Výpočet superdávky: Komu pomůže a kdo si nejspíš pohorší?

Právě absence kalkulačky, pomocí které by si mohli aktuální příjemci dávek spočítat, jak nová Dávka státní sociální pomoci (DSSP) dopadne na jejich peněženky, je jednou z výtek, kterým ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v souvislosti s dávkovou reformou dlouhodobě čelí.

Jurečka přitom v minulosti argumentoval především tím, že dokud není 100% jisté, v jaké podobě superdávka projde, nelze kalkulačku připravit. Toto nejsou žádné banální výpočty. Kalkulačku uděláme, ale až v okamžiku, kdy bude jasné, s jakými parametry do ní můžeme počítat a toto nejde udělat před 3. čtením, řekl koncem března na jednání Poslanecké sněmovny, během kterého nakonec poslanci příslušný návrh schválili.

Minulý týden byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů, kalkulačku však MPSV dosud nepředstavilo. Jak navíc informovaly například Seznam Zprávy, Jurečka nyní připustil, že přesný termín spouštění kalkulačky MPSV zatím nezná. Všechny vývojové kapacity teď resort soustředí na spuštění systému žádostí o dávku. To je naplánované na 1. října, kdy startuje příjem žádostí pro nové žadatele. Stávající příjemci sociálních dávek pak budou na novou dávku přecházet postupně, nejpozději do dubna 2026.

Čtveřice neziskových organizací – Centrum pro společenské otázky – SPOT, Platforma pro sociální bydlení, Platforma pro včasnou péči a Česká asociace streetwork se proto nyní rozhodly nabídnout vlastní nástroj pro propočet dopadů blížící se dávkové reformy. Na adrese kalkulačka.centrumspot.cz zveřejnily kalkulačku, jejímž prostřednictvím si můžou jednotlivci i domácnosti propočítat, na jak vysokou dávku by mohli po zavedení nových pravidel dosáhnout.

Na absenci informací o přesných dopadech dávky, kterou nyní čerpá zhruba 300 000 domácností, si dlouhodobě stěžovaly nejen terénní sociální služby, ale i politici a političky. Hlavním cílem zveřejnění této kalkulačky je racionalizace debaty o státní sociální pomoci, kde debatu často doprovázejí stereotypy, mylné představy o čerpání a zneužívání dávek a nepřesné informace o dopadech jednotlivých opatření. Nyní budeme mít veřejně přístupnou kalkulačku, kde si může každý svoji situaci spočítat, uvedla ke spuštění kalkulačky jedna ze spoluautorek, sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Jak se bude superdávka počítat?

Zavedením nové Dávky státní sociální pomoci (DSSP) dojde k propojení dávek státní sociální podpory, které aktuálně cílí hlavně na nízkopříjmové domácnosti s dávkami v hmotné nouzi, na které dnes naopak mají nárok lidé bez příjmů. Konkrétně se v jednu superdávku spojí příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Součástí dávkové reformy ale bude také majetkový test, jehož prostřednictvím chce stát ze sociální pomoci vyřadit příjemce, kteří mají vlastní hodnotný majetek – úspory, nemovitosti či auta, díky kterému by mohli svoji finanční situaci zlepšit sami.

Samotná superdávka se bude skládat ze 4 složek (komponent). V závislosti na výši příjmu a splnění dalších podmínek se pak některým příjemcům započtou všechny složky, dalším jen některé. Příjem domácnosti nadto bude rozhodovat také o výši dané složky.

Bonus na dítě

Započte se rodinám s příjmem do 4násobku životního minima. Bonus bude vyšší, pokud budou mít oba rodiče příjem z výdělečné činnosti. Další podmínkou pro připsání tohoto bonusu bude také to, že dítě plní povinnost školní docházky.

Pracovní bonus

Započte se, pokud bude mít alespoň 1 člen domácnosti příjem například ze zaměstnání, jako OSVČ, z dávek nemocenského pojištění, nebo třeba rodičovského příspěvku, pokud navazuje na mateřskou.

Výši pracovního bonusu pak ovlivní, kolik si člověk v daném zaměstnání vydělá. Jestliže bude výdělek nižší než 1,6násobek životního minima, bude pracovní bonus odpovídat 40 % příjmu z dané pracovní aktivity (zaměstnání, nemocenské nebo rodičáku). Tomu, kdo si vydělá víc jak 1,6násobek životního minima, se bude komponenta postupně redukovat.

