Jsem v podstatě rád, že ty pravidla účtování přirážek uvolnili. To, že se karty v některých oblastech prakticky nepřijímají (např. u nákupu HW), je normální. A tohle umožní každýmu obchodníkovi nabídnout řešení na míru: buď to nechá být, nebo bude platba kartou luxusem na příplatek a nebo naopak nabídne slevu za platbu cash (což občas v praxi taky funguje). Jinak už klasicky je příčinou problémů nenažranost bank: kdyby se jednalo o rozumný poplatek za platbu kartou, asi by to nikdo neřešit. Nějáká 3%, tj. při věci za 15 tisíc už 450,– Kč, už bolí.
600 Kč klidně bez problémů „proděláte“ tím, že nakoupíte u dražšího obchodníka. U 30titisícového zboží nebude rozdíl mezi jednotlivými obchody 2–5 tisíc problém , a možná i u internetových prodejců… Takže klidně můžete nakoupit dráž cash, a levněji kartou (a zrovna tak naopak) – chce to prostě porovnávat nabídky jednotlivých prodejců, ne bezhlavě koupit v prvním obchodě, jehož reklama říká, že je vždy nejlevnější. Lhát se zde totiž může a nikdo za to není nijak postihován. Bohužel.
Sám jsem nedávno hledal mobil – ceny byly od 3200 do 5000 (nepočítám šedé dovozy, kde cena začínala tuším od 2300), a u příslušentsví (pouzdro, záložní nabíječka do práce, folie na display …) byl rozdíl v cenách i 100 % – jednalo se o identické zboží – stejný výrobce, stejný kód.
Ještě jsem zapomenul – u nás třeba OKay má u vchodu obrovskou tabuli, jak je levný, a následuje výčet modelů a porovnání s cenami v ElectroWorldu. Ano, vybrané věci jsou třeba o tisícovku levnější. Ale nesháním-li zrovna onen typ, ale něco podobného, tak to něco podobného může mít zase klidně dražší OKay a ElectroWorld lacinější. Kdysi jsem si dal tu práci a vybral asi 5 položek z tabule u Okay. Byly skutečně levnější než jinde. Ale vybral jsem si i další zboží, na tabuli neuvedené, a ouha, ty zase byly o mnoho levnější jinde. Takže opravdu vybírat a vybírat a porovnávat a porovnávat.
Odvádíš pozornost někam jinam. Prostě mohu-li ušetřit pár stovek způsobem platby, tak to nelze odbýt tím, že jinde to může být levnější vlastní cenou, to pak nemá cenu diskutovat. Nabídne-li mi obchodník slevu, když budu platit hotově a když uznám, že se mi to nevyplatí (vybírat hotovost, riskovat při přenášení ztrátu apod.), tak to neberu, proč ne? Uvádět jako příklad rohlíky nebo kuřecí řízky (viz níže) je možné, ale má osobní zkušenost – lednička + pračka dohromady přes 20.000 Kč zboží jsem si vybral, domluvil dovoz (byl „zdarma“) a vytáhl kartu, bylo mi řečeno, když zaplatím hotově dostanu 3% slevu a mohu zaplatit až řidiči. Já jsem to vzal.
Pozornost rozhodně neodvádím, jen diskutuji.
Já jen že když si vyberu konkrétní zboží, tak vybírám i konkrétního prodejce dle ceny. Jak píšu jinde, není problém u 30titisícové útraty rozdíl v ceně 2000 – 5000 Kč. Někdo ušetří 6 stovek za nákup ledničky, někdo za nákup kuřecích, nekřehčených řízků. Jen ty řízky kupuji třeba 10 x do roka a tu ledničku 1× za 10 let … Nechytejte mne prosím za slovo, když někdo si ledničku koupí třeba už po 5ti letech, ale koupí si ji hlavně proto, že už ty novější nevydrží to co vydržely ty starší.
Určitě nebudu kupovat zboží, které je sice po platbě v hotovosti levnější dejme tomu o 2 %, když jinde mi to samé dají levněji o 5 – 10 %, a to i při platbě kartou. Ale musím porovnávat.
Ze zkušenosti ještě vím, že obchodník vám prodá se slevou nějaký ležák, výběhový typ, to samé v letákových akcích velkých řetězců. Co jsem třeba uváděl – sháňku mobilu. Občas jsem někde natrefil na Nokii 6300, která už je výběhová. Proč bych si ji měl kupovat se slevou, ale za stejné peníze, za jaké si jinde pořídím novou 6303 s foťákem o 1 megapixel navíc a standardním sluchátkovým konektorem, abych si pak nemusel kupovat extra nokiácká sluchátka. Nejsem fajnšmekr na mobily, nepotřebuji poslední, nejvybavenější a nejdražší mobil, ale nebudu si kupovat 120ku. Když jsem sháněl mrazák, všude v kamenných obchodech měli minulou generaci, byť se slevou. Na internetu měli poslední řadu, za cenu hluboko pod tím, co nabízely kamenné prodejny za starší zboží. Na otázku, zda na toto staré zboží nemají nějakou slevu, obchodníci jen říkali, že zboží už ve slevě je. Známí si kupovali „výhodně“ LCD TV, bez nějakého detailního průzkumu, spolehli se na „odbornost“ prodejce. Obrovská sleva – cca 2 tisíce, dovoz zdarma. Jenže ta TV má kontrast 1:10000, nemá MPEG4 a jiné „detaily“. Ano, někomu stále k ježdění 120ka stačí… Když jsem si ten model zapsal a pak dal do porovnávače, tak ho nabízejí střídavě snad všichni prodejci – dovozce asi potřebuje vyprodat sklady, aby to nemusel zadarmo rozdávat na charitu…
To je všechno hezké a pravda, ale skutečně je to o něčem jiném než téma článku. Prostě obchodník má určité náklady s prací s hotovými penězi (počítání, uschovávání, přepravování) a s kartou (pronájem terminálu, ale především poplatky). A je jen na něm jak si to spočítá a jestliže uzná, že rozdíl je natolik podstatný, že se vyplatí to promítnout do ceny a nabídne zákazníkovi slevu nebo naopak. přirážku za určitý typ platby, tak o tom prostě obchod je a od toho je volná tvorba cen. A novinka je v tom, že dříve mohl nabídnou jen slevu, dnes si může naúčtovat i přirážku. A jestliže já budu z důvodu nižší ceny tahat sebou hotovost, nebo za pohodlí platit kartou si připlatím, nebo půjdu jinam, kde přirážku nedávají je zase můj problém.
xf Mám pocit, že jsi snad moje příspěvky nečetl. Já jsem opakoval, že jak si to obchodník vypočítá, takové to má a co se mu vyplatí je jeho problém. Pro mě jako pro zákazníka je pohodlnější platit kartou, ovšem když mně obchodník za platbu hotovostí něco nabídne, tak to zvážím. A naopak jsem proti jakýmkoli obecným odsudkům předem, typu: obchodník, který zavede poplatek za kartu, je pro mě mrtvý. Já se rozhoduji případ od případu, např. je-li cena + poplatek u jednoho méně než cena bez poplatku u druhého, tak kupuji u prvního přestože má poplatek.
Ale já ti rozumím. Zkrátka ty to koupíš za 200 s nápisem sleva. Ale za 100 s nápisem + 3% příplatek je to pro tebe drahé.
Nicméně podstata je jinde: není pravdivá tvá představa, že platba kartou je pro obchodníka výhodnější – protože sám obchodník dává přednot hotovosti.
Co na tom chceš okecávat?
Já platím, kartou. Je lehčí a pojištěná. Narozdíl od cash. Ale zase utratím víc. Když budu mít hotovost, tak aspoň tolik neutratím, protože velké částky z důvodu bezpečnosti nosit nebudu, a obchodník přijde o víc, než 3% . A když to udělá většina kartařů, tak poplatky za odvod hotovosti, pracovníci, co ji budou odvádět ( bude jich muset bejt mnohem víc). Drobné, tuším, že je 4% za příjem drobných v bance, a těch drobných bude určitě taky víc, třídění a sáčkování. Stroje vše neumí. To je druhej důvod, proč do toho šel Kaufland. Jinak v dnešní době se z terminálů dostanou k prodejci peníze do 3 pracovních dnů a tyhle všechny starosti mu odpadaj. Záleží jen na něm, kdy dodá podklady ( Stvrzenku) do banky, k vyrovnání transakce. A za to samozřejmě platí, jako za každou jinou službu, ale když si spočtete skryté náklady, tak v podstatě ještě vydělá.
Jenže Kaufland rozhodně neplatí 3 %, odhaduji to tak kolem 1 %. A o tom to je – o ceně. V poskytování terminálů je u nás spíše oligopol, než konkurence. Obchodníci se ani nemůžou spojit proti bankám, aby si vydupali lepší podmínky (bo by šlo o kartel). Naproti tomu, když by přeúčtovávali náklady zákazníkům, ti by zprostředkovaně tlačili na banky a tím by se uvolnila možnost ke snížení poplatků a tedy cen zboží.
Řešení bych viděl v Německu a Rakousku a jejich „trucstandardu“ EC karet.
Nu a dnes uz ALZA zavedla poplatek za platbu kartou. Logicky. Kdyz je v prumeru u HW marze 3% a bance dam 1,5 a vice tak obchodnik prijde o polovinu zisku. To ze jsou "ceske" banky (ono jich moc ceskych neni a vydelane penize na poplatcich vyvadeji do zahranici a tak nas cechy pumpuji) je bohuzel vec druha a je treba si ji uvedomit. Kolik platite na poplatcich bance? Bezne v zapadni casti EU banka si nedovoli uctovat nic. Nebot proboha zije s penez, ktere u ni mate!!!
