Vlákno názorů k článku Za platbu kartou mohou obchodníci nově požadovat poplatek od novaak - je pro mě mrtvý obchodník. Příklad, o kterém se...

není zrovna moc dobré dělat z auta výkladní skříň – viz váš nákup na zadních sedačkách. Vidí-lí zloděj na sedačkách hodnotné zboží, taksi jej přivlastní. Vidí-li na sedačkách nehodnotné zboží, tuší, že v kufru /zavazadelníku/ máte něco hodnotnějšího a násilím se tam podívá. Osobní zkušenost před cca 12 lety, kdy tady ještě tak kriminalita nebujela jako dnes, Na radu zkušenějších vč. Policie už na sedačkách nenechávám ani mikinu, zatím to funguje.
Pokud jedete z obchodu přímo domů a už nikde nezastavujete, tak sedačky můžete použít. Ale my se stavíme třeba ještě někde jinde – třeba v hlavně potravinářském HM nemáte velký výběr elektroniky, stavebnin, hadrů  – takže pro tyhle položky musíte zase do jiných obchodů a abych plánoval trasu předem podle toho, kde zaplním nejdřív kufr a pak i sedačky a přejížděl z jednoho místa na druhé, . . Nebo abych jezdil častějc … A skla, aby se auto pletlo s pohřením vozem, si zatmavovat taky nebudu.

No já nevím, ale lidi často kupujou mražený zboží a pak je lepší rovnou domu. A jet pro potraviny a pak cestou přihodit ve stavebninách pytel cementu ? To pak chápu, na to je třeba avie a nejlíp rozdělená chlívečkama :)

Pytel cementu zrovna nekupuji, ale když bych ho koupit potřeboval, proč bych měl extra jet 20 km do stavebnin a pak extra synovi pro mikinu a pak ještě extra do HM na nákup ostatního? Nevidím ve Vašem příspěvku logiku, pokud ovšem rád trávíte život jen v autě nebo každého, kdo žije trochu jinak než Vy, potřebujete napadat, tak prosím …
Na mražený zboží mám v autě chlaďák na 12 V, pokud nemáte HM přímo u baráku, nemáte záruku, že 5 km nepojedete taky třeba 2 hoďky.

Nehledě na to, že i pro socky, co potřebují prostorná auta, je tu řešení: za cenu nižší než prťavá holofábie si mohou koupit něco ojetého.

Ano, jsem na značku Škoda negativně naladěn. Poté, co mne několikrát vypekla, co jsem již do ní narval docela dost peněz. Podotýkám, že jsem měl v životě dvě, vždy první majitel, vždy pravidelně servisováno ve značkovém servisu a u té poslední, po zkušenostech a radách jiných i 2× zkouška neznačkového servisu; neznačkové jsou údajně aspoň stejně kvalitní a ještě levnější – no přesvědčil jsem se o pravém opaku. Jen jsme se shodli i v tom neznačkovém na tom, že tohle a tohle a tohle jsou bolestmi přímo tradičními.
Co se týče koupě ojetin ze západních šrotovišť, nejsem nadšencem pro tuto variantu. Někteří známí šli touto cestou a stálo je to dost peněz na nepředvídaných, ne právě levných opravách. Jen jak nyní frčí přetáčené tachometry … Nakonec šli stejně do nového, byť se zadlužením.
Ono se říká, že lze v rámci modelu chytnout dobrý, ale i špatný kousek. Ale když slyším a vidím, jak se zákazníci Škoda opraven kroutí při sdělení cen oprav a co vše se může na oné značce vys*at, tak se domnívám, že tahle značka na dnešní dobu zvládne zdárně leda tak výrobu koňských povozů, nikoliv však aut, byť to už nejsou legendární DODO 120ky. Někomu samozřejmě může připadat 5 – 20 tisíc ročně za opravy přijatelných, mne ne, rozhodně bych ekonomiku oživoval raději jinými výdaji. Když si přečtu různá diskuzní fóra o škodovkách, tak mi připadá, že tato značka opravdu chybně konstruuje díly a zajišťuje tak do budoucna práci servisům a dodavatelům náhradních dílů. Jiné značky stahují do servisů i pro závady, které neovlivňují bezpečnost, ale např. i spolehlivost, u Škodovek jsem toto nějak nezaregistroval. Jó, od známých vím, že občas vám při návštěvě servisu opraví něco tajně, aby nevznikla nějaká poplašná zpráva a lidé na značku nezanevřeli. Vám pak dají podepsat jen zakázku, za kterou platíte.

