Hlavní navigace

Vyšší úroky na spoření, levné dovolené, drahé úvěry. Koruna může ještě více posílit

4. 2. 2022
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Spotřebitelé se radují, exportéři prodělávají. Vysoká základní úroková sazba ČNB budí smíšené pocity. Co to v praxi znamená pro běžné lidi a jaké další dopady to způsobí?

Největší zvýšení základní úrokové sazby za posledních 20 let ještě není u konce. Ve stejné výši se základní úroková sazba naposledy pohybovala v lednu 2002. Analytici očekávají, že zvyšování sazeb bude pokračovat ještě alespoň o jednu úroveň. Výběr z komentářů ke zvýšení sazeb. Řazeno abecedně.

Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom, BH Securities

Nízké úrokové sazby v posledních dvou dekádách nahrávaly dlužníkům. Razantní kroky České národní banky však mění pravidla hry. Nyní se vyplatí žít bez dluhů. Lidé by se proto měli zaměřit na brzké splacení svých závazků, jinak je vysoké úrokové sazby ožebračí.

Navýšení úrokových sazeb přinese další posílení koruny, což zmírní inflační tlaky, které si dovážíme ze zahraničí. Rovněž budou postupně tlumeny domácí inflační tlaky, protože kvůli vysokým úrokům se do ekonomiky dostane méně peněz. Díky tomu bychom již ve druhém pololetí letošního roku měli dostat inflaci částečně pod kontrolu.

Boj s inflací má i svou stinnou stránku. Vysoké úrokové sazby budou tlumit ekonomický růst. Výrazně se prodraží úvěry, což dolehne hlavně na lidi, kteří si před pěti lety vzali hypotéku s nízkou úrokovou sazbou a nyní ji budou muset refinancovat s více než dvojnásobnou úrokovou sazbou.

Snaha České národní banky zkrotit inflaci bude podpořena umírněnější rozpočtovou politikou, v rámci které nová vláda připravuje úspornější státní rozpočet. Přesto lze očekávat, že inflace v prvních měsících letošního roku dál poroste až ke dvouciferné úrovni. To bude podpořeno situací na pracovním trhu, kde chybí zaměstnanci a dochází k silnému tlaku na růst mezd.

Tomáš Volf, Project & Communication Specialis, Citfin – Finanční trhy a Citfin, spořitelní družstvo

Takto vysoko byla sazba naposledy začátkem roku 2002. Silná koruna dělá vrásky exportérům, zdražuje úvěry a bude ohrožovat ekonomický růst.

Je jen otázkou času, kdy vysoké sazby budou omezovat ekonomickou aktivitu, investice i spotřebu. Dramatický a především překotný růst cen úvěrů, ať už spotřebitelských pro domácnosti, provozních pro firmy, nebo hypoték, nemůže zůstat bez dopadu. V budoucnu musíme počítat s tím, že velmi křehký ekonomický růst ČR bude zpomalovat. Ostatně tempo HDP za minulý rok potvrdilo, že domácí ekonomika přidala jen o 3,3 %, což vzhledem k okolnostem není dobrá vizitka.

ČNB se rostoucími sazbami snaží zkrotit inflaci, což se zatím vůbec nedaří. Je pravděpodobné, že domácí inflace za leden převýší 7 % a během roku půjde výrazně výš. Ceny navíc zrychlují své tempo růstu. ČNB bojuje s růstem cen energií, vstupů do výroby či mezinárodní dopravou vyššími sazbami, ty ovšem na zahraniční vlivy nemají dopad.

Čeští centrální bankéři už delší dobu bojují s inflací a jsou mezi ostatními centrálními bankami světovým leaderem. Domácí ekonomické statistiky jsou zatím ve slušné kondici a dramaticky rostoucí sazby zatím výrazně nedevastují ekonomický růst. Nezaměstnanost je stále velmi nízká a drží se na 3,5 %, průmyslová produkce roste o 4,9 % a vysoký apetit Čechů utrácet je dobře vidět na více než 13,5% tempu růstu maloobchodních tržeb.

Exportéři inkasují za své vyvezené zboží cizí měnu, kterou následně prodávají do korun, ale při takto restriktivní měnové politice ČNB je to velmi nízký kurz, což jim výrazně znesnadňuje pozici na zahraničních trzích. ČNB hovoří o tom, že by si představovala koncem roku kurz na hladině 24,00 EURCZK. Po dnešním zasedání se však domácí měna obchoduje už na 24,15 EURCZK. Silná koruna působí protiinflačně, což je přesně to, o co centrálním bankéřům jde, bohužel vývozci z toho radost nemají.