Asi je to možná mimo, ale když může německá žitavská Volksbank nabízet platební terminál a poplatek při použití karty Maestro je jen 0,10 eur, takže něco okolo 2,60 českých, je asi někde u našich bank chyba, ne? http://www.vr-bank-zittau.cz/inhalt/cz-firmenkunden-vhodynmeckhoplatebnhokaretnhoterminlu.html
Nejsem odborník, ale podle mě by stačilo mít terminál zahraniční banky, když umí nabídnout nižší provize. A EU přece smývá hranice, nebo ne? Asi tam bude problém s převodem kurzů Kč → euro a opačně, ale to už se snad dá nějak doladit.
To je pravděpodobně dočasná situace – MasterCard se soudí s Evropskou komisí, která považuje pevně stanovenou mezistátní „interchange fee“ (mezibankovní poplatek za platbu kartou) za kartelovou dohodu.
Momentálně, aby mohl MasterCard fungovat v EU, je mezistátní sazba _nula_. Mezibankovní sazba v rámci ČR je pro Maestro od 1.1%.
Takže u českých bank chyba není, ony podobné ceny nabídnout samy nemohou – leda prostřednictvím nějaké zahraniční pobočky.
Podrobnosti: http://www.mastercard.com/us/merchant/support/interchange_fees.html http://www.mastercard.com/us/company/en/whatwedo/interchange/Country.html
Presne tak. Naklady na zuctovani transakce jsou fixni bez ohledu na castku. Proc tedy neni fixni i poplatek? Klidne at nastavi poplatek na urovni poplatku za vyber z bankomatu (i ciziho) ale vyzadovat procenta z transakce je zhovadilost (rec je o karetnich spolecnostech). Fixni poplatek by eliminoval sam od sebe platby nizkych castek kartou a naopak u vyssich by nijak nevadil.
Nemluve uz vubec o tom, ze ty poplatky jsou brutalne nadsazene. Jinak by totiz banky nemohly nabizet vraceni urciteho procenta zakaznikovi pri nakupu kartou.
Á, co ti chudáci obchodníci, co sami nabízí 10% slevy při platbě hotovosti,jak to , že mají tak malé marže, když si mohou dovolit 10% slevu, ale 3% za kartu je "strašně " bolí ? Ono nenažranost bank kontra nenažranost obchodníků nám může být šuma fuk, když zloděj okrádá zloděje, tak proč se rozčilovat ?
je pro mě mrtvý obchodník. Příklad, o kterém se zmiňuje článek, tedy zavedení možnosti platit kartou v některých řetězcích po usilovném bránění se (Kaufland, Lidl atd..), je signifikantní. Do uvedených prodejen jsem také začal chodit až tehdy, když přišli na to, že jinudy cesta nevede. A teď si chrochtají. Ono to má logiku. Když nemohu platit kartou, tak pořád koukám do košíku, abych nepřešvihl to, co mám v peněžence. Takže příště už do takové prodejny nejdu, omezuje totiž moji svobodu. A z poplatků bych tedy strach neměl, oni si do dobře rozmyslí. Obdobná možnost je v celé řadě států, ale ještě jsem se s nějakým poplatkem za použití karty u obchodníka nesetkal. Samozřejmě, možná má někdo jiné zkušenosti.
obávám se, že Černého Petra bude stejně držet obchodník:
Platby kartou, které mu Banka účtuje „za trest“- pokud je převede okatě na zákazníka, ten přejde na hotovost (z principu) a ve finále to stejně Bance zacvaká – manipulace, počítání, převoz, ochrana a příjem hotovosti v bance............rozumný kšeftman si pravděpodobně odplivne a ty vícenáklady nechá rozpuštěné ve zboží a zákazníkovi (kartovému i hotovostnímu) přidá úsměv.
Záleží na typu a umístění obchodu. Znám lidi, co nemají platební kartu a nechtějí ji, nebo ji mají a z principu nepoužívají (jde i o vysokoškolsky vzdělané lidi s trvalým zaměstnáním), platí raději hotově. Pokud jich bude k obchodníkovi, třeba na vesnici, chodit dost, bez přijímání karet se obejde.
Ano, souhlasím, taky jsem do zmiňovaných obchodů chodil minimálně, protože nemám ve zvyku u sebe nosit peníze. A abych s sebou nesl do obchodu třeba 2 tisíce na nákup zboží, které pak nemají? Co s těmi penězi? Tahat ekonomiku z krize koupením něčeho jiného, co jsem původně nechtěl? Tahat je s sebou 14 dní, až bude zase příležitost je někde utratit? Nebo běžet zpátky do banky či ATM a tam je vložit zase na účet? Nic takového, platební karta to řeší. Peníze leží na účtu a až bude příležitost tak se utratí právě prostřednictvím PK.
Nyní ovšem do nejen těchto 2 zmiňovaných obchodů začínám opět chodit minimálně, a to z důvodu nasra*osti, že nabízené zboží nemají nebo se jej snaží prodávat přídělovým systém jak za války (tuhle jsem chtěl koupit karton mléka a aby pokladní nemusela vyndávat kvůli čárkovému kódu 1 krabici z kartonu, tak vezmu ještě jednu krabici navíc – dělám to tak třeba i s balenými nápoji. Tu jednu krabičku mléka mi neprodala! Žádné upozornění, že obchod praktikuje přídělový systém, jsem nikde nezaregistroval. Chápu, že by nějaká ochrana před Makristy být měla, ale ne takovýmito potupnými restrikcemi (třeba až od 50 – 100 ks balení dle povahy zboží – karton mléka při jeho trvanlivosti není problém v rodině za týden spotřebovat, takže i já jako nepodnikatel jsem schopen koupit 50 l do zásoby, když mám v zavazadelníku auta místo – soudruzi výzkumíci z Boleslavi pozapoměli u „rodinných“ automobilů typu Favorit, Felicia, Fabia na odpovídající kufr). Jó, úspěchy přetrženého hospodářství. A to s. Topolánek lidi vyzývá, aby kupovali, že nás to dostane z krize, kterou ovšem kdysi plně popřel, že nás se přece krize netýká …
Mimochodem, v mnohem zaostalejším Polsku bral Kaufland i Lidl karty dávno dávno před tím, že se k tomu odhodlali i u nás.
Horší bude, až se na poplatcích nekartelově domluví všichni obchodníci, pak nebude mít občan na výběr. Jestli bude stát věc dejme tomu stovku a u jiného obchodníka jen 99,90, tak to nepovažuji za konkurenci. Různá cena při platbě cash / kartou se dá dle mého uplatnit při nákupu 1–2 věcí, zpravidla dražších (mrazák za 15 990 cash / 16 490 plat. karta, ale asi ne při větším nákupu „drobností“ v HM (tady by pak museli mít na cenovkách dvě ceny – jednu při platbě hotovostí a druhou při platbě kartou – rohlík 2,90 cash / 2,96 karta. Před začnutím snímání cen přes čárkovévé kódy bych pokladní nahlásil svůj úmysl platit platební kartou, při odsouhlasení platby kartou by pokladní zajásala „kartové centrum České spořitelny nefunguje“, je třeba platit hotově, takže storno nákupu, celý nákup opět na pás a nové snímání, tentokrát pro platbu hotově. A jelikož nemám hotovost na celý nákup, zjišťuji, že ani blízký ATM České spořitelny nefunguje, musím část nákupu stornovat zcela. Ne, doufám, že k extra účtování poplatků za platbu kartou nedojde, aspoň u velkých obchodníků. Ti spíše mohou poplatky od bank přenést do všech cen a pro všechny bez rozdílu a pak budou samozřejmě nakupovat dráže i ti, co kartu nepoužívají.
V článku se sice píše o cca 2 % poplatku, ale někde jsem slyšel či četl, že část poplatku je fixní, takže při koupi jednoho rohlíku za 2,90 by poplatek bance při platbě PK nečinil 0,058 Kč, nýbrž více. Proto vám také řada obchodníků (hlavně soukromíků-živnostníků) odmítne prodat malý nákup přes kartu, i když jim to obchodní podmínky zakazují.
Dvojí ceny existují i tak, a nemusím platit kartou. V nás máme cukrárnu, kde jsou na cenovkách dvojí ceny: jedny – to když si zboží sníte uvnitř, a druhé – když si zboží odnášíte zabalené sebou. Důvodem je rozdílná DPH pro plátce daně, jedno z toho je holt služba. Lidi z toho mají srandu a povyražení, páč tahle cukrárna je jedna z mála, co se stala plátcem DPH (ostatní jsou neplátci). Ale nad pultem visí cedule jak vrata, že šéf rád vysvětlí, kde je problém…
Někteří z těch mých známých, co nepoužívají platební kartu, kupují dražší věci v internetových obchodech (nebo online sekcích velkých obchodů) a platí při převzetí (osobním, dobírkou), takže se vyhnou nebezpečí, že v obchodě zboží nebude. :-)
Nepřirozeně dlouho trvanlivé potraviny, jako je například UHT mléko, nebývají zrovna nejlepší. Rychle kazící se potraviny nakupujeme v menším množství v obchodech poblíž bytu i několikrát týdně (chleba z menší pekárny asi dvakrát týdně, (plastovou) láhev netrvanlivého mléka asi jednou týdně, podobně jogurty, zeleninu…). Protože nemáme auto, bydlíme poblíž centra Prahy a všude je MHD a placené parkování, nemám zkušenosti s nákupem 50 litrů mléka naráz. Dvě láhve dostanu bez problémů, ale většinou kupuji jen tu jednu. :-)
Různý způsob platby za zboží podle množství se dá ve větších samoobsluhách řešit zvláštní pokladnou pro omezený počet kusů zboží (např. do 5 ks), která nepřijímá patební karty (mělo by být výrazné upozornění). České obchody tuto možnost používájí málo. Další a asi perspektivní možností jsou samoobslužné pokladny, které třeba mají některé samoobsluhy v Británii (a asi i dalších zemích).