Na trhu je nyní opravdu více hodnotnějších značek, kde dostanete za obdobný či dokonce menší peníz hodnotnější značku, bohatší výbavu. Před 10ti lety byla i menší auta dražší než Felicie, pojištění na menší auta bylo dražší, no situace se díky krizi změnila a je jasné, že do Škodovky dnes mohou jít jen opravdu pobláznění fanatici.

Omlouvám se, že to nesouvisí s kartami, ale považuji za nutné předejit pozdějšímu možnému roztrpčení mnohých budoucích majitelů aut. Já byl tenkrát taky nažhavený na nové auto, které mělo dálkové ovládání centrálního zamykání, ani mi nevadilo, že mi prodejce v rámci předprodejního servisu naúčtoval k 300 tisícům mimo jiné i extra 2 litry! Ironu… Realita závad a nutných dalších výdajů mimo servisní pravidelné prohlídlky mi trochu otevřela oči a odradila mne od přesvědčení, že vše co je české (či německé) je kvalitní a že je třeba v každém případě kupovat vše české (či německé). Jsem vlastenec, ale ne za každou cenu.

5 – 20 tisíc ročně za opravy u starých aut je ok, tolik majitel novýho zaplatí na havarijním(u sta­rýho za auto v hodnotě 50 tisíc pojistka nemá cenu). A po záruce jezdí na garančky jen člověk co má moc peněz. Já měl i kraksny jako š120(koupenou jako hodně starou), dalších několik aut koupených asi po 10ti letech provozu, najel jsem s každým něco málo přes 20 tisíc km ročně. Závady byly ložiska, klouby, zrezlej vejfuk, nikdy nic většího. S motorem, převodovkou, startérem, atd. se mi nikdy nic nestalo, tak jaký drahý opravy ?
U starých aut to chce při koupi koukat jen jestli nejsou zrezlý, na ničem jiném nezáleží.

Dobrý den,
rád bych se na tomto místě škodovek zastal. Z vlastní zkušenosti (já 10 let stará felicie, přítelkyně 9 let stará Fabie. Nemůžu si stěžovat, za servis tak max 2000 za rok. Předtím jsem měl 120, tam jsem si plno věcí dělal sám, to tohohle už se nehrabu – opraví to ale každej automechanik, náhradní díly bez problému.
Zvlášť felicie – pořizovací náklady byly 55 tisíc a počítám že ještě třeba 10 let vydrží, takže jezdim za pár korun. Když složím zadní sedačky, můžu vozit klidně i tvárnice na stavbu :) Viděl jsem felicii kombíka – nalítáno 350 tisíc kilometrů, měl jí jako služební auto truhlář co mi dělal doma skříně – nemohl si ji vynachválit, co všechno s tím odtahal a za provozní náklady skoro zadarmo…