V dalších měsících poroste inflace, a tím pádem i sazby ještě výš. Koruna se velmi rychle může dostat trvaleji pod hladinu 24,00 EURCZK, což může představovat pro obchodní bilanci ČR citelné ztráty.

Vít Hradil, hlavní ekonom, CYRRUS

Centrální banka tak pokračuje v energickém tažení proti rozbouřené tuzemské inflaci, během kterého stačila základní sazba vystoupat o více než 4 procentní body za pouhých 9 měsíců. Postpandemické zpřísňování měnové politiky tak v Česku probíhá nejsvižněji ze zemí západního světa. Maďarská centrální banka se z pandemické úrovně sazeb zatím posunula směrem vzhůru o 3,55 procentního bodu, polská o 2,25 p.b., americká se k prvnímu zvýšení teprve chystá (patrně k němu dojde v březnu) a ta evropská zatím ani to ne. Právě ECB přitom dnes taktéž zasedala, a ačkoliv svoji rétoriku vyostřila a zdůraznila, že inflaci považuje za problematickou, k akci se dosud neodhodlala.

Bankéři i zbytek veřejnosti budou nyní s napětím vyhlížet hlavně údaj o lednové inflaci v Česku. Právě lednové přecenění má totiž silný vliv na úroveň inflace po celý zbytek roku. ČNB stejně jako my počítá s tím, že se tuzemská inflace přiblíží 10 %, což bude představovat vrchol, ze kterého se následně bude snižovat. V takovém případě předpokládáme, že by se české sazby měly zvýšit již jen jednou, dosáhnout 5 % a následně zamířit zpět dolů ve druhé polovině letošního roku.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Poslední komentáře představitelů ČNB před dnešním jednáním naznačovaly, že v únoru přijde ještě výraznější zvýšení sazeb. Mělo by však jít o poslední mimořádnější zvýšení, které začalo v září minulého roku (také o 0,75 p.b.) po tradičním zvýšení o čtvrtku v srpnu a červnu. Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. Obecně však představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad 5 %.

To je určitě podmíněno tím, že se citelněji nezvýší proinflační tlaky, nicméně dle našeho názoru by akcelerace inflace musela být výrazná, jelikož členové bankovní rady o maximální 5% hranici sazeb hovoří i přesto, že jsou si vědomi možného vyššího růstu inflace zkraje roku nad 10 %. Jak však již naznačili někteří členové bankovní rady před dnešním jednáním, vysoké sazby poblíž 5 % by nemusely v tuzemské ekonomice zůstat dlouho a v závěru roku by mohla ČNB začít již zvažovat jejich postupné snížení.

Tržní úrokové sazby, od kterých se nejvýznamněji odvíjí hypoteční sazby, se v posledním měsíci dále o zvýšily – částečně i z důvodu očekávaného růstu sazeb ČNB – a pohybují se na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2008 – 7letý swap 3,9 %, 5letý ve výši 4,1 %. V té době byla průměrná hypoteční sazba u nových hypoték kolem 5,5 %. Pokud se tržní sazby delších splatností letos již výrazněji nezmění, měly by hypoteční sazby letos postupně směřovat k této hranici, ačkoli konkrétní sazba se bude odvíjet od jednotlivých parametrů hypotéky, například zvolené délky fixace či velikosti vlastních zdrojů.

Dle ČBA Hypomonitoru loni banky a stavební spořitelny poskytly domácnostem zcela mimořádný počet hypoték v objemu bezmála 380 mld. Kč (nové hypotéky bez refinancování), což představovalo oproti roku 2020 nárůst o 70 %. V letošním roce je zřejmé, že zájem o hypotéky z důvodu vyšší úrokových sazeb, zpřísněných pravidel ČNB a nadstandardně vysokým cenám nemovitostí propadne a meziroční pokles se bude pohybovat v desítkách procent.

Jiří Feix, předseda představenstva ČSOB Stavební spořitelny a Hypoteční banky

Na zvyšující úrokové sazby samozřejmě bude reagovat i většina bankovních produktů. Pro hypotéky i spotřebitelské úvěry to bude znamenat další zdražení a navýšení měsíčních splátek. Úrokové sazby hypotečních úvěrů, které reagují na situaci na mezibankovním trhu, se mohou dostat nad 5 procent.