V Praze rozhodně nežiji.. Včera jsem si kupoval rohlíky, byly za 3,–. Dnes jsem kupoval v Normě za 6,90 a k tomu za 0,90. Ten byl odporný, průmyslový, ani jsem ho nedojedl.
Dovedete si představit větší týdenní nákup pro rodinu s děckem, pro rodiče a manželčinu tchyni? Nevím, nekupujeme pitomosti ani se nepřežíráme. Naopak, když kouknu do nákupních vozíků jiných rodin, tak se cítím až „trapně“, že náš koš nepřetéká chipsy, žrádlem a stelivem pro kočky či psy ani kvantem lahváčů v PETkách.
Radit pro koupi vozu nepotřebuji, před 10ti lety byla trochu jiná situace. Filcka stála přes 300, mohl jsem se rozhodnout, zda za ty peníze chci spartánské, ale dlouhé holátko nebo „luxusně“ vybavenou (silnější motor, ostřikovače světlometů, osvětlený zavazadelník, DO s centrálem a aby se vnitřní osvětlení rozžalo i při otevření zadních dveří) krátkou verzi. Rozhodl jsem se jak jsem se rozhodl, dnes už si v žádném případě škodovku (jakoukoliv) kupovat nebudu, to jen na vysvětlenou, aby mne tady zase někdo nenařkl, že odvádím na jiné téma.
Vy máte v autě „zavazadelník“?
http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=zavazadeln%EDk
Navíc soudruzi z Mladé Boleslavi pravděpodobně počítají s tím, když člověk potřebuje auto s velkým kufrem, tak má dostatek inteligence na to, aby si koupil auto s velkým kufrem.
Nevím, zavazadelník se běžně v auto terminologii používal, pod kufrem si představím zavazadlo, i když ještě před zavazadelníkem se pojem kufr taky používal. Ale kdo asi chce, příspěvku porozumí.
Napadlo vás, že potřebuju-li auto s větším kufrem, že na něj nemusím chtít ty přemrštěné peníze obětovat? Combík od krátké verze se liší o cca 40 cm a v době mé koupě býval kombík o cca 40 tisíc dražší (porovnejte na tehdejší platy), což je na nekvalitní škodovku moc. Píšu na jiném místě, za 300 tisíc jsem si raději zvolil aspoň trochu vybavenou verzi, byť krátkou. A 400 –500 tisíc, co donedávna stály dlouhé a trochu vybavené škodovky, je příliš silná káva. Po poklesu cen v souvislosti s krizí aspoň vidíme, jak byla donedávna tuzemská výroba předražená. A nelze nezapomenout, jak nám do nástupu Octávií soudruzi výzkumníci z MB prezentovali Felicie, Fabie jako univerzální rodinný automobil. A pokud se podíváte na naše silnice, nemůžete nevidět, že spousta rodin si koupí z finančních důvodů malou Fabii, i když pro děti, sedačku, psa, týdenní nákup, tchyni a vybavení na chalupu by využili nějaké větší MPV či SUV, ale bohužel na hodnotnější nemají.
není zrovna moc dobré dělat z auta výkladní skříň – viz váš nákup na zadních sedačkách. Vidí-lí zloděj na sedačkách hodnotné zboží, taksi jej přivlastní. Vidí-li na sedačkách nehodnotné zboží, tuší, že v kufru /zavazadelníku/ máte něco hodnotnějšího a násilím se tam podívá. Osobní zkušenost před cca 12 lety, kdy tady ještě tak kriminalita nebujela jako dnes, Na radu zkušenějších vč. Policie už na sedačkách nenechávám ani mikinu, zatím to funguje.
Pokud jedete z obchodu přímo domů a už nikde nezastavujete, tak sedačky můžete použít. Ale my se stavíme třeba ještě někde jinde – třeba v hlavně potravinářském HM nemáte velký výběr elektroniky, stavebnin, hadrů – takže pro tyhle položky musíte zase do jiných obchodů a abych plánoval trasu předem podle toho, kde zaplním nejdřív kufr a pak i sedačky a přejížděl z jednoho místa na druhé, . . Nebo abych jezdil častějc … A skla, aby se auto pletlo s pohřením vozem, si zatmavovat taky nebudu.
Pytel cementu zrovna nekupuji, ale když bych ho koupit potřeboval, proč bych měl extra jet 20 km do stavebnin a pak extra synovi pro mikinu a pak ještě extra do HM na nákup ostatního? Nevidím ve Vašem příspěvku logiku, pokud ovšem rád trávíte život jen v autě nebo každého, kdo žije trochu jinak než Vy, potřebujete napadat, tak prosím …
Na mražený zboží mám v autě chlaďák na 12 V, pokud nemáte HM přímo u baráku, nemáte záruku, že 5 km nepojedete taky třeba 2 hoďky.
V žádném případě se nechci zastávat Škodovky, ale pokud jste socka a na auto s kufrem nemáte, tak nenadávejte na soudruhy ze Škodovky. Ti za to nemohou. Nabídli vám auto jak s kufrem, tak prakticky bez kufru a je jen na vašem rozhodnutí a stavu vaší peněženky, které si koupíte.
Navíc se mi zdá, že trpíte nějakým postižením a to zafixovaností na značku Škoda. Na trhu je víc značek a řekl bych, že spousta s podstatně lepším poměrem cena/výkon.
Ano, jsem na značku Škoda negativně naladěn. Poté, co mne několikrát vypekla, co jsem již do ní narval docela dost peněz. Podotýkám, že jsem měl v životě dvě, vždy první majitel, vždy pravidelně servisováno ve značkovém servisu a u té poslední, po zkušenostech a radách jiných i 2× zkouška neznačkového servisu; neznačkové jsou údajně aspoň stejně kvalitní a ještě levnější – no přesvědčil jsem se o pravém opaku. Jen jsme se shodli i v tom neznačkovém na tom, že tohle a tohle a tohle jsou bolestmi přímo tradičními.
Co se týče koupě ojetin ze západních šrotovišť, nejsem nadšencem pro tuto variantu. Někteří známí šli touto cestou a stálo je to dost peněz na nepředvídaných, ne právě levných opravách. Jen jak nyní frčí přetáčené tachometry … Nakonec šli stejně do nového, byť se zadlužením.
Ono se říká, že lze v rámci modelu chytnout dobrý, ale i špatný kousek. Ale když slyším a vidím, jak se zákazníci Škoda opraven kroutí při sdělení cen oprav a co vše se může na oné značce vys*at, tak se domnívám, že tahle značka na dnešní dobu zvládne zdárně leda tak výrobu koňských povozů, nikoliv však aut, byť to už nejsou legendární DODO 120ky. Někomu samozřejmě může připadat 5 – 20 tisíc ročně za opravy přijatelných, mne ne, rozhodně bych ekonomiku oživoval raději jinými výdaji. Když si přečtu různá diskuzní fóra o škodovkách, tak mi připadá, že tato značka opravdu chybně konstruuje díly a zajišťuje tak do budoucna práci servisům a dodavatelům náhradních dílů. Jiné značky stahují do servisů i pro závady, které neovlivňují bezpečnost, ale např. i spolehlivost, u Škodovek jsem toto nějak nezaregistroval. Jó, od známých vím, že občas vám při návštěvě servisu opraví něco tajně, aby nevznikla nějaká poplašná zpráva a lidé na značku nezanevřeli. Vám pak dají podepsat jen zakázku, za kterou platíte.
Na trhu je nyní opravdu více hodnotnějších značek, kde dostanete za obdobný či dokonce menší peníz hodnotnější značku, bohatší výbavu. Před 10ti lety byla i menší auta dražší než Felicie, pojištění na menší auta bylo dražší, no situace se díky krizi změnila a je jasné, že do Škodovky dnes mohou jít jen opravdu pobláznění fanatici.
Omlouvám se, že to nesouvisí s kartami, ale považuji za nutné předejit pozdějšímu možnému roztrpčení mnohých budoucích majitelů aut. Já byl tenkrát taky nažhavený na nové auto, které mělo dálkové ovládání centrálního zamykání, ani mi nevadilo, že mi prodejce v rámci předprodejního servisu naúčtoval k 300 tisícům mimo jiné i extra 2 litry! Ironu… Realita závad a nutných dalších výdajů mimo servisní pravidelné prohlídlky mi trochu otevřela oči a odradila mne od přesvědčení, že vše co je české (či německé) je kvalitní a že je třeba v každém případě kupovat vše české (či německé). Jsem vlastenec, ale ne za každou cenu.
5 – 20 tisíc ročně za opravy u starých aut je ok, tolik majitel novýho zaplatí na havarijním(u starýho za auto v hodnotě 50 tisíc pojistka nemá cenu). A po záruce jezdí na garančky jen člověk co má moc peněz. Já měl i kraksny jako š120(koupenou jako hodně starou), dalších několik aut koupených asi po 10ti letech provozu, najel jsem s každým něco málo přes 20 tisíc km ročně. Závady byly ložiska, klouby, zrezlej vejfuk, nikdy nic většího. S motorem, převodovkou, startérem, atd. se mi nikdy nic nestalo, tak jaký drahý opravy ?
U starých aut to chce při koupi koukat jen jestli nejsou zrezlý, na ničem jiném nezáleží.