Počítá se i s variantou, kdy dospělé osoby v domácnosti z objektivních důvodů pracovat nemohou – v takových případech mají získat vyšší ochranu v komponentě bydlení (například jako vyšší sazbu energetického paušálu, vyšší normativ pro nájemné apod.).

Složka bydlení

Nárok na tuto složku vznikne domácnosti, pokud její náklady na bydlení přesáhnou část definovaného rozhodného příjmu (ten má podobně jako nyní u příspěvku na bydlení odpovídat 30 % žadatelova příjmu) a tato část zároveň není vyšší než uznatelné náklady na bydlení.

Za uznatelné náklady se přitom bude považovat: nájemné dle nájemní smlouvy – ovšem maximálně do výše stanovených normativních nákladů, vlastnický paušál a energetický paušál. Nájemní normativ a energetický paušál bude stanovený na základě zprůměrovaných reálných nákladů na bydlení a energie lidí, kteří již dávky čerpají a tyto náklady úřadům práce pravidelně dokládají.

Složka živobytí

Nárok na tuto složku má vzniknout rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima. Při jejím stanovení vezmou úředníci příjem vaší domácnosti, od kterého odečtou 30 % jakožto náklady na bydlení, ten porovnají s takzvanou částkou životní potřeby a případný rozdíl dorovnají právě složkou živobytí.

Částka životní potřeby se má přitom počítat následovně: částka existenčního minima (aktuálně 3130 Kč) se vynásobí počtem členů vaší domácnosti. Při splnění určitých podmínek, například plněním podpůrného plánu vypracovaného Úřadem práce, půjde do vzorečku namísto existenčního minima dosadit životní minimum, které je vyšší a počítá se různě pro jednotlivé členy domácnosti. 

V souvislosti se superdávkou se navíc bude životní minimum zvedat. Podrobné info najdete v článku: Životní minimum se od října zvýší. Jaké dávky to ovlivní?

Od životního minima se pak úředníci odpíchnou, i pokud bude ve vaší domácnosti 1 či více zranitelných osob. Do této skupiny přitom spadají:

• nezaopatřené děti,
• osoby starší 68 let,
• poživatelé starobního důchodu,
• osoba invalidní ve II. a III. stupni,
• rodiče pečující o děti do 4 let, případně do 7 let, pokud jde o samoživitele,
• osoby pobírající příspěvek na péči ve II. až IV. stupni,
• osoby pečující o osoby, které pobírají příspěvek na péči (u dětí do 10 let od I. stupně závislosti, jinak od II. stupně závislosti),
• osoby pobírající vdovský či vdovecký důchod.

Detailněji jsme se na pravidla nové superdávky podívali v článku: Superdávka schválena, mírnější limit pro majetkový test neprošel. Co čeká příjemce dávek?

Zhoršení situace samoživitelek či seniorů v energetické chudobě

Právě k nastavení posledních 2 složek – živobytí a bydlení, mají odborníci i opoziční politici nejvíce výhrad. Podle Mikoláše Opletala, advokačního pracovníka Platformy pro sociální bydlení, může dávková reforma výrazně ohrozit situaci samoživitelek, jednotlivců v projektech sociálního bydlení či seniorů a seniorek v energetické chudobě.

Za problematické kritici považují například to, že do okruhu takzvaných zranitelných domácností, pro které je mechanismus výpočtu štědřejší, spadají pouze samoživitelé s dětmi do 7 let věku. Náročná situace sólo rodičů, kteří se snaží skloubit péči o dítě a zaměstnání, ale podle opozice nekončí nástupem dítěte do školy. Návrh na rozšíření skupiny zranitelných osob o samoživitele s dětmi do 10 let, ale nakonec přes vládní poslance neprošel.

Do skupiny zranitelných osob se ale nakonec nevešli ani lidé invalidní v I. stupni nebo onkologičtí pacienti. Oproti původnímu návrhu se naopak budou za zranitelné osoby považovat také příjemci vdovských či vdoveckých důchodů.

Dalším problémem jsou podle neziskovek příliš nízké uznatelné náklady na bydlení, se kterými se počítá ve složce bydlení. Již dnes se ve snaze předejít zneužívání dávek vychází při výpočtu příspěvku na bydlení z takzvaných normativních nákladů na bydlení. Pokud žadatel platí nájemné vyšší, než je státem určená norma, započte se mu právě jen tento normativ. Ten přitom vychází z tržních cen nájmů. 

