Zákoník práce: Nesmíte podnikat!

Podnikat při zaměstnání… se souhlasem

Obecně Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Pokud zaměstnavatel tento souhlas odvolá, musí se tak stát formou odvolání písemného. V něm musí zaměstnavatel uvést důvody změny svého rozhodnutí.

Zaměstnanec je po odvolání svolení zaměstnavatele povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Toto omezení se však nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

U zvlášť v zákoně vyjmenovaných zaměstnanců – kterými jsou zaměstnanci ve správních úřadech, v Policii České republiky, ozbrojených silách České republiky, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vězeňské službě České republiky, Probační a mediační službě, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Kanceláři Veřejného ochránce práv, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení, Nejvyšším kontrolním úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů, chráněných krajinných oblastech a národních parcích a dále zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství, České národní banky, státních fondů, zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení do obecního úřadu, městského úřadu nebo magistrátu, krajského úřadu, zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení v obecní policii, zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra a zaměstnanci Policejní akademie České republiky – jsou pravidla podnikání ještě tvrdší.

Vyjmenovaní zaměstnanci mají zvýšené povinnosti při výkonu jiné výdělečné činnosti, neboť navíc nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost (to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost) a mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Uvedené omezení se i v tomto případu nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.

<calculator id=„18“></cal­culator>

Další povinnosti státních zaměstnanců

Zaměstnanci uvedení ve výčtu mají v zákoně stanoveny další povinnosti, které směřují k bezúhonnosti a objektivnosti výkonu činností, které vykonávají. Proto musí jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování.

Státní zaměstnanci uvedení v zákoně navíc musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. To neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

V souvislosti s výkonem zaměstnání nesmějí dále přijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a musí se zdržet jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními – zejména nesmí zneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

Porušení uvedených specifických povinností je kvalifikováno jako pracovní nekázeň s důsledky možného ukončení pracovního poměru za podmínek v Zákoníku práce stanovených.

Zvláštní případy zákazu určitých činností a výdělečných možností u zvlášť uvedeného okruhu veřejných osob řeší navíc zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.