Dobrý den,
rád bych se na tomto místě škodovek zastal. Z vlastní zkušenosti (já 10 let stará felicie, přítelkyně 9 let stará Fabie. Nemůžu si stěžovat, za servis tak max 2000 za rok. Předtím jsem měl 120, tam jsem si plno věcí dělal sám, to tohohle už se nehrabu – opraví to ale každej automechanik, náhradní díly bez problému.
Zvlášť felicie – pořizovací náklady byly 55 tisíc a počítám že ještě třeba 10 let vydrží, takže jezdim za pár korun. Když složím zadní sedačky, můžu vozit klidně i tvárnice na stavbu :) Viděl jsem felicii kombíka – nalítáno 350 tisíc kilometrů, měl jí jako služební auto truhlář co mi dělal doma skříně – nemohl si ji vynachválit, co všechno s tím odtahal a za provozní náklady skoro zadarmo…
Tak si počtěte, na jaké závady jsem si jen tak z patra vzpoměl – nyní lehce přes 100 tisíc km, 1. a jediný majitel, pravidelně servisováno ve značkovém servisu Škoda a asi 2–3× zkouška (negativní) na neznačkové opravny , je to ta poslední před nástupem Fábií:
zasekávající se zámek 5. dveří
prakticky ob zimu v těch největších mrazech výpadek ventilároru topení – oprava začínala na 200 stovkách, letošní (vlastně loňské) období mezi svátky vánočními už za 800, stále stejný díl – nějaký odpor.
pojebaná spínací skříňka (oboustranný klíč), nejde nastartovat ani otočit volantem (po vytažení klíčku zamknutý), stojím na zákazu zastavení u lékárny v úzké jednosměrce v centru města, nejde klasický odtah nebo vlečení, musí mne nakládat ramenem. Doprava na několik dlouhých minut zcela zablokována. Ještě že tamní Škoda servis měl i večerní provoz, tak jsem viděl mechanika, jak se vzteká, nemohl spínací skříňku oddělat, musel rozdělat celé řízení. Ta spínací skříňka se pak dala použít, ale bez zámku řízení. Když jsem mu říkal, jak se nejen u nás škodovky s úspěchem kradou, jak ve filmech zámek řízení lehkým škubnutím urve i ženská, a on se se nervuje s takovou „prkotinou“, tak se tomu hihňal. 1. část opravy už nevím kolik stála. Asistenční odtahová služba od pojišťovny (nebyla to Škoda assistanc) mi nabízela ten samý způsob zpojízdnění auta za 7 tisíc, ještě že jsem na ni nepřistoupil. škoda servis byl přece jenom levnější, ale už se nepamatuji, o kolik přesně. Musel bych probrat štus účtenek, které si doma archivuji, abych jednou mohl vydat paměti o výkřiku techniky z MB. Ještě že jsem měl u sebe platební kartu. Stalo se tak 20 km od bydliště a já místo v 17:30 se dostal po vlastní ose po 22. hodině domů.
Následovala samozřejmě výroba nové spínací skříňky na původní klíč. Jak jsem se pak dozvěděl, byla to další bolest škodovky. Skříňky na 1strannou FABku, co tam dávali před faceliftem, tohle nedělaly.
strašně vrže zadní okno při stahování
porucha dobíjení – oprava u neznačkového „odborníka“
po 2 měsísích – auto v pohodě startuje, žádné projevy závady dobíjení – ráno přijedu do práce, odstavím auto, odpoledne chci startovat, ani ťuk. Opět asistenční služba mi po zprovoznění doporučuje specialistu na autoelektriku, když se k němu dostavím, dá do auta spoustu káblíků jak člověkovi na EKG. Zjišťuje poruchu v dobíjení, aniž by kontrolka něco signalizovala. Nechávám tam auto, povyměňoval mi i kus kabeláže, klíňák a v alternátoru diodový blok – ten „odborník“ před tím tam dal nějaký z jiného vykuchaného alternátoru, tudíž to dobíjelo špatně. Jak mi pak vysvětlil, Felicie mají nějaký blbý průběh dobíjení všechny, ukazoval mi to na grafech z EKG. Cena opravy převyšovala cenu nového orginálního alternátoru (dodávají se sem i nějaké levnější repliky z Číny, ale ta představa čínské kvality … možná umělohmotná ložiska asi po tisíci km se roztečou)
Několikrát oprava dálkového ovládání centrálu. Zničehonic přestalo fungovat, nešlo překodovat ani nově naučit, opravy přímo u výrobce.
I když vůbec nepoužívám zámek u dveří řidiče, klíčkem nejde otevřít, něco tam drhne. Na radu servisu to nechávám „plavat“ s tím, že stejně používám dálkové ovládání, když funguje. Když by nefungovalo, dá se do auta ještě vlézt od spolujezdce, případně kufrem, je-li odemčený. Ušetřil jsem nějaké peníze, zámky neměním. Při poslední opravě, která se nezdařila, mi tam dali fabiacké DO.
strašně vržou stěrače, jakoby odskakují – i přes výměnu stěračů se závada brzy objeví zas, a to jak u značkových, tak neznačkových stěračů – výrobce dle pokynů pro servisy doporučuje každých půl roku měnit, ale i těch půl roku je až až, i když stěrače používám minimálně. Že by to chtělo nové sklo? Mimo záruku určitě ano, v záruce to nešlo.
Nejde zamykat víčko nádrže, opět výroba nového na původní klíč. Kdybych nedal dělat na původní klíč, mám dnes svazek klíčů jak kastelán od hradu.
Nyní se mi savolně zvyšují otáčky volnoběhu u zahřátého motoru. Ve škodovce chtěli měnit kabeláž, že je zoxidovaná. To jsem odmítl a vypravil se za diagnostickým „odborníkem“. Za 5 minut práce – nastavení škrtící klpaky na notebooku si řekl o 720 kč, závada však přetrvává. Objednávám se k němu znovu na celý den, prý vše proměřil a na nic nepřišel. Opět si účtuje za základní diagnostiku 720 Kč, vyčistil škrtící klapku, naúčtoval za čistič 150 kč a ještě cca další 3 tisíce za proměřování s tím, že to asi bude vadná řídící jednotka (20 tisíc) nebo škrtící klapka (5–6 tisíc), ale to mi nění schopen natuty říct; dle diskuzí na netu většina „odborníků“ neumí provést základní nastavení škrtící klapky a tak volí výměnu jak oné klapky, tak řídící jednotky, když je oboje nové, tak to fachá, ale je to otázka 30 tisíc, což je víc než zůstatková hodnota auta. jak se pak dovídám od jednoho machra, kterého mi doporučil výrobce diagnostiky pro škodovky, který mi přehrál celou řídící jednotku, tak tahle závada je další typická pro škodovky a skutečně ji většina servisů řeší kompletní výměnou. Prý i v Mladé Boleslavi si s tím půl roku nevěděli rady, pak vymysleli nějaký program na nastavení klapky, který pomůže, když není i řídící jednotka v pr*eli.
To je jen několik málo závadd, co mne zrovna napadlo.
Nepočítám kolikátou výměnu výfuku (nyní již levnější neoriginál zn. Tyll), brzdových destiček a brzdových bubnů, výměny oleje a filtrů, stěračů, vlivem celodenního svícení praskající žárovky i uvnitř vozu (přístroje, tlačítka) …
No, představoval jsem si, že auto bude hlavně na ježdění, nikoliv abych živil servisy. Podobné závady (a co mne jich ještě nepotkalo …) slyším ve frontě u příjmu zakázek v kterémkoliv servisu, i někteří mechanici nedrží ústa a krok a přiznají, že poruchy jsou obvyklé.
Už nikdy více značku Škoda!
S tímhle přístupem bude každý auto drahý :)
Třeba vyšší otáčky při volnoběhu bych pár měsíců klidně nechal, třeba se to usadí samo. Spotřeba tolik nestoupne, abych dal 2× 720 + 3000 za dianostiku. Navíc starý auta se vozej do levných servisů kde si 720 řekne za 2 hodiny práce. A třeba je problém v lambda sondě.
U toho ventilátoru je možná prodřenej kablík a při vlhkosti se spojí s něčím co nemá, chtělo to nechat natáhnout novej drát. Možná je problém spíš v servisech než tom autě.
Prosím cenzora, aby nezasahoval. Je to dost poučné a možná se dozvím, co jsem se ještě jinde nedozvěděl.
Na vysvětlenou: neznačkový diagnostický servis účtuje 720 kč za započetí zakázky diagnostikou vozu – má to v ceníku, další práci účtuje 350 kč na hodinu, tedy polovinu toho, co značkový servis. Pokud možná dělá složitější diagnostiku na dražších vozech, tak tam těch 720 kč je možná adekvátních, u 5minutové operace to považuji za zlodějnu. Problém u těhle závad je, že nevíte, jak dlouho se budou „zkoumat“. pokud to značkový servis zvládne z 2 hoďky a neznačkový za 6 hodin, vychází levnějši onen značkový, původně dražší. Ne všechny úkony mají servisy znormovány – výměnu brzdových destiček či oleje ano, takovéto laborování ne.