Tak si počtěte, na jaké závady jsem si jen tak z patra vzpoměl – nyní lehce přes 100 tisíc km, 1. a jediný majitel, pravidelně servisováno ve značkovém servisu Škoda a asi 2–3× zkouška (negativní) na neznačkové opravny , je to ta poslední před nástupem Fábií:
zasekávající se zámek 5. dveří
prakticky ob zimu v těch největších mrazech výpadek ventilároru topení – oprava začínala na 200 stovkách, letošní (vlastně loňské) období mezi svátky vánočními už za 800, stále stejný díl – nějaký odpor.
pojebaná spínací skříňka (oboustranný klíč), nejde nastartovat ani otočit volantem (po vytažení klíčku zamknutý), stojím na zákazu zastavení u lékárny v úzké jednosměrce v centru města, nejde klasický odtah nebo vlečení, musí mne nakládat ramenem. Doprava na několik dlouhých minut zcela zablokována. Ještě že tamní Škoda servis měl i večerní provoz, tak jsem viděl mechanika, jak se vzteká, nemohl spínací skříňku oddělat, musel rozdělat celé řízení. Ta spínací skříňka se pak dala použít, ale bez zámku řízení. Když jsem mu říkal, jak se nejen u nás škodovky s úspěchem kradou, jak ve filmech zámek řízení lehkým škubnutím urve i ženská, a on se se nervuje s takovou „prkotinou“, tak se tomu hihňal. 1. část opravy už nevím kolik stála. Asistenční odtahová služba od pojišťovny (nebyla to Škoda assistanc) mi nabízela ten samý způsob zpojízdnění auta za 7 tisíc, ještě že jsem na ni nepřistoupil. škoda servis byl přece jenom levnější, ale už se nepamatuji, o kolik přesně. Musel bych probrat štus účtenek, které si doma archivuji, abych jednou mohl vydat paměti o výkřiku techniky z MB. Ještě že jsem měl u sebe platební kartu. Stalo se tak 20 km od bydliště a já místo v 17:30 se dostal po vlastní ose po 22. hodině domů.
Následovala samozřejmě výroba nové spínací skříňky na původní klíč. Jak jsem se pak dozvěděl, byla to další bolest škodovky. Skříňky na 1strannou FABku, co tam dávali před faceliftem, tohle nedělaly.
strašně vrže zadní okno při stahování
porucha dobíjení  – oprava u neznačkového „odborníka“
po 2 měsísích – auto v pohodě startuje, žádné projevy závady dobíjení – ráno přijedu do práce, odstavím auto, odpoledne chci startovat, ani ťuk. Opět asistenční služba mi po zprovoznění doporučuje specialistu na autoelektriku, když se k němu dostavím, dá do auta spoustu káblíků jak člověkovi na EKG. Zjišťuje poruchu v dobíjení, aniž by kontrolka něco signalizovala. Nechávám tam auto, povyměňoval mi i kus kabeláže, klíňák a v alternátoru diodový blok  – ten „odborník“ před tím tam dal nějaký z jiného vykuchaného alternátoru, tudíž to dobíjelo špatně. Jak mi pak vysvětlil, Felicie mají nějaký blbý průběh dobíjení všechny, ukazoval mi to na grafech z EKG. Cena opravy převyšovala cenu nového orginálního alternátoru (dodávají se sem i nějaké levnější repliky z Číny, ale ta představa čínské kvality … možná umělohmotná ložiska asi po tisíci km se roztečou)
Několikrát oprava dálkového ovládání centrálu. Zničehonic přestalo fungovat, nešlo překodovat ani nově naučit, opravy přímo u výrobce.
I když vůbec nepoužívám zámek u dveří řidiče, klíčkem nejde otevřít, něco tam drhne. Na radu servisu to nechávám „plavat“ s tím, že stejně používám dálkové ovládání, když funguje. Když by nefungovalo, dá se do auta ještě vlézt od spolujezdce, případně kufrem, je-li odemčený. Ušetřil jsem nějaké peníze, zámky neměním. Při poslední opravě, která se nezdařila, mi tam dali fabiacké DO.
strašně vržou stěrače, jakoby odskakují – i přes výměnu stěračů se závada brzy objeví zas, a to jak u značkových, tak neznačkových stěračů – výrobce dle pokynů pro servisy doporučuje každých půl roku měnit, ale i těch půl roku je až až, i když stěrače používám minimálně. Že by to chtělo nové sklo? Mimo záruku určitě ano, v záruce to nešlo.
Nejde zamykat víčko nádrže, opět výroba nového na původní klíč. Kdybych nedal dělat na původní klíč, mám dnes svazek klíčů jak kastelán od hradu.
Nyní se mi savolně zvyšují otáčky volnoběhu u zahřátého motoru. Ve škodovce chtěli měnit kabeláž, že je zoxidovaná. To jsem odmítl a vypravil se za diagnostickým „odborníkem“. Za 5 minut práce – nastavení škrtící klpaky na notebooku si řekl o 720 kč, závada však přetrvává. Objednávám se k němu znovu na celý den, prý vše proměřil a na nic nepřišel. Opět si účtuje za základní diagnostiku 720 Kč, vyčistil škrtící klapku, naúčtoval za čistič 150 kč a ještě cca další 3 tisíce za proměřování s tím, že to asi bude vadná řídící jednotka (20 tisíc) nebo škrtící klapka (5–6 tisíc), ale to mi nění schopen natuty říct; dle diskuzí na netu většina „odborníků“ neumí provést základní nastavení škrtící klapky a tak volí výměnu jak oné klapky, tak řídící jednotky, když je oboje nové, tak to fachá, ale je to otázka 30 tisíc, což je víc než zůstatková hodnota auta. jak se pak dovídám od jednoho machra, kterého mi doporučil výrobce diagnostiky pro škodovky, který mi přehrál celou řídící jednotku, tak tahle závada je další typická pro škodovky a skutečně ji většina servisů řeší kompletní výměnou. Prý i v Mladé Boleslavi si s tím půl roku nevěděli rady, pak vymysleli nějaký program na nastavení klapky, který pomůže, když není i řídící jednotka v pr*eli.

