Vlákno názorů k článku Záložny vymyslely chyták. Úrok připíšou až na konci vkladu od Honza - Když jsem se poprvé dozvěděl, že se v...

Když jsem se poprvé dozvěděl, že se v bankách úrok počítá x * T / rok a ne správně (exp(T / rok * ln(x / 100 + 1)) - 1) * 100, tak jsem to původně autorovi článku nechtěl věřit. Až pak mi došlo, že normální člověk (např. vědec není v tomto smyslu normální) umí v reálném životě aktivně aplikovat matematiku o jeden stupeň nižší, než jakou se naučil ve škole. Zaměstnanci bank mají VŠE, o které zlí jazykové říkají, že je to nejtěžší pražský gympl. Aktivně tedy umí aplikovat matematiku o jeden stupeň nižší, tedy tu ze základní školy, tedy přímou úměrnost. Druhý vzoreček (kde výhodnost úroku celkem přirozeně nezávisí na připisování) již bohužel vyžaduje aktivní aplikaci středoškolské matematiky, na to by potřebovali matfyz. Nicméně by ti ekonomové mohli požádat nějakého matfyzáka, aby jim ten druhý vzoreček vymyslel a napsal třeba jako makro do jejich oblíbeného excelu (fuj). Místo toho ti vykutálenější z nich využijí své neznalosti k šizení klientů. Můžou třeba půjčovat i přijímat vklady za 5% a vydělat na tom :-)

Na to ti stačí trocha inteligence a excel.

Potrefená husa trá da dá da dá ...

Myslím, že Váš příspěvek má několikrát větší váhu, než příspěvek slečny/paní. Také jsem před 3 lety použil integrální počet (opravdu nic složitého, pouze lineární funkce) pro výpočet úroku z hypotéky a vždy chtěla banka o tis korun na půjčku 2.2 mega měsíčně více, než vyšlo mě. Vzdal jsem to a raději použil stavební spoření, kde není problém si vždy spočítat kolik budu platit.

Myslím, že tohle je hlavně Váš problém, že neumíte počítat v diskrétním světě. Ono udělat nějakou sumu posloupnosti místo integrálu funkce by také nebyl žádný problém :-)

Sám nevím, proč se to tak používá, ale pravděpodobně to bude dáno historicky. Dříve, když se to psalo na papír, by připisování úroků bylo mnohem složitější, pokud by se počítalo ve spojitém světě.

tak to si nejdriv musis ale taky precist smlouvu, kde je jasne napsano z ceho a jak se uroky pocitaji. A kdyz tam najdes, ze jsou pocitany mesicne k 30. ze zbytku, tak pouzij sumu a ne integral a drive nebo pozdeji ti vyjde to same co bance.

Mluvíme o porovnání jednotlivých nabídek. Smouvu si nemohu přečíst, když jí ještě nemám. Jediné co mohu je nevěřícně zírat na rozpis úrok-jistina od fin. poradce v případě hypotéky.

takhle to vypada, kdyz narazi teoretik v praxi. Nevim, proc by banky meli pouzivat spojity vzorecek. Oni s tim svym problem opravdu nemaji. A jestli se chces uzivit, tak jim spis prijd do excelu natukat takovy vzorecek, ktery jim umozni napsat na letak vysoke cislo a uroky budou nakonec nizsi. Za TO dostanes najist. Za ten svuj soucasny tezko, ten je moc drahej, jeste na nem musis zapracovat.

Jenomže ten exponenciální vzoreček je na rozdíl od současné bankovní praxe správně. Připisováním 1/n ročního úroku po n období dostanete menší zhodnocení než byste měli, a navíc závislé na tom n. Zvětšováním n přesnost roste, a v limitním případě z toho vyjde zmíněný exponenciální vztah.

Ja vim, ja vim, jenze penize jsou diskretni. Stejne jako je naprosto nepripustne kdekoliv, kde se jedna o penize a pocitace pouzit nejaky float datovy typ. Samotne zaokrouhlovani k nim tak nejak patri. Danovy zaklad se take zaokrouhluje na 100. Ucetnictvi na 2 des.mista a nikdy jinak. Je fajn, kdyz reknou jak ho pocitaji a zaokrouhluji.