S normativy bude pracovat i superdávka, nově se ale mají odvíjet od průměru reálných nákladů, které budou úřadům práce dokládat žadatelé o dávku. Podle odborníků i politiků ale hrozí, že takto získaná data budou hluboko pod úrovní obvyklého tržního nájmu a v budoucnu budou zaostávat za reálným vývojem cen. Normativy jsou nastaveny příliš nízko. Vychází totiž i z nájemného v obecních bytech, kde je nižší nájemné a jsou tam zahrnuty i případy, kdy si člověk například pronajímá byt od příbuzného, či známého a platí tak nižší nájem, než by platil na trhu s bydlením, vysvětluje analytik Platformy pro sociální bydlení Jan Klusáček.

Podle ministra Jurečky naopak takto nastavené normativy dokáží odrazit realitu daleko lépe než v této souvislosti často zmiňovaná cenová mapa Ministerstva financí. Ta je podle ministra silně zprůměrovaná a zejména ve městech, kde je tržní nabídka nedostatečná a hodnoty se tak musí dopočítávat, zdaleka neodpovídá skutečně sjednávaným nájmům.

Sporným bodem superdávky je ale i posuzování příjmů lidí v exekuci či insolvenci – nová pravidla mají být pro tuto skupinu příjemců dávek nevýhodná a vytlačovat je do šedé ekonomiky. Problém je hlavně v tom, že výpočet dávky vychází z příjmu před insolvenční srážkou, kterým ale příjemci dávek reálně nemohou disponovat. V momentě, kdy by si chtěli přilepšit a vydělat víc, by jim tak kvůli vyššímu příjmu před srážkou vyšla také výrazně nižší dávka.

Jak ale na jednání Poslanecké sněmovny upozornil ministr Jurečka, tento rozpor – tedy pokles dávek při navýšení příjmů – existuje i ve stávajícím systému. Řešením této situace by tak podle něj mohla být spíše debata o vyšší části nezabavitelného minima, aby se systém nastavil lépe jak pro příjemce dávek, tak i pro lidi, kteří sice jsou v exekuci či insolvenci, ale dosud žádné dávky nečerpají.

Jak kalkulačka funguje?

Jak přesně tedy nová dávka dopadne na chudé a nízkopříjmové domácnosti, bude 100% jasné teprve v momentě, kdy začnou současní příjemci dávek na novou superdávku přecházet.

Kdo chce získat alespoň základní přehled, může využít kalkulačku zmíněné čtveřice neziskovek. Kalkulačka dobře poslouží i pro ilustraci toho, jak přesně bude nový dávkový systém oproti aktuálnímu nastavení státní sociální podpory fungovat.

Výsledné sumy je ale třeba brát spíše orientačně – ačkoli její autoři vycházeli z pravidel stanovených v zákoně, včetně chystaného navýšení životního minima, zejména ve složitějších případech nemusí přesně odpovídat částkám nároku na dávky, které spočítají úředníci. Výpočty zkontrolovala skupina nezávislých expertů, mechanismus výpočtu však nebyl autorizován MPSV či Úřadem práce, upozorňují autoři kalkulačky.

Je také třeba počítat s tím, že v kalkulačce nelze pracovat s příjmy OSVČ, není v ní zahrnuté majetkové testování a data ohledně normativů nájemného vychází z dat o příjemcích dávek z časového úseku za leden až červen 2024.

Pokud se rozhodnete kalkulačku využít, bude potřeba zadat údaje jako je výše hrubého příjmu, výše nájemného či částku, kterou platíte za energie a další poplatky spojené s bydlením. Jestliže alespoň 1 člen vaší domácnosti splňuje podmínku zranitelnosti, nezapomeňte v části Kategorie nároku na dávky DSSP kliknout na možnost Zranitelný. 

Ve výsledku pak uvidíte, na jakou podporu bystě měli nárok dle aktuálních pravidel, a kolik by ve vašem případě dělala nová superdávka.