To je jen několik málo závadd, co mne zrovna napadlo.

Nepočítám kolikátou výměnu výfuku (nyní již levnější neoriginál zn. Tyll), brzdových destiček a brzdových bubnů, výměny oleje a filtrů, stěračů, vlivem celodenního svícení praskající žárovky i uvnitř vozu (přístroje, tlačítka) …

No, představoval jsem si, že auto bude hlavně na ježdění, nikoliv abych živil servisy. Podobné závady (a co mne jich ještě nepotkalo …) slyším ve frontě u příjmu zakázek v kterémkoliv servisu, i někteří mechanici nedrží ústa a krok a přiznají, že poruchy jsou obvyklé.

Už nikdy více značku Škoda!

S tímhle přístupem bude každý auto drahý :)
Třeba vyšší otáčky při volnoběhu bych pár měsíců klidně nechal, třeba se to usadí samo. Spotřeba tolik nestoupne, abych dal 2× 720 + 3000 za dianostiku. Navíc starý auta se vozej do levných servisů kde si 720 řekne za 2 hodiny práce. A třeba je problém v lambda sondě.
U toho ventilátoru je možná prodřenej kablík a při vlhkosti se spojí s něčím co nemá, chtělo to nechat natáhnout novej drát. Možná je problém spíš v servisech než tom autě.

Prosím cenzora, aby nezasahoval. Je to dost poučné a možná se dozvím, co jsem se ještě jinde nedozvěděl.

