Opět se podíváme na výkaz zisku a ztrát. Článek plynule navazuje na článek Naučte se číst v účetních výkazech: co je výkaz zisku a ztrát. Velmi důležité členění nákladů a výnosů navazuje na vykazování hospodářského výsledku. V tomto směru náklady a výnosy dělíme na provozní (dává provozní hospodářský výsledek), finanční (dává finanční hospodářský výsledek) a mimořádné (dává mimořádný hospodářský výsledek). Tomuto členění zároveň věnujeme nejvíce pozornosti. Pokud sečteme provozní a finanční hospodářský výsledek, dostaneme výsledek hospodaření za běžnou činnost. Pokud k tomuto výsledku přičteme ještě mimořádný hospodářský výsledek, dostaneme hospodářský výsledek společnosti za dané účetní období. Tento hospodářský výsledek se uvádí v hrubé (před dopadem daně z příjmů) a čisté podobě (po zdanění).
Základní rozdělení nákladů a výnosů ve výsledovce
Základní rozdělení nákladů a výnosů ve výsledovce.
V rámci účtové osnovy pro podnikatele (odkazy k jejímu stažení jsou umístěny na konci tohoto článku před přílohami) můžeme najít právě již zmíněné členění nákladů a výnosů na provozní, finanční a mimořádné. Pro lepší orientaci doporučujeme mít tuto osnovu pro další čtení otevřenou před sebou či úplně nejlépe si ji vytisknout. Provozní náklady a výnosy můžeme najít na účtech 50–55 pro náklady a 60–64 pro výnosy. Tyto položky jsou ve většině případů největší a vyplývají ze samotné hlavní činnosti společnosti. Z nákladů sem patří například spotřeba materiálu a energií, opravy a udržování, cestovné, mzdy, odpisy, tvorba vybraných rezerv, manka a škody či daně a poplatky. Mezi výnosy můžeme zařadit například tržby za prodej výrobků a služeb, změnu stavu vybraných vnitropodnikových zásob či smluvní pokuty a úroky z prodlení ve vztahu k našim odběratelům.
Finanční náklady a výnosy nalezneme na účtech 56–57 pro náklady a 66 pro výnosy. Jedná se o položky, které souvisí nějak s peněžními prostředky, úroky nebo investičními nástroji. Mezi náklady můžeme zařadit například úroky, které musí společnost zaplatit, nebo kurzové ztráty (vliv pohybů kurzů vybraných měnových párů). Mezi výnosy můžeme naopak dát třeba získané úroky z běžného účtu či kurzové zisky. Poslední částí jsou mimořádné náklady a výnosy, které lze dohledat na účtech 58 pro náklady a 68 pro výnosy. Jedná se o položky, které jsou svým způsobem neočekávané. Může se jednat například o škody na majetku způsobené neočekávanou přírodní katastrofou, což bude nákladem. V rámci výnosů to může být nárok na náhradu (části) škody, která byla uvedena v mimořádných nákladech.
Závěr článku
Pokud investor rozumí nákladovým a výnosovým položkám v rámci výkazu zisku a ztráty, může si uvědomit, co činí danou společnost ziskovou nebo naopak ztrátovou. Pokud by například společnost ABC zažila velký růst tržeb za prodané výrobky v průběhu vybraného účetního období a zároveň by byla schopná kontrolovat nákladovou stránku svého podnikání, nepochybně by se jednalo o znak velmi efektivního řízení dané společnosti.
Výsledovka tak při shrnutí obsahuje údaje o nákladech, výnosech a při jejich spojení také o výsledku hospodaření společnosti. Tyto údaje tak slouží pro uživatele tohoto výkazu po stránce vyhodnocení finanční výkonnosti společnosti. Výsledkem hospodaření může být buď zisk, pokud jsou výnosy vyšší než náklady, nebo ztráta, pokud je tato situace přesně opačná. V případě zisku jej můžeme brát jako nový vlastní zdroj financování majetku společnosti, protože se následně přesouvá (stejně tak tomu je v případě ztráty) na pasiva v rámci vlastního kapitálu. Stále však musí zůstat zachován bilanční princip, tedy rovnováha mezi velikostí aktiv a pasiv, ke které by mělo dojít, pokud někde v průběhu zpracování všech účetních operací, kterých může být opravdu hodně, nenastala chyba. V praxi spíše nereálnou situací, i když čistě hypoteticky by nastat mohla, je ta, kdyby se výnosy a náklady rovnaly, takže by společnost nerealizovala ztrátu a neměla by ani zisk, což by bylo určitým „bodem zvratu“.
V úplném závěru článku, který byl věnován výkazu zisku a ztráty, je potřeba zdůraznit, že tento výkaz shrnuje údaje o společnosti za celý kalendářní či hospodářský rok (obecně řečeno shrnuje údaje o společnosti za vymezené časové období). Není to tudíž stejné jako v případě rozvahy (stavové veličiny), která je vytvářena k určitému datu (například k 31. prosinci 2015). Informace z rozvahy tak nikam nezmizí a dále se s nimi kontinuálně pracuje. V případě výsledovky (tokové veličiny) však od dalšího účetního období začínáme v podstatě plnit „šuplík“ s náklady a výnosy úplně od začátku (tedy v řeči čísel od nuly), což je samozřejmě značný rozdíl. Meziročně však vývoj těchto položek samozřejmě také sledujeme a srovnáváme, i když zobrazeny jsou zpravidla jen absolutní hodnoty, ale ty relativní se dají v těchto případech poměrně lehce dopočítat. Toto platí i pro případ rozvahy.
Pokud si i vy chcete vyzkoušet účtování, můžete si stáhnout osnovu pro podnikatele.
Zde si můžete prohlédnout příklady výkazů zisku a ztrát v praxi.
Výkaz zisku a ztrát ve výroční zprávě České spořitelny za rok 2014.
Položky ve sloupci pod označením „Bod“ odkazují na další části výroční zprávy, které detailněji popisují a doplňují jednotlivé řádky výnosů a nákladů (= příloha k účetním výkazům). Hlavním důvodem tohoto kroku je zpřehlednění finálních shrnujících čísel dané společnosti, která tak neobsahují velké detaily. Pokud by někoho právě tyto detaily zajímaly, najde je pod jednotlivými čísly dále v textu výroční zprávy, často také spolu s doprovodným textem. Příkladem může být třeba bod číslo 1 – Čistý úrokový výnos:
Čistý úrokový výnos.
Výkaz zisku a ztrát ve výroční zprávě společnosti Škoda Auto.
