Absurdní protěžování nájemníků, asi se předem předpokládá že co nájemník to nějaký dement. Nájemník je přeci svéprávný člověk (když podepsal smlouvu) a každý občan ČR má znát zákony aneb "neznalost zákona neomlouvá". Proč bych měl povinně někam psát nějakou možnost soudu ještě včetně lhůty? Není to náhodou napsané v zákoně a tedy to nájemník může/musí znát pokud to právo chce využít?
Přijde mi to jako úplně absurdní ohýbání naprosto základních principů právního státu viz výše uvedené "neznalost zákona neomlouvá".
A ještě bych dodal to co v článku zapadlo, to morální dno kdy údajně "slabší" nájemník i přes zjevné porušení smlouvy má tu drzost se bránit kvůli naprosto absurdně nicotné formalitě ve výpovědi. Pak se divíte že se majitelé k nájemníkům chovají jako k méněcenným lidem protože viz článek jimi často opravdu jsou.
Tak chovat se k ním jako k méněcenným nutné není, ale zákon holt zbytečně tlačí vlastníky do určité opatrnosti, která samozřejmě poškozuje obě smluvní strany. Například šroubuje ceny vzhůru (do ceny nájemného je prostě třeba zakalkulovat tahle zbytečně vzniklá rizika), nutí vlastníka odmítat potenciální nájemníky, na kterých se mu něco nezdá, ale v právním státě by to ještě akceptoval. Plus samozřejmě nutí vlastníka budovat dlouhodobé vztahy a vážit si nájemníka, který nedělá problémy. A třeba i nechat byt nějakou dobu prázdný, pokud takového nájemníka nemá. Rovněž to odrazuje dobrosrdečné majitele od provozování charity. (Někdo by třeba i pronajal byt silně pod cenou rozvedené mamině s dětma, ale co když mu přestane platit úplně a on se jí pak nezbaví...) A také to obě strany tlačí k černému trhu nepřiznaných nájmů.