Na vysvětlenou: neznačkový diagnostický servis účtuje 720 kč za započetí zakázky diagnostikou vozu – má to v ceníku, další práci účtuje 350 kč na hodinu, tedy polovinu toho, co značkový servis. Pokud možná dělá složitější diagnostiku na dražších vozech, tak tam těch 720 kč je možná adekvátních, u 5minutové operace to považuji za zlodějnu. Problém u těhle závad je, že nevíte, jak dlouho se budou „zkoumat“. pokud to značkový servis zvládne z 2 hoďky a neznačkový za 6 hodin, vychází levnějši onen značkový, původně dražší. Ne všechny úkony mají servisy znormovány – výměnu brzdových destiček či oleje ano, takovéto laborování ne.
Lambda sonda pracovala na diagnostickém počítači OK, pracuje v takových výkyvech a tak to má být. Kdyby pracovala chybně, tak údajně se to někam zapíše jako závada, ale takováto závada v paměti zapsána nebyla. Ještě jsem někde slyšel či četl o čidlech vzduchu a vody, že chvilku pracují správně a pak ne, dávají řídící jednotce nesprávné údaje a ta to pak vyhodnotí špatně a dává pokyn škrtící klapce ke zvýšení otáček. Četl jsem i o tom, že stačí vyndat na chvíli pojistku řídící jednotky nebo odpojit baterii na 24 hodin, paměť se vymaže a je to OK. Případně že si to po 500 – 2000 km sedne samo. Vyzkoušeno, nic z toho nepomohlo. K oné spotřebě: „tolik nestoupne“ – ale stoupne, na nádrž cca 42 l natočím cca 400 km. Navíc když se vám zvýší samovolně volnoběžné otáčky, když brzdíte motorem někde s kopce, nyní v zimě na náledí nebo ve šlichtě je to velice nepříjemné až nebezpečné.
K ventilátoru kus nové kabeláže natahovali (vypálené konektory s konečky kabelů), vždy mi vrací vyměněné díly, na kabeláži je nová izolačka. Ale vždycky se vypálí onen odpor. Taková krabička s nějakou pružinkou

Pro příspěvek 17.2.2010 17:43: mě se to začalo vesměs sypat po uplynutí záruky. Možná by stálo za to auta ve vývoji opravdu testovat na výdrž, nevěřím, že komponenty ve vývoji a ve zkouškách bez problémů vydrží vše a ze sériové výroby ne, zvláště když o některých závadách čtete jako o typických. Zde pak není ve vývoji nebo ve vlastní výrobě něco v pořádku. A občas odebrat nějaký to auto ze sériové produkce a to taky dlouhodobě testovat. nebo to nevydávat za kvalitní značku a stanovit podle toho cenu. Nedovedu si představit, že by takhle v domácnosti vypadávala TV, pračka, sporák, mikrovlnka … Vše se nedá nasimulovat nějakými zrychlenými testy.
Jde o to, že náhradní díly i práce jsou u škodovek drahé, ale přesto levnější než u zahraničních značek. Jak jsem uváděl, známí a kolegové šli po ojetinách do nového – to co já zažil na jednom voze, tak oni neměli na jednom kuse, ale na několika, ale ceny oprav byly vyšší u zahraničních značek, a to i v neznačkových servisech.
Možná mi poradíte, že bych měl chodit pěšky, což taky dělám, do práce jezdím vlakem, ale to auto je prostě občas nenahraditelné nebo se od 2 cestujích osob výše vyplatí oproti hromadné dopravě – viz článek p. Chvátala Jezdit s vlaky Českých drah je jako loterie. Nikdy nevíte, co přijede (http://www.mesec.cz/clanky/jezdit-s-vlaky-ceskych-drah-je-jako-loterie/) a následná diskuze.

Proto jsem reagoval, když nastala nějaká nenadálá porucha, člověk u sebe nemá hotovost, tak mu platba kartou přijde vhod. A samozřejmě mu není příjemné, aby ještě platil za to, že platí kartou nelevný servisní zásah.

Když tu tak poslouchám (resp. čtu) ty vaše nářky, tak v čem je rozdíl mezi tím, když si člověk koupí levnou ojetinu, která se furt sype a cpe do ní prachy (což jste o kus výš odmítl) a tím, když si koupíte nový vrak, kterej se furt sype a cpou se do něj prachy (což je přesně to, co děláte)?

No tak já nemám s podobnýma akcema moc pozitivní zkušenosti. Ale když to někomu vyhovuje, proč ne.

