Z dubnové mzdy už bude zůstávat dlužníkům v exekuci více peněz

K 1. 4. 2020 došlo ke zvýšení částky životního minima jednotlivce z dosavadních 3410 Kč na 3860 Kč. Nezabavitelná (exekucí nepostižitelná) částka na (osobu samotného) povinného (dlužníka), která mu vždy musí zůstat a nikdy nemůže připadnout oprávněným věřitelům, stále činí 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel.

Ovšem už se tato nezabavitelná – exekucí nepostižitelná částka počítá z vyšší částky životního minima 3860 Kč a z nezměněné částky normativu na bydlení, která po celý rok 2020 činí, a to bez ohledu na to, v jak velké obci ve skutečnosti dlužník žije, 6502 Kč. Takže nezabavitelná částka na povinného dlužníka činí nově 2/3 z částky 10 362 Kč čili 6908 Kč, tedy o 300 Kč více než dosud. 

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu ve výši 1/4 nezabavitelné částky na povinného se od 1. 4. 2020 zvýšila na 1727 Kč, takže činí o 75 Kč více než dosud. (Na manžela (manželku) povinného dlužníka se započítává nezabavitelná částka na vyživovanou osobu, i když má samostatný příjem, přičemž k zápočtu této částky není podmínkou, aby žil nebo žila ve společné domácnosti s povinným (povinnou). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, a to i když jsou exekuční srážky případně prováděny ze mzdy obou manželů.

Nezabavitelná částka se však nezapočítává na žádnou osobu, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Takže, pokud je exekuce nařízena právě pro neplacení výživného na dítě, pro nějž se výživné sráží, tak se nezabavitelná částka na něj nepočítá. Celková nezabavitelná částka je pak součtem nezabavitelné částky na samotného povinného a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby. 

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy, a to po odečtení uvedených nezabavitelných částek, srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy dvojnásobek součtu částek 3860 Kč a 6502 Kč, takže nově od 1. 4. 2020 20 724 Kč.

Tyto nové zvýšené částky se uplatní poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (což je 1. duben 2020), tedy při zúčtování mzdy za duben 2020 v praxi prováděném v květnu 2020. Zvýšení nezabavitelného minima se tedy ještě neprojeví v dubnové výplatě příjmu za březen, ale až v květnu při výplatě příjmu za duben.

Připomenutí postupu při srážkách

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka), a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní nezabavitelnou částku). 

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení, se rozdělí na tři třetiny.

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). Přednostními pohledávkami jsou dluhy jmenované § 279 odst. 2 OSŘ, jde např. o pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Ilustrativní příklady a schematické znázornění pravidel a parametrů srážek

Ženatý zaměstnanec s 1 dítětem pobírá čistou mzdu 31 000 Kč čistého, z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se nepřednostní pohledávka). Jeho nezabavitelná částka dosud (tj. v roce 2020 za měsíce leden, únor a březen) činila 6608 Kč na samotného povinného dlužníka a 2× částku na vyživované osoby 1652 Kč, tedy celkem 9912 Kč.

Když se tyto nezabavitelné částky odečetly od jeho čisté mzdy, zbylo z ní 21 088 Kč. Tato částka se rozdělila na 3 třetiny po 6608 Kč a 1264 Kč. (Částka 19 824 Kč se rozdělila na tři třetiny a zůstal zbytek nad částku 19 824 Kč čili 1264 Kč.)

Dlužníkovi zůstaly dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 × 6608 Kč a celková nezabavitelná částka 9912 Kč, takže celkem 23 128 Kč.

Ve prospěch věřitele bylo sraženo celkem 7872 Kč, což je jedna třetina zbytku čisté mzdy 6608 Kč a plně zabavitelná částka 1264 Kč.

Od 1. 4. 2020 se celková nezabavitelná částka na povinného zvýší na součet částek 6908 Kč na něj samotného a 2× na vyživovanou osobu 1727 Kč (tj. 3454 Kč), tedy celkem na 10 362 Kč. Když se tato nezabavitelná částka odečte od čisté mzdy, zbude z ní 20 638 Kč. Tato částka se rozdělí na tři třetiny po 6879 Kč (a zůstane 1 Kč).

Dlužníkovi zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy, které vznikly po odečtení celkové nezabavitelné částky, tedy 2 × 6879 Kč (tj. 13 758 Kč), celková nezabavitelná částka 10 362 Kč a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním (třetin zbytku čisté mzdy), tedy celkem 24 121 Kč.

Ve prospěch věřitele bude sražena zbývající jedna třetina zbytku čisté mzdy 6879 Kč, která zůstala po odečtení nezabavitelných částek.

Měsíční splátka dluhu z příjmu za měsíce duben, květen a červen tak bude o 993 Kč nižší než splátka dluhu ze mzdy za měsíce leden, únor a březen 2020.