Lambda sonda pracovala na diagnostickém počítači OK, pracuje v takových výkyvech a tak to má být. Kdyby pracovala chybně, tak údajně se to někam zapíše jako závada, ale takováto závada v paměti zapsána nebyla. Ještě jsem někde slyšel či četl o čidlech vzduchu a vody, že chvilku pracují správně a pak ne, dávají řídící jednotce nesprávné údaje a ta to pak vyhodnotí špatně a dává pokyn škrtící klapce ke zvýšení otáček. Četl jsem i o tom, že stačí vyndat na chvíli pojistku řídící jednotky nebo odpojit baterii na 24 hodin, paměť se vymaže a je to OK. Případně že si to po 500 – 2000 km sedne samo. Vyzkoušeno, nic z toho nepomohlo. K oné spotřebě: „tolik nestoupne“ – ale stoupne, na nádrž cca 42 l natočím cca 400 km. Navíc když se vám zvýší samovolně volnoběžné otáčky, když brzdíte motorem někde s kopce, nyní v zimě na náledí nebo ve šlichtě je to velice nepříjemné až nebezpečné.
K ventilátoru kus nové kabeláže natahovali (vypálené konektory s konečky kabelů), vždy mi vrací vyměněné díly, na kabeláži je nová izolačka. Ale vždycky se vypálí onen odpor. Taková krabička s nějakou pružinkou
Pro příspěvek 17.2.2010 17:43: mě se to začalo vesměs sypat po uplynutí záruky. Možná by stálo za to auta ve vývoji opravdu testovat na výdrž, nevěřím, že komponenty ve vývoji a ve zkouškách bez problémů vydrží vše a ze sériové výroby ne, zvláště když o některých závadách čtete jako o typických. Zde pak není ve vývoji nebo ve vlastní výrobě něco v pořádku. A občas odebrat nějaký to auto ze sériové produkce a to taky dlouhodobě testovat. nebo to nevydávat za kvalitní značku a stanovit podle toho cenu. Nedovedu si představit, že by takhle v domácnosti vypadávala TV, pračka, sporák, mikrovlnka … Vše se nedá nasimulovat nějakými zrychlenými testy.
Jde o to, že náhradní díly i práce jsou u škodovek drahé, ale přesto levnější než u zahraničních značek. Jak jsem uváděl, známí a kolegové šli po ojetinách do nového – to co já zažil na jednom voze, tak oni neměli na jednom kuse, ale na několika, ale ceny oprav byly vyšší u zahraničních značek, a to i v neznačkových servisech.
Možná mi poradíte, že bych měl chodit pěšky, což taky dělám, do práce jezdím vlakem, ale to auto je prostě občas nenahraditelné nebo se od 2 cestujích osob výše vyplatí oproti hromadné dopravě – viz článek p. Chvátala Jezdit s vlaky Českých drah je jako loterie. Nikdy nevíte, co přijede (http://www.mesec.cz/clanky/jezdit-s-vlaky-ceskych-drah-je-jako-loterie/) a následná diskuze.
Proto jsem reagoval, když nastala nějaká nenadálá porucha, člověk u sebe nemá hotovost, tak mu platba kartou přijde vhod. A samozřejmě mu není příjemné, aby ještě platil za to, že platí kartou nelevný servisní zásah.
Když tu tak poslouchám (resp. čtu) ty vaše nářky, tak v čem je rozdíl mezi tím, když si člověk koupí levnou ojetinu, která se furt sype a cpe do ní prachy (což jste o kus výš odmítl) a tím, když si koupíte nový vrak, kterej se furt sype a cpou se do něj prachy (což je přesně to, co děláte)?
Jak kdo utrácí za blbosti díky kartě. Já se naopak před blbostma krotím, ale když vidím, že mají v krámě něco neplánovaně levnějšího, nebo jsem si toho v letáku nevšiml, tak díky kartě ušetřím, že to nekoupím jinde a jindy, ovšem za vyšší cenu.
Dřívejc třeba v Kauflandu mívali čas od času chlazené prsní řízky, české, nekřehčené, pod stovku. Nevím, proč bych je měl kupovat, až budou oficiálně v akci (lépe řečeno když budou v akci, tak nebudou) nebo až budou za 150 kilo, když je můžu mít pod stovku. Když vezmu domů, rodičům a tchyni, není problém 10 kg – ušetříme 500 oproti normální ceně. Když karty nebrali, tak jsem buď nekoupil, když jsem s sebou netáhl peníze, nebo musel vyběhnout ven z prodejny, hledat bankomat, který mohl být mimo provoz nebo nepatřil spřátelené bance a já platil poplatky za výběr, a když jsem se vrátil s penězi, zboží již bylo vyprodané. Takhle s kartou tyhle obštrukce odpadají a rozhodně, když nemají zboží v akci (konkrétně řízky pod stovku), tak určitě nebudu kupovat dražší blbosti (třeba ty řízky, ale za 150 za kilo). Situace, kdybychom neměli doma žádné zásoby a neměli tudíž co jíst, nepřipadá v úvahu. Takže klidně počkáme, až bude někde něco levnější. Je spousta lidí, co zjistí, že nemá na sobotu či neděli z čeho vařit, tak skočí do blízkého SM nakoupit ono kilo za 150 – platí hotově a rozhodně tím neušetří. Z mého pohledu je blbostí utratit 150 za kilo řízků.
Mluvím stále jen a jen o utrácení debetní kartou. Úvěrová (kreditní) mi nic neříká, nepotřebuji ji, domnívám se, že v případě nedostatku financí je lepší překlenout levnějším konkorentem, který bývá sice zpoplatněn, ale zase má nižší úrok. Mnoho lidí si plete kreditní kartu s debetní.
To mně zase kreditka něco říká. S kreditkou mám k dispozici třeba 100litrů, který můžu v případě potřeby okamžitě použít a pak to nějak po měsíci a něco zatáhnout. Takže není potřeba mít debetku a kvůli ní sušit kvůli stejný možnosti těch 100 litrů na neúročeným nebo špatně úročeným účtu.
Samozřejmě to předpoklá utrácet jen tolik, kolik si můžu dovolit, ale to není problém, protože ten limit můžu kdykoliv v případě potřeby pokrýt ze spořicího účtu.
Jinak určitě není nad to vzít výhodně 10 kg masa a pak to výhodně rozdat po příbuzných. To se opravdu vyplatí!
Ano, nepíši, že to rozdám, prostě za takto nakoupené zboží zinkasuji peníze, které jsou na účtence. Každý předem řekne, kolik čeho chce, a když to mají, tak to koupím. Příště zase někdo jiný koupí nám. Nikdy s tím nebyly problémy. A jelikož předem nevím, zda ony řízky za stovku budou či nebudou, proč bych měl s sebou vláčet tisícovku? Karta to řeší. A pokladní, když se při vracení hotovosti zmýlí ve svůlj neprospěch, tak to zacvaká ze svého, když se zmýlí ve svůj prospěch, tak ji to bez náhrady či nějakého možného vzájemného zápočtu + / – seberou. Takže i ta pokladní je radši, když lidé neplatí penězi.
Horší je to někdy s oním válečným přídělovým systém, o kterém se píše jinde. Ale třeba takový Globus, který u některých položek v letáku uvádí omezený odběr, ještě nikdy neodebral zákazníkovi nadlimitní množství. Dokonce tuhle jeden známý včelař kupoval zlevněný cukr v Globusu a respektoval omezení 10 kg na nákup. Tak se otočil a jel znovu pro 10 kg (takhle vám to doporučí jet znovu třeba v Kauflandu nebo v Penny). Když ho zmerčil personál, tak proč to prý vozí po troškách, ať to kouká nabrat všechno naráz, že oni z toho vědu nedělají a že mu klidně vzadu na rampě hodí na auto celou paletu. Tak bez problémů nakoupil metrák a půl na jeden zátah – nevím, jestli i na jeden košík, ale to množství mu bez problémů prodali. A tuhle jsem zase viděl, jak vietnamci brali 2 vozíky Studentské pečetě v akci – a taky jim to prodali bez problémů a ona čokoláda byla bez problémů až do konce akce. Co mne ale někdy šokuje, hlavně v Kauflandu (proto tam nerad chodím a jeho návštěvy omezuji i z důvodu, že stále něco, co by mít měli, nemají), jak vesničani v šusťákách dělají nákup pro celou dědinu, nákup z košíku roztřídí na jednotlivé rodiny, co rodina, to extra účtenka, extra platba, do toho něco nezváženého. Zatímco u vedlejších kas jsou odbaveni zákazníci dávno po nás, my čekáme. Bohužel, předem nikdo neodhadne, že tihle a tihle zákaznící budou nákup rozdělovat. Ale ty šusťáky mají dost vypovídající schopnost, a koš naplněný k prasknutí taky. Chápu, že i ti chtějí ušetřit, ceny na vesnicích jsou mnohdy jednou takové než jinde a ono dát za potraviny měsíčně např. 4 nebo 10 tisíc každý běžný obyvatel pocítí a proto jimi neopovrhuji, jen se zmiňuji o jejich praktikách…
Nesouvisí to sice s poplatkem za platbu kartou, ale podávám to jako vysvětlení.
K tomu, co jste napsal v závěru, tedy k tzv. praktikám „vesničanů“, mám jednu připomínku. Sice nevím, zda právě šusťáky jsou signifikantní, ale bohužel, v mnoha případech to nejde. A je dobře, že se najdou lidé, kteří jsou ochotni projít ulici, kde bydlí staří lidé, sepíšou si jejich potřeby a požadavky a zboží jim obětavě přivezou vlastním autem. Já osobně mám baráček na vesnici, resp. v takové osadě, kde většina obyvatel je starších 70 let. Nedělá mi problém, aby mi přes týden nechali ve schránce lísteček, co potřebují, načež v sobotu zajedu a věci jim koupím. Bohužel, není nikde v okolí obchod, kde by za hyper-supermarketové ceny bylo možno dát seznam věci, které potřebuji mít roztříděné do jednotlivých tašek či sáčků s paragony k jednotlivým nákupům s tím, že bych si přijel pro takto připravené zboží a zaplatil celou cenu. Ono je těžké těm starým lidem z jednoho paragonu říkat co je jejich a co jejich není. Takže to řeším přesně tak, jak popisujete: Nákup pro paní xy s paragonem, pak nákup pro pana zž s paragonem atd. Vím, je to hrozné pro další zákazníky, ale jinak to nejde. Snad by takovou službu mohly jednotlivé hyper-supermarkety zavést, ale určitě by to nemohlo být zadarmo, takže by se celý nákup zase prodražil.