Ano, nepíši, že to rozdám, prostě za takto nakoupené zboží zinkasuji peníze, které jsou na účtence. Každý předem řekne, kolik čeho chce, a když to mají, tak to koupím. Příště zase někdo jiný koupí nám. Nikdy s tím nebyly problémy. A jelikož předem nevím, zda ony řízky za stovku budou či nebudou, proč bych měl s sebou vláčet tisícovku? Karta to řeší. A pokladní, když se při vracení hotovosti zmýlí ve svůlj neprospěch, tak to zacvaká ze svého, když se zmýlí ve svůj prospěch, tak ji to bez náhrady či nějakého možného vzájemného zápočtu + / – seberou. Takže i ta pokladní je radši, když lidé neplatí penězi.
Horší je to někdy s oním válečným přídělovým systém, o kterém se píše jinde. Ale třeba takový Globus, který u některých položek v letáku uvádí omezený odběr, ještě nikdy neodebral zákazníkovi nadlimitní množství. Dokonce tuhle jeden známý včelař kupoval zlevněný cukr v Globusu a respektoval omezení 10 kg na nákup. Tak se otočil a jel znovu pro 10 kg (takhle vám to doporučí jet znovu třeba v Kauflandu nebo v Penny). Když ho zmerčil personál, tak proč to prý vozí po troškách, ať to kouká nabrat všechno naráz, že oni z toho vědu nedělají a že mu klidně vzadu na rampě hodí na auto celou paletu. Tak bez problémů nakoupil metrák a půl na jeden zátah – nevím, jestli i na jeden košík, ale to množství mu bez problémů prodali. A tuhle jsem zase viděl, jak vietnamci brali 2 vozíky Studentské pečetě v akci – a taky jim to prodali bez problémů a ona čokoláda byla bez problémů až do konce akce. Co mne ale někdy šokuje, hlavně v Kauflandu (proto tam nerad chodím a jeho návštěvy omezuji i z důvodu, že stále něco, co by mít měli, nemají), jak vesničani v šusťákách dělají nákup pro celou dědinu, nákup z košíku roztřídí na jednotlivé rodiny, co rodina, to extra účtenka, extra platba, do toho něco nezváženého. Zatímco u vedlejších kas jsou odbaveni zákazníci dávno po nás, my čekáme. Bohužel, předem nikdo neodhadne, že tihle a tihle zákaznící budou nákup rozdělovat. Ale ty šusťáky mají dost vypovídající schopnost, a koš naplněný k prasknutí taky. Chápu, že i ti chtějí ušetřit, ceny na vesnicích jsou mnohdy jednou takové než jinde a ono dát za potraviny měsíčně např. 4 nebo 10 tisíc každý běžný obyvatel pocítí a proto jimi neopovrhuji, jen se zmiňuji o jejich praktikách…
Nesouvisí to sice s poplatkem za platbu kartou, ale podávám to jako vysvětlení.

K tomu, co jste napsal v závěru, tedy k tzv. praktikám „vesničanů“, mám jednu připomínku. Sice nevím, zda právě šusťáky jsou signifikantní, ale bohužel, v mnoha případech to nejde. A je dobře, že se najdou lidé, kteří jsou ochotni projít ulici, kde bydlí staří lidé, sepíšou si jejich potřeby a požadavky a zboží jim obětavě přivezou vlastním autem. Já osobně mám baráček na vesnici, resp. v takové osadě, kde většina obyvatel je starších 70 let. Nedělá mi problém, aby mi přes týden nechali ve schránce lísteček, co potřebují, načež v sobotu zajedu a věci jim koupím. Bohužel, není nikde v okolí obchod, kde by za hyper-supermarketové ceny bylo možno dát seznam věci, které potřebuji mít roztříděné do jednotlivých tašek či sáčků s paragony k jednotlivým nákupům s tím, že bych si přijel pro takto připravené zboží a zaplatil celou cenu. Ono je těžké těm starým lidem z jednoho paragonu říkat co je jejich a co jejich není. Takže to řeším přesně tak, jak popisujete: Nákup pro paní xy s paragonem, pak nákup pro pana zž s paragonem atd. Vím, je to hrozné pro další zákazníky, ale jinak to nejde. Snad by takovou službu mohly jednotlivé hyper-supermarkety zavést, ale určitě by to nemohlo být zadarmo, takže by se celý nákup zase prodražil.

