministra financí vyňati z povinnosti podávat přiznání dokonce i v situaci, kdy úhrn jejich příjmů dosáhne limitu pro aplikaci daňové progrese – tedy 23% sazby daně z příjmu, jež se aplikuje při měsíčních příjmech nad trojnásobek průměrné mzdy.
Podání daňového přiznání (i se službou předvyplnění, která měla původně zaměstnancům kompenzovat právě rozšíření povinnosti podávat přiznání) zůstane i nadále právem zaměstnance.
Stanjura dále upozorňuje, že ani vládní návrh zákona ani předložený pozměňovací návrh nijak nemění poplatníkovu možnost zažádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u plátce daně: Aby nedošlo k zavedení nových povinností plátce daně jako zaměstnavatele, podlimitní příjmy od jiných zaměstnavatelů nevstupují mezi příjmy, které zúčtuje plátce daně pro daného poplatníka. V případě současného souběhu více nadlimitních příjmů ze závislé činnosti bude tak jako dosud povinnost podat daňové přiznání na poplatníkovi, ovšem na rozdíl od současného stavu bude moci využít službu předvyplněného elektronického daňového přiznání
.
Rušení srážkové daně ve dvou fázích
Připomeňme, že zrušení srážkové daně by mělo proběhnout ve dvou krocích kvůli přípravě informačních systémů orgánů finanční správy. Během první fáze by došlo od ledna 2026 k částečnému zrušení institutu srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob – daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob (srážkovou daň by nahradila standardní zálohová daň ve výši 15 %, případně i ve výši 23 % u vyšších příjmů).
Druhá fáze by pak od roku 2027 zrušila srážkovou daň u některých příjmů fyzických osob ze závislé činnosti úplně. Změna by se dotkla například zaměstnanců, kteří pracují na dohodu, daň by se u nich vybírala opět zálohou, kterou by srážel a finančnímu úřadu odváděl zaměstnavatel. U toho by si pracovníci pak mohli nechat zálohy zúčtovat. Pokud by ale měli nárok na různé odpočty snižující daň, museli by už podat daňové přiznání. Pokud by přiznání nepodali, daň by se vyměřila ve výši zálohy.
ČLÁNKY DO MAILU