Česko se může dlouhodobě pochlubit nízkou mírou inflace, naprosto srovnatelnou s vyspělými západoevropskými zeměmi. Teprve příští rok nás čeká s největší pravděpodobností inflace okolo 5 %, a to vzhledem k vyšší sazbě DPH, vyšším cenám vstupních surovin na trhu a využití této situace obchodníky k vyšším maržím.
Inflace se, ať chceme nebo ne, dotýká každého z nás. Ovlivňuje naši kupní sílu, výnosy ze spoření, pojistek či investic. Pouze občané s dlouhodobě fixní částkou u splátky úvěru mají v případě vyšší inflace alespoň částečný důvod k radosti.
Co to je inflace?
Inflace v podstatě znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Ta se ve všech evropských zemích měří pomocí indexů spotřebitelských cen. Tyto indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše několika stovek reprezentativních výrobků a služeb ve dvou po sobě jdoucích letech. Váha jednotlivých výrobků a služeb závisí na druhu spotřeby, který zastupují ve spotřebě průměrné domácnosti. Ve vybraném koši je jak potravinářské zboží, tak například nábytek, zboží pro osobní péči, doprava či zdravotnictví, vzdělávání, finanční služby.
Od míry inflace zveřejněné jednotlivými národními statistickými úřady se odvíjí nejenom třeba výše jednotlivých státních dávek nebo valorizace důchodů, ale inflace je i důležitým hráčem burzy. Aby totiž centrální banka zamezila růstu inflace, zvyšuje úrokové sazby, což firmám zdražuje úvěry a omezuje jejich investiční poptávku. Vyšší úroky vedou také ke snížení výnosů (zisků) akciových společností, a akcionáři tak mají nižší zisky.
Nízká inflace v EU láká investory
Občané členských zemí Evropské unie se mohou dlouhodobě těšit z poměrně nízké míry inflace, což je velice pozitivní pro finanční sektor, který je díky tomu stabilní. Nízká míra inflace koneckonců patří mezi základní cíle každé evropské vlády a především jednotlivých národních centrálních bank. S rostoucí nezávislostí centrální banky se daří lépe krotit inflaci. Neinflační ekonomika je totiž důležitým lákadlem pro zahraniční investory, protože inflace je hlavním faktorem pohybu úrokových sazeb, a vysoká míra inflace přehřívá ekonomiku.
Zadlužování se vyplatí
Zvyšování cenové hladiny se dotýká každého z nás. Inflace negativně ovlivňuje příjem obyvatelstva, respektive způsobuje pokles kupní síly obyvatel. Právě pokles reálných příjmů je kompenzován valorizací mezd nebo důchodů. Z finančního hlediska v důsledku inflace klesá výnosnost finančních a investičních nástrojů, kdy vložené finančních prostředky jsou postupem času znehodnocovány. V době vysoké inflace se proto vyplatí zadlužovat.
Výpočet inflace se liší
Míru inflace zjišťují pravidelně ve všech členských zemích Evropské unie. K výpočtu používají různé metody.
| Rok | Míra inflace |
|---|---|
| 1996 | 8,80% |
| 1997 | 8,50% |
| 1998 | 10,70% |
| 1999 | 2,10% |
| 2000 | 3,90% |
| 2001 | 4,70% |
| 2002 | 1,80% |
| 2003 | 0,10% |
| 2004 | 2,80% |
| 2005 | 1,90% |
| 2006 | 2,50% |
Porovnejme si míru inflace v jednotlivých zemích Evropské unie v předcházejících pěti letech zveřejňovanou Eurostatem (tzv. HICPs index). S touto mírou inflace pracuje současně i Evropská centrální banka.
Inflace zveřejněná Českým statistickým úřadem je vždy vyšší než inflace zveřejněná Eurostatem. Dlouhodobě je inflace nízká především v zemích Skandinávie. Při světovém porovnání je nejnižší míra inflace v Japonsku. V některých letech zde naopak dochází k deflaci, což je japonský fenomén. Deflace je opakem inflace a znamená meziroční pokles cenové hladiny.
ČLÁNKY DO MAILU