Nenapadal jsem, že někdo kupuje celé vesnici, ale že ten nákup rozděluje a platí na několikrát. Ostatně, u řady zboží prodávaného na příděl, při pokusu nákup rozdělit tak, abych mohl koupit nadpřídělové množství, to bylo pokladní znemožněno – jedině jet do krámu znova vchodem, nabrat přídělové množství, zaplatit a pokud ještě nemám požadované množství, tak do prodejny ještě znovu …
Jak jsem uváděl v jiném příspěvku, kupuji nám, rodičům a tchyni a necítím potřebu zdržovat zákazníky za mnou rozdělováním nákupu. Z jedné účtenky se jednotlivým odběratelům, kterým je přes 70, výše útraty bez problémů zjistí. I pokud nákup na placení rozdělíte, tak co jsem si všiml, tak ho pak stejně dávají do jednoho vozíku, kde se smíchá mouka za 4,50 a za 4,90 a mléko za 10,90 s tím za 11,90. Většina z toho není pro laika na účtence rozlišitelná, někteří prodejci používají před zbožím kód dodavatele, jiní ne, takže pokud na účtence máte položku mléko 1,5 %, tak nerozlišíte, jestli je to za 10,90 nebo to za 11,90. Tudíž bych chápal, že k rozlišení nákupu nestačí 5 účtenek, ale taky 5 vozíků s následným roztříděním do 5 různých koutů v kufru / zavazadelníku auta, aby se to zkrátka nepomíchalo. Pak by šlo také uplatnil jakési haléřové vyrovnání, tzn. že mi dají (maximálně) bůra za dovoz a nebudu řešit, zda je to mouka za 4,50 nebo za 4,90.
Jinak s Vámi souhlasím, že ceny na vesnických prodejnách se nedají s těmi městkými vůbec srovnat – viz můj příspěvek 16.2.2010 12:45 – rohlíky za 3,–. Pražáci takové ceny nechápou. A ono je fakt rozdíl, jestli za ty samé potraviny dám za měsíc 4 tisíce nebo 10 tisíc, o čemž se tady na Měšci psalo v článku Dá se ušetřit nakupováním z akčních letáků? (původní diskuze http://www.mesec.cz/diskuse/151/ přesměrována na nové fórum, kde však tolik příspěvků není http://diskuse.mesec.cz/index.php?topic=25. Pokud má nějaká vesnická prodejna akci, tak cena zboží v akci bývá zpravidla vyšší než běžná cena v HM/SM, takže když chytnete akci v HM/SM, a nemáte u sebe dostatek hotovosti, tak platba kartou to řeší. Případný výběr hotovosti z bankomatu cizí banky a následná platba za zboží vám může ušetřené peníze za zboží rychle změnit v nákup naopak značně dražší.

Tak chápu nářky nad tou felicií, na nákup pro celou vesnici její kufr opravdu nestačí.

Máš pravdu, ale to není k tématu článku, který je: Za platbu kartou mohou obchodníci nově požadovat poplatek, tedy dnes si obchodník může náklady za platbu připočítat, dříve to obcházel tím, že za platbu hotově dávali slevu. Ty ovšem nešetříš tím, že platíš buď hotově nebo kartou, ale tím, že kupuješ, když je zboží levné. Prostě, že je někdy nebo někde zboží levnější a v té době nebo tam je dobré ho koupit je snad obecně známý fakt. Ovšem s tématem hotovost nebo karta to nemá co dělat.

