„Za komunistů bylo lépe.“ A teď tu o Budulínkovi

Patříte ke generaci, která prožila část života v socialistickém Československu? V době, kdy se stát (podle názorů mnohých lidí) o všechno a všechny postaral a kdo byl poslušný, tomu nic nechybělo? Sociální sítě jsou plné pobrekávání po „zlatých časech“ plných sociálních jistot, kdy stačilo držet „hubu a krok“ a člověk měl všechno skoro zadarmo. Pivo stálo 2 koruny, cigarety 10, rohlík 40 haléřů. A ta drahota dnes?

Jenže lidská paměť je milosrdná a člověk si většinou po letech vybavuje události spíš se sentimentem. Pojďme se podívat na tvrdá data, která ukážou, jaké ceny tenkrát skutečně byly. A nejen to, také jaké byly příjmy a co si lidé mohli za tehdejší výplatu koupit. Leckdo bude překvapen, jak se mají čísla doopravdy.

Podle údajů Hospodářské komory ČR, která vychází z dat Českého statistického úřadu a webu zakomunistu.cz, vyplývá, že od roku 1989 do roku 2023 průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace výrazně vzrostly. Mzdy jsou po 34 letech od revoluce čtrnáctkrát vyšší, naproti tomu ceny jsou oproti roku 1989 jen sedminásobné.

A teď ta konkrétní čísla. Web zakomunistu.cz zpracovával data z oficiálních statistik a vycházejí z publikovaných statistik a ročenek Českého statistického úřadu, statistik České národní banky, publikací Ministerstva práce a sociálních věcí.

Autor webu Petr Staníček přepočítává ceny v některých případech podle mediánu příjmů, což bylo 3000 Kčs (korun československých) v roce 1989 a 35 169 Kč v roce 2022. Stokoruna z roku 1989 vychází jako 1170 Kč roku 2022, a naopak stokoruna z roku 2022 odpovídá cca 8,50 Kčs roku 1989.

V jiných případech jsou ceny přepočítány podle průměrné mzdy, což bylo 3170 Kčs v roce 1989 a 40 777 Kč v roce 2022. V tomto poměru je stokoruna z roku 1989 jako 1290 Kč roku 2022 – a naopak stokoruna z roku 2022 odpovídá cca 7,80 Kčs roku 1989.

Naprosto chápu, že někdo může na uvedená čísla pohlížet s nedůvěrou. Často proto, že na uvedený průměrný příjem nedosahuje a má pocit, že totéž platí pro naprostou většinu ostatních. Tyto údaje ale nejsou nijak vymyšlené, jsou to vždy přesně spočítaná a věrohodně doložená čísla, jedná se o prostý matematický průměr z evidovaných příjmů všech lidí z celé republiky, uvádí autor webu zakomunistu.cz Petr Staníček.

Průměr mzdy totiž ovlivňují jak extrémně nízké, tak i extrémně vysoké mzdy. Tento průměr je ovlivněn úplně stejně jak v době komunismu, tak i v současných údajích, a proto lze oba údaje plnohodnotně srovnávat.

I v roce 1989 navyšovali průměr svými extrémními platy všemožní poradci, papaláši a ředitelé VUMLů (Večerní univerzita marxismu-leninismu, pozn. red.), ale třeba neúměrně nadhodnocení horníci. Je to stejné dnes jako tehdy, průměr se může zdát nespravedlivý, ale přesto přesně kopíruje skutečnost – ve školství, obchodě, ve službách, všude, dodává Staníček.

Tabulky porovnávají ceny zboží v letech 1989 a 2022, přičemž „socialistické“ ceny přepočítává na dnešní hodnotu vzhledem k současné průměrné mzdě a zároveň ji porovnává se současnými cenami, respektive s cenami z roku 2022. Víme, že to nejsou stoprocentně čerstvá čísla, protože průměrné ceny za letošní rok ještě neznáme. Jsou však dostatečně vypovídající o tom, jak jsme se skutečně měli tehdy a jak se máme dnes.

Ceny masa a uzenin

Tabák a alkohol

Nákupní košík

Pro lepší představu si ukážeme, kolik lidé zaplatili za menší nákup v tehdejší samoobsluze, kde jsme dali do miniaturního košíku nebo vozíku tyto položky:

• 10 rohlíků,
• chléb 0,5 kg,
• máslo 250 g,
• mléko polotučné 2 l,
• 10 vajec, 
• sýr eidam 100 g 
• vepřovou šunku 100 g,
• chlazené kuře 1 kg,
• cukr krystal 1 kg,
• hladkou mouku 1 kg,
• brambory 1 kg,
• jablka 1 kg,
• pivo lahvové 2 ks,
• zrnkovou kávu „Standard“ 100 g,
• mléčnou čokoládu,
• toaletní mýdlo 1 ks 
• a 2 tužkové baterie.

Celková cena takového nákupu byla podle webu zakomunistu.cz 143 Kč, což v roce 2022 odpovídalo hodnotě 1670 Kč. Za stejný nákup jsme v roce 2022 utratili 650 Kč. V posledním roce „socíku“ nás tento nákup vyšel o 200 % dráž, než kolik jsme utratili ještě vloni.

Ceny pohonných hmot a automobilů

Elektřina tehdy a dnes

Podle Hospodářské komory cena elektřiny za 1 kWh v roce 1989 odpovídala 0,48 Kčs. Při průměrné mzdě 3170 Kč si občan mohl hypoteticky nakoupit 6604 kWh elektřiny. Průměrná cena silové elektřiny v roce 2023 činí 4,61 Kč za kWh. Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu by si tak dnes mohl nakoupit přibližně o polovinu více silové elektřiny než před 34 lety, přesně 9458 kWh.

Co naopak zdražilo?

Od roku 1989 podražily zejména služby. 

• Vstupenky do divadla jsou přibližně o 15 % dražší, z předlistopadových 24 Kčs (v přepočtu 310 Kč) se vyhouply na 360 Kč, což je však údaj z roku 2021. 
• Lístky do kina šly nahoru o cca 75 %, z původních 6,40 Kčs (což odpovídá dnešní ceně 83 Kč) se vyšplhaly na průměrných 143 Kč.
• Pánský kadeřník vás v roce 1989 vyšel na 7 Kčs (90 Kč), dnes dají pánové průměrně 250 Kč či více, protože poslední známý údaj je z roku 2021.
• Podražily také náklady za teplo, za které jste kdysi vydali 24 Kčs/GJ (310 Kč), zatímco v roce 2021 byla jeho průměrná cena 620 Kč, což znamená nárůst o 100 %.

Jak se vyvíjela inflace od roku 1989

Pro úplnost se ještě podíváme na vývoj inflace. Nejvyšší hodnota míry inflace byla v České republice v roce 1991 (56,6 %), o rok později se propadla až na 11,1 %, v roce 1993 byla zaznamenaná míra inflace vyšší, a to 20,8 %. Od tohoto roku inflace neustále mírně klesala, až na výjimku v roce 1998, kdy inflace opět mírně stoupla na 10,7 %. Historického minima dosáhla míra inflace hodnoty 0,1 % v roce 2003.