Nenapadal jsem, že někdo kupuje celé vesnici, ale že ten nákup rozděluje a platí na několikrát. Ostatně, u řady zboží prodávaného na příděl, při pokusu nákup rozdělit tak, abych mohl koupit nadpřídělové množství, to bylo pokladní znemožněno – jedině jet do krámu znova vchodem, nabrat přídělové množství, zaplatit a pokud ještě nemám požadované množství, tak do prodejny ještě znovu …
Jak jsem uváděl v jiném příspěvku, kupuji nám, rodičům a tchyni a necítím potřebu zdržovat zákazníky za mnou rozdělováním nákupu. Z jedné účtenky se jednotlivým odběratelům, kterým je přes 70, výše útraty bez problémů zjistí. I pokud nákup na placení rozdělíte, tak co jsem si všiml, tak ho pak stejně dávají do jednoho vozíku, kde se smíchá mouka za 4,50 a za 4,90 a mléko za 10,90 s tím za 11,90. Většina z toho není pro laika na účtence rozlišitelná, někteří prodejci používají před zbožím kód dodavatele, jiní ne, takže pokud na účtence máte položku mléko 1,5 %, tak nerozlišíte, jestli je to za 10,90 nebo to za 11,90. Tudíž bych chápal, že k rozlišení nákupu nestačí 5 účtenek, ale taky 5 vozíků s následným roztříděním do 5 různých koutů v kufru / zavazadelníku auta, aby se to zkrátka nepomíchalo. Pak by šlo také uplatnil jakési haléřové vyrovnání, tzn. že mi dají (maximálně) bůra za dovoz a nebudu řešit, zda je to mouka za 4,50 nebo za 4,90.
Jinak s Vámi souhlasím, že ceny na vesnických prodejnách se nedají s těmi městkými vůbec srovnat – viz můj příspěvek 16.2.2010 12:45 – rohlíky za 3,–. Pražáci takové ceny nechápou. A ono je fakt rozdíl, jestli za ty samé potraviny dám za měsíc 4 tisíce nebo 10 tisíc, o čemž se tady na Měšci psalo v článku Dá se ušetřit nakupováním z akčních letáků? (původní diskuze http://www.mesec.cz/diskuse/151/ přesměrována na nové fórum, kde však tolik příspěvků není http://diskuse.mesec.cz/index.php?topic=25. Pokud má nějaká vesnická prodejna akci, tak cena zboží v akci bývá zpravidla vyšší než běžná cena v HM/SM, takže když chytnete akci v HM/SM, a nemáte u sebe dostatek hotovosti, tak platba kartou to řeší. Případný výběr hotovosti z bankomatu cizí banky a následná platba za zboží vám může ušetřené peníze za zboží rychle změnit v nákup naopak značně dražší.
Aha, ušetřit na křehčených řízkách :) No možná u veliký rodiny, jinak nemá cenu hledat kde je co nejlevnější. Myslel jsem spíš spotřební zboží kde místo za 10 tis to koupím jinde za 7.
Takže někdo uvidí supervýhodnou televizi v akci za 20, koupí jí a pak zjistí že jí maj jinde mnohem levnějc, nehledě na to že je to třeba krám a při dostatku času by vybral úplně jinou.
Máš pravdu, ale to není k tématu článku, který je: Za platbu kartou mohou obchodníci nově požadovat poplatek, tedy dnes si obchodník může náklady za platbu připočítat, dříve to obcházel tím, že za platbu hotově dávali slevu. Ty ovšem nešetříš tím, že platíš buď hotově nebo kartou, ale tím, že kupuješ, když je zboží levné. Prostě, že je někdy nebo někde zboží levnější a v té době nebo tam je dobré ho koupit je snad obecně známý fakt. Ovšem s tématem hotovost nebo karta to nemá co dělat.
„Když karty nebrali, tak jsem buď nekoupil, když jsem s sebou netáhl peníze, nebo musel vyběhnout ven z prodejny, hledat bankomat, který mohl být mimo provoz nebo nepatřil spřátelené bance a já platil poplatky za výběr, a když jsem se vrátil s penězi, zboží již bylo vyprodané. Takhle s kartou tyhle obštrukce odpadají“ … no docela bych rekl ze to s tematem hotovost ci karta MA co delat…
Chtěl jsem jen nastínit, že s poplatkem za karetní transakci se dá koupit levněji než jinde bez poplatku. Proto si lze vybrat zda budu platit kartou levné zboží, platit kartou drahé zboží, platit hotově levné zboží, platit hotově drahé zboží. Pomíjím platbu předem, kdy obchodníci mohou dát slevu (nebo dají slevu až od určitého obratu za měsíc / kvartál / rok), ale to se spíš týká velkoobchodu a nedovedu si představit, že v SM/HM nahlásím, že v úterý si budu kupovat 20 dkg salámu a 20 rohlíky,obojí předem zaplatím a až obchodníkovi dorazí na účet, ten mě formou placené SMS eno e-mailu vyzve v pátek k odběru zboží se slevou za platbu předem.
Nehledat kde je co nejlevnější – no ale vždyť o tom to je. Prostě přijdu do krámu a když mně tam nic nezaujme, tak nic nekoupím. Ale když mně tam něco zaujme, tak… to taky nekoupím, protože jsem si nepřinesl dost cash. Platební karta vám nabízí možnost nakoupit neplánovaně – právě bez toho hledání kde co právě teď mám koupit a kolik si na to přinést peněz.
Dávám obchodníkovi vydělat tím, že koupím i něco, co jsem původně v plánu neměl. On mi chce dát pokutu (poplatek) za to, že u něj nakoupím více, než jsem původně plánoval? No.. tak to se omlouvám, tak to já poníženě prosím za odpuštění a slibuji, že se už příště u něj nakoupit neodvážím.
To je jeden o voze. Prostě obchodník nedostane všechno co mu zákazník kartou zaplatil, ale pár procent se ztratí po cestě a dnes mu zákon dovoluje si ty náklady připočítat. Jestliže si spočítá, že se mu i tak vyplatí to nedělat, tak ano o tom je obchod a vůbec hospodaření. Ovšem když se mu vyplatí rozdělit se o poplatek za platbu kartou se zákazníkem proč ne. Jinak neplatit poplatek, ale nedostat slevu vyjde nastejno, rozdíl je jen psychologický, takže podle mne většina obchodníků bude postupovat jako doposud, že poplatek za kartu nebude připočítávat, ale u platby hotově ho odpočítá, i když kdo ví?
Chvílemi mi ta diskuze připadá, že někdo chce platit kartou, ať to stojí co to stojí. Ani já, když jsem si pořizoval tu pračku a ledničku jsem nechodil po obchodech s kapsou plnou bankovek. Když mně ale obchodník u kterého jsem si vybral nabídl možnost slevy při platbě hotovostí, tak jsem si to vyhodnotil, že je to pro mě výhodné a pro něj asi také, jinak by to nedělal. Samozřejmě, že pokladní supermarketu nemá možnost vyjednávat o ceně a způsobu platby, ale u dražších věcí, které nekupuji každý den, se to vyplatí. A jestliže vyhodnotím, že sleva za cenu vybírat z bankomatu (třeba i opakovaně) nebo dokonce jít na přepážku, schraňovat hotovost, přenášet ji se mi nevyplatí, tak zaplatím kartou a je to.
Je vidět, že nevaříš pro rodinu. Já jdu do krámu nejen pro zboží, ale i pro inspiraci. V krámu potkám cosi, co mne zaujme, třeba jsme to dlouho neměli nebo to má pro mne zajímavou cenu. Dokoupím ostatní potřebné a večer se dlábenec uvaří. Takto třeba kupuju jogurty, občas sýry a jiné. Ne jednu značku, ale to, co je třeba momentálně v akci (přičemž nekoupím některé, i kdyby byly zlevněné na 0,10 Kč, protože jsou to nepoživatelné hnusy). Některé akce mi třeba dávají možnost ochutnat to, co bych jinak nekoupila, protože je to dosti drahé.
Jak si jednou povzdechl můj příbuzný nad jejich babičkou: „to je hrozný, naše babička snad vaří jen podle slev“.
Člověče, ne že bych byl někdy ve vatě a za vodou, to ne.
Ale když čtu ty tvý nářky, tak si říkám, jak jsem na tom dobře.
Tak jo, mám tě politovat, že sčítáš nesmysly v košíku? A tu náhle: zázračná karta, umožňující nakoupit i to, na co nemám, a co nepotřebuji! Báječný to svět!
Asi proto, že se nechovám jako ty, mám peněz dost, a nemusím počítat cenu zboží v košíku. A místo toho mohu brát je to co chci a potřebuji. Bez dluhů, bez stresu.
Když tě baví tahat peníze v hotovosti po kapsách, tak proč né. Já nemám potřebu se předvádět a tahat někde v prodejně u pokladny balíčky peněz, tudíž nosím v peněžence jen nejnutnější hotovost. A platím kartou bez dluhů a bez stresů. Také nevím, proč bych z toho měl nějaké stresy mít.
Balíčky peněz… nepředváděj se jak malej Jarda. Netahám s sebou milióny, aby toho byly balčky.
A platím hotovostí bez bez stresů. Stresů, že tamhle ji neberou, tam zase jim zrovna vypadl terminál, že zdržuji ostatní ve frontě. No já vím, co je ti do nich. Kašleš na ně, bo teď jsi tady ty.
jistě že rozmyslí. Poplatky které obchodník zaplatí bance z každé transakce promítne do cen..... být obchodníkem zavedu né poplatek za použití karty, ale slevu za placení keš… hned to zní jinak že????? na slevu slyší každý. A co tuto slevu připočíst k dalším slevám… Mno a obchdník má vyhráno a nemusí živit ty bankovní parazity.
Když jsem prodával pojistky, karty jsem přijímal. Měl jsem sice menší provizi (třeba na cestovním pojištění jsem měl 7 % a 3 % mi vzala banka), ale zase jsem měl větší obrat a brali si mě zákazníci, kteří prostě chtěli pojišťováka a kartami. Mělo to výhodu a neprodělal jsem.
Na druhé straně, před týdnem jsem slyšel rozumný pohled insidera, kdy jeden velký řetězec PHM tvrdě vyjednával s bankou o akceptaci karet, nakonec to stlačili někde k 1 %. Proč? Protože u velké korporace se často karty jednoduše nevyplatí, i přes jinak vysoké náklady na odvoz a zpracování hotovosti (které tak přijdou levněji než provize bance).
Asi tak. Chodím do nové práce kolem benzinky, kde stojí benzín 28,90 a nafta 27,90 Kč / litr a na každém stojanu obrovská cedule „nebereme žádné platební karty“. Na nedostatek zákazníků si rozhodně nemůžou stěžovat :), protože na Prahu to je docela dobrá cena a to není žádná benzínka někde v polích, ale kousek od Kubánského náměstí.
S tou výhodností karet to u mého bývalého zaměstnavatele bylo podobné. Náklady na zpracování a odvoz hotovosti 0 (dělali zaměstnaci v době menšího vytížení, někdy i po pracovní době). Když nám v jedné prodejně nefungovaly určitou dobu terminály, tak se sice našlo pár „zoufalců“, kteří demonstrativně nechali košík se zbožím na pokladně, ale v obratu za celý měsíce se prakticky celý obrat karet přelil do obratu hotovosti.
No nutin zaměstnance, aby opřepočítávali hotovost zadarmo po pracovní době, tím se radši moc nechlubte, řekl bych, že to není v souladu s naším právním řádem. A kolik dělaly poplatky bance za příjem hotovosti? Tam si banky přece taky účtují procenta.
A jen tak mimochodem, z daní všech (tedy i kartářů) se platí tisk bankovek, ražba mincí a náklady na jejich udržení v oběhu. Platba hotovostí je nekalou konkurencí proti ostatním druhům plateb, protože je tímto způsoben státem dotovaná. Pak jakékoliv porovnávání nákladů je nesmyslné.
Poplatky banky za příjem hotovosti jsou fixní bez ohledu na výši (aspoň v rámci sum, které jsme vkládali my). A hotovost musí každý obchodník přijímat ze zákona, takže tomu se stejně nevyhne – v Paříži vyhrála nějaká ženská soud s městem, kdy se soudila o pokuty za nezaplacené parkování. Argumentovala tím, že jí nebylo umožněno platit zákonným platidlem, protože automaty braly pouze speciální karty, které se před tím musely dobíjet (obdoba pražské Opencard).
Možná by nebylo špatné úplně zrušit hotovost a zavést možnost platit jakousi „národní kartou“, kde by byly poplatky nižší, nebo dokonce žádné (pro ČNB by to vyšlo levněji dotovat karetní systém, než tisknout bankovky, navíc by se zefektivnil výběr daní). Bohužel mám obavu, že by to u nás dopadlo podobně jako tunel na výběr mýta nebo Opencard, takže raději snad ani ne :(
No, minulý týden jsem bral v řetězci čerpadel, kde byla cena obdobná té vámi uváděné, benzín, ovšem protože v onom řetězci platím kartou Poštovní spořitelny, tak za každý litr mi odečtou 0,40 Kč. Takže o čem to je? Jinak jste mě zařadil také mezi „zoufalce“, protože to samé s košíkem plným zboží jsem už také udělal. Já osobně některé obchodníky podezřívám, že když si potřebují vylepšit výši hotovosti, tak dají ceduli, že platby kartou nejdou. A proč třeba vylepšovat výši hotovosti? Víte, znám jednoho, který většinu dne tráví v prostorách sousedící herny. A když mu dojdou peníze, tak si jde do pokladny provozovny. Jo a kdyby moc zákazníků platilo kartou, kde by bral peníze do hry? Ona stvrzenka od platby kartou se do hracího automatu nacpat nedá.
Přece možnost přeúčtovat poplatek za platbu klatou zákazníkovi existuje více než pět let! Nejdříve to umožnila VISA a po několika letech i EC/MC. A i předtím to fugovalo – ne jako poplatek za platbu kartou, ale jako sleva za platbu v hotovosti. Že je to tak málo rozšířené svědčí o tom, že i přes poplatky se obchodníkům platby kartou vyplatí.
není na tom myslím nic nového: http://www.profit.cz/clanek/priplatky-za-kartyna-vlastni-nebezpeci.aspx
Pro VISA byly možné už před EC/EM (napřed v Americe a později i ve zbytku světa), jen kolem toho nebyl takový humbuk, jako když to zavedla EC/MC. Nakonec obchodníci tuto možnost (kterou mají už několik let) stejně nevyužívají – já jsem zatím nenarazil na obchod, kde by při platbě kartou přiúčtovali poplatek (a to ani v té Americe).
PROFESIONÁLNÍ novinář by se měl vyznat v terminologii. Pokud používá odborné výrazy špatně, snižuje tak hodnotu článku a možná vyvolává podezření, jestli nejsou chyby i někde jinde. Navíc šíří nesmyslé výrazivo mezi „prostý lid“. ;-)
1) Nejde o novelu zákona o platebním styku (= změnu nebo doplnění stávajícího zákona), ale o celý nový zákon o platebním styku.
2) 1. listopadu 2009 zákon nabyl ÚČINNOSTI. Platnosti nabyl 4. září 2009, kdy vyšel ve Sbírce zákonů. (Právní předpis je platný publikováním; účinnost znamená, že se podle něj musí dotčené osoby řídit; v běžné řeči laiků je to zbytečné rozlišování, ale profesionál má používat správné výrazy)
3) Legislativa = zákonodárství, tvorba zákonů a případně dalších právních předpisů, přeneseně i ty vytvořené předpisy. Zákazník se proti neoprávněnému naúčtování poplatku obchodníkem těžko může bránit legislativní cestou, protože těžko může vydat zákon nebo vyhlášku. Může se bránit PRÁVNÍ cestou, to jest stížností k některému oprávněnému orgánu, nebo žalobou u soudu.
No, jak se to vezme. Ani kartou, ani bez karty nemůže člověk dlouhodobě utrácet víc, než vydělá. Spíš bych řekl, že lidé platící kartou nakupují impulsivněji. V sumě ale utratí méně, protože, pokud nestíhají včas splácet, sníží banka jejich disponibilní příjem o úroky z dluhu.
Záleží pak na konkrétní situaci. Např. obchodník zaměřující se na turisty prostě MUSÍ přijímat karty. Naopak v nějaké Jednotě uprostřed vesnice, kam chodí lidi kupovat akorát chleba a rohlíky je to úplně jedno a platby kartou je zbytečně zatěžují. Větší nákupy si lidi stejně pojedou udělat do super/hypermarketu autem a každé procento rozdílu ceny oproti SM/HM budou vnímat dost negativně.
Všichni co platěj kartou neplatěj jen kreditkou, tak jaký splácení ? Prostě maj na účtu třeba 50 000 a když jdou pro rohlíky, tak tam přihoděj televizi v akci :)
Ale ještě horší je platba v cizí měně někde na dovolený. Pokud není extra škudlil a pořád to nepřepočítává, tak prostě utrácí a nekouká na to kolik co stojí. Pak se divi kolik utratil :)
Ale ještě horší je platba v cizí měně někde na dovolený. Pokud není extra škudlil a pořád to nepřepočítává, tak prostě utrácí a nekouká na to kolik co stojí. Pak se divi kolik utratil :)
Ale jistě, jenže o to méně pak může utratit po návratu z dovolené. jak jsem psal, při placení kartou lidé utrácení impulsivně a to třeba až do fáze zadlužení. O to méně pak mohou utrácet potom. Takže třeba utratí víc za potraviny a pak si třeba můžou koupit jen levnější auto, popř. si na koupi bytu/domu vzít (větší) hypotéku. Dohromady ale utratí stejně (resp. méně o úroky, které musí zaplatit).
Ono je to v konečném důsledku vždy o tom, jak umím nebo neumím zacházet s penězi, že :-). Já třeba zejména na běžné nákupy v „sámošce“ kartu preferuji, a to cíleně kreditní, neb nemám problém s tím, splácet vše 1× měsíčně v bezúročném období. A s kartou mohu třeba neplánovaně koupit cukr po desetikoruně na rok dopředu, neb se nakazí, nebo ty výše zmíněné řízky pod sto korun za kilo… A není zkrátka problém, nakoupit neplánovaně i za několik tisíc, je-li to výhodné, ač jsem šel původně jen v pantoflích a padesátikorunou v kapse pro půlku chleba, jogurt a kousek masa na večeři pro psa… Ne že by to s hotovostí také nešlo, ale znamená to nosit jí u sebe víc, jako „rezervu“.. Jenže mně hotově prakticky nikdo neplatí a k bankomatu to mám docela daleko, takže jsem si zvykl s hotovostí spíš šetřit a raději platit kartou..
Taky mám ten pocit, že teď při placení kartou utratím víc. Dřív jsem vybíral peníze jednou za měsíc a věděl jsem, že mi vybraná suma musí vystačit do dalšího výběru, který jsem prostě dřív neudělal. Kartou jsem platil jen benzín a dražší věci (cena > 1000 Kč). Teď když platím kartou, nemám vůbec přehled o tom, kolik už jsem utratil.
Přehled je možné si samozřejmě velice jednoduše udržet. Já to řeším tím, že stvrzenky o platbách ukládám u výpisů z účtu. V průběhu měsíce zjišťuji, kolik jsem již utratil. Průběžně také mohu sledovat v INTB, zda platby, o nichž jsem touto cestou informován, souhlasí s tím, co jsem platil. Krom přehledu také vím, že se mi nemůže stát, abych nějaké podezřelé odčerpání z účtů zjistil třeba až za měsíc.
Každý strůjcem svýho štěstí. Tohle podle mě záleží čistě na disciplinovanosti člověka. Já osobně mám v peněžence jak karty tak peníze a je mi naprosto jedno, jak budu u pokladny platit (což je ve většině případů kreditkou).
Prostě je to o tom, že někdo je zvyklej rozfofrovat okamžitě co má, utratit peníze do poslední mrtě, ať v reálný nebo virtuální podobě. Často stylem: „Mámo, dostal jsem výplatu, vyrážíme do hypermarketu“. Ale to je spíš o primitivnosti toho člověka než o platebním nástroji.
Protože náklady na hotovost mu částečně platíme z daní všichni (i kartáři). Z čeho se platí náklady na tisk bankovek, ražbu mincí, jejich kontrolu, stahování z oběhu, likvidaci, expertní pracoviště na odhalování padělků, atd, atd, atd.
Těžko pak porovnávat náklady na platbu kartou a hotovostí, když jedno z toho je masivně dotováno a z druhého se ještě platí daně.
Obchodník preferuje hotovost z jednoduchých důvodů: penězi utrženými od zákazníků zaplatí dodavatelům, peníze zkrátka rychle točí. A to točení mnohdy neprochází žádnými papíry … Není to případ velkých SM/HM, ale živnostníci to běžně takto praktikují. A občas berou i stravenky, které však neorazítkují a dále s nimi platí ve větších obchodech, kde je ještě berou /zde se pak samozřejmě musí obejít pravidlo max. 5 stravenek za nákup/.
všechny problémy s poplatkem za úhradu kartou stojí v parazitování karetních společností na obratu jednotlivých společníků, Bez pohledu na výši transakce si účtují % a je jedno jestli jde o částu 10Kč nebo 1000 Kč anebo 50000 Kč. My třeba máme 2,3% a to dělá 0,23Kč/23Kč resp. 1150Kč. Zatímco 23hal Vás nebolí tak 1150Kč nebo i víc už citelně pociťujeme. Zejména., když např. při prodeji letenek je zaskem pouze servisní poplatek (300–1000Kč), u vstupenek se provize pohybuje kolem 3,5% vč. 20%DPH, atd… a např. letenku BA/ČSA/Lufthansy si neembosovanou kartou (u embos.karet náklady na úhradu nese letecká společnost) prostě nekoupíte. A pak už zbývá jen náš terminál. A náklady ponese kdo ??? A kdo na tom profituje ? Karetní společnost a banka ! Proto řadu prodejů na kartu vůbec neumožníme – protože to pro klienta není výhodné. Jak by se Vám líbilo, kdybyste za prevod z účtu na účet zaplatili třeba 2% místo poplatku 8Kč ??? a Stejně by to mělo být u plateb kartou. Ale to by EK místo miliónů za studie zapojit prachobyčejný selský rozum a společnostem VI/MC/AX/DC mto prostě přikázat. Asi by to bylo první rozumné rozhodnutí pro občany EU.
Rozhodnutí uvolnit zpoplatnění vítám. Byla to dosud zrůdnost. Obchodník byl defakto trestán za to, že někdo použil kartu a tím se poplatky nutně musely promítnout v cenách. Nemá smysl argumentovat a hádat se do krve že teď najednou „hele že nikdo nezlevní“ a tím dokazovat že to tak nebylo. Ty peníze bance ani prodavač, ani majitel, ani ředitel ze své výplaty nedávali, tak kde se asi tak vzaly :-) ? Ono se to projeví dlouhodobě. Už dlouho platilo že v měnších krámcích pokoutně nabídli slevu když zaplatím hotově a nedivím se jim a obchodníkům v tomhle fandím. Používám li nějaký luxus ve formě karty, tak mám za něj platit já a ne nepřímo ten kdo nikdy kartu nechtěl. Podobných zrůdností je u nás stále ještě dost a docela mě překvapuje že socialistický a zkostnatělý moloch jako je EU vydalo tak rozumné rozhodnutí, ani se mi tomu nechce věřit. A ať si obchodník stanoví jaköu cenu chce, třeba i 10% ale hlavně průhledně a jasně to napíše. Pak co vás nutí kartu používat? Nechápu lidi, kteří mají potřebu pouštět se do diskuzí co je nebo není moc a chtěli by to regulovat. To už mi připomíná další zrůdnost, regulace cen krabičky cigaret. Mlíko, ani chleba, resp. jídlo, bez kterého umřeme, regulovaný neni, ale cigarety, luxus, tak zuřivě bráníme, aby někdo na horské chatě nemusel platit o pětikačku více, hrůza.
Já bych spíš uvítal, kdyby místo tohoto uvolnění zpoplatnění, jak píšete, stanovili nějaký strop poplatku za platbu kartou. Ať je to např. 1–3 % z ceny zboží, maximálně však 80 Kč (nebo třeba 50 nebo 100 prostě rozumná částka) za každou transakci. Pak by nebylo nuitné ze stran obchodníků zavádět dvojí ceny.
Já když si u auta nechával měnit na autě rozvody a brzdy, tak mě servis překvapil s tím, že nebere karty… těšil jsem se že to zaplatím kreditkou kde mám 1 procento slevu. Po vystavení faktury jsem pochopil proč, celková cena opravy byla poloviční proti autorizovanému servisu na mou značku auta, takže kdyby měli dávat bance ještě 600 poplatek… Takže jsem si velmi rád vybral, kam se hrabe nějaké 1 % vrácené bankou za platbu kreditkou.
Obchodník byl defakto trestán za to, že někdo použil kartu
Tohle je dost sprostá lež. Obchodník si spočítal, že se mu akceptovat karty vyplatí přes vysoké (=nenažrané) poplatky, které s tím souvisí. Ještě jsem neslyšel o jediném případu, kdy by byl obchodník k aceptaci karet donucen násilím.
K násilí rozhodně ne, spíš se (potom co už si zákazník vybral, aha) snaží ho přesvědčit aby tou kartou neplatil. Je to prostě fikce daná představou, že amerikánský turista s kartou skoupí kdesi u těch domorodců ve střední Evropě celej obchod s dárkovým sklem. V okamžiku kdy to začali používat normální lidi pro normální nákupy, a nebo se dokonce (díky internetu) snaží nakoupit co nejlevněji, celý tenhle systém padá.
Jak už říká stará židovská anekdota
„Asi si to nekoupím, nemám u sebe tolik peněz“.
A co doma?
Díky za dotaz, doma všichni zdrávi :):)
Ono totiž, jediný důvod proč obchodníci, zvláště na eshopech přijímají platby kartou, je ten, že jim platební systém v tom okamžiku garantuje, že za zákazníka zaplatí. Jinak musí nastoupit platba při dobírce. Popřípadě systémy které nahrazují mizernou práci bank, jako je Paypall.
Proč mizernou práci bank? Představce si, v dnešní době homebankingu a mobilního bankovnictví, že by jste převedli peníze (u poklady klidně z mobilu),a ty by se okamžitě promítly na účtu obchodníka. Nezávisle na konkrétní bance. Rázem by všechny tyhle karetní systémy i s poplatky mohly jít na smetiště dějin..
sice to moc k tomuhle článku nepatří ale předci to napíši a chtěla bych vědět názor. Nedávno jsem na benzince chtěla udělat nákup na večer s kamarádkou podotýkám nekupovala jsem benzín jen 2x víno cca70kč za 1ks, colu + cigarety cca 250kč, pokladní mi nechtěla vzít kartu, že na tak malou částku se jim to nevyplatí, chtěla jen hotovost. Měla nato právo, když tam karty normálně berou??
Dobrý večer dnes (teda včera) jsem byl v restauraci moje útrata byla cca 550,- a servírka mi naučtovala poplatek 15,- za to že jsem platil platební kartou.Tak mě tedy zajímá jestli tito obchodníci mají právo si účtovat za tento platební styk?Nejde mi o těch 15 korun,ale jde o princip (servírce jsem řekl že jí nedám žádné díško pokud si chce účtovat poplatek za kartu ona že je to nařízení šéfové a že za to nemůže a omlouvala se) to bych pak mohl na benzince natankovat za 200,- a zaplatit třeba 100,- že jsem tam vůbec tankoval a platil platební kartou a oné benzince KDE TO JSME?OD ČEHO PAK MÁME TY PLATEBNÍ KARTY?na to aby jsme platily poplatky bance a obchodníkům za to že vůbec máme tu kartu?Děkuji za odpověd
S pozdravem
Jiří Nastoupil
Nasticc@gmail.com