„Když karty nebrali, tak jsem buď nekoupil, když jsem s sebou netáhl peníze, nebo musel vyběhnout ven z prodejny, hledat bankomat, který mohl být mimo provoz nebo nepatřil spřátelené bance a já platil poplatky za výběr, a když jsem se vrátil s penězi, zboží již bylo vyprodané. Takhle s kartou tyhle obštrukce odpadají“ … no docela bych rekl ze to s tematem hotovost ci karta MA co delat…

Chtěl jsem jen nastínit, že s poplatkem za karetní transakci se dá koupit levněji než jinde bez poplatku. Proto si lze vybrat zda budu platit kartou levné zboží, platit kartou drahé zboží, platit hotově levné zboží, platit hotově drahé zboží. Pomíjím platbu předem, kdy obchodníci mohou dát slevu (nebo dají slevu až od určitého obratu za měsíc / kvartál / rok), ale to se spíš týká velkoobchodu a nedovedu si představit, že v SM/HM nahlásím, že v úterý si budu kupovat 20 dkg salámu a 20 rohlíky,obojí předem zaplatím a až obchodníkovi dorazí na účet, ten mě formou placené SMS eno e-mailu vyzve v pátek k odběru zboží se slevou za platbu předem.

To je jeden o voze. Prostě obchodník nedostane všechno co mu zákazník kartou zaplatil, ale pár procent se ztratí po cestě a dnes mu zákon dovoluje si ty náklady připočítat. Jestliže si spočítá, že se mu i tak vyplatí to nedělat, tak ano o tom je obchod a vůbec hospodaření. Ovšem když se mu vyplatí rozdělit se o poplatek za platbu kartou se zákazníkem proč ne. Jinak neplatit poplatek, ale nedostat slevu vyjde nastejno, rozdíl je jen psychologický, takže podle mne většina obchodníků bude postupovat jako doposud, že poplatek za kartu nebude připočítávat, ale u platby hotově ho odpočítá, i když kdo ví?

Měli by dávat slevu na platbu hotovostí, to kartáči nebudou mít pocit že dostali pokutu, jen že nedostali slevu :)

„Prostě přijdu do krámu a když mně tam nic nezaujme, tak nic nekoupím“ – už chápu ty davy, choděj do obchodu jako na procházku a koupěj jen když je něco zaujme. Já do obchodu jdu vždycky pro něco konkrétního co potřebuju koupit.

Tak třeba když jsem si zařizoval byt, tak jsem chodil po prodejnách nábytku i půl roku, než jsem našel, co jsem potřeboval a líbilo se mi to. A nosit po kapsách půl roku několik desítek tisíc, co kdybych náhodou něco našel, to se mi opravdu nechtělo.

Chvílemi mi ta diskuze připadá, že někdo chce platit kartou, ať to stojí co to stojí. Ani já, když jsem si pořizoval tu pračku a ledničku jsem nechodil po obchodech s kapsou plnou bankovek. Když mně ale obchodník u kterého jsem si vybral nabídl možnost slevy při platbě hotovostí, tak jsem si to vyhodnotil, že je to pro mě výhodné a pro něj asi také, jinak by to nedělal. Samozřejmě, že pokladní supermarketu nemá možnost vyjednávat o ceně a způsobu platby, ale u dražších věcí, které nekupuji každý den, se to vyplatí. A jestliže vyhodnotím, že sleva za cenu vybírat z bankomatu (třeba i opakovaně) nebo dokonce jít na přepážku, schraňovat hotovost, přenášet ji se mi nevyplatí, tak zaplatím kartou a je to.

Je vidět, že nevaříš pro rodinu. Já jdu do krámu nejen pro zboží, ale i pro inspiraci. V krámu potkám cosi, co mne zaujme, třeba jsme to dlouho neměli nebo to má pro mne zajímavou cenu. Dokoupím ostatní potřebné a večer se dlábenec uvaří. Takto třeba kupuju jogurty, občas sýry a jiné. Ne jednu značku, ale to, co je třeba momentálně v akci (přičemž nekoupím některé, i kdyby byly zlevněné na 0,10 Kč, protože jsou to nepoživatelné hnusy). Některé akce mi třeba dávají možnost ochutnat to, co bych jinak nekoupila, protože je to dosti drahé.
Jak si jednou povzdechl můj příbuzný nad jejich babičkou: „to je hrozný, naše babička snad vaří jen podle slev“.