Vyšší mzda nestačí. Nejméně exekucí mají tam, kde je nejvíce úplných rodin

Každý desátý Čech starší 15 let je v exekuci. Ukazují to data Exekutorské komory ČR za rok 2017. Z celorepublikového průměru ale výrazně vybočují čtyři kraje, což dobře ukazuje projekt Mapa exekucí od neziskové společnosti Otevřená společnost.

Zatímco na severozápadě republiky v Ústeckém (18,08 %) a Karlovarském kraji (17,45 %) je podíl lidí v exekuci výrazně nadprůměrný, jihovýchodní část země s Vysočinou (5,77 %) a Zlínským krajem (5,74 %) ukazuje pravý opak, výrazně podprůměrný podíl lidí s nezvládnutým dluhem.

Při pohledu na další krajské statistiky vychází poměrně jasný závěr. Počet exekucí až tolik nesouvisí s klasickými ekonomickými ukazateli, jako je výše průměrné mzdy, ale nejnižší je tam, kde je nejvíce úplných rodin a také věřících lidí.

Mapa exekucí: Čím sytější barva, tím více exekucí

Fungující rodina jako záchranná síť před pádem do dluhové pasti může být vysvětlením pro nejnižší podíl exekucí ve Zlínském kraji a na Vysočině i podle Tomáše Kosteleckého, ředitele Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

V obou těchto krajích je největší podíl úplných rodin mezi společně hospodařícími domácnostmi a zároveň nejmenší podíl nesezdaných faktických manželství na úplných rodinách. Vypadá to opravdu tak, že v krajích, kde je nejvíce rozšířená tradiční rodina, je relativně nejméně lidí v exekuci, říká Kostelecký.

Alespoň z dat, která poskytla největší česká banka podle počtu klientů, to přitom není tak, že by si lidé na Vysočině a Zlínsku půjčovali výrazně méně. Z našich dat vychází, že v těchto krajích si lidé berou nepatrně méně půjček než v ostatních krajích. Současně s tím je Vysočina krajem s nejlepší platební morálkou a Zlín patří ke krajům s lepší platební morálkou, říká Jiří Štábl z tiskového oddělení České spořitelny.

Autor: SOLUS

Podíl dlužníků v krajích podle sdružení SOLUS.

Dobrou platební morálku v těchto krajích potvrzuje i pohled do statistik sdružení SOLUS. V celé zemi je v registru, kde jsou zapsáni lidé po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek, 7,32 procenta dlužníků. Zlínský kraj a Vysočina jsou jediné kraje s podílem dlužníků pod pěti procenty. (Oproti exekuční mapě jsou podíly dlužníků nižší, protože přes registr SOLUS svá data sdílí jen celkem 56 firem, jde hlavně o banky, úvěrové firmy, operátory či dodavatele energií.)

Že podíl lidí v exekuci nesouvisí jen s ekonomickými podmínkami, ukazuje následující tabulka. Ve Zlínském kraji je druhá nejnižší průměrná mzda ze 14 českých krajů a Vysočina patří ke krajům s nižší průměrnou mzdou. Výrazně vyšší podíl exekucí mají třeba i ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde je v obou případech výrazně vyšší průměrná mzda i nižší nezaměstnanost. Vysočina je z pohledu nezaměstnanosti na republikovém průměru a Zlín je na tom jen o trochu lépe.

Poznámka: Průměrná mzda vychází z údajů ČSÚ za 3. čtvrtletí roku 2017, míra nezaměstnanosti je ke konci ledna 2018 a jde o statistiku Úřadu práce ČR.

Seriózní výzkum, který by zkoumal závislost počtu dlužníků na rodinných vazbách, nemají k dispozici ani v Sociologickém ústavu. Oslovení experti se ale shodují, že pevné rodinné vazby pravděpodobně Vysočině i Zlínsku k pozicím krajů s nejmenším podílem dlužníků v problémech pomáhají.

Proč tomu tak je, není tak jednoduché zodpovědět bez nějakého výzkumu. Může to být proto, že tradiční rodina slouží jako primární záchranná síť, která pomůže lidem, kteří se dostali do problémů, aby neskončili v exekuci, zamýšlí se Tomáš Kostelecký.

Může to být podle něj třeba i tak, že lidé v ekonomických problémech, kterým hrozí exekuce, častěji volí netradiční formy soužití s partnerem, aby se vyhnuli případnému vymáhání dluhů po manželovi či manželce. Větší podíl tradičních rodin také může znamenat silnější ekonomické postavení takové domácnosti (dva příjmy), což může snižovat riziko upadnutí do dluhové pasti, pokračuje Kostelecký.

Autor: Český statistický úřad

Podíl úplných rodin na celkovém počtu podle krajů. Data vycházejí ze sčítání lidu za rok 2011.

Předpokládám, že malé zastoupení dlužníků v problémech ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina má ekonomické a kulturní vysvětlení, doplňuje Kosteleckého jeho kolega ze Sociologického ústavu Josef Bernard, vedoucí oddělení lokálního a regionálního studia.

Ekonomický důvod spočívá podle něj v tom, že oba kraje sice patří mezi regiony s relativně nízkou platovou úrovní, ani jeden ovšem nepatří ke krajům, jejichž obyvatelé by byli nejvíce ohroženi chudobou.

Jedním z důvodů je relativně nízká míra nezaměstnanosti v těchto krajích. Nezaměstnanost má na chudobu velmi silný vliv a právě kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti také patří mezi kraje s nejvyšší mírou chudoby. Mapa exekucí celkem zřetelně ukazuje, že největší množství dlužníků v problémech se nachází v regionech s nejvyšší mírou chudoby a nejvyšší nezaměstnaností: Karlovarský, Ústecký, Liberecký, severní část Moravskoslezského a Olomouckého, říká Bernard.

Kulturní důvod, který se obtížněji dokládá pomocí statistik, vyplývá podle něj zřejmě z celkově vyšší míry konzervativnosti na Vysočině a ve Zlínském kraji, ale možná rovněž z vyšší míry rodinné solidarity. Konzervativnost vede k uvážlivějšímu přístupu při zadlužování a k menší ochotě půjčovat si peníze. Rodinná solidarita funguje jako záchranná síť, díky níž dlužníci lépe překonávají případné problémy vedoucí k neschopnosti splácet své závazky, dodává sociolog.

Autor: Český statistický úřad

Podíl věřících lidí podle krajů. Data vycházejí ze sčítání lidu za rok 2011.

V obou krajích je zastoupen také největší podíl věřících lidí v Česku, jak dokládají statistiky ČSÚ.

Napadá mě více faktorů a zároveň pro oba kraje mohou platit různá vysvětlení. Primárně jde o nejméně urbanizované kraje, tradiční, se silným vlivem náboženství. Obecně je v těchto krajích horší dostupnost a zaměřit distribuci služeb na větší město je prostě výhodnější než distribuci rozprostřít na velké a řídce osídlené území, v případě Vysočiny navíc se špatnou dopravní dostupností, přidává svůj pohled na věc Daniel Hůle, analytik společnosti Člověk v tísni, který se zaměřuje na dluhovou problematiku.