Důsledkem protiinflačních kroků bude v letošním roce významné zpomalení trhu úvěrů na bydlení, který vloni poskytl úvěry za rekordních 540 miliard korun. Ani přes výraznější zchlazení trhu však nečekáme pokles cen nemovitostí, které vedle dalších vlivů žene dopředu vysoká poptávka po vlastním i investičním bydlení.

Ačkoliv se v posledních letech zejména ve větších městech začíná více stavět, aktuální nabídka nemovitostí zůstává stále nedostačující. Vhodná doba ale naopak nastává pro všechny, kteří nákup nemovitosti plánují v delším horizontu. Právě nyní je správná doba na založení stavebního spoření, které díky vysokým úrokovým sazbám může nabídnout lepší úročení financí než v posledních letech. I díky pravidelnému spoření s podporou státu tak mohou být připraveni do budoucna, kdy úrokové sazby budou naopak znovu klesat.

Zvýšení základních úrokových sazeb

Bankovní rada ČNB na svém jednání ve čtvrtek 3. února 2022 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,75 procentního bodu na 4,50 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 % a lombardní sazby na 5,50 %.

Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 4. února 2022.

Tomáš Kudla, obchodní ředitel, Ebury

Při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat. Špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na CZK. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů. V případě firem tak nejspíš dojde k pozastavení investic a rozhodování, zda a kdy inovovat.

ČNB jako jedna z mála centrálních bank vítá posílení své měny a my můžeme s takto vysokou inflací pracovat, ne ji přehlížet jako ECB, která tvrdí, že inflace je dočasná a čeká třeba na snižování energií.

Vedle vysokých sazeb ale hraje pro posílení naší měny také příliv zahraničního kapitálu a rozpouštění devizových rezerv – kolik se jich rozpustilo, se dozvíme z ČNB již 8. února 2022.

Případné oslabení měny pak nečekáme – nastat by mohla, pokud by eskalovaly vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou nebo by hrozil jiný geopolitický konflikt.

Pavel Štěpánek, hlavní ekonom Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB

Dnešní zvýšení řídících úrokových sazeb ČNB o dalších 75 procentních bodů bylo trhem očekáváno. Nová inflační prognóza sice nemohla vzít v úvahu statistické údaje o vývoji inflace v prvních měsících letošního roku, které budou teprve zveřejňovány, nicméně je zde předpoklad, hraničící s jistotou, že nás nyní čeká období, kdy inflační vzedmutí bude vrcholit.

Pak se pozornost od druhého čtvrtletí bude stále více upírat k tomu, jak rychle se inflace začne postupně snižovat a jaký je časový výhled jejího návratu do koridoru inflačního cíle ČNB. Od toho se odvine úvaha o tom, kdy bude možné sazby pro horizont nejúčinnější transmise nastavit na neutrální úroveň, která je výrazně nižší než úroveň stávající. Náklady, plynoucí některým segmentům ekonomiky z vyšších sazeb budou v budoucnosti bohatě vykoupeny přínosy obnoveného nízkoinflačního prostředí.

Petr Sklenář, hlavní ekonom, J&T BANKA

Na jednu stranu je nejistota, kam až letos zrychlí inflace a jak se budou vyvíjet nákladové faktory (energie, komodity apod.). Na druhou stranu je to nejistota, jak dopadne konsolidace domácích veřejných rozpočtů či kdy a jak začne utahovat měnovou politiku ECB.

I tak to vypadá, že pokud se naplní prognóza (inflace do 10 %) a nepřijdou nová proinflační rizika, tak už by k dalšímu razantnímu zvýšení sazeb ČNB nemělo dojít a je před námi už jen jemné ladění, tj. 1–2 zvýšení sazeb o 25 bodů, a možná ani to ne.

Celkové vyznění tiskové konference bylo neutrální bez větších překvapení. Pro další zasedání (31. března) nadále čekáme zvýšení sazeb o 25 bodů na 4,75 %. Ovšem důležitým faktorem bude výsledek inflace za leden.