Vedle možnosti spočítat si vlastní nárok na dávky kalkulačka nabízí k prohlédnutí i několik modelových případů, které mají názorně ukázat dopady na různé průměrné domácnosti – od samoživitelky, přes rodiny se 2 dětmi, seniorku s exekucí či jednotlivce žijícího na ubytovně. Při jejich modelování vycházeli autoři kalkulačky z cenových map Ministerstva financí či údajů Českého statistického úřadu.

Níže několik výpočtů stanovených na základě modelových příkladů, ale i dat zadaných redakcí.

Rodina: 2 dospělí + 2 děti

Kalkulačka pracuje s modelovou rodinou 2 dospělí a 2 děti ve věku do 6 let. Žena je na rodičovské dovolené a měsíčně pobírá příspěvek ve výši 9965 Kč, muž pracuje jako skladník s čistou mzdou 25 458 Kč. Rodina bydlí v nájmu v Liberci, za který měsíčně platí 16 026 Kč, 6715 Kč vydají za energie a další poplatky spojené s bydlením. Rodiče nemají žádné exekuce.

V případě této rodiny se po zavedení superdávky výše státní pomoci příliš nezmění – dle aktuálních pravidel by rodina dosáhla na dávky ve výši 11 588 Kč (rodina má nárok na přídavky na děti a příspěvek na bydlení), v novém systému by přitom šlo o 11 472 Kč (složky bydlení, bonus na dítě a pracovní bonus.

Pokud žena nastoupí do zaměstnání s hrubou měsíční mzdou 22 967 Kč, státní podpora oproti aktuálnímu nastavení sociální pomoci, výrazně klesne. Aktuálně by rodina získala 8749 Kč, po zavedení superdávky 4543 Kč. Podpora pak stoupne v momentě, kdy děti překročí věkovou hranici 6 let – na 6354 Kč.

Samoživitelé

Pokud by v rodině z předchozího příkladu došlo k rozvodu – tedy muž by se od rodiny odstěhoval s tím, že bude hradit výživné 3125 Kč (částka vypočtená dle doporučující tabulky výživného) na každé dítě, superdávka by odpovídala částce 9899 Kč. Dle aktuálně stále platných pravidel by ale podpora činila 10 533 Kč. Se superdávkou by si tedy tato matka samoživitelka o něco pohoršila.

Pokud by ale k rozvodu došlo v době, kdy je oběma dětem méně než 7 let – tedy lze domácnost považovat za zranitelnou, rodina by si oproti nynějšku naopak polepšila o 2574 Kč měsíčně.

Když by si matka následně našla lépe placenou práci a s dětmi se přestěhovala do menšího bytu s menším nájemným, byla by na tom její rodina s dávkami o něco hůř než nyní – aktuálně by ji stát přispěl 9618 Kč, po zavedení superdávky 7763 Kč.

Příjemce invalidního důchodu

Jako další můžeme uvést příklad člověka invalidního v I. stupni, který pobírá důchod 9906 Kč měsíčně (průměrná výše důchodu v I. stupni za rok 2024) a pracuje 4 hodiny denně jako pracovník úklidu s hrubou mzdou 10 tis. Kč. Žije v garsonce v Písku, kde za nájem hradí 7192 Kč měsíčně (dle cenové mapy MF), za energie a další poplatky za bydlení celkem 3300 Kč. 

Se zavedením superdávky by si tento příjemce pohoršil – zatímco dle aktuálních pravidel by mu stát přiznal 4868 Kč měsíčně (příspěvek na bydlení), podle nových pravidel kalkulačka vypočetla částku 3782 Kč (složka na bydlení), tedy o 1086 Kč méně než nyní.

Pokud by šlo o osobu invalidní ve II. stupni, tedy i s o něco vyšším důchodem, byla by její situace oproti aktuálnímu stavu naopak o něco lepší – superdávka by činila 5094 Kč, dávka dle starých pravidel 4329 Kč.

Co se má opravit, ukáže praxe

Skrze kalkulačku se nyní budeme snažit zachytit, a ve spolupráci s terénními službami identifikovat, maximum problematických situací z praxe a apelovat na úpravy podzákonných norem a do budoucna i zákona jako takového tak, aby tyto situace lépe řešil. Upřímně doufám, že se někam posuneme, protože nyní máme z dopadů, které se konkrétně projeví začátkem příštího roku, značné obavy, popisuje další plány neziskových organizací Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.

Na možná rizika spojená se zavedením superdávky upozornil při podpisu zákona také prezident Petr Pavel Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila, uvedl.