Spekulace z jestřábí ČNB poslaly korunu k euru dopoledne na 11leté maximum 24,11 CZK/EUR, ale relativně neutrální vyznění zasedání ČNB a současně tržní reakce na zasedání ECB vedly ke korekci a koruna klesla zpět na 24,3 CZK/EUR. Krátkodobé sazby na peněžním trhu vzrostly, ale sazba 2letého úrokového swapu propadla o 25 bodů na 4,50 %.

Martin Gürtler, ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Úrokové sazby se však již zřejmě přiblížily svému vrcholu. Toho by podle nás měly dosáhnout letos na jaře ve výši 5 procent. To je výrazně více, než ukazovala listopadová prognóza ČNB, která čekala jejich vrchol mírně nad třemi procenty. Na konci letošního roku by však podle nás mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procentům, jejichž dosažení čekáme v první polovině příštího roku.

Ve druhé polovině letošního roku bude totiž podle nás docházet k významnému zmírňování inflačních tlaků, ke kterému by měly mimo jiné přispět lépe fungující dodavatelské řetězce. Mírné zlepšení v tomto směru již nyní pozorujeme. V případě, že by sazby zůstaly takto vysoko, mohlo by se naopak stát, že ČNB v dalších letech inflační cíl podstřelí.

Jan Vejmělek, ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Výsledek zasedání ČNB způsobil na domácím trhu zvýšenou volatilitu. Zatímco samotné rozhodnutí centrální banky zvýšit úrokové sazby o 75 bb jsme my očekávali a bylo to i v souladu s analytickým konsensem, pro trhy to bylo zklamání. Obchodníci totiž analytikům nevěřili a spekulovali na zvýšení sazeb o 100 bb. Kvůli tomu koruna do zasedání ČNB zpevňovala až k 24,10 CZK/EUR, aby po zveřejnění výsledku a následné tiskové konferenci oslabila krátce dokonce nad 24,35 CZK/EUR. V závěru dnešní seance se kurz drží kolem 24,30 CZK/EUR.

ČNB ve své nové prognóze odhalila, že období razantního zvyšování úrokových sazeb je za námi. Vyznění zveřejněné prognózy je podle bankovní rady mírně proinflační a my s tím souhlasíme.

Ve druhé polovině roku se již ČNB může vydat směrem opačným a začít sazby snižovat. Pokud jde o kurz koruny, ten ČNB vidí v průměru na 24,50 CZK/EUR během Q1 22, pro Q2 pak kurz předpokládá v průměru 24,07 CZK/EUR.

Tady jsme mnohem skeptičtější kvůli tomu, že se obáváme dopadu razantnějšího utahování měnové politiky americké centrální banky. Zároveň se domníváme, že během pár měsíců začne diskuse o tom, jak rychle se korunové sazby budou shora vracet k neutrální úrokové sazbě.

Petr Kymlička, partner, Moore Czech Republic

Snaha centrální banky tlumit inflační očekávání dalším výrazným zvýšením úrokových sazeb bude mít na růst cen pouze omezený vliv. Tento monetární nástroj totiž zasahuje pouze menší část inflačních vlivů, většina jich vzniká na globálních trzích. Naopak zvýšení sazeb jistě povede ke zdražení úvěrů a hypoték, a tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i fyzické osoby.

dan_z_prijmu

Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Nemovitosti SICAV, Podfond Prémiové nemovitosti

Dnešní další zvýšení úrokových sazeb centrální banky znamená, že bude nutně pokračovat trend zdražování hypoték nastartovaný již v polovině loňského roku. Do cen bydlení se vyšší úroky navíc promítnou také skrze prodražení investičního developmentu. Developeři si obvykle ponechávají otevřené dveře ke zohlednění dražšího financování v koncových cenách nemovitostí, a tak se dá čekat pokračování růstu nabídkových cen nových domů a bytů. Když navíc vezmeme v úvahu zpřísněnou bankovní regulaci pro poskytování hypoték, bude pro běžné lidi v letošním roce bohužel ještě těžší dosáhnout na bydlení ve vlastním.

Také v sektoru komerčních nemovitostí platí, že je na výši úrokových sazeb značně citlivý. Zejména u komerčních nemovitostí financovaných úvěry s plovoucí úrokovou sazbou uvidíme bezprostřední nepříznivý dopad vyšších nákladů financování do ziskovosti rozestavěných projektů, podraží také nové akvizice.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje finančnímu poradensví v praxi a publikační činnosti na téma